kalinkacz kalinkacz komentáře u knih

☰ menu

Léto mezi řádky Léto mezi řádky Alena Štraubová

Pokud hledáte ultimátní letní oddechovku, která je young adult, contemporary a LGBT, tak jste ji právě našli!
Léto mezi řádky je neskutečně milý letní příběh, který vám předá španělskou atmosféru a do toho se seznámíte s pár skvělými postavami!
Do takové knihy nejdete s tím, že byste netušili na straně 15, jak to dopadne, ale jdete ji číst, protože chcete vypnout a naladit se na léto (jako už ta nádherná obálka volá léto léto).
Příběh je krátký, roztomilý a osobně mě nejvíc bavily momenty v počátku, kdy se hlavní hrdinové nemohli vystát.
Léto mezi řádky není nic náročného, ale já dostala přesně to, co jsem čekala a jako krátkou a svižnou oddechovku/jednohubku mohu doporučit.

04.06.2023 4 z 5


Alan Rickman: Deníky Alan Rickman: Deníky Alan Rickman

Alan Rickman pro mě byl, je a vždy bude hereckou ikonou. Lásku nebeskou mohu vidět 30krát do roka a budu ji milovat... No a Severus Snape je mou nejoblíbenějších HP postavou... Je tedy jasné, že Deníky pro mě byly jednou z nejočekávanějších knih roku!
Přijde mi, že čtenáři této knihy se dělí do dvou skupin. První je ta, která knihu dočetla s přemáháním, nečetla se jim dobře, postrádala podle nich čtivost a ve výsledku byla jednoduše zklamaná. Druhou skupinu (kam patřím díky bohu i já) tvoří čtenáři, kteří si užili každou větu a s každou stranou jim byl Alan Rickman bližší.
Jelikož se jedná o deníky, tak je třeba jít do čtení s tím, že to nebude napínavé, ani čtivé. Deník si člověk píše přeci hlavně pro sebe a nepočítá s tím, že jej bude číst masa lidí.
Já si čtení knihy užila neskutečně, brala jsem to jako jedinečnou možnost nahlédnout do soukromí herce, kterého miluju. Ano, některé postavy a místa jsem neznala, ale poznámky pod čarou mi bohatě stačily.
Miluju jak Alan Rickman hodnotil filmy i předávání Oscarů a taky to, jak miloval své blízké a přátele. Dojal mě už prolog Emmy Thompson a k slzám mě dohnal epilog Alanovy ženy Rimy.
Takže za mě? Neskutečný čtenářský zážitek, na který jen tak nezapomenu.

30.05.2023 5 z 5


Srdcem proti zdi Srdcem proti zdi Mariana Zapata

Srdcem proti zdi byla poslední knihou Mariany Zapaty, kterou jsem ještě neměla přečtenou.
Nyní po přečtení musím říct, že u mě stále vede aktuální novinka Drahý Aarone (ano, jdu proti proudu). Srdcem proti zdi ale taky nebylo špatné! Dějově mi to připomíná jeden nejmenovaný film na Netflixu (kdyby to řekla, tak bych dost spoilerovala), k mému překvapení jsem neodhadla tu hlavní zápletku na začátku a ano, postavy i chemie mezi nimi mě bavila. Jasně, četla jsem i lepší romantiky, ale jako čtivá oddechovka to bylo moc fajn, za mě ale tým Aaron!

25.05.2023 3 z 5


Josefíně všichni lžou Josefíně všichni lžou Kateřina Pantovič

Od autorky jsem v minulosti četla dětskou knihu Justýnka a asistenční jednorožec a ta byla jednoduše přenádherná!
Proto jsem si řekla, že musím zkusit i její tvorbu pro dospělé.
Přiznám se, že příběh jako takový byl ze života a zajímal mě, ale dle názvu jsem spíše očekávala, že bude o Josefíně, ale hlavní roli neměla jen ona, ale i její rodiče a další příbuzní, kteří se stejně jako ona v životě tak trošku motají...
Za mě to ve výsledku nebylo vůbec špatné čtení, ale už jsme určitě četla i podobné romány od českých autorek, které mě bavily více.

23.05.2023 3 z 5


Nebe Nebe Mieko Kawakami

Novinka Mieko Kawakami Nebe patřila mezi mé nejočekávanější knihy letošního roku.
Autorka si mě získala svým románem Prsa a vajíčka, který byl naprosto vynikající a stejně jako Nebe otevíral aktuální společenská témata.
Román se věnuje šikaně na střední škole, jejíž obětí je náš hlavní hrdina... Je to ale i román o jednom nevinném, čistém a nečekaném přátelství.
Nebe má 200 stran a i na tak krátkém rozsahu dokázala autorka čtenáře dojmout i naštvat. Šikana je zde popsána opravdu do detailu (raději upozorňuju), ale přesto je příběh v jistém slova smyslu vlastně krásný (ono přátelství).
Takže ano, tohle čtení stálo za to a já Nebe, stejně jako celou autorčinu tvorbu, moc doporučuji.

21.05.2023 5 z 5


Drahý Aarone Drahý Aarone Mariana Zapata

Po 2 letech jsem si řekla, že znovu zkusím něco od Mariany Zapaty.
V tuto chvíli mám přečteno vše, co u ní od nás vyšlo a musím říct, že novinka Drahý Aarone mě ze všech bavila nejvíc!
Možná to bylo tím, že je z poloviny psaná formou emailů, což mě bavilo nebo to bylo hlavní hrdinkou, která mi strašně moc sedla a nebo tak tím, jak moc jsem si oblíbila samotný námět.
Najednou mi vůbec nevadilo, že je kniha pomalejší a má mnoho stran (na rozdíl od jiných autorčiných knih), takže jsem sama ze sebe překvapená a určitě Aarona doporučuju.
Prostě super oddechovka, kterou jsem nechtěla odložit!

19.05.2023 4 z 5


Vnučka Vnučka Bernhard Schlink

Berhard Schlink si mě v minulosti získal jak svým celosvětově známým románem Předčítač, tak jeho Olgou.
Na Vnučku jsem se hodně těšila a díky bohu jsem nebyla zklamaná! Příběh se čte úplně sám (na to, že je to Odeonka). Líbilo se mi, kolik témat do knihy autor zakomponoval - manželství, rodinu, tajemství, odpuštění i naději.
Po celou dobu čtení jsem si kladla otázku, jak se asi musí hlavní hrdina cítit, když zjistil, že jeho žena mu celý život tajila dceru...
Vnučka je krásně napsaný, citlivý román o lidských osudech, který vám mohu rozhodně doporučit.

17.05.2023 4 z 5


Les v domě Les v domě Alena Mornštajnová

Alena Mornštajnová patří mé nejoblíbenější české spisovatelky, její tvorbu jsem objevila přesně v den, kdy vyšla Hana a já ji přečetla během jedné noci. Od té doby se na každou její novinku neskutečně těším.
Les v domě je bolestivé čtení... Příběh zpracovává nejedno těžké téma, ale je (jak už jsme u autorky zvyklí) napsaný neskutečně čtivě.
První polovinu knihu jsem měla pocit, že nic horšího už nemůže přijít - pletla jsem se. Dlouho se mi nestalo, že bych po dočtení zůstala zírat s otevřenou pusou - ty poslední 2 odstavce?!
Jednoduše zase pro mě bezchybná záležitost. Autorka mě nezklamala a těším se na další její knihu!

11.05.2023 5 z 5


Dračí královna Dračí královna William Andrews

Dračí královna mě utvrdila v tom, že William Andrews je můj nový oblíbený autor historických románů
Po jeho první knize Dcery dvouhlavého draka jsem sáhla úplně neplánovaně a dala jí 5
Dračí královna vypráví příběh poslední korejské královny Min. Je to příběh silný, srdcervoucí, dojemný
Královnu Min si zamilujete pro její statečnost, sebejistotu i touhu jít si za svým! Osud k ní byl nelítostně krutý a vy jen při čtení doufáte, že se na ni alespoň trošku usměje štěstí.
No nebudu vám lhát, prožívala jsem každou stranu a za sebe (člověka, který historických románů zase tolik nečte) Dračí královnu mohu maximálně doporučit.

11.05.2023 5 z 5


Z pera knihomolů: 11 povídek od českých a slovenských knižních blogerů Z pera knihomolů: 11 povídek od českých a slovenských knižních blogerů * antologie

Z pera knihomolů pro mě bude vždy srdcovou a osobní záležitostí.
Bylo mi nesmírnou ctí se podílet na dalším skvělém projektu, který propojuje mladé autory a ilustrátory.
Tato povídková sbírka nemá žádné společné téma a přesto společně funguje. Každý text je jedinečný a jiný. Některý vás dojme, jiný vás donutí k zamyšlení...
Ve sbírce najdete povídky duhové, napínavé, emotivní i zamilované.
Za sebe musím vyzdvihnout povídku Sáry Topinkové, s tou jsem se dokázala maximálně ztotožnit a málem jsem přejela stanici metra, jak moc jsem ji chtěla dočíst.
Za sebe tedy určitě sbírku doporučuji, myslím si, že každý si v ní najde to své.

10.05.2023 4 z 5


Hovory s terapeuty Hovory s terapeuty Barbara Nesvadbová

Přiznám se, že nonfiction literaturu, která se věnuje terapiím apod., jsem doposud moc nevyhledávala... Hovory s terapeuty byly tedy mým prvním setkáním s touto literaturou.
Ze začátku mě rozhovory bavily, nebyly sice moc dlouhé (byla bych radši, kdyby ano), ale tématy mě zajímaly. Pak se ale témata začala opakovat a točila se hlavně okolo dětí a to je v tuto chvíli pro mě ne až tolik podstatné téma (což je samozřejmě jen můj osobní pohled).
Podtrženo, sečteno - nebylo to špatné, ale kdyby se témata neopakovala a rozhovory byly delší, nezlobila bych se.

07.05.2023 4 z 5


Až půjdeš, vezmi mě s sebou Až půjdeš, vezmi mě s sebou Jennifer Niven

Jak silné může být sourozenecké pouto?
Co byste dělali, kdybyste jednoho dne zjistili, že váš sourozenec, který pro vás opravdu hodně znamená, utekl z domova a nenechal pro vás žádný vzkaz, byť věděl, jak je to doma těžké?
Přesně to zažívá Ezra, hlavní hrdina knihy Až půjdeš, vezmi mě s sebou, když z domova uteče jeho sestra Bea...
Tenhle příběh má za mě rozhodně young adult čtenáři co předat! To, jak se duu autorů podařilo vykreslit vztah mezi oba hrdiny a jak jste napnutí, co se u nich doma vlastně dělo a děje...
Jennifer Nivenovou mám moc ráda a spojení s Davidem Levithanem se ukázalo jako velmi povedené.
Takže ano, tohle mě bavilo (byť nějaké výtky bych našla), jen upozorňuji na citlivá témata, která v knize jsou.

06.05.2023 4 z 5


Varhaník z mrtvé vesnice Varhaník z mrtvé vesnice Danuta Chlupová

S tvorbou Danuty Chlupové jsem se setkala poprvé díky jejímu románu Jizva, ten za mě nebyl špatný, ale díky své krátké délce se mě nijak extra nedotkl.
Když se ke mně ale dostala reading copy její letošní novinky s názvem Varhaník z mrtvé vesnice, tak jsem si řekla, že jí ještě jednu šanci dám.
Román je to opět útlý, ale k mému překvapení mě bavil mnohem víc než Jizva. Příběh se odehrává v oblasti Karvinska v 50. a 60. letech a hlavní zápletku tvoří odsouzení hlavního hrdiny ve zpolitizovaném soudním procesu
Hlavní hrdina Teodor si mě získal a držela jsem mu palce po celou dobu čtení.
Takže za mě Varhaník z mrtvé vesnice byl milým překvapením a za mě ho mohu doporučit. Četla jsem sice lepší romány s podobného prostředí, ale jsem ráda, že jsem autoru zkusila ještě jednou.

28.04.2023 4 z 5


Kniha dvou cest Kniha dvou cest Jodi Picoult

Jodi Picoultová patří mezi mé velmi oblíbené autorky a Kniha dvou cest pro mě byla velmi očekávanou knihou (čekalo se ni kvůli posunům déle než rok).
Autorka i v tomto románu potvrdila, že dokáže zpracovat důležité téma velmi srozumitelnou formou, v případě této knihy si klade hlavně otázku "Co když jsme se v minulosti nerozhodli správně? Jak nad takovou situací přemýšlet a dá se vůbec ještě změnit?"
Kniha dvou cest je velmi obsáhlá, ale čte se skvěle, zároveň se ale přiznám, že mezi mé nejoblíbenější knihy autorky se nezařadí. To z ní ale v žádném případě nedělá špatnou knihu! Jen pokud nejste fanoušci Egypta, tak vám nejspíš (stejně jako mně), budou některé části připadat hodně popisné a dost dlouhé...
To je ale má jediná výtka.
Za sebe tedy román mohu doporučit, ale mému srdci nejbližší zůstávají Velké maličkosti a Je to i můj život.

16.04.2023 4 z 5


Ti, co vidí Ti, co vidí J.R. Erickson

Ti, co vidí byli velké vykročení z mé komfortní čtenářské zóny. Mysteriózní příběhy s prvky nadpřirozena jsem nikdy moc nevyhledávala, ale jednou za čas chci vyzkoušet něco nového a zjistit, jestli neobjevím třeba nového oblíbeného autora...
Bohužel mi ale tato novinka tolik nesedla. Námět zněl hodně zajímavě, ale chyběla mi gradace děje a navíc jsem se místy ztrácela v časových linkách a postavách, byly sice značené, ale prostě mi to trvalo...
Ve výsledku rozhodně nelituju, že jsem si Ti, co vidí přečetla, ráda jsem je zkusila a špatné čtení to nebylo, ani náhodou, jen mi tam něco chybělo.

10.04.2023 3 z 5


Drobné protislužby Drobné protislužby Erin A. Craig

S tvorbou Erin A. Craig jsem se setkala poprvé před 3 lety, když jí u nás vyšel Dům soli a smutku. To bylo totiž ta skvělé čtení! Originální, temná a atmosférická youngadultovka, na kterou si velmi dobře pamatuju i nyní, tak dlouho po dočtení...
Drobné protislužby vypadaly podobně skvěle a za mě jsou jen o malinko slabší, než autorčina předchozí kniha - to hlavně kvůli délce, klidně mohl být příběh kratší. Jinak je ale kniha opět nesmírně originální, atmosféra nemá chybu a postavy mě bavily.
Autorka mi znovu potvrdila, že její knihy jsou v žánru young adult fakt super a těším se, co dalšího napíše. Mě prostě baví a doufám, že vás taky (nebo minimálně bude)!

07.04.2023 4 z 5


Skryté obrázky Skryté obrázky Jason Rekulak

Skryté obrázky jsou mysteriózním thrillerem, který mě zaujal svým zpracováním a také tím, že získal ocenění Goodreads Choice Awards v kategorii Nejlepší horor.
O tom označení horor bych tedy za sebe trošku pochybovala, jsem velký strašpytel a při čtení jsem se moc nebála, ale mysteriózní thriller s hororovými prvky je to určitě.
Příběh je vlastně velmi jednoduchý chůva hlídá malého chlapce a ten začne kreslit děsivé věci. Nicméně to, jak příběh graduje a napětí se stupňuje nemá chybu. Zápletky jsem neodhadla a co bylo vlastně naprosto na celém čtení nejlepší jsou kresby chlapce, kterými je celý příběh doplněn.
Já se bavila, nechtěla jsem knihu odložit a během dvou večerů jsem měla přečteno. Jasně, nějaké výtky bych našla, ale zároveň pro mě kniha splňovala přesně to, co jsem od ní očekávala.

06.04.2023 4 z 5


Jiné místo Jiné místo Kateřina Karolová

Tak jo, knihy této autorky byly v poslední měsících na sociálních sítích opravdu hodně vidět. Osobně jsem byla rozhodnutá, že je minu. Pak se ke mně ale náhodou dostal výtisk Jiného místa a když jsem viděla, že má kniha 230 stran, velká písmena a krátké kapitoly, tak jsem si řekla, tak jo, zjistím, co na autorce všichni vidí.
Takže takhle... Námět je zajímavý, děj byl napsaný jednoduše, což je pro žánr naprosto adekvátní, postavy mi moc nesedly, což je ale podle mě taky správně, vzhledem k tomu, že se jedná o mysteriózní thriller. Jenže! Můj hlavní problém byl ten, že byl děj neskutečně jednoduchý, hlavně tedy to rozuzlení cca ve 2/3. Mě tato zápletka napadla asi na straně 70 a doufala jsem, že se nepotvrdí, protože jsem ji viděla v jiných knihách a prostě mi přišla až moc prvoplánová a jako nejjednodušší řešení, když vezmu v potaz, jak se děj vyvíjel...
No nic, já osobně jsem zklamaná, ale byla to jednohubka na jeden večer, na kterou sice brzy zapomenu, ale alespoň jsem o ní vypla.

31.03.2023 3 z 5


Deník Věrky Kohnové: Jak ráda bych tak zůstala Deník Věrky Kohnové: Jak ráda bych tak zůstala Jiří Sankot

Jana Poncarová patří mezi mé velmi oblíbené české autorky. Každá její kniha je pro mě zárukou silného čtenářského zážitku.
Deník Věrky Kohnové je autorčina poslední novinka, která je od jejích dalších románů dost odlišná. Napsala ji společně s historikem Jiřím Sankotem a vypráví životní příběh 12leté dívky, která si před transportem za 2. světové války psala deník. Kniha tento deník obsahuje a zároveň popisuje celý život Věrky Kohnové, od jejího dětství, až po její smrt.
Je to kniha nesmírně silná, inspirativní a byť pro čtenáře, kteří se o téma zajímají, nemusí přinášet nic nového, tak i přesto se jich dotkne. Podobné knihy by měly být neustále vidět. Vše umocňují i rodinné fotografie, kterými je kniha doplněna.
S pokorou a naprosto klidným svědomím knihu doporučuji.

26.03.2023 4 z 5


Kluk napravo Kluk napravo Kate Stewart

Kluk napravo byla vlastně docela fajn oddechovka!
Příběh obyčejného kluka a jeho prvního randění. Autorka vše popsala neskutečně reálně, ať už prostředí, postavy, chování lidí v daném věku...
Nejprve jsem se bála tloušťky knihy, ale úplně zbytečně, vše je napsané neskutečně lehce a byla jsem až překvapená, jak rychle jsem knihu přečetla.
Jsem ráda, že jsem knihu zkusila a mrzí mě, že po ní čtenáři jako po oddechovce nesahají častěji. Já jsem jako čtenářka spokojená a doufám, že u nás od autorky vyjdou i zbylé dva díly této série, v zahraničí je trilogie již kompletní.

25.03.2023 3 z 5