Juri81
komentáře u knih
Duch znojemských katakomb
Vlastimil Vondruška
Dal jsem si 2 roky oddych od brakové literatury, vrátil se abych tomu dal šanci a prozřel. Renesance se nekoná. Tradičně velmi špatný, konec jako vždy trapný.
Čas hradů v Čechách 3
Františka Vrbenská
Ludmila Koubová by za záměrné vložení podvrhu Máchova dopisu zasloužila veřejně vylískat. Nejenže svou mystifikací zmagořila už tak dost vyšinutou část spektra hledačů senzací, ale hlavně vyřadila sebe samou ze seznamu seriózních autorů a dostala se na listinu sprostých obyčejných kolotočářů.
Pavel Horváth: Můj příběh nekončí
Jan Palička
Druhej poločas, kterej začíná Plzní funguje daleko líp než ten první, co končil Tureckem. Člověk se tady konečně něco dozví a dost se u toho i nasměje.
Šoumen v kopačkách
Pavel Horváth
Nedozvěděl jsem se vlastně vůbec nic a to, co by mě zajímalo, chybí. Pavel Horváth je možná šoumen v kopačkách na hřišti, ale za papírem to nefunguje. Tohle byl velmi špatnej poločas.
Vetřelec - Covenant: Počátek
Alan Dean Foster
Film Covenant to schytal na všech frontách a právem. Následná kniha měla zaplácnout a dovysvětlit otevřené odpovědi, ale namísto toho vyvolala ještě víc otázek. A tento zadaný prequel na objednávku měl zase vykreslit posádku kolonizační lodi, aby nepůsobila jako banda neschopných tupců. Vtipný je, že to poslední se docela povedlo a to i díky absenci toho nejpodstatnějšího…
Vetřelec - Chladná výheň
Alex White
Chodilová perlí jako vždy a narozdíl od ostatních pevně doufám, že Alex White zůstane jen u této knihy. Tohle se hrubě nepovedlo.
Vetřelec - Peklo
Christopher Golden
První a prozatím jediná story, která mezi tou záplavou prvoplánových sraček z vetřelčího univerza dává smysl.
Vetřelec vs. Predátor - Armagedon
Tim Lebbon
Taková vesmírná červená knihovna. Zcela zbytečná a laciná trilogie. Ale tak přinesla škváru, a o to tady přece v hlavní řadě jde, ne?
Hrady, hrádky a tvrze na Písecku
Tomáš Durdík
Pan Durdík byl, co se týče znalostí v oboru, obrovskou kapacitou srovnatelnou snad jen se Sedláčkem. Jenomže na rozdíl od Tomáše Durdíka pan Sedláček ve svých knihách neodsuzoval, nehonil si ego a nedával najevo svou nadřazenost. Durdík hold sežral všechnu moudrost světa a v tomto smyslu je třeba se s jeho knihami vypořádat. U některých mi to nevadí, ale u Písecka mi jeho arogance už přijde trochu za čarou. Takovéto neustálé tiché dělání blbce z Menclové, dokola opakování chyb ostatních s tím, že jeho závěry jsou více než jiných ale zároveň sám nepřináší nic nového, nepůsobí úplně dobře.
Ano, je důležité zmínit, že díky neodborným zásahům v minulosti došlo k poničení toho a toho, ale opakovat to dokola do zblbnutí a postavit na tom celou kapitolu například o Zvíkově, kdy všem mistr sype popel na hlavu, ale sám nehnul prstem, mi už dost lezlo na nervy.
Vetřelec - Invaze
Tim Lebbon
Bohužel ani tady jaksi to nadšení s ostatními nesdílím. Hold každý očekáváme od týhle legendární party něco jiného. Někdo se spokojí s divadlem, jiný by rád komorní show bez září reflektorů. Patřím do té druhé skupiny a klidně mě za to ukamenujte, ale je třeba si přiznat, že tahle trilogie je prostě omyl, stejně jako paní překladatelka Dana Chodilová, která zatím úctyhodně pohnojila vše, na co šáhla a které patří tento závěrečný shoutout. Motání převodů jednotek je u ní zvykem a to ne jen v této trilogii a těžko už ji někdo po těch letech vysvětlí, že míle není kilometr. To že si překlady knih často plete s naučným slovníkem je věc zcela běžná. Díky tomu jsem se ale třeba naučil, co znamená slovo vycizelovaný. Dana toho přinesla ale do celé sféry hodně nového, nejvíc asi v prvním díle, kdy nadělila vetřelci krunýř, to už z hlavy nikdy nevytluču. Díky Dano!
Česká Kanada
Luděk Jirásko
Česká Kanada je pro mě krajem stráveného dětství a Landštejn jedním z nejoblíbenějších hradů, na který jsme s naší partou pořádali z chaty časté výlety ještě v době, kdy nebyl veřejnosti přístupný. O to více mrzí tento komentář, který jsem původně nechtěl, ale přeci jen musím napsat. Tato rádoby kniha, je čistá tragédie. Bruslení na vodě bez jediného smyslu. Věty poskládané ze slov a letopočtů převzatých z jiných zdrojů. Strojová ukázka jakési odborné literatury faktu bez jakéhokoliv náznaku snahy o to, aby kniha čtenáře alespoň v něčem zaujala. Odkládám a již nikdy více.
Predátor - Vpád
Tim Lebbon
Z nadšenců se stali fanatici, kteří posílají do nebe každý výtvor vyplozený v rozrůstající se liniji avp universa a z původních fanatiků se stali trosky, kteří každým podobným dílem dál ztrácí jakoukoliv víru v to, že se objeví ještě něco důstojného z čeho nebude smrdět křeč na objednávku.
Spišské tajemství III.
Jožo Nižnánsky
3 vrby už nejsou opředeny rouškou tajemství, z bohatých se stávají šibeničníci a z odpadlíků se stávají bohatí hrdinové. Dva a půl dílu se vše rozvíjí, aby se to z ničeho nic najednou utlo na deseti stranách.
Spišské tajemství II.
Jožo Nižnánsky
Podezírám Nižnánského, že chtěl tímto dílem vyvolat konflikt s Polskem. Slovenskej hloupej Dzurko zcela zmizel a na plnej úvazek je tady už definitivně jen Jurko, u kterýho mi sem tam začíná ta jeho vychytralost lézt na nervy. Každopádně to pořád sviští.
Spišské tajemství I.
Jožo Nižnánsky
Nepřipadal jsem si jako Dzurko, pořídil jsem si totiž všechny tři svazky najednou, takže jsem nad tím vyzrál jako Jurko. Spišský tajemství je rozdělený do tří knížek a ani jedna z nich neuzavírá nějakou část příběhu, takže pokud dočtete jedničku a nemáte u sebe dvojku, nedozvíte se vlastně vůbec nic. Zůstanete jenom navnadění na pokračování. První část pro mě jasná ultimátní záležitost u který se mi často v hlavě objevuje hloupej Honza, jakýsi český ekvivalent tady toho slovenskýho. Vlčí hlavy, rakve a áno, po tolika otázkách proč tam ještě není a bude tam? Se přece jen do hry na konci první části dostává i Lubovňanský hrad!
Vzpoura goliardů
Vlastimil Vondruška
Je to stravitelný asi právě proto, že Olda zůstává celou dobu v pozadí, díky čemuž chybí jeho učené disputace, při kterých z ostatních dělá tupce. Ostatní standard. Přišel jsem, osouložil jsem, vyřešil jsem.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Nejlepším hodnocením knihy bude zkušenost s mojí matkou, která mě navštívila v nemocnici a kouká mi do čtečky. Ty, co to čteš? Ale nic. A co je to to nic? Mami, tohle není pro tebe, to není Steelová. Aha, takže mi to neřekneš. Tak dobře, povim ti to: Muži, kteří nenávidí ženy. Aha, a který nebo kteří? A o čem to je? Je to severský krimi. Aha, to jako že to je z Liberce jo? Na to jsem výslech o knížce uťal a převedl řeč na jiný téma. Máma to má domu přes 100 km a podle propočtu času, kolik jí trvá cesta autobusem, musela mi, jen co zabouchla dveře, hned volat a povidá: Jak si říkal, že se jmenuje ta knížka? Jo tak díky. Druhý den ráno, no Járo to je tlustý jak kráva a má to skoro 600 stránek, v tý tvý čtečce to vypadalo menší! Nekecej, že sis to byla hned ráno půjčit v knihovně. V následujících sedmi dnech mi každý den volala, že se do toho nemůže začíst a kdy že se to jako rozjede. Osmý den byl zlomový, na internetu si našla nějaký článek, ve kterém se píše, že údajně zatím neexistuje člověk, který by tuto knihu nedočetl do konce. Máma mi volá, na dně a celá frustrovaná, aby mi sdělila obsah článku a že ona bude první člověk na světě, který to nedočte. Uklidnil jsem jí, ať si z toho nic nedělá, že já zase nepřečetl ani jednu Danielu. Asi po 14 dnech mi volá celá nadšená: Nejsem blbá, konečně jsem se do toho začetla! Pogratuloval jsem jí a sdělil novinu, že existujou ještě další díly. Když se dozvěděla, kolik mají stránek, zachvátila ji panika. Jak se u ní zlomil začátek, už to nešlo zastavit a je to po dlouhý době první knížka, která ji uchvátila, kdo by to byl řekl. Jelikož moje máma čte kapitoly i třikrát po sobě, aby vše pochopila, a celkově čte asi tak rychle jako já rychle se zlomenou rukou věším prádlo, zamluvila si „už“ na prosinec v knihovně druhý díl, který si hodlá půjčit a hodlá si ho i přečíst, aniž by věděla, jak skončí první. Tím vším chci říct, že pokud tuhle knížku přečte i moje máma (s nadšením a baví jí), musí jí opravdu dočíst se zájmem i kdokoliv jiný. Pozdrav mojí úžasný mámě, jestli tohle budeš číst, třetí díl ti prorokuju, že si v knihovně zamluvíš na srpen 2018.
Prokletý dvůr
Ivo Andrić
Nepamatuji si, četl-li jsem kdy lepší novelu. Příběh mnicha v prokletém dvoře sice skončil, ale mnohé další podobným způsobem na tureckém území i po tolika letech pokračují i dnes stále dokola.