Hell's Angels

03.10.2022

Další Thompson, další nářez. Tohle bylo skutečně zajímavé čtení, pro mě dosti neobvyklé. O Hell's Angels jsem věděl jen povrchově z populární kultury a médií. Tento náhled mi místy připomínal knihu "Americké elegie". Určité segmenty byly jakousi sondou do duše určité skupiny bílé americké chudiny. Dozajista je to jiná forma společnosti, ale nacházel jsem tam jisté podobnosti.

Thompson zde aplikoval svůj osobitý Gonzožurnalismus, takže kniha není objektivním svědectvím ale spíše jakýmsi subjektivním vyprávěním okořeněný o kritický popis všech zůčastněných. Thompson si samozřejmě některé věci trochu přibarvil, ale obecně vzato jde o skvělý průvodce života motorkářských desperátů v období jejich největší slávy.

Osobně se mi moc líbily části, kde Thompsonovo vyprávění propojovalo Angels a Beatniky. Opět to přineslo nový pohled na Ginsberga a spol, který není zas tolik probíraný.

07.08.2016

Těžko říct, co vše je realita a co pouze autorská licence. Hunter sice neustále poukazuje na to, jak se Pekelným andělům nelíbí image, kterou jim vytvářejí média, ale sám svým reportážním způsobem s přemírou nadsázky k tomu přispívá také. I kdyby to ale vše byla smyšlenka, čte se to naprosto parádně a Hunter S. Thompson zůstává jedním z nejoriginálnějších novinářů, který v tomto případě šel doslova s kůží na trh. Jediným minusem je trochu nezvládnutý rozsah knihy, kdy se některé informace prostě opakují a dává se prostor občas i banalitám. Zbytek je ale přesně to, co od knihy čekáte - tedy zábavu, černý humor, historky z "natáčení" a pohled na USA 60. let.

22.10.2013

Pohled do zákulisí Pekelných andělů od novinářské legendy Huntera S. Thompsona, jenž se přímo účastnil "andělských" tahů. Popisy událostí nezapřou svého autora, ale události líčené v knize Thompson podává s neuvěřitelnou dávkou černého humoru. Zásadovost a přátelství na život a na smrt uvnitř klubu se mísí s drogovou závislostí, alkoholismem, násilím, sadismem a v neposlední řadě s notnou dávkou demence. Autentická zpověď, která jde až na krev, a která bez zbytečného démonizování a romantizování ukazuje brutalitu a zároveň i mediální přitažlivost Pekelných andělů pro množství laických i skalních příznivců po celém světě. Doporučuji.

Vyjádření Sonnyho Bargera ke knize: Hunter S. Thompson napsal 17.5.1965 o HA článek, kterej vyšel v časopise The Kation a jmenoval se „Motorkářské gangy, ztroskotanci a vyděděnci. Líbilo se mi, jak byl ten článek napsanej, i když některý věci zveličoval. Poté, co měl článek dobrou odezvu, vrátil se Thompson do Oaklandu a poflakoval se po nejznámějších motorkářských pajzlech, až jsme se konečně setkali tváří v tvář. Řekl mi, že by chtěl jezdit se mnou a s klubem a pak o nás napsat knihu. Protože se mi líbilo, jak píše, nechali HA z Oaklandu a Friska Huntera za dvě bečky piva tahat se s klubem. Za čas se ukázalo, že Hunter je sráč a pojebanej zbabělec. Dostal od HA nakládačku .Napsal brak. Nejhorší je, že se ta kniha stala příručkou pro fízly. Je tam spousta přehánění a hovadin, který si autor vymyslel nebo musel bejt sjetej, když to psal. Kromě toho nám ten ubohej lacinej zkurvysyn nikdy nedal ty bečky piva. Ostatní pekelní andělé pohlížejí na tu knihu jen jako na další výmrd. A to taky je