jejda.majda jejda.majda komentáře u knih

☰ menu

Slyšet jeleny zpívat Slyšet jeleny zpívat František Šmehlík

Tak tohle jsem nečekala. Takhle dobrou českou detektivku jsem snad ještě nečetla. Šmehlík dokázal na 328 stránkách skvěle vystihnout charaktery policejního oddělení i obyvatel malé vesničky na konci světa, kde se stane brutální vražda mladé dívky.

Kniha je napsaná velmi čtivě, ani se vám nechce se od ní odtrhnout. Šmehlík píše skvěle a velmi uvěřitelně. Už se těším na jeho další knihu, která vyjde už teď v říjnu! ;-)

04.10.2022 5 z 5


Plavba Jitřního poutníka Plavba Jitřního poutníka C. S. Lewis (p)

Kvůli Čtenářské výzvě jsem se zase vrátila zpátky do dětství, ke své nejoblíbenější knižní sérii. Teď na mně příběhy dětí Pevensových samozřejmě působí úplně jinak, ale je to tak krásné, když na vás opět dýchne ta známá atmosféra narnijského království.

Děkuji za připomenutí.

26.09.2022


Nesnesitelná lehkost bytí Nesnesitelná lehkost bytí Milan Kundera

Mám ráda Kunderův styl, jeho příběhy a myšlenky, náladu, která panuje v jeho knihách. Čtení Kundery je pro mně vždycky nádherným zážitkem. Už mám od něj přečtené téměř všechno a teď konečně i Nesnesitelnou lehkost bytí.

Děkuji za tuhle knihu, kterou řadím mezi ty nejlepší od Kundery a zároveň i mezi to nejlepší, co jsem zatím letos četla.

27.08.2022 5 z 5


Vděk Vděk Delphine de Vigan

Útlá kniha, která toho má opravdu mnoho co nabídnout. I přesto, že má jenom 160 stran, zůstane ve vás ještě hodně hodně dlouho.

Téma stáří, které je hlavním motivem knihy, moc nevyhledávám, protože mě trochu děsí. Mám pocit, že se jednou probudím, budu stará a už nestihnu všechno to, co jsem ještě mohla stihnout. :-(

Vděk jsem začala číst, aniž jsem tušila, o čem bude. A řadím ho mezi to nejlepší, co jsem zatím tento rok přečetla.

Kniha je vtipná a smutná zároveň, je sice krátká, ale plná emocí a citu. Autorka naplno využívá každého slova, věty, každého malého příběhu stárnoucí paní a lidí kolem ní…

Moc děkuji za tuhle knihu.

13.08.2022 5 z 5


Mlčící fontány Mlčící fontány Ruta Sepetys

Příběh ze Španělska z doby diktatury Franciska Franca, která trvala v letech 1939 až 1975. Mrazivou situaci v chudého a vyhladovělém Španělsku sledujeme z pohledů několika různých lidí rozličného společenského postavení, jejichž životní osudy se mezi sebou různě prolínají.

Kniha je poměrně tlustá (536 stran), ale čte se úplně sama a hned od prvních vět vás vtáhne do děje a nepustí. Najednou za sebou máte 200 stran a ani nevíte jak.

Pro mě to byla spíš oddychovka, protože nejde o žádné hutné čtení nebo extrémně hluboký příběh. V první řadě jde hlavně o lásku. Knížku se ale rozhodně vyplatí si přečíst kvůli jejímu zasazení do historického kontextu. Autorka se velmi pečlivě připravovala, než knihu napsala, to dokazuje i seznam literatury na posledních asi 8 stranách. Mimo samotný příběh se v knize tu a tam objevují výstřižky z novin či rozhovory se státníky té doby dokreslující celou atmosféru.

Ještě to není ani 50 let, co ve Španělsku skončila diktatura. Až potom dostalo Španělsko šanci začít se přibližovat západnímu světu a z chudé a vyprahlé země se začalo rodit Španělsko, jak ho známe teď. Opravdu to není tak dávno, jak by se mohlo zdát.

Konec mi přišel trochu useknutý, po tom, jak se autorka zabývala do detailu osudy všech jednotlivých postav kniha najednou skončila a já si musela zbytek domyslet. Škoda a proto jedna hvězdička dolů.

06.08.2022 4 z 5


Loutkář Loutkář Jostein Gaarder

Gaardera miluju, ale tahle kniha není pro mě. Ani po 78 stranách jsem nebyla schopna se pořádně začíst. Děj byl velmi pomalý a asi zrovna nejsem v rozpoložení na pomalou hutnou a přemýšlivou knihu. Škoda.

30.07.2022


Listopád Listopád Alena Mornštajnová

Mornštajnovou čtou všichni, protože si zamilovali její Hanu. Pro mě byl Listopád třetí knihou, kterou jsem od Mornštajnové četla, ale z Hany a Tichých roků jsem nebyla tak moc unešená, takže s Listopádem jsem si dávala na čas a přiznám se, že jsem od něj zas tolik nečekala.

Nakonec kniha předčila má očekávání. Z knihy je cítit, že Mornštajnová se „vypsala“ ve velmi schopnou spisovatelku, jazykově je kniha velmi pěkná, příběh je krásně vystavěn, děj si pozvolna plyne a čte se skoro úplně sám, knihu hltáte plnými doušky. Listopád má více popisných pasáží, než přímé řeči a v takových příbězích je potřeba být setsakra dobrým vypravěčem, abyste po celou dobu udrželi čtenářovu pozornost.

Za mně zatím literárně nejlepší kniha, kterou jsem od Mornštajnové četla. Jen tak dál!

07.07.2022 4 z 5


Chirurg Chirurg Petra Dvořáková

Knihy Petry Dvořákově nemám moc ráda, protože je v nich často spoustu negativity. Pořád si tam někdo na něco stěžuje, místo aby věci řešil. Ubíjí mě číst o lidech, kteří si svým špatným přístupem zadělají na problémy a pak spekulují nad tím, jak by z toho co nejlíp vybruslili, hlavně za to nenést žádnou zodpovědnost.

U Chirurga to bylo podobně. Příběh je napsán velmi prostě, jednoduchým stylem, takže se čte opravdu rychle a bez dlouhého přemýšlení. Po pravdě jsem knížku chtěla odložit už ze začátku, ale jak se četla skoro sama, najednou jsem byla na straně 120 a už jsem si na ten styl a negativitu tak nějak zvykla a řekla jsem si, že to vydržím. A částečně jsem se také bála, že příběh skončí nějak nepředvídatelně a já bych o to mohla přijít.

Nic takového se nestalo, knížku jsem dočetla, ale držet si ji v knihovničce nechci a klidně ji pošlu dál. A Petru Dvořákovou si zase dlouho nepřečtu. Je spoustu jiných českých autorek, jejichž knihy pro mě mají větší hodnotu.

26.05.2022 1 z 5


Slova, pojmy, situace Slova, pojmy, situace Milan Kundera

Kundera je mým oblíbeným autorem, mám rada jeho styl psaní i přemýšlení. Slova, pojmy, situace se mi ze všech jeho krátkých knih esejů zatím líbily úplně nejvíc.

07.05.2022 4 z 5


Tyhle fragmenty Tyhle fragmenty Bianca Bellová

Snad nejlepší povídky, jaké jsem kdy v životě četla. Celkově povídky moc nevyhledávám, protože mi téměř vždy přijdou takové prázdné a moc rychlé. Čtení knihy Tyhle fragmenty jsem si ale doslova užívala. Bellová bez problému zvládne na pár stránkách popsat zásadní životní situace takovým způsobem, že vás na konci každé povídky skoro až mrazí. Těším se na její další knihy!

16.04.2022 5 z 5


Marco Marco Jussi Adler-Olsen

Děkuji moc za to, že jsem na samém konci roku 2020 díky čtenářské výzvě objevila mistra detektivky z Dánska, Jussiho Adlera-Olsena. Je úplně jedno, že kniha má 560 stran, od začátku do konce u ní sedíte jak přikovaní a napětím ani nedýcháte.

Žádná z knih Jussiho Adlera-Olsena mě ještě ani trochu nezklamala, a proto pokud jste od něj ještě nic nečetli, vrhněte se na to co nejdřív!

09.04.2022 5 z 5


Rozsypaná slova Rozsypaná slova Martin Daneš

Mám ráda dobře napsanou životopisnou beletrii o životě známých osobností. Knize Martina Daneše, Rozsypaná slova, o posledních letech života českého spisovatele židovského původu, Karla Poláčka, vůbec neubírá na autenticitě a originalitě to, že je zčásti fikcí, jak uvádí v doslovu i sám autor. Především smrt Karla Poláčka je totiž opředena tajemstvím. Dodnes se neví přesně, kdy a kde zemřel, od jeho odjezdu z Terezína nikdo nic pořádně neví, ale je pravděpodobné, že chvíli žil i v Březince, jak někteří přeživší tvrdí.

Knížka je zajímavým svědectvím o tom, jak se žilo židovskému spisovateli v Praze v době druhé světové války, jak přímo na něj doléhala perzekuce Židů, jaký asi byl v soukromém životě a jak se choval.

Doporučuji k přečtení těm, co Poláčka znají i těm, co ho moc neznají. Není to totiž jenom příběh jednoho spisovatele, je to příběh života člověka ve válečné zóně, příběh systému, který kolem něj neúprosně utahuje smyčku.

20.03.2022 4 z 5


DNA DNA Yrsa Sigurðardóttir

Na Yrsu jsem četla spoustu chvály a protože mě baví dobré detektivky, zařadila jsem ji na seznam knih, které si chci přečíst.

Musím říct, že mám raději “rychlejší” detektivky. Tady bylo spoustu popisných pasáží a děj plynul velmi pozvolna. Byla jsem ve tři čtvrtě knihy a v “příběhu brutálních vražd sériového vraha” (jak knihu mnozí popisují) se staly teprve dvě vraždy!

Nicméně musím napsat, že i přes hodně pomalé tempo mě kniha vtáhla a nemohla jsem ji jen tak odložit, aniž bych věděla, jak to dopadne.

Posledních 100 stran bylo jako smršť. Najednou za sebou události začaly navazovat v rychlém sledu a opravdu největším překvapením pro mě bylo, kdo byl vrah. Většinou tuším, jak se detektivka vyvine, ale tady jsem zůstala opravdu nevěřícně koukat s pusou dokořán.

Až budu mít někdy náladu pořádně se začíst do něčeho pomalejšího, určitě sáhnu po dalším dílu.

13.03.2022 4 z 5


Strýček Bosko Strýček Bosko Viktor Fischl

Tři příběhy ze zasněné pohádkové krajiny od mého oblíbeného českého spisovatele židovského původu. Umím si představit, jak bych příběhy hltala jako malá a nebo jak bych je četla svým dětem před spaním.

Není to klasické Fischlovo syrové vyprávění, ale je to moc milé čtení.

03.03.2022 3 z 5


Vyhlídka na věčnost Vyhlídka na věčnost Jiří Kulhánek

Moje první přečtená kniha roku 2022.

Kulhánek je nejoblíbenějším spisovatelem mého manžela a já mu už 5 let slibuji, jak si od něj něco přečtu. Teď na to konečně došlo. A bylo to pro mě příjemné překvapení! Ani jsem nečekala, že mně to bude tak bavit. Byla tam i slabší místa, která na mě byla oproti zbytku moc popisná s málo akční, ale můj celkový dojem z Kulhánka je skvělý a určitě si od něj budu chtít přečíst další knihy.

Nejlepší byl rozhodně Kulhánkův sarkastický humor, který mi připomínal Deadpoola říznutého Palahniukem a taky mě bavilo, že hlavní hrdina nebyl celou dobu vyloženě kladnou postavou. Sice byl víc zodpovědný než bezohledný, ale sem tam udělal něco, co byste od hlavního hrdiny klaďase úplně nečekali.

Jan je pronásledován zombíky a dalšími monstry, která se začínají vynořovat všude, kde se zrovna objeví. Do toho se musí ještě starat o malou sedmiletou holčičku, které zombíci téměř před očima zabili (rozuměj - sežrali) maminku a nesmí si znepřátelil upíry z Čech, kteří mu do jeho rodné země zakázali do smrti vstup. Proč se to děje a jak to bude všechno pokračovat? To se dozvíte, až si to přečtěte.

27.02.2022 4 z 5


Mlha nad Shadow Sands Mlha nad Shadow Sands Robert Bryndza

Druhý díl detektivní série s detektivkou Kate Marshallovou jsem si užila mnohem méně než ten první. Je pravda, že knížka se čte opravdu velmi zlehka a velmi rychle, ale tentokrát mi příběh celkově moc nesedl. Navíc jsem několikrát narazila na opravdu zvláštní a úplně doslovný překlad, který se mi nelíbil. Když už se to stalo dvakrát, začala jsem se na to moc zaměřovat a možná i kvůli tomu jsem měla z knihy horší pocit.

Nejedná se o žádnou detektivku, ze které bych se prosadila na zadek, byla to pro mě spíš taková oddychovka ve formě detektivního příběhu. Někdy ale neuškodí přečíst si něco oddychovějšího, takže si určitě hodlám přečíst i další díl nebo něco dalšího od Brynzy.

02.01.2022 3 z 5


Ohrady pro zvířata Ohrady pro zvířata Magnus Mills

Přemýšlíte, o čem asi mohla být knížka s takovým názvem? Je to opravdu zvláštní, ale hlavním tématem knihy bylo skutečně stavění ohrad pro dobytek. Zpětně se divím, že jsem něco takového opravdu přečetla, ale nebylo to vůbec tak nudné, jak se podle názvu může zdát.

Příběh je trochu zvláštní, hrdinové jsou dost svérázní a někdy se jim dějí neskutečně zvláštní příhody, nad kterými se vůbec nepozastavují. Najdete tam suchý anglický humor, se kterým to mám já sama jako na houpačce: někdy mě fakt baví, jindy mi přijde trapný.

Celkově docela zvláštní kniha, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

01.01.2022 2 z 5


Jana Eyrová Jana Eyrová Charlotte Brontë

S chvilkovým odstupem od dočtení knihy musím bohužel říct, ze čtení Jany Eyrové pro mě bylo víc utrpením než radostí. Dala jsem jí šanci a celou jsem ji přečetla, ale kdyby byla o půlku kratší, o nic bychom. nepřišli a já bych určitě byla spokojenější. Po přečtení knihy jsem si s velkou úlevou oddechla. Holt tyto dlouhé popisné pasáže opravdu nejsou pro mě. :-(

Během čtení se mi v hlavě několikrát promítlo srovnání s Kvítkem karmínovým a bílým. Číst Kvítek pro mě byla neskutečná slast. Číst Janu Eyrovou byla někdy opravdu velká otrava.

Snad si příště vyberu nějakou lepší knihu, až si budu chtít zase přečíst něco staršího z 19. století.

31.12.2021 2 z 5


Kde zpívají raci Kde zpívají raci Delia Owens

Číst tuhle knihu je jako pohlazení a obejmutí zároveň. Je tak překrásně napsaná, vlastně docela krátká a přitom neskutečně plná obrovského množství emocí. Pomalé odkrývání rodinné historie, objevování přírody a obrovská láska k ní. Příběh holky z bažiny byl to nejkrásnější, co jsem četla snad za poslední dva roky. Bylo to tak příjemné čtení, až je mi líto, že jsem jsem knihu přečetla tak rychle, protože jsem se od ní skoro nemohla odtrhnout. Děkuji za nádherný překlad a doporučuji.

19.12.2021 5 z 5


Tři jablka spadlá z nebe Tři jablka spadlá z nebe Narine Abgarjan

Magický příběh ze zapadlé vesničky kdesi v arménských horách. Pro mě typ literatury, kterou běžně nečtu a nevyhledávám a o to zajímavější byl, myslím, můj čtenářský zážitek. Kniha je napsaná lehce, prolínají se tam snové obrazy a nadpřirozené postavy s realitou a celkově je to takový milý pohádkový příběh hlavně o lásce. Bylo to pro mě velmi příjemné první setkání s arménskou literaturou.

Moc děkuji za doporučení ve čtenářské skupině na Facebooku.

09.12.2021 4 z 5