Jana512 komentáře u knih
Tento růženec napomáhá hlouběji se ponořit do tajemství desátku, protože ke každému Zdrávasu každého tajemství je uvedena myšlenka. Sešitek zdobí krásné ilustrace Evy Skořepové.
Vzpomínky na kněze, profesora a spirituála kněžského semináře, i dělníka a vězně Antonína Šuránka sestavil jeho někdejší bohoslovec s velké vděčnosti za jeho životní příklad. Byl velmi pokorný, vděčný. Známý svou velkou úctou ke svému patronovi . sv. Antonínovi, opravoval poutní místo za svou rodnou obcí na Hoře sv. Antoníka na Blatnické Hoře.
Novéna k bl. Karlu Rakouskému na začátku popisuje jeho nelehký život, početnou rodinku a jeho nemoc a úmrtí ve vyhnanství. Vše statečně nesl za země, které mu patřily a k nimž patří i naše vlast, kterou jsem mu svěřovala v jejich současných potřebách,
Krásný a dojemný příběh. V dnešní době neúplných rodin je skvělým důkazem, jak člověk potřebuje vyrůstat ve zdravém prostředí, jak touží opuštěné dítě po lásce, a co upřímná láska dokáže i ve zklamaném člověku způsobit.
Kniha je rozhovorem s pamětnicí a členkou skryté církve na Moravě, kterou vedl Felix Maria Davídek. Situace v té době v církvi byla neutěšená v tom směru, že byla sledována státem a byla v nesvobodě. Davídek, kněz, který byl tajně vysvěcen na biskupa, pokládal za nutnost, aby existovala žena, která bude plnit službu kněžskou, pro ty ženy, které se dostaly do vězení, a tímto úkolem zhostil paní Ludmilu Javorovou. Ta se dostala do nelehké situace, a své poslání mohla vykonávat skrytě a vedena podle svého svědomí. Všechnu svou důvěru vkládala do Boha, který ji dával sílu. I toto jsou důsledky let, které církvi nepřály, ale Bůh si lidi, vede i přes obtíže.
Kniha se mi moc líbila. Cítila jsem s hlavní hrdinkou Animant a přála jí, aby vše zvládla a myslím, že se jí to povedlo. Vychutnávala jsem si i prostředí knihovny, kde jsem jednu dobu měla každodenní přístup na pracovišti.
V útlé knížce je ukázáno veliké srdce papeže, který nejen chtěl dnešnímu člověku usnadnit přístup k pravdám víry, když zahájil II. Vatikánský koncil, ale také hledal sblížení všech náboženství a v běžném životě ke každému měl otcovský vztah.
Na zahájení II. Vat. koncilu měl promluvu k všem, kteří se sešli na svatopetrském náměstí. Bylo to 11. října 1962 podvečer, kdy řekl: "Končím tím, že vám žehnám... Až se vrátíte domů, najdete tam děti, pohlaďte svoje drahé potomky a řekněte jim: "Tohle pohlazení je od papeže." Setkáte se také se slzami, které je třeba setřít z tváře, řekněte pár slov na povzbuzenou: papež je s námi, zejména v hodinách smutku a hořkosti. A všichni společně si projevujme lásku: když zpíváme, když vzdycháme, když pláčeme, buďme při tom plni důvěry v Krista, který nám naslouchá a který nám pomáhá, abychom mohli pokračovat v našem životním putování."
Autor, P. Peter G., doktor atomové fyziky, se nás snaží uvést do vztahu s Bohem i lidmi prostřednictvím Písma, kdy nás ujišťuje o Boží lásce, která nás stvořila a chce nás učinit šťastnými, nejen ve věčnosti, ale už zde v životě. Ano, zažijeme vnitřní pokoj, když se snažíme den ode dne skrze okolnosti života poznat, co Bůh od nás chce. Když to plníme, i přes těžkosti, které jsou v životě každého člověka, pocítíme pokoj a radost.
Drobná publikace s milými radami pro každý den, dodává odvahu přijat vše, co den přinese s důvěrou, jako radí zkušený a všemi oblíbený nejen ve své době, papež Jan XXIII. Doporučuji!
Životopis kandidáta blahořečení, prvního českého salesiána, nám dává nahlédnout na náročný, a přesto dobře prožitý život, prostého chlapce, který svou houževnatostí dosáhl odpovědného úkolu, který dokázal naplnit.
Kniha, zajímavá svým názvem i obsahem. Autor upozorňuje, že nejdůležitější v životě je láska - láska K Bohu a v něm k člověku. V jedné kapitole knihy vysvětluje citát: Strach nemá v lásce místo. - Strach nemusíme mít, pokud žijeme s Bohem. Ale pro náš život s Bohem je třeba bázeň před Ním a úcta. To je na místě. Bůh nás přesahuje a v lásce nám vychází vstříc a říká: Chci, abys byl. Abys byl věčně - na tom záleží dnes, každý den. To nás má vést k vděčnosti a lásce k lidem, kterou se osvědčuje naše láska k Bohu. Kniha vede k zamyšlení a burcuje k jednání.
I když děj knihy je často plný zla a bolestí, hlavní hrdina Sinuhet, jako lékař, se snaží mírnit bolesti a protože svou " lékařskou praxi" se snaží rozšiřovat cestováním, tak nás uvádí do nejstarších vyspělých civilizací. Bohužel, donucen musel posloužit v zájmu vlády, svými schopnostmi, ač nerad. Kniha je tak vyznáním, co prožil a obohacující, o místech a situacích, které pečlivě nashromáždil.
Pochmurné vylíčení osudu potulného krysaře, který ve zlobě, že od města nedostal finanční odměnu, zlem splácí lidem, ať již dívce, která se zklamaná utopila, tak i obyvatelům, když on sám nešťastný, svou hrou na píšťalku, kterou zničil krysy, podle pověsti stáhne i obyvatele do propasti. Zachrání se jen nevinní - slabomyslný rybář, který najde kojnou pro opuštěné dítě. Zlo plodí zlo a není radno se do něj zaplétat.
Kardinál Tomáš Špidlík může být naší chloubou. Pohyboval se ve světě jako znalec jazyků, kultur a spiritualit. Přitom velmi pozorný ke každému člověku. V tomto útlém svazku nás autor přesvědčuje, jak byl lidský a sám nenáročný.
Anička Zelíková, dívenka z moravské vesnice Napajedla, navštěvovala mateřskou, obecnou i měšťanskou školu "Ludmila", kterou vedly sestry svatého Kříže. Anička byla duchovně velmi zralá, a proto dokázala statečně přinášet menší i větší oběti za záchranu lidských duší. Přijímá odevzdaně i smrtelné onemocnění a ve věku 17 let umírá. Svým statečným životem ukazuje na sílu křesťanské víry i v utrpení z její poslední fotografie den před smrtí, kde se usmívá, vyzařuje vnitřní štěstí.
Obdivuji fantazii autora, který pobaví dospělé i děti. Nečekala jsem takový děj. Ale nahlédla jsem tak do smýšleného světa, plného dobrodružství. Myslím, že vykonstruovat takový děj není nic snadného. Pěkný vztah vnuka k dědovi i vztahy, kdy si vzájemně pomáhají děti, nás mohou povzbudit i v reálném světě.
Děj, který se odehrává v knize a na který vzpomíná hlavní hrdina po mnoha letech, je hodně zvláštní a jistě vymyšlený pro vzrušení čtenáře. Pokud by někdo něco podobného prožil, asi by jej to více poznamenalo. Nebo byli lidé v té době "odolnější" na styk s nadpřirozeným zlem? Jistě četba je napínavá, ale mně připadal život ženy v černém tragický, protože její duše neměla klidu, hledala duchovní pomoc. Že by to ve staré Anglii neuměli? Jistě je to příběh k pobavení a vzrušení, ale i k poučení. Je třeba pamatovat na živé i zemřelé rodu, aby došli klidu.
Kardinál Špidlík nás mistrovským způsobem vtahuje do tří nejznámějších modliteb k Panně Marii. Obohacuje je bohatými znalostmi pravoslavné církve, která má řadu ikon, vztahujícími se k těmto modlitbám. Rozšiřuje tak naše poznání svými znalostmi z východní církve.
Jan Pavel II. byl za svého pontifikátu velmi oblíbeným a vyhledávaným pomocníkem v těžkých situacích. Dokázal druhým naslouchat a žádného nezklamal, o každého měl zájmem. Nejčastěji se na něj obraceli lidé v bezvýchodných situacích. Z vděčností za jeho pomoc, při příležitosti jeho nedožitých 100. narozenin, vznikla kniha, z kauz k jeho svatořečení, která ukazuje, jak pomáhal a stále pomáhá!
Maďarsko, které má hluboké kořeny v křesťanství, pořádá ve své zemi církevní událost, která poukazuje na úlohu eucharistie v křesťanském životě. Krásná myšlenka, která mě obohatila spočívá v tom, že v této svátosti zůstává Ježíš s námi a pro nás, aby nás provázel ve všech našich životních událostech a byl stále s námi. Proto také: "Všechna zřídla mé spásy jsou v Tobě!"