kajanovakova komentáře u knih
Knihu jsem zatím nečetla celou - četla jsem část, kterou jsem potřebovala přečíst do školy. Nicméně - pokud se chce někdo seznámit obecně a zároveň dosti podrobně s historií Evropy v 19. století (jako jsem to potřebovala já kvůli studiu), tato kniha Vás tímto obdobím hrdě a celkem jednoduše provede. :-)
Kniha je určitě přínosem pro každého, koho alespoň trochu zajímá, jak žili lidé v nedaleké minulosti, která nepřinesla jen to dobré. Vzhledem k tomu, že zažil závěr rakouské monarchie, I. světovou i II. světovou válku, příchod osvobozeneckých vojsk, je tato kniha odrazem nejen života jednoho člověka, ale také odrazem české společnosti v kritických válečných dobách viděných jedním párem očí - Nedělkových.
Je to útlá kniha, která stojí za povšimnutí. Dokonce i přesto, že musím uznat, že scénář je v mnoha ohledech jednotvárný.
Rozhodně zajímavé čtivo, ale díky neodtržitelné vazbě na Karla IV. jsem se občas ztrácela..
Po přečtení tohoto druhého dílu musím říct, že jsem v hodnocení knihy na vážkách. Má své slabé i silné stránky - rozhodně z ní nejsem nadšená, ale stejně tak nejsem popuzená. Zkrátka je to takový zlatý střed. :)
V podstatě mě kniha moc nepřekvapila. Myslela jsem si, že problematiku cti autor podá takovým způsobem, jakým ji podal. Nicméně musím uznat fakt, že i z tak útlé knížky můžete v klidu vydedukovat, jak moc byla čest člověka raného novověku (i dříve) křehká a jak snadno o ni jakýkoliv člověk mohl přijít. Sečteno a podtrženo - zajímavě podané obecné informace k otázce cti člověka uvedené konkrétní příklady dávají tomuto nenáročnému dílku obraz reality raného novověku.
Stručné, jasné, výstižné.. :-)
Víc k tomu asi říci nemohu. :-)
Pokud jde o informace, které se díky této knize o Zikmundovi dozvídáme, je jich plno. Lze říci, že mu v našich poměrech vidíme až do chřtánu.
Nicméně - dalo mi opravdu hodně zabrat, než jsem se zorientovala. Některé věci jsou podány zbytečně složitě, autor skáče z jedné do další události nepřehledně. Knihu jsem přelouskala, ale opravdu ztěží, proto hodnotím 2*.
V rámci svého studia jsem narazila na tuto publikaci a musím řici, že mě velmi mile překvapila!
Jednotliví autoři nás seznamují s panovníky poměrně detailně a ze všech stran. Píší srozumitelně a čtivě. Dokáží zaujmout.
Vřele tuto knihu doporučuji těm, kdo holdují historii a zajímají se o panovníky novověku (a to i francouzské).
Mám ten dojem, že se mi odborná literatura takhle dobře ještě nečetla! :-)
"Doma je doma", "Motýli", "Rozhovor s mužem ze skříně" a "Poslední den léta" - tyto povídky jsou podle mě tak dobře vymyšlené a sepsané, že mi běžel mráz po zádech!
Pokud jde o povídku "Prostorová geometrie" - tušila jsem, jak to dopadne, a proto jsem přeskočila pár stránek, které mě upřímně nudily, a svou předtuchu potvrdila. I přesto mě to překvapilo, protože si neumím představit, že by toto v reálném světě bylo možné. Kolik lidí by už bylo bývalo zmizelo?!
Za nejslabší v celé knize považuji "Pédéesko". Nezapůsobilo to na mě.
Pokud jde o "První láska, poslední pomazání" a "Převleky" - stavím se k těmto dvěma povídkám neutrálně. Přišly mi svým způsobem zvláštní a zajímavé, ale na druhou stranu mi nic moc neříkaly.
Ve finále ale musím podotknout, že tato kniha stojí za přečtení!! :-)
Nemohla jsem si nevšimnout, že v některých situacích se film od knihy trochu liší. Např. mě překvapilo, že v knize Allie vůbec nehraje na piano a Noe hraje na kytaru. :-) Ale takové detaily asi nejsou tolik důležité. Ve filmu jsou scény upravené tak, aby oko diváka bylo spokojené.
I když se najdou rozdílnosti (kniha vs. film), příběh je stále stejný a přesně takový se mě dotkl. :-) Knihu jsem přečetla jedním dechem, dá se říci bez přestávky. :-)
Jsem toho názoru, že i člověka, který není zrovna romanticky založen, tento příběh dojme a mile zahřeje u srdíčka. :-)
Tato kniha je zkrátka krásnou ukázkou lidského koloběhu života. Každý se dostaneme do fáze, kdy náš život začne být stereotypním. V takovém období se stává, že nás náš stereotypní až nudný život přivede na „šikmou cestu“, ale nakonec si většina lidí uvědomí, že ten svůj život, který se snažili opustit, mají vlastně rádi a za nic by ho nevyměnili. :-)
Tohle dílko patří mezi ty, ke kterým se ráda vrátím. :-)
Srdceryvné, dojemné, smutné, láskyplné, ... krásně napsané dílko!
Přečetla jsem ji jedním dechem, protože dychtivost po tom, abych si přečetla další stránku a zjistila pokračování děje, byla silnější než já! :-)
Styl, jakým píše Vláďa, se mi zkrátka líbí - a co víc je třeba dodat?! :-)
Teda - toto bylo tak neskonale těžké čtivo, že nebýt filmového ztvárnění, asi bych se v příběhu ztrácela ještě dnes. :-)
Přiznávám - někdy jsem měla potíž se orientovat v textu, ale nakonec jsem to snad úspěšně zvládla. :-) Příběh Olivera je zkrátka smutně krásný! :-)
Ale musím uznat, že šťastný konec mi sedí jen z toho důvodu, že vím, že Dickens jiné konce ve svých knihách nedovolil. :-)