Jekysek komentáře u knih

Scottův přístup k vysvětlování postupů mi naprosto sedí. Jednoduché, stručné, často úsměvné rady, zajímavá témata, působivé doprovodné snímky, zkrátka suprová kniha pro každého, kdo se chce ve svém umění posouvat dále.

07.05.2016

Myšlenky by šly shrnout jen do těch krátkých odstavečků, které jsou na konci každé kapitoly, zdálo se mi, že Miguel jen potřeboval mít odpracovaných víc stran.
I když se spoustou názorů souhlasím a pokouším se jimi řídit.
Upřímně, Dohody se mi líbily o mnoho víc. Nebo jsem možná měla vysoká očekávání.

05.05.2016

Kniha, která přesahuje svoje hranice - jsou v ní odkazy na další články a videa.
Spousta moc užitečných věcí, připomenutí, hodně se věnuje samostudiu a tomu, že v dnešním světě musí být člověk víc než přizpůsobivý, s mnoha dovednostmi. V většině věcí jsem "se našla", určitě doporučím všem, co se chtějí posouvat ve svém rozvoji dál.

29.04.2016

Fajn oddechové čtení, které si užijí všichni milovníci BBC Sherlocka.
Spousta fotek, nějaké ty informace o natáčení, knižní předloze, hercích, vtipné poznámky a dodatky.

28.04.2016

Od Davida jsem četla oba díly Dalajlamovy kočky, takže jsem šla najisto.
A autor opět nezklamal. Má skvělý styl psaní, hodně zapojuje vlastní zkušenosti, mistrně je proplétá s příběhy jiných lidí (ať už lamů, obyčejných lidí, nebo známých osobností) a vytváří tak moc příjemnou atmosféru, díky které se vám východní filosofie jde sama pod kůži.
Vše je jednoduše popsané - od druhů učení, přes výběr učitele, po postup při meditaci.
Kniha je psána nesmírně lidsky, a i když nejsem sama buddhistou, mnoho principů a zásad do svého života nepochybně zařadím.
Pokud začínáte s buddhismem, Michie je ten, kdo vás jemně povede.

29.03.2016

Asi se mnou spousta lidí nebude souhlasit, ale z celé série to byl pro mne nejslabší díl.
Pád alfů a jejich říše, pár slabých zmínek o Trojčatech, možná to je tím, že jsem nečetla Trpaslíky a jsem vytržená z kontextu.
Nebo za to může Aiphatòn. Tenhle charakter je prostě případ. Jinak se mi ho nedaří nazvat. Alf nadruhou, chcete-li. Popravdě, co dělal, jak jednal, nějak mě nedokázal upoutat.
Kdo mě držel u příběhu byl Carmondaj, můj mistr slovem i obrazem. Jemu jsem fandila, v některých chvílích zadržovala dech (tak to u Legend má být) a sledovala jeho osudy.
Každopádně z pohledu celé tetralogie důstojné zakončení, jsem moc ráda, že jsem se k této sérii dostala.

25.03.2016

Lepší než druhý díl. Něco docela nového.
Zpočátku trochu uvedení do situace po zániku Dsônu, představení rodiny, poměrů v Sòmranu, politiky. Potom už (jak jsem od Heitze zvyklá) rychlý sled událostí a honem s trojčaty do podsvětí.
Phondrasôn se mi moc líbil. Místo, které se zdá být pro alfy jako stvořené - stíny, zákon přežití, temná stvoření. Ale i přesto je to jen vyhnanství, místo, na které se uchylují jen psanci a šílenci.
Nebudu nijak rozepisovat jednotlivé části knihy, osudy rozdělených a znovunalezených sourozenců, jejich podivných přátel, jen bych chtěla zase vyzdvihnout to, jak umí autor překvapit. To že Tirîgon byl tím, kvůli komu se ocitli v Phondrasônu a kvůli komu jsou rodiče mrtví, bylo docela ostré.
Shrnu to - další skvělý, zapletený, syrový příběh, při němž se vám před očima míhají čepele.

06.03.2016

První díl se mi asi líbil více. Už proto, že jsem si prostě oba nostàroje zamilovala a zde na ně kvůli dalším postavám nebylo tolik prostoru. Nicméně někteří noví hrdinové, jako třeba Carmondaj, si u mě vydobyli také své místo.
Stále stejně krásně syrový příběh, brutální, umělecký, jako vždy elegantní alfové, zajímaví mágové, překvapivá arconta.
SPOILER - Heitz si moc rád hraje na osud. Když se něco daří, objeví se pohroma, která všechno smete. Vzpoura otroků? Dávno zapomenutí nepřátelé Dorón Ashont? A pak je tu zánik Dsónu - tím mě naprosto dostal.
Každopádně se moc těším na další díl, sice očekávám, že bude bez mých oblíbenců Sinthorase a Caphalhora ale takhle rasa... Je prostě něco, co mě fascinuje. Dokud nedočtu celou sérii, nebudu si moci říkat fanoušek fantasy :D

28.02.2016

Nápad se mi líbil, zachráněný koník, s potenciálem, dívka, která si jde za svými sny...
Ale příběh se mi zdál dost jednoduchý, hrozně předvídatelný, chybělo mi nějaké hlubší pozadí na kterém by se odehrával (i když to mám asi nároky z fantasy...)
Oddechovka fajn, nic moc na přemýšlení. Pro koňáky lehké počtení :)

31.01.2016

Moje první kniha od Heitze - a rozhodně nebyla poslední!
Zpočátku jsem měla problém se vžít do světa, různé rasy které neznám z jiných knih mi daly zabrat, ale záporáky jsem si zamilovala hned.
Líbí se mi, že alfové vědí, jak o nich smýšlí další rasy, jsou namyšlení, sebevědomí a pak často dostanou tvrdou lekci v podobě nových nepřátel, kteří jim srazí hřebínek.
Jsou brutální, libují si v krvi, obklopují se uměním z kusů těl, milují mučení a pohled na oběti. Přesto mají (někteří...) rodiny, lásky a city. Caphalor se stal okamžitě mým oblíbencem, a poté (SPOILER) co ztratí ženu a dceru, navíc tím totálně zvráceným způsobem (KONEC SPOILERU) jsem si ho zamilovala ještě víc. Sinthoras... byl od začátku prostě svůj. Čím víc se ale zjemňoval, tím méně jsem mu věnovala pozornosti.
Raleeza a její příhody skvěle čtenáři přiblíží život v alfské společnosti.
Shrnu to... co si budeme nalhávat, holky mají vždycky slabost pro parchanty no ne? :P

31.01.2016

Moje první kniha od Trudi, takže nemohu porovnávat s jinými.
Každopádně, první polovina se mi četla lépe, než ta druhá. Postavy byly dobře vykreslené, jen časté přeskakování mezi nimi mě rušilo - zrovna jsem se do někoho "vžila" a už se příběh přesunul jinam.
Oblíbila jsem si především Jayana a lorda Dakona.
Příběh se mi ale pod kůži nevryl tak, jak jsem od fantasy zvyklá. Normálně se nemohu dočkat, až najdu chvilku a začtu se, třeba i ve škole při hodině; k téhle knize jsem ale šla jen, když jsem prostě neměla co jiného dělat. Čekala jsem víc.
Celkově - nenadchne, ani neurazí.

14.11.2015

Moc pěkně popsané návody, se spoustou fotek, líbil se mi i způsob popisování obtížnosti (hvězdičkami).
Jednoduché, srozumitelné, a pro fotografy kteří nechtějí moc utrácet jako stvořené =)

14.10.2015

Původně jsem byla rozhodnuta nepodlehnout "Greenománii", ale tuhle knihu jsem dostala k narozeninám. A tak, napůl ze vděčnosti, napůl ze zvědavosti jsem se dala do čtení.
Začátek se mi líbil nejvíce, seznamování s postavami a poté noční akce s Margo - to mě vážně bavilo.
Po jejím zmizení mě u příběhu držely vlastně jen stopy, které zanechala. Quentinovy vztahy s přáteli, rodiči, škola, párty, a tak dál ,šlo mimo mě. Nejspíš to bude tím, že jsem zvyklá na fantasy a románky young adult mě zkrátka neberou.
Každopádně jsem ráda, že jsem se k něčemu od Greena dostala...

07.10.2015

Moc příjemná kniha pro všechny nadšence do focení.
Jednoduché popisy jednotlivých situací, nastavení, i vybavení a jeho výhod. Scottův přístup "jako bychom spolu byli venku fotit" je moc příjemný, snadno pochopitelný, bez spousty odborných výrazů. Zato občas doplněna vtipnými připomínkami a zkušenostmi.
Pár nových tipů co s foťáčkem vyzkoušíme jsem tam našla =)

25.09.2015

Na tuto knihu jsem se těšila, jak dítě do hračkárny. Moje očekávání splnila, stejně jako oba předchozí díly.
Tajemstvím opředená Afrika, její šamani, pověry a záhady, neznámá stvoření, to mě hrozně baví! Téma na které se pan Mareš zaměřil je nesmírně obsáhlé, zajímavé... I když sem tam odběhl ke svým Mantikorám.
Fotografie byly z celé trilogie v tomto dílu nejlepší, kniha byla čtivá, podmanivá. Krásné zakončení série :).

13.09.2015

Druhý díl trilogie o Africe.
Líbil se mi neméně než první, pan Mareš má moc příjemný styl vypravování. Vyzařuje z něj obdiv k tomuto kontinentu, jeho historii i obyvatelům (a to jak zvířatům, tak lidem).
Zajímavá směs autorových osobních zážitků, dojmů, znalostí; příběhů od známých; vyprávění o jedinečných tvorech...
Stejně jako díl první, i tento je doplněn krásnými kresbami a fotografiemi.

13.09.2015

Trochu jiné dílo od mistra Tolkiena.
Cosi mezi pohádkami a fantasy... (I když hranice mezi těmito styly jsou často velmi tenké...) Psané lehčím stylem než Pán prstenů, milé, je zajímavé číst od tohoto autora i knihu, jenž se netýká Středozemě.
Nejvíc se mi líbil příběh o kováři, byl nejblíže tomu vznešenému způsobu který miluju z Trilogie. Pak Sedlák Jiljí a Tulák Rover - takové sympatické, jednoduché, oddechové vyprávění. Naopak List od Nimrala si budu muset přečíst ještě někdy, těžko se mi chápal... A pro milovníky poezie jsou tu básně o Tomovi.
Celkem vzato, další povedená Tolkienova kniha.

13.09.2015

Čtivá kniha, složená z mnoha různých příběhů.
Líbí se mi, jak pan Mareš plynule přechází mezi vyprávěními o různých lovcích, vlastních zkušenostech ze Safari, příběhy o lidožravých šelmách...
Úchvatné ilustrace krásně vyprávění doplňují. Mohu jen doporučit =)

17.08.2015

Moc milá knížka, plná inspirativních citátů, dojemných příběhů a komických ilustrací. Každého, kdo miluje psy, jistě osloví.
Ocenila bych ale delší vyprávění, často jsem se do příběhu ještě pořádně nevžila a už skončil =)

06.08.2015

Pro mě osobně moc milá knížka, kromě způsobu běhání popisuje i mentalitu Keňanů, jejich způsob uvažování. Finnův způsob vypravování mi sedl, knížka naprosto splnila má očekávání =)

08.07.2015