Kacennnka komentáře u knih
Není to jako jednička, ale příběh tu alespoň pořád dával smysl.
Udělat ze Zavrženého tetralogii byl nejhorší nápad, jaký autorka mohla vymyslet. Příběh se stal zbytečně složitým a nesmysluplným, velké rozuzlení bylo podivné a celá ta věc s Nefilim zbytečně komplikovaná. První dva díly jsou super, Ticho je totální fiasko a Finále se to prostě nepovedlo zachránit.
Meadová má poměrně zvláštní a originální pojetí upírů, ke kterým nechybí ani pořádné politické zázemí a organizeca. Postavy jsou fajn, děj má spád, prostředí střední školy není nijak kýčovité ani klišoidní. Vztahy fungují, akce fuguje, styl psaní je super a Dimka by chtěla sbalit kdejaká holka. Za zkoušku stojí, bude se to líbit.
Nějak k tomu nemám co dodat. Pokud jsem přečetli předešlé díly, k dalším se pustíte.
A cenu za nejsmutnější happyend získává... Cassie Clareová. (Takhle jsem naposledy brečela u Hvězdy nám nepřály)
Beth Revs je velice zdatná vypravěčka, který umí vybudovat napětí a udržet čtenáře u příběhu. Zároveň pracuje s nedokonalými hrdiny, kteří dokáží udělat i špatná rozhodnutí a nést za to následky. Přestože je příběh vyprávěný ze dvou pohledů (Amy a Syna), překvapivě dobře to funguje a každý je jiný, dokonce mají i trochu jiný styl vyprávění. Přesto jako postavy nebyly na stejné úrovni a jedna z nich vždy trochu zaostávala. Navíc je zápletka trochu průhledná, hlavního záporáka zjistíte velice brzy, ale cesta k úplnému odhalení je tak jako tak zajímavá.
Extras moc nevyhledávám, často zůstávám pouze u původních příběhů, protože chci mít pocit, že se do nich autorům podařilo zakomponovat všechno, co chtěli říct. Jelikož ale tahle novelka vycházela v češtině v rámci tour s autorkou, nedalo mi to a na jedno posezení slupla těch padesát stránek o postavě, se kterou jsme se několikrát setkali už v příběhu. Nenadchlo mě to, ale bylo pořád příjemnější než většina extras a řeklo to něco úplně jiného, než je dovysvětlování celého universa. Takže vlastně dobrý.
Jako závěr série skvěle. Jelikož jsem četla celou sérii v kuse, byla jsem z celého universa trochu unavená a znuděná, ale okolo poloviny knihy mě to zase hrozně chytlo a ten konec teda páni, akorát bych ho chtěla trochu delší a dozvědět se víc.
V zásadě je to alternativa Stmívání, tentokrát s anděli. Je to naivní a hodně romantický, nevyhnete se insta-love ani milostným trojúhelníkům. Ve výsledku fajn oddychova, ale cílová skupina je někde okolo 15 let, kdy mají teenageři ještě trochu iluze. V zásadě se to čte dobře, jenom je to často přehnaně melodramatické.
Přijde mi to o něco postavenější na hlavu než jednička, ale pořád vcelku ok. Asi jsem na takovýhle fantasy už moc stará
Po těch pár dílech, které se trochu odkláněly od toho, na co jsme byli na začátku zvyklí, se to zase začíná stáčet zpátky k problematice smečky. Za mě jedno velký dobrý.
Hrozně mě nadchnul ten svět i ten background o Rezatcích (což odhaduji, že bude víceméně naše generace/doba). Rozčilovala mě hlavní hrdinka. Bohužel co nejvíc nesnáším, je obětovávání se, a tímhle pro mě autor dost zkazil konec. Nicméně je. To Westefeld, takže jsem do toho už šla s tím, že to bude super. A to tedy opravdu je.
Od Jenny Han jsem četla všechny YA contemporary a Lara Jean je rozhodně moje nejoblíbenější.
Jestli jste četli jedničku, víte, co čekat. Čtěte to.
Tohle je rozhodně zajímavá kniha, která si hraje na filosofickou, ale zas tolik té filosofie tam není - jenom to, co se autorovi hodilo. Grafické zpracování je top, vyprávění přímočaré a nenudíte se. Jenom mi vadila ta esoterická linka a přílišné zjednodušování filosofických myšlenek.
Hodně obstojné pokračování, ale pořád nechápu, proč ten díl rozpůlili. Přijde mi, že to příběhu i trochu uškodilo. A je tam fakt hodně chyb v textu, bohužel ne jen překlepů, ale i špatný překlad.
Každopádně tahle polovina je krapet nudnější, protože všechno zajímavé nakladateltví radši nacpalo do dalšího dílu. Nicméně, co dost oceňuji, je, že autorka na uzdě drží romantickou linku, k čemuž dopomohlo i oddělení hlavních protagonistů. Děj je dobrý, poměrně neočekáváný, se spádem. Jak jsem psala, trochu tomu podkopává nohy výsledný text, ale když si zamilujete svět a v mém případě i postavy, ani tenhle detail (pro některé smysl bytí, hledat chyby v knihách) vás neodradí od toho, abyste pokračování slupli jako malinu - a taky to má sotva 200 stran, no.
Do poklidné modři je obstojné zakončení celé série. Kdyby kniha vyšla ve svém původním rozsahu, tedy bez části druhého dílu, oprostili bychom se od problému opakování konečných událostí a trochu by zmizel i fakt, že se v některých částech rozchází překlady.