List od Nimrala a jiné příběhy

Úplně pokaždý si zde najdu něco novýho, jinýho, neméně krásnýho a trefnýho :)

No, další kniha, která je spíš pro znalce, než pro běžného čtenáře. U některých pasáží jsem se vyloženě nudil a nutil se číst, některé povídky opravdu stály za to.

Kniha List od Nimrala a jiné příběhy je souborem pěti různorodých příběhů J. R. R. Tolkiena, které spojuje pohádkový i alegorický rozměr. Sedlák Jiljí z Oujezda vypráví o neochotném hrdinovi, jenž chytrostí a odvahou porazí obra i draka. V Příhodách Toma Bombadila se v poetické formě prolínají lyrické i epické verše z prostředí Středozemě. Titulní List od Nimrala je citlivou alegorií života, smrti a posmrtného života, vyjádřenou příběhem malíře vstupujícího do svého díla. Kovář z Velké Lesné sleduje osud muže obdarovaného kouzelnou hvězdičkou, která ho provází životem, až se kruh příběhu uzavře. Pohádkově laděný Tulák Rover pak nabízí dobrodružství zmenšeného psa putujícího přes Zemi, Měsíc i podmořský svět. Příběhy se mi moc líbily a dobře se četly.

Další Tolkienova kniha souvisí se Středozemí jen okrajově, přesto by určitě neměla zůstat opomenuta. Příběhy z nebezpečné říše jsou totiž souborem kratších prací a povídek na pohádkové náměty, v nichž nám Tolkien ukazuje, že Faerie aneb pohádkový svět je vlastně nebezpečnou říší, ve které se může stát cokoliv. Nalezneme zde pět textů, které vám níže popíšu podrobněji, a esej O pohádkách, v níž autor objasňuje své pojetí tohoto žánru a rozebírá i pohádky jiných autorů či z různých folklórů. Vše doplňují tentokrát černobílé a opět krásné ilustrace Alana Leea, které přirozeně obtékají text a působí, jako by je do knížky někdo dokreslil tužkou.
První částí je Tulák Rover, pohádka o zakletém pejskovi prožívajícím různá dobrodružství. Tolkien ji původně napsal pro jednoho ze synů, který v dětství ztratil figuruku pejska, a ze všech uvedených textů je "nejpohádkovější".
Další je Sedlák Jiljí z Oujezda o sedlákovi, který se musí postavit drakovi. Původně vznikla také jako vypravování pro děti, ale je plná dospělejšího a až parodického humoru.
Ve třetím oddílu s názvem Příhody Toma Bombadila se dostáváme do Středozemě. Jedná se o soubor básní (nejen o Tomovi) z Červené knihy hobitů a autorství některých textů je přisuzováno Bilbovi nebo Samovi Křepelkovi.
Čtvrtá pohádka Kovář z Velké Lesné vypráví o kováři, který v dětství spolknul kouzelnou hvězdičku, jež mu umožnila vstupovat do Čarovné říše, ale v dospělosti musí hvězdičku předat dalšímu dítěti. Je to poměrně magická povídka s implikovaným konfliktem kouzel a racionality.
Poslední povídka List od Nimrala je alegorický a téměř kafkovský příběh o malíři, který touží dokončit svůj obraz, ale příliš se věnuje detailům, nebo ho pořád něco vyrušuje. V této povídce můžeme vidět paralelu se samotným Tolkienem, který měl také strach, že nedokončí svůj "obraz" - velkolepé dílo o Středozemi.
Doporučuji nejen fanouškům Tolkiena, ale také všem, kteří si rádi přečtou magické příběhy z říše čar a kouzel!
Hodnocení: 4*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Kniha obsahuje čtyři samostatné povídky a jednu sbírku písní ze světa Středozemě.
Sedlák Jiljí z Oujezda - první povídka. Tahle povídka se mi líbila, byla tak akorát střelená a vtipná, podobně jako Hobit. Byla pěkně a čtivě napsaná. 4
List od Nimrala - druhá povídka. Tahla povídka byla velmi zvláštní, vlastně jsem nic takového nečekala. Nejsem si jistá, jestli jsem přesně pochopila konec povídky, ale nemám moc chuť ji číst znovu. Ani moc dětská mi nepřišla. Takový průměr. 3
Kovář z Velké Lesné - třetí povídka. Tahle povídka byla velmi krátká a nepřišla mi ani nějak moc dobrá, ale ani špatná. Taková pěkná pro děti. 3,5
Tulák Rover - čtvrtá povídka. Tohle byla nejdelší povídka ze všech a mně se zdála ještě delší. Moc se mi nelíbila a v půlce jsem už chtěla, aby to skončilo a bála jsem se, že to nedočtu. 2
Příhody Toma Bombadila - sbírka písní ze světa Středozemě. Sbírka obsahuje 16 písní. Aurory některých z nich jsou Bilbo Pytlík a Samvěd Křepelka, ale jsou tam také písně Gondorské, nebo Rádovské. Celkově se mi celá sbírka líbila, některé písně víc a jiné míň, ale jako celek to bylo opravdu moc pěkné. 5
Celkově uděluji knížce:3,5

Tolkiena mám rád, ale tato kniha není můj šálek. Vlastně se mi líbil jen List od Nimrala.

Upřímně mě nepřestává udivovat mysl a představivost profesora. Zanechal po sobě nespočet příběhů a děl, které do dnešní doby žijí a nepřestávají lidi uchvacovat.
Já vždycky, když se pouštím do nějakého jeho díla přistupuji k tomu s větším respektem než k jiným knihám. Věřím, že styl jeho vyprávění pro hodně lidí už v dnešní době není poutavý, mě však přináší určitý klid a požitek. Tolkien má dar přenést jeho čtenáře do příběhu bez jejich většího zapojení. Má nekonečnou fantazii a smysl pro popis, že u vás se tato vlastnost nemusí ve velké míře vyskytovat.
Příběhy v této knize ukazují lásku Tolkiena ke svým dětem a jeho odhodlání vyprávět jim ty nejvíc podivné a neočekávané příběhy.
Jak už to asi u různorodých příběhů bývá mě osobně některé bavily více jiné méně. Dovolila jsem si také každý zvlášť hodnotit:
Tulák Rover 4
Sedlák Jiljí z Oujezda 3
Příhody Toma Bombadila 5
Kovář z Velké Lesné 4
List od Nimrala 5

Moc děkuji @kosmas.cz za možnost si knihu přečíst a být zase součástí Tolkienova světa.

Některé texty zvlášť magical, pro krásný advent :)

Kniha obsahuje čtyři povídky, sbírku básní a docela zajímavou esej. Nejvíc se mi líbili satirický Sedlák Jiljí z Oujezda a pohádkové putování Kováře z Velké Lesné. List od Nimrala také není špatný, jen psí dobrodružství v Tuláku Roverovi je dost natahované a moc mě nebavilo. Sbírka básní není špatná, i přes trochu zavádějící název. Nové vydání knihy (2024) doplňují krásné ilustrace Alana Lee.

Kniha byla takové odreagování v podobě 4 povídek a sbírce básní...

Některé povídky mě mile překvapily, od jedné jsem čekal víc. Co mě hodně mrzí, že Tom Bombadil je jen klamavá reklama. Jen pár bezduchých básniček

Trochu iný, "nestredozemný" Tolkien (aj keď tu bol Tom). Zbierka niekoľkých textov, niektoré vážnejšie, iné menej vážne, až detské.

Poviedku Sedlák Jiljí z Oujezda som vnímal ako montypythonovskú paródiu rytierskych príbehov (ktovie, možno sa chlapci inšpirovali). Bavil ma sarkastický, miestami až suchý humor ("byl to pomalý zamračený chlapík, medzi lidmi známý jako Sammy Sluníčko").

Příhody Toma Bombadila som čítal už v anglickom origináli. Poézii bohvieako neholdujem, tu to ale bolo do češtiny prebásnené nádherne. Niektoré básne pôsobili detsky naivne, iné smutne a bolestné (zvlášť posledné dve).

List od Nimrala by sa vraj dal brať ako alegória života, očistca a smrti. Tolkien údajne alegórie nemal rád, pozerať sa ale na to takto je zaujímavé.

Kovář z Velké Lesné a Tulák Rover boli poviedky, ktoré by som skôr zaradil medzi detskú literatúru. Tuláka Tolkien pôvodne aj napísal ako rozprávku pre svojho syna, keď v detstve stratil obľúbenú hračku. S autorom som sa aspoň na chvíľu vrátil do detstva.

Ďalší český preklad Tolkiena má čestné miesto v mojej knižnici. Už len počkať, kým sa nového českého vydania dočkajú aj Netvoři a kritikové.

Při čtení jsem si říkala: "to je super, až budu mít děti, tohle jim budu číst jako pohádku! A tuhle básničku je naučím!" Takže pokud nutně neočekáváte Pána prstenů a jste schopni trochu se odklonit od nejznámější tvorby, je tohle skvělá knížka!

Je to Tolkien, ale úplně jiný, než jak jej známe z Ardy (ačkoliv se tu objevuje i Tom Bombadil). Pro mě tu Tolkien užil jakýsi zvláštní imaginativní svět, kterému přijít na kloub bylo paradoxně těžší než ve světě Silmarillionu. Myslím to tak, že svým oproštěním od ostatních mi v příbězích chyběl rámec, v jakém se odehrávají, co můžu čekat a jaké zákony tu platí, zatímco příběhy Silmarillionu jsou jasně pospojované mnoha vazbami a platí tytéž zákony. Tady, jak jsem si trochu na daný svět zvykl, příběh skončil a přišel další. I když je Tolkienovo "velké" dílo pochopitelně čtivější a propracovanější, tato kniha zase nabízí Tolkiena méně známého, ale přesto kvalitního.

Vcelku fajn sbírka příběhů a básní. Nejlepší dva příběhy jsou "Sedlák Jiljí z Oujezda" a "Kovář z Velké Lesné". Zbytek je průměr.

Není to, samozřejmě, nutné, ale při čtení této sbírečky je, myslím, dobré mít na mysli Tolkienův koncept pohádky, tak, jak jej podává ve své eseji „O pohádkách“. Ba dokonce myslím, že bychom tuto esej měli (samozřejmě pokud chceme) akceptovat jako interpretační pomůcku. Dovolím si nastínit základní teze Tolkienova pojetí tohoto žánru. Pohádky nejsou pro děti. Tolkien se vymezuje proti pohledu na pohádky jako na cosi co necháváme dětem k rozbití. Jako na něco, co dospělé nemůže zajímat, nemá to pro ně hodnotu. Hovoří o tom, že „dětský pohled“ nepramení z podivnosti dětí, ale spíše z jistě neochoty a nezkušenosti dětí. Naivita a důvěřivost, respektive chuť důvěřovat. To je při čtení třeba mít na mysli. Pohádka nemusí být nezbytně „dětská“, aby zůstala pohádkou. Pohádky nejsou jenom pro děti, stejný pohled na pohádky může mít dospělý, který u nich che očistit svůj pohled na některé problémy, uniknout od reality a dojít jisté útěchy ze šťastného konce. Druhým bodem je představa pohádky jako utopie. V utopii jako žánru často přichází poutník do Utopie, načež se seznamuje s jejími pravidly a fungováním. Tak vidí Tolkien pohádku. Má býti soustředěna hlavně na člověka, který se ocitá tam, kde by snad býti neměl. Zkrátka sledujeme spíše prostředí a život v něm. Tolkien psal pohádky. Zde přítomné jsou možná „dětštější“, ale hledejme tam to, co není jenom dětské. Jiné jsou „dospělejší“, přes to zůstávají pohádkami. Proto sledujeme Bilba, ne Thorina, proto Froda, ne Gandalfa. Tolkien zkrátka vytvořil svět pohádek.

Příhody Toma Bombadila jsou tak básněmi doplňujícími Tolkienovu hlavní pohádku o Ardě. Dílo však nenavazuje nezbytně jen na Středozemi. První se odehrává v Británii. Další pak v možná neznámých místech a světech. Stále jsou to však pohádky které lze vnímat jako jednoduché, uklidňující příběhy, nebo je možno v nich hledat něco více. Já rád hledám. Pokud jde o můj názor na jednotlivé pohádky, všechny jsem je komentoval zvláště, čili vás odkáži do složky „část díla“. Co moku říci, jsou skvělé. A já je mám rád.

Na můj vkus příliš pohádkové, zaměřené na děti. Do básní jsem se nedokázal načíst, nejvíce se mi líbil Sedlák Jiljí, jeho lidová chytrost, pohodovost :-), a Tulák Rover. Vtipný příběh o trampotách malého psíka, plný zajímavých postav, slovních výrazů. Tolkien zde naplno uplatnil svou fantazii, originalitu.

Ach, já Tolkienovu tvorbu miluji, nemůžu se ho nabažit. Jeho fantazii a schopnosti popsat cokoli a to tak, že si připadáte, jako byste to viděli na vlastní oči... Nemyslím si, že by ho něco překonalo. Konkrétně tato sbírka byla pro mě neznámá, odkládala jsem ji a teď toho lituji... Přesto, že se má jedna o příběhy pro děti, myslím, že jsou i pro dospělé. Celé čtení jsem se musela usmívat. Tolkien mi znovu ukázal, že nemusí mít několik set stran, aby vytvořil něco dokonalého, jemu stačí pár řádků. Po dočtení si připadám jako na obláčku.

IG: ctenislaskou

Tak toto už je logickejšie vystavaná zbierka (oproti Príbehom z čarovnej ríše).
Viem, že som v menšine (absolútnej), ale rozprávky mám od Tolkiena najradšej. A tu sú na jednom mieste všetky tie najlepšie.