Příhody Toma Bombadila
Povídka od:
J. R. R. Tolkien
Z knihy:
List od Nimrala a jiné příběhy, Příběhy z čarovné říše
Příběhy Toma Bombadila je soubor šestnácti básní hobití Červené knihy. V některých se objevuje přímo Tom Bombadil, tajemná bytost, se kterou se setkává Frodo a jeho přátelé ve Společenstvu prstenu, ale i ostatní se tak či onak vztahují ke Středozemi.
Originální název:
Rok vydání originálu: 1962
The Adventures of Tom Bombadil
Rok vydání originálu: 1962
Příhody Toma Bombadila jsou sbírkou poetických textíčků, které Christopher Tolkien posbíral na stranách poznámek svého otce. Sbírka je to více méně rozmanitá, ale lze o ní říci, že poměrně dobře koresponduje s pojetím pohádky u profesora Tolkiena. Zde se odkazuji na můj posud neexistující komentář k této knize, tam snad onen koncept trošinku nastíním. Některé pohádky odpovídají jakoby „dětskému“ pohledu na svět. Jsou milé, naivní. Ale pozor, mají hrany a nepatří jen dětem! A takoví Mňoukalové a Želvozem, to jsou jenom hrany. I jinde je však najdete.
Nejraději mám Poklad. Že prý obsahuje prvky příběhu Húrinových dětí. Ano, jste-li k této interpretaci shovívaví. Pokud jde o mě, jedná se zkrátka o nádhernou báseň, která mi snad připomíná mou nejdražší báseň Edgara Allana Poea – Očarovaný palác.
Nejhodnotnější se však zdají být první dvě básně sbírky. Ty o Tomu Bombadilovi. Přidávají něco málo ke znalostem o tom roztomilém staříkovi, který považuje Sauronův Prsten za zábavnou hračku pomíjivé hodnoty a charakteru. Za cosi, čemu se lze bezstarostně smát a cosi, co na něj zkrátka nemůže mít účinek. O komsi, u koho se Glorifindel „domnívá“, že by nejspíše nedokázal porazit Saurona i s celý jeho vojskem. A tom nejpodivnějším tvoru Středozemě. A možná samotné Ardy.
Tedy pokud v Ardě nežije Želvozem.