Joges komentáře u knih

První polovina knihy mě nadchla. Starou dobu můžu, zřídkakdy ujíždím na filmech pro pamětníky a lidové tradice si se zájmem připomínám, proto první část knihy chválím. V druhé části a v druhé polovině knihy přišel náhlý a docela nápaditý obrat. Nejspíš bych se (spoiler) přidal k Dětem vody a spolu s nimi bych skandoval za vodu a ekologii. Zároveň s obratem se dostavilo ale i mírné zklamání a rozčarování. To co autor v první části pracně budoval, v druhé části zbytečně utápí. Hlavní postava se tu stává soudcem, hybatelem opakujících se záležitostí, takže nechuť k vývoji děje se přeci jen dostavila. Samotný závěr a vysvětlení ...jak to bylo dál, reputaci knihy ale zase napravuje, takže s Hastrmanem jsem nakonec docela spokojen.

53 14.12.2018

Fiorella mě nepřestává udivovat. Na její jedinečné, málem neuvěřitelné schopnosti si nejspíš nezvyknu. Zároveň mě překvapuje i Vondruškova nápaditost a fabulace v příběhu a v historických reáliích, takže genialitu hlavní hrdinky přehlížím. Nakonec, ta holka není nijak nesympatická. Celý příběh se mi líbil ...i se slovníčkem pojmů na konci.

40 03.12.2018

Docela velké překvapení. Líbila se mi jednotnost a ucelenost příběhu, dobrý nápad, postavy, vyprávění a gradace děje, detektivní zápletka určená mladšímu čtenáři i dobové reálie. V závěru příběhu Fiorella sice zbytečně ohromuje velkými znalostmi a schopnostmi, vypadá to na malého génia, ale nakonec jsem nad skutečností či spíše fikcí mávl rukou. Je to jediné menší mínus celé knihy.

39 01.12.2018

Nečekal jsem, že mě Jennifer McMahon bude takhle nudit. Zatímco thriller Zimní lidé jsem zhltl během dvou dnů na jeden zátah, Vermontské psycho se nesnesitelně vleklo. Četl jsem je téměř měsíc. Nemohl jsem se začíst, knihu jsem často odkládal, ztrácel jsem se ve spoustě drobných událostí, rušilo mě časté střídání období a dopisy adresované slavnému filmaři hororů mě vůbec nebavily. Teprve až v poslední třetině knihy se začalo něco odehrávat. To už bylo na mě ale pozdě, to už jsem Vermontské psycho odsoudil na průměr. Nezachránil to ani fakt, že kniha McMahon je odkazem na Psycho Alfréda Hitchcocka. Z celé knihy oceňuji alespoň zajímavý závěr a plynulý styl psaní. Jinak autorka ničím nepřekvapila. Další její knihu si ale nejspíš zase nenechám ujít.

44 01.12.2018

Je vidět, že Otomar Dvořák píše povídky velmi rád a se zájmem je také předkládá čtenáři. Líbil se mi například Mrtvý luh, Špagety a Prokletý lovec. Autor navíc do svých povídek vkládá své badatelské poznatky, takže čtení o to víc baví. Zbývající tvorba této sbírky mě bohužel ale nijak nenadchla a nepřekvapila. I když jde o různé žánry a náměty, reálný základ vycházející ze současnosti stojí na vratkých nohách. Prostě jsem jim nevěřil. Závěrečnou sci-fi povídku jsem ani nedočetl.

37 01.12.2018

Knihu mohu docela pochválit. Je v ní spousta článků a fotografií, které se věnují ročním obdobím, počasí, pozorování, fauně a floře, prostě celé přírodě v ČR. Opravdu je to pestrá publikace. Holka nebo kluk si v ní počtou, pokud mají o dané téma zájem. Jenom těch slibovaných metodických výprav je žalostně málo. Na každý měsíc připadla pouze jediná dvoustrana. Autor měl podtitul raději nazvat: S přírodopisem do přírody, nebo tak nějak.

37 01.12.2018

Čekal jsem něco úplně jiného. Nakonec to byl takový mix polorománu a polothrilleru. První polovina mě ukrutně nudila, myslel jsem, že knihu odložím. Nechápal jsem, jak může někdo psát o klidném běžném životě, když se ztratila sestra a dcera. Tehdy jsem si v duchu říkal, zlatá Chatrč od Younga. Druhá polovina knihy byla naopak hodně podařená. Nakonec jsem byl rád, že jsem Sestup dočetl do konce. Také musím pochválit dobře napsanou postavu Seana a skutečnost (i když námět kdoví jak neohromil), že autor není žádný béčkový pisálek, který se vyjadřuje primitivním jazykem.

42 18.11.2018

Nešetřím chválou. Oproti prvnímu dílu, který byl znatelnou prvotinou a napodobeninou Purpurových řek, je Kruh propracovanější a vyzrálejší. Prostě pravý mnohovrstevnatý krimithriller. Některé maličkosti a méně uvěřitelné věci bych nejspíš změnil nebo vynechal (např. nabubřelý a nostalgický závěr, Hirtmanovu postavu), v podstatě mě ale případ Martina Servaze zaujal natolik, že jsem 600 stran přelouskal během dvou dnů.

48 08.11.2018

Jan Vojtko si zafantazíroval, napsal knihu a vytvořil svět plný lidového folklóru, fantasie, mystiky, hororu a bohužel i velké pohádky. Líbilo se mi například, jak zkušeně buduje vztahy dětí jedné party, jak pracuje se staroslovanskými pohanskými motivy, jak graduje pátrání i napětí. Vyprávění občas sklouzlo do nereálných až neuvěřitelných situací, které vyprávění z života jedné vesnice doslova pohřbívají. Nakonec jsem se s mixem různých žánrů ale smířil a Moranu Mařenu docela chválím. Především oceňuji dovedně začleněný lidový folklór, který se prolíná celým příběhem.

42 02.11.2018

Konec knihy zbytečně překombinovaný a překotný, aby si čtenář v závěru užil ještě něco vzrušujícího děje. Ale jinak nemám co vytknout. Detektivka M. Klevisové je jinak opět výborná. Dokonce lepší, než některé zahraniční kriminálky se stříbrnou či zlatou pečetí na obálce. Byl tu příjemný popis dějů, postav, velmi dobré prostředí, nápaditá zápletka, gradace děje, napětí, trocha mystiky atd. Vůbec jsem se nenudil.

56 29.10.2018

Tohle jsem ti milá Barbery moc nevěřil. Dvanáctiletá puberťačka plánuje sebevraždu, přitom si užívá života, s optimismem i pesimismem nazírá na svět a všechno nadšeně komentuje. Prostě takové veselé depresivní čtení. Já vím, autor musí nějak přilákat čtenáře, a taky tu vše směřuje k určitému konci, ale stejně u mě nějaká závěrečná katarze neproběhla. Jinak se mi líbila postava domovnice René, filozofii mezi řádky jsem respektoval a kupodivu jsem si užíval i příjemný plynulý text vyprávění.

40 29.10.2018

Ještě lepší než Za zavřenými dveřmi. Začátek je velmi dobře napsaný, hned mě vtáhl do děje. V napětí mě autorka nějakou chvíli udržela, střed knihy se ale vlekl. Bylo to samé fňukání, usuzování, psychické rozpoložení atd. Zkrátka taková uměle natahovaná výplň. Závěr ale opět překvapil. To už byl thriller, jak má být.

46 29.10.2018

Dobře napsané (tj. žádné omílání, Fredrik to s textem umí, jde rovnou na věc). Dále od autora jako vždy nápadité a vtipné. Nepraktické a nepoužitelné rady a postřehy mi tolik nevadily, jsou tu pro zasmání. Jen krátké roztříštěné pohledy na svět bez souvislého příběhu mě už tolik nebraly. Přiznám se, raději jsem zavzpomínal na Oveho a babičku, která se omlouvala.

45 25.09.2018

Uf. První dva příběhy jsou výborné. Mají spád, výborný námět, dobré postavy i závěrečnou pointu. Povídky mě moc neberou, ale tyhle mě po několika stranách dostaly. Na malého střihače a nesourodé sourozence hned tak nezapomenu. Třetí příběh už tolik neokouzlil. Občas jsem se ztrácel ve spoustě jmen i událostí.

46 25.09.2018

Musel jsem si příběh přečíst, když je součástí románu Nejlepší pro všechny. Tahle kniha pro děti je zvládnutá zase výborně, tj. s citem pro dětskou psychiku, konání, řeč atd. I když detektivní pátrání není nijak napínavé, nad ostatní tu vyniká dětský příběh, který se přibližuje skutečnosti. Vyprávění, fabulace Soukupová prostě umí.

36 25.09.2018

Ty krá ...so. To byl mazec. Člověk se asi po deseti kapitolách začte, čeká obvyklé knižní pročítání, ale tenhle poctivý dokument vás doslova pohltí. Dostane se vám pod kůži a rozcupuje vás na kousky, když s „Dr. Thomasem“ absolvujete operace na sále ...ve dne v noci ...mnohdy v poklusu za bojových podmínek. Hrubé a sprosté výrazy vás možná zprvu zaskočí, ale pak si na ně zvyknete. Prostě sem tak nějak patří. Doslova cítíte, jak jsou tu pro některé ventilem - únikem před úplným zblbnutím a totálním zmagořením. Skoro 24 hodin na sále ...a druhý den nanovo ...téměř dva měsíce na jeden zátah. To bych nedal. Afghánistán je jeden velký kotel pekla a zase pekla, ráje je tam pomálu. Lékaře bez hranic proto obdivuju. Á la prochaine, doktore Šebíku, díky za knihu. Pro mě byla jednou z nejlepších, kterou jsem letos četl.

51 15.09.2018

Jsem na tom jako převážná většina ostatních. Absence uvozovek vadila, dlouho jsem se nemohl začíst, Hana mi nesedla a některé předzávěrečné kapitoly byly zbytečně natažené (trochu opakující). Ale jinak ...no páni, po nějakých sto stranách to byl příběh, který chytil a nepustil. Také dramatická hustá atmosféra velmi zapůsobila. Dokonce jsem se bál o některé postavy, což se mi často nestává. Takže nakonec chválím a doporučuji.

52 04.09.2018

Fascinující mnohovrstevnatý thriller. Na můj vkus o něco více překombinovaný a následně na to i vysvětlující, ale to je jen jediná vada na kráse. Jinak knihu neodsuzuji, když mě bavila a napínala několik dlouhých dnů. Hlavní postavy jsou sympatické, dějiště příběhů zajímavé, závěr překvapivý a hlavně a především, Syndrom E je dobře napsaný, čtivý, což je pro mě vždy podstatné. (Slyšel jsem i úryvek audioverze čtený Jiřím Žákem a mohu jen a jen chválit!)

42 20.08.2018

Někteří tu knihu chválí. Já bych jen dodal; klasická Dánovka. Jako vždy je tu nápad a napětí, vtip a zábava, super fabulace, v tom všem je autor mimořádný. Jenom skladba předvídatelného námětu mě tentokrát nijak neohromila. Tak je to pro mně jen další kniha z řady. Po čase mi námět vyšumí z hlavy. Zasloužených 80%.

39 12.08.2018

Dnes už kultovní dílko plné humoru, písní, piva a vodáckých historek. Vodácký průvodce je pro cílovou skupinu napsaný velmi dobře, to podtrhuji, mě však příliš neokouzlil. Chyběl mi tu souvislý příběh. Minihistorky, mnohdy připomínající dokument, mě příliš nenadchly. Humor je tu ale jinak dobrý. Více se těším na Cejch nebo Trojí čas hor.

40 23.07.2018