Kačkaknihomol komentáře u knih

Byla jsem připravená na brak, ke svému nadšení to tak hrozný nebylo! Autor se drží tématu, historky už nejsou tak absurdní, sice už nejsou tak vtipný, ale co už. Téma dovolené je fajn, autor píše vyloženě k tématu, což je fajn taky. Jen se bojím jedné věci: autor si téma cestování oblíbí a bude ho cpát do každého dílu. Dále mě štve další věc, což je nekonečnost téhle série, na které jsou desetiletá děcka téměř závislí. Já chápu, děti chtějí víc, ale sakra, to v padesátém dílu bude Greg lítat na měsíci? Protože fakt nevím, z kterých témat autor chce čerpat. Teď načal téma cestování, tak se obávám, aby ve třinátce Greg nepodnikl cestu kolem světa za osmdesát dní. I když doufám, že už se budu téhle sérii jen obloukem vyhýbat, což moc pravděpodobné není, jelikož moje drahá babi si už mastí kapsu, až ten posvátný třináctý díl vyjde.

3 28.01.2018

Nop, Jeffík se nám zas vrací k tomu svému braku. Devítka byla překvapivě dobrá, tohle jsou zas ty starý nudný koleje, plných starých dobrých známých "zpátky do minulosti", a tématu, který v polovině knihy opět záhadně mizí. Já vám nevím, pro cílovku asi dobrý, ale mě to přišlo takový otravný, jakoby bez duchu, jako kdyby si k tomu autor tak nějak sedl, za hodinku to měl napsaný a pak si řekl: "Jde se na jedenáctku, co za pitomost si zas vymyslím?" Sérii dočtu z donucení, je to přeci jen dárek od babičky, a navíc, jeden díl má dvě stě stran, tak to snad ještě přežiju.

1 28.01.2018

Ano, ano jsem šílenec, který čte braky, který se mu nelíbí, ale byl to dárek od babičky! A tohle bych prostě a jednoduše svý milovaný babičce nemohla udělat, když mě to přečtení stojí jen hodinku času! A řeknu vám jedno, tohle vážně nebylo tak hrozný. Jasně pořád je tu ten primitivní humor, nad kterým jsem se několikrát i zasmála, (aneb stává se ze mě drbající se opice) ale co autorovi musím přičíst k dobru je to, že se konečně držel tématu. Ano, náš milovaný Jeff Kinney, který dělá ty pitomý "zpátky do minulosti" se konečně držel tématu. A já se jednou u poseroutky konečně zasmála (přestože si po dvou dnech nepamatuju polovinu děje, ale pšššt). Nebo jsem až nějak odporně sluníčková, jo asi tím to bude.

1 28.01.2018

Tohle je moje první setkání s tvorbou Burtona a musím říct, že jsem velmi mile překvapená. Spousta lidem přijde Tim Burton jako šílenec, no já si to tedy myslím taky, ale prostě a jednoduše s ním nejde nesympatizovat.
Teď ale ke knize, na kterou bych málem zapomněla. Poezii nesnáším. Opravdu. Proto pro mě bylo tohle jako pohlazení na duši, protože to bylo sarkastický, až děsně absurdní a k tomu si to dělalo srandu samo ze sebe. I když, něco mi tam přišlo takový zmatený, jako kdyby Burton chtěl, aby to mělo víc stránek. Ale kromě takových těch jednoslokových pitomostí, to bylo moc fajn. Uvažuju dokonce i nad tím, že nějakou z těhletěch šíleností budu recitovat ve třídě, aby byla trochu prča, když si všichni vybrali tu Kytici. A nebo možná ne, nestojím za umlácení slovníkem spisovné češtiny.

3 28.01.2018

Jo, tenhle název knihu absolutně vystihuje. Fakt smůla. Samý vzorec, za kterého bych autora nejradši uškrtila. A že je tohle vtipný? Ok, pro osmiletá děcka nejspíš jo, ale mě z těch rádoby vtípku bylo až stydno, jak moc byly trapný. Navíc, je to téměř identický jako pětka. Jak je na ní Greg s tím vejcem. Co je na tom tak podobnýho? Konflikt s Rowleym. Zase. Debilní historky z natáčení. Zase. Den po přečtení si nepamatuju polovinu děje. Zase.

2 23.01.2018

Jelikož jsem se nějak chtěla zbavit té hromady nepřečtených knih, pustila jsem se do poseroutky, protože přeci jen, co je brakovějšího a oddechovějšího než právě tyhle deníky? Nechci se opakovat, jak jsem ale u minulých dílů psala, je to pořád podle toho samého vzorce, kdy se Gregovi stávají různé patálie (vata), a hlavní téma asi nad touhle knihou levituje, protože ho tam téměř nikdy nevidím. Téma je sice hezký, ale je tady zase vata, navíc je to spíš o Gregovi a jeho marném pokusu najít si nějakou holku, než o samotném plesu. Tahle kniha má štěstí, že jí komentuju hned po jejím přečtení, zítra bych si asi vzpomněla jen na polovinu děje. No jo, ale přeci jen, takové už deníky poseroutky jsou- těžko zapamatovalné, jelikož jsou průšvihy nesnesitelně podobné, ale na druhou stranu oddechové, na takové léto ideální.

1 23.01.2018

Minulý díl přinesl nečekaný zvrat. Ten je tady opravdu hodně důležitý, a přidává se k němu další problém. Jop, a zase se vydáváme na cestu (nechce náhodou Rose zvládnout cestu kolem světa za osmdesát dní?). Prvních sto stránek je krkolomných, přeci jen, jsme hoděni do (opět) jiného prostředí. Pak Richelle najela na tu svou úžasnou strunu, kdy se střídá akce a poklidnější děj, který někdy působí humuristicky. Navíc ten otravný Adrian konečně zmizel, a na scénu příchází náš úžasný Dimko! Co se týče těch dvou odhalení, sourozence jsem tak nějak čekala, vrah mi přišel trochu krkolomný, ale přesto rozhodně nečekaný. Celá série má rozhodně hlavu a patu, charismatické hrdiny a svým způsobem i zajímavý svět. Třešničkou na dortu je styl autorky, který je mimořádně čtivý, až návykový. Takže tahle kniha má trochu nadzvednutý hodnocení, jelikož jsem to trochu spojila s hodnocením celé série, ale co už.

2 22.01.2018

Jsem lehce na rozpacích, jak knihu hodnotit. Má pomalý rozjezd, kdy se nadobro loučíme s naší milovanou Akademií a jedeme na Královský dvůr. Upřímně, změnu prostředí jsem nějak moc nezaregistrovala, Rose se sice mohla více flákat, ale to je asi tak všechno. Pak tu máme zas nějakou tu akci, která byla poměrně dějově k ničemu, ale za to se nám tu rozmohl jakýsi nešvar. A ten nešvar se jmenuje Adrian. Já vím nevím, ale mě prostě přijde, že tam ten odporný milostný vztah dala autorka kvůli naléhání fanynek. Co si budem, děsně se okolo hlavního páru motá, Rose splete hlavu, a já nevím, prostě jsem ho chtěla nechat ukamenovat, aby se tam laskavě nepletl. Když už jsem mluvila o tom hlavním páru, tak se k tomu taky vrátím. Co říct. Možná budu trochu přehánět, ale Rose a Dimko mi připadá zatím jako nejcharismatičtější pár, s jakým jsem se zatím v YA setkala. Samozřejmě za to spousta faktorů. Hlavně ten nejvýraznější, a to je ten, že v žádné knize spolu prakticky nejsou spolu. Tedy samozřejmě až na Krvavý slib, ale to prostě nebylo ono. Nejspíš proto čtenáři doslova slintají nad pasážemi kdy jsou spolu, a proto je nejspíš tak zábavný, protože téměř přes celou sérii je to s nimi jak s kočkou a myší. A právě proto nikoho nezajímá Christian s Lissou, protože ty jsou naopak téměř přes celou sérii spolu, takže je to pak s nimi vlastně nuda. Jop, záhada hlavolamu vyřešena. Každopádně, abych se vrátila ke knize a nenechala se rozhořčit milostnými aférami. Spoutáni magií mi přijde na stejné vlně jako čtyřka. Zase je tu nějaký ten "lov", pak shledání, které není dvakrát šťastné a na konci nečekaný zvrat (který jsem už odhalila, protože tuhle knihu komentuji po přečtení celé série, asi jsem divná). Ale přesto to má hlavu a patu, nedivila bych se, kdyby byla Richelle nějaká zvláštní Morojka se zvláštními schopnostmi.

1 21.01.2018

Knížka, která je pro každé malé dítko samozřejmostí. Já osobně jsem vyrůstala na televizní verzi, hlas pána, který tuhle klasiku daboval je nezapomenutelný, a i teďka o nějakých deset let později mám nějaké dialogy živě v paměti. Napsáno podobně jako Devatero pohádek, já teda styl Čapků úplně zbožňuju ale chápu, každému úplně nesedne přeci jen, je trochu zastaralý. Co se týče děje, je to taková klasická pohádka, sice bez loupežníků, království a já nevím čeho všeho, ale přesto to pohádka pořád je, takže se nedá moc objektivně hodnotit, jelikož je to napsané pro šestileté děti. Ale přesto prostě mi to nedá a těch pět hvězd dát prostě musím, protože by mi to moje šestileté já nikdy neodpustilo.

8 12.01.2018

Absolutní roztomilost, přemýšlím o tom, že jí narvu do ruky snad každému, jen aby mu to zvedlo náladu. Přečtení netrvá maximálně pět minut, přesto se člověk pobaví, usměje a celkově mu tahle zvedne náladu. Myslím si ale, že by se tahle ta mini knížka měla jmenovat "Desatero líných přikázání" nebo tak něco, protože spánku a jídla je v této roztomilosti opravdu hodně.

4 08.01.2018

Když je teď to zimní počasí, proč se nějak zimně nenaladit? Bohužel prvních sto stránek je téměř o ničem, autor si zas jede svou kostru, i když musím říct, že z té své kostry a z průšvihů, které Greg provedl, vypíchl obzvlášť jednu věc, a já doufám, že se k ní v dalších dílech nějak vrátí, protože se u poseroutků setkávám s tím, že se v nich prakticky nic "nerekapituluje", což je na jednu stranu fajn, protože poslouchat sálodlouhé popisy o tom, co v předchozích dílech Greg provedl, je vážně nuda, ale na stranu druhou, občasné připomenutí by bodlo, protože se mi ty díly slévaj dohromady. A navíc, kdybych nevěděla jak jdou díly za sebou, rozhodně bych nevyluštila, jak za sebou jdou, protože když si to tak vezmeme, v knize není žádná ústřední dějová linka, jen to jsou vlastně průšvihy Grega nějak narvané do jedné knihy. Navíc, knihu jsem dočetla před necelou hodinou, a polovinu z ní si nepamatuju, což je vážně na nic.

07.01.2018

Tomuhle dílu jsem se vyhýbala, jak upír kůlu (haha, jak tématické). Jenže potom jsem dostala chuť na nějakou pořádnou upířinu, a existuje snad něco lepšího než VA? Musím říct, že změna prostředí knize jen pomohla, protože prostě Rusko a Dimitrij je vážně skvěla kombinace. Bohužel, část kdy je Rose u Belikových není příliš výrazná, je zase spíš o psychice Rose. A pak je tu samozřejmě ta akčnější část, kdy se setkáváme s naším vytouženým hrdinou, který mě opravdu hrozně štval, ale zároveň jsem po pasážích s ním zoufale toužila. Hrozný dilema. Pak je tu konec, a já si začínám myslet, že to autorka až moc překrucuje. Tohle to je vážně bruslení na tenkým ledu, myslím že není od věci diváka překvapit, ale třeba překroucení o tři sta šedesát stupňů já osobně nenávidím. Autorka je v tomhle v jakési polovině, i když tím dopisem bych se spíš přikláněla k té možnosti o tři sta šedesát stupňů. Proto jsem na další díly ukrutně zvědavá.

1 07.01.2018

Jak jsem psala u minulého dílu, s poseroutkou to jde z kopce. Od této knihy jsem čekala, že Greg bude za těch pět dílů trošičku vyzrálejší, ale bohužel, je úplně stejný jako na začátku knihy. Autor se drží své kostry, o které jsem taktéž psala v minulém díle (vážně, vážně si nedělám reklamu). Jede si svoje, náhodou ho napadne nějaká vtipná příhoda, tak jí tam narve, samozřejmě ho nezajímá, že to nejde chronologicky, a že z toho má pak čtenář absolutní guláš, pak se zas vrátí k tomu, čemu chtěl a čtenář ani náhodou neví, kde se zas octl. Já vím, že je to literatura pro malý děti, ale já si nemohla pomoct, holt mě svrběla ruka.

2 07.01.2018

Psí život se mi slívá a plete s Poslední kapkou, bylo stejné téma a mě skoro žádná věc neutkvěla v paměti. A myslím si, že právě tohle je problém Poseroutků. Autor se zaměří na jedno téma, např. "Prázdniny" jako právě u tohohle dílu, pak tam nacpe "vatu" v podobě příhod, které se Gregovi staly, pak tam jaksi narve nějakou hlavní linku a konec je většinou takový nijaký, jako kdyby ho autor urval, aby ho mohl narvat do dalšího dílu. Já vím, takový rozbor, ale mě prostě přijde, že to tak autor dělá.

1 07.01.2018

Tohle už tak boží nebylo, ale taky to šlo. Příhody už nebyly tak vtipný, trochu mi připadaly že jsou i sprostší, nevím nevím, sedmiletému dítěti bych to asi do ruky nedala, je pravda, že Greg dělá na ostatní celkem špatný vliv. Na druhou stranu, jsem ráda, že Greg není takovej ten klasickej moula, jako třeba Rowley, ale někdy jsem tho Rowleyho měla radši než Grega. Škoda, první dva díly byly skvělé, tenhle za ostatními trochu pokulháva, a vzhledem k tomu, že má série přes deset dílů se bojím, že Poseroutka bude snad nekonečný, i když, co si budem, je to skvěly marketingový tah, jelikož se na tohle děti lepí jak vosy na med. Ale na druhou stranu, aspoň něco čtou, přestože mi připadá, že je v knize více obrázků než textu.

07.01.2018

Po jedničce jsem se samozřejmě musela pustit do druhýho dílu, když se ze mě stal ten čtecí lenoch. Uvítala mě taková hezky dětsko-sarkastická atmosféra doprovázena autentickými obrázky. Téma téhle knihy je mi fakt blízký, sama mám mladší ségru, která někdy fakt prudí (bože, to znělo až nechutně pubertálně). Co víc říct, je to poměrně kvalitní dílo pro děti, jen bohužel nejdou příhody chronologicky za sebou. Pro děti a dospělé negramoty idieální (sakra, asi jsem si dala nějaký sarkastický kakao).

2 05.01.2018

Jelikož se ze mě stal jakýsi čtecí lenoch a já jaksi neměla chuť číst, (opravdu, neměla jsem čtecí krizi jen se mi prostě a jednoduše nechtělo číst) sáhla jsem po oddechovce jménem Deník malého poseroutky, protože jestli existuje něco, u čeho si mozek může dát dovolenou, je to právě Poseroutka. Příhody Grega jsou vtipné, občas trochu na depku, ale pořád vtipný. Další plus, s čím se ztotožní spoustu dětí, je ta, že Greg není ten klasický hodný a sentimentální hrdina. Je sarkastický, líný a svoje kamarády už několikrát zatáhne do problémů. Tyle knihy bych, ale nedokázala číst v kuse, je to spíš pro děti do takových deseti let.

3 05.01.2018

Dřív jsem znala jen film a o existenci knihy jsem neměla tušení. To se ale změnilo, když nám naše učitelka na bižuli tuhle tenoučkou knihu doporučila, a jelikož nám řekla, že za přečtení dostanem malou bonusovou jedničku, proč si nešplhnout když to má jen šedesát stran. Je to napsáno takovým milým stylem, trochu mi to připomnělo Karla Čapka a jeho Devatero pohádek. Přečetla jsem jí ani ne za hodinu, ale nevím jestli to byl originál, stáhla jsem si jí na PDF, takže trochu problém... Každopádně, je to příjemná oddechovka pro děti a asi bych si jí přečetla i kdybych za to tu malou jedničku nedostala.

4 30.12.2017

Ne. Ne. Ne. Jak tohle ta prokletá autorka mohla udělat?
Jo, tuhle otázku si po dočtení týdlectý skvělý upířiny pokládá asi každý. Každopádně nepřeskakujme.
Začátek mi přišel jako takový pomalý rozjezd a tím pádem jsem knížku četla dýl, než jak jsem na poměry autorky zvyklá. Nebo to spíš bylo tím, že jsem pořád čuměla na pohádky, kdoví. Každopádně, první polovina se spíš zabývá psychikou Rose a soudem Viktora. No, a pak je na řadě polovina druhá, u které se stránky otáčely samy a na konci jsem měla pocit, jako kdyby mi někdo vrazil kůl do srdce, protože se stala jedna příšerná věc jedné naprosto úžasné postavě. Proto moje rozhořčení na začátku.

1 29.12.2017

Achjo. Zase budu černá ovce a pěkně tohle zkritizuju. A hned od začátku si říkám: "Jak tohle může být takový fenomén?" Mně osobně to přišlo takový roztomilý, nějaká myšlenka tam asi byla, i když mi to občas přišlo jaksi bezduchý. Ale točit podle toho film a dělat milion vydání, mi připadá zbytečné a tetovat si věty z tohohle díla na tělo mi připadá ještě zbytečnější. Ale samozřejmě, můj názor je neskutečně subjektivní a kdoví, třeba si Malýho prince jednou z nudy znovu přečtu, připojím se k tomuhle šílenství a na mé zadnici bude pyšně vytetovaný beránek.

14 26.12.2017