jiri0728 komentáře u knih

Po zhlédnutí anime v podobě filmů i seriálu jsem se konečně dočkal i českého vydání mangy. Byl jsem hned zprvu překvapen odlišným stylem - větším důrazem na satiru společnosti, více humoru a také epizodičnost jednotlivých kapitol, které tvoří uzavřené případy. Čtení je to ovšem famózní, protože spolu s autorovými "poznámkami pod čarou" tvoří dílo, které přesahuje běžnou cyperpunkovou sci-fi a nabízí mnoho témat k zamyšlení. Je také sympatické, že autor v době vzniku mangy (přelom 80. a 90. let) sledoval čerstvý vývoj na poli technologií a zdravotnictví a nebojí se přicházet s vlastními teoriemi budoucího vývoje. Kresba je taktéž vynikající a zaujme množství detailů i střídání barevného s černobílým. Pokud jste nikdy nečetli mangu, tohle je jeden z nejlepších "startérů" pro vás.

9 15.06.2017

Eco představuje několik nesympatických figurek, které reprezentují nejnižší formu novinářské profese. Paranoik, redaktorka bulváru, spisovatel píšící na objednávku a naprosto bezpáteřní manipulátor v podobě šéfredaktora. Za nitky tahá jakýsi vikomt sledující své mocenské i finanční zájmy. Celý příběh je vlastně smutná fraška o společnosti, kde jednotlivé postavy charakterizují současný stav medií nejen v Itálii, ale kupříkladu i u nás. Absurdní spiklenecká verze o Mussoliniho smrti, které je věnována značná část knihy, nejspíš odradí některé čtenáře. Pro jiné bude těžko stravitelné chování postav a jejich podivná sebejistota. Ovšem nelze zapomenout, že román je vnímán očima jednoho z nich a tudíž je v podstatě panoptikem jednoho novinářského mikrosvěta uměle vznikajícího periodika. Kdo chce něco na způsob Jména růže musí hledat jinde.

5 02.01.2018

Nezáleží na tom, jestli je vám 5 nebo 50. Pokud rádi cestujete do fantazijních světů s odvážnými hrdiny a hrdinkami, kteří svou umanutostí obracejí zažité konvence naruby, je Hilda pro vás to právé. Nápaditost sálá z každého obrázku, stejně jako láska k Mijazakimu. Tato kniha není sezónním čtivem, ale výborným kouskem, ke kterému se budete vy i vaše děti vracet.

5 07.08.2017

Próza, která reflektuje v Japonsku oblíbené "slice of life", neboli útržky z běžného života. Dramatický oblouk kniha nepostrádá, ale není nějak komplexní. Spíš jde pro japonskou literaturu typické prožívání stavu, kdy něco co jsme milovali, odchází a smíření se s tím. Přesto, že jsem chvílemi pochyboval o tom, jestli ve mě Kočičí host zanechá silný dojem, nakonec se tak stalo.

5 03.02.2017

Pár nadšených postřehů z četby:
a) Marie Doležalová opravdu dokazuje, že role herečky často neodpovídají její inteligenci.
b) Její blogové zápisky nejsou skrumáží myšlenek, ale pečlivě vystavěnými fejetony, kterým nechybí pointa,
c) Zásluhou své bohaté jazykové zásoby dokáže popsat i banální věce opravdu vtipné a nejednou se budete smát u knihy nahlas.
d) Dozvíte se toho dost nejen o hereckém zákulisí, ale především o tom, jaké to je být herečkou-introvertkou a bojovat tak při výkonu práce sám(a) se sebou. Čili něco, co mnoho z nás také zažívá ve svém povolání.
e) Navzdory stylizovaného obalu nejde o čtení pro dámičky a pobaví se i pánové.

5 11.01.2017

Jet s Janem Werichem na dovolenou musel být zážitek už podle vyprávění zachyceného v této knize. Dvojník Hemingwaye a Ustinova tu bojuje s cestovními nesnázemi a stíhá při tom ještě obdivovat krásu Itálie. Skvěle napsané a werichovsky vtipné - ideální odpočinková četba.

5 04.12.2016

Podobně jako u starší povídkové sbírky Po otřesech jsem došel k závěru, že Murakami je lepším románopiscem než autorem povídek. Krátký rozsah mu často nepostačuje k rozvinutí děje. Zároveň se Murakamimu občas nepodaří využít dobrého nápadu tak, jak bych od něj očekával. Zamilovaný Samsa se až příliš podřizuje pojetí Kafkovy Proměny naruby, Šeherezáda je vzhledem k zápletce repetitivní a závěrečná Muži, kteří nemají ženy už je spíše krátký povzdech nad ztrátou ženy, která milovala nade vše výtahovou hudbu. Ostatní povídky jsou na tom mnohem lépe, ale zasloužily by k sobě lepší kousky k dotvoření uceleného tematického díla.

4 12.02.2016

Film a kniha se míjí, jak jen to je možné. Rick Deckard je úplně jiným typem postavy a celkové poselství obou děl je odlišné. Přesto je spojuje svět budoucnosti, které se její technologické výdobytky vymkly z kloubů a kde chladné uvažování a požitkářství je preferováno. Pochyby vedou ale Deckarda k relativizování nastavených pravidel a v touze po tom získat tolik vytoužené skutečné zvíře. Tento zdánlivě triviální cíl je považován ve světě náhražek za něco téměř nedosažitelného. Deckardovi chybí výrazný protipól jako ve filmu, ale i tak postavy, které potkává při svému lovu androidů přispívají k jeho proměně. Zajímavé, dickovsky paranoidní a určitě nestárnoucí sci-fi o budoucnosti, která (zatím) nenastala.

3 03.10.2017

Zpočátku se kniha krásně čte a hned po prvních stranách je jasné, že ani zde neopustí Murakami své zažité konvence vyprávění a práce s postavami. Nicméně zhruba posledních sto stran, kdy má dojít k jakési hrdinově katarzi se děj zpomalí a postav ubude. Závěrečné vyústění ve mně nevyvolalo to, co asi autor zamýšlel. Přišlo mi, že oproti jiným Murakamiho románům se vzhledem k celkové pasivitě hrdiny jde těžko spokojit s tím, jak se jeho osud v knize uzavře. Ve zbytku knihy ale čtenář nalezne dostatek materiálu k zamyšlení (aktivní vs. pasivní přístup, talent vs. průměrnost apod.) a je jen na něm, jestli se s nimi identifikuje.

3 17.08.2017

Opravdu čtivě napsané medailony kapel i interpretů napříč různými žánry 60. let. Překvapivé pro mě bylo obzvláště zjištění, jak pečlivě jsou přeloženy do češtiny úryvky z textů, názvy písní a že jsem nenarazil na faktografickou chybu, což je u knih takovéhoto rozsahu z předinternetové doby (a psané za železnou oponou) téměř zázrak. Láska k hudbě i snaha o vysvětlení významu jednotlivých interpretů nejen pro hudební scénu, ale i pro společenské dění jsou nejsilnějšími prvky knihy, díky kterým zůstává kniha dodnes aktuální navzdory době, kdy byla napsaná.

3 12.03.2017

Seriál a knihu jsem objevil až v dospělosti, ale obojí mě naprosto uchvátilo. Taková normální rodinka má totiž stejný švih jako geniální screwball komedie po česku Eva tropí hlouposti, kterou Fan Vavřincová ohromila již ve svých počátcích. Kromě skvělého humoru se próza vyznačuje výborně odpozorovanými situacemi a laskavou satirou na rodinné vícegenerační soužití. Nadčasové!

3 04.09.2016

Výborné "sebrané spisy" našeho předního hudebního publicisty. Pozitivně laděný pohled na soudobou populární hudbu, byť s výhradami a výbornou erudovaností stran teorie hudby i přehledu o světovém dění. Že šlo často o psaní "proti proudu" (obzvláště v případě rock and rollu, Beatles a Semaforu) nepřekvapí, ale o to více potěší, že té naivity není v textu tolik, jak by člověk po padesáti letech čekal.

3 22.05.2016

"Pamatuji, jak jsme jednoho odpoledne seděli v homosexuálním baru v jižní Francii s nohama pohodlně opřenýma na stoličkách v severní Francii, když Gertruda Steinová řekla: "Chce se mi zvracet." Picassovi to připadalo velmi legrační a Matisse a já jsme to pochopili jako signál, že máme odjet do Afriky. O sedm týdnů později jsme v Keni narazili na Hemingwaye (...) Dobíral jsem si ho kvůli jeho novému plnovousu a moc jsme se nasmáli a upíjeli koňak a pak jsme si navlékli boxerské rukavice a on mi přerazil nos."

Pokud se smějete po přečtení ukázky od ucha k uchu, je na čase si knihu přečíst. Knižní Allen je více surrealistický, sarkastický a ironický než filmový Woody. Ne všechny povídky jsou geniální, ale jsou plné tolika skvělých ujetostí, že vás dostanou na kolena. Obzvláště parodie na americkou drsnou školu (Raymond Chandler apod.) mě šokovala výborně odpozorovaným stylem vypravování včetně jazykových zvláštností. Udělejte si radost a zkuste písmenkového Allena :)

3 18.11.2015

Tenhle román je krásně matoucí - neodděluje přímou řeč, vnitřní monology ani popis krajiny a celý děj je zarámován myšlenkami šerifa hodnotící svět kolem sebe během posledních dní v práci před odchodem do důchodu. Přesto se čtenář za chvíli zorientuje a užije si rozvíjení zápletky, byť konzervativní "čitatelé" budou koncem pravděpodobně rozčarováni. Pokud váháte, zda po zdařilé filmové adaptaci bratří Coenů přečíst ještě knihu, tak to s odstupem času určitě učiňte. Kniha dává mnohem větší prostor vedlejším postavám, které dotvářejí atmosféru amerického Jihu v době po skončení vietnamské války i éry hippies.

2 28.05.2017

Robert Fulghum žije jako správný pastor v určitém zajetí vlastních představ o životě. Je velice zábavný spisovatelem, ale kvůli jeho domýšlivosti s ním často nemohu sympatizovat (některé jeho závěry jsou prezentovány velkolepě, i když jsou ve skutečnosti banální a připomínají spíš motivační citáty). Tato bariéra mi ovšem nebránila si většinu knihy užít a nyní již chápu, čím své příznivce přitahuje.

2 18.02.2017

Knize podle mne nejvíce škodí ne ideologický podtext (obdiv k dělnickým městům a hanění šlechty a prvorepublikových továrníků v čele s Baťou), ale přímo Jiří Louda, který svým sice poetickým, ale značně se opakujícím způsobem, působí po chvíli úsměvně. Nic proti pozitivistickému přístupu k psaní, ale bylo by lepší, kdyby na tomto přehledu dělal kolektiv autorů a vdechl mu více života.

2 11.11.2016

Kniha je rozdělena do dvou částí - v první vzpomíná Horníček na svou spolupráci s Werichem a otiskuje přepis forbín. Ty na mě bohužel nepůsobily v psané podobě tak živelným dojem, jako na jevišti, i když vtip a nápady rozhodně nepostrádaly. Druhá část je ovšem klenot. Rozhovor Horníčka s Werichem o jeho dětství, přátelství s Voskovcem a počátcích Osvobozeného divadla je opravdu radost číst. Tolik vtipu a skvělých postřehů o životě v meziválečné době by člověk v tak útlé knize snad ani nečekal...

2 24.10.2016

Syrová próza o mládeži propadlé drogám, kde jakákoliv snaha o únik je předem odsouzena k neúspěchu. Jedná se o debut a kapitoly sice na sebe navazují, ale příběh je lehce roztříštěn na sérii několika drogových party a následujících dní, kdy účinky odeznívají. Drsný jazyk i nekompromisní chování hrdinů možná ledaskoho vyděsí, ale autor se pouze snaží o autentičnost a většinou se mu to daří.

2 18.10.2016

Vlhký sen všech těch, co hltali osmdesátkové a devadesátkové akčňáky (áčkového, béčkového i céčkového ražení) a toužili mít něco takového i v českém prostředí. Kulhánek pálí jeden zvrat za druhým a hlavní hrdina je mladší verzí Chucka Norrise, i když mu občas něco šeredně nevyjde. Celkově je kniha velmi čtivá, ale snaží se být příliš vševědoucí a tak působí chvílemi dost naivně. Beru to ovšem jako úmyslnou stylizaci a proto tomu rád dávám čtyři hvězdy a dvojku si třebas po nějaké době také přečtu.

2 07.10.2016

Těžko říct, co vše je realita a co pouze autorská licence. Hunter sice neustále poukazuje na to, jak se Pekelným andělům nelíbí image, kterou jim vytvářejí média, ale sám svým reportážním způsobem s přemírou nadsázky k tomu přispívá také. I kdyby to ale vše byla smyšlenka, čte se to naprosto parádně a Hunter S. Thompson zůstává jedním z nejoriginálnějších novinářů, který v tomto případě šel doslova s kůží na trh. Jediným minusem je trochu nezvládnutý rozsah knihy, kdy se některé informace prostě opakují a dává se prostor občas i banalitám. Zbytek je ale přesně to, co od knihy čekáte - tedy zábavu, černý humor, historky z "natáčení" a pohled na USA 60. let.

2 07.08.2016