Jana512 komentáře u knih
Sám autor popisuje strhujícím způsobem své zážitky z II. světové války, do které nastoupil jako františkán a kde sloužil hlavně u raněných. S povolením biskupa se jim snažil přinášet svaté přijímání. I když to bylo pro něj i okolní kněze nebezpečné, přesto to vše riskoval. Protože se osvědčil v nasazení pro druhé, Svatý Otec mu dal povolení k vysvěcení na kněze, přestože neměl dokončená předepsaná studia, aby v daných situacích byla raněným a trpícím poskytnuta posila. Po válce až do své nemoci pracoval v misiích. - Pomoc a posilu on sám čerpal v modlitbě a to, co řekla stařičká řeholní sestra, která se za něj modlila, i když se mu to zdálo nemožné , se splnilo.
Otče Marku, díky! Rady, které dáváte čtenářům ukazují, jak Vám na nich záleží. Kéž by Vaše knížka přiměla každého ke zkvalitnění života! Tak poznáme pravé štěstí i v jeho náročnostech! Díky!!
Velká filosofka, Židovka, která přijala křesťanství, ve svém útlém dílku také píše: "Člověk se snaží přizpůsobit okolí, a když to není možné, stává se společný život utrpením. Tak tomu je i při každodenním styku se Spasitelem. Člověk je stále citlivější na to, co se mu líbí a co ne. Pokud byl člověk vcelku spokojený, bude tomu jinak. Najde mnoho věcí, které jsou špatné, a bude je měnit, jak jen to bude možné. A objeví také mnohé, co nemůže považovat za krásné a dobré, a co je přesto těžké změnit. A tu se stane postupně velmi malým a pokorným, trpělivým a shovívavým k třískám v cizích očích, neboť se sám musí zabývat trámem ve vlastním oku; a učí se nakonec sám sebe snášet v neúprosném světle Boží přítomnosti a odevzdat se do Božího milosrdenství, které si umí poradit se vším, co se vzpírá našim silám." V závěru své meditace píše: "Na zář světla, které vychází z jesliček, dopadá stín kříže. Světlo pohasíná v temnotě Velkého pátku, avšak oslnivě vzchází jako milost neděle Vzkříšení. Cesta vtěleného Syna vedla skrze kříž a utrpení ke slávě vzkříšení. Dospět se Synem člověka skrze utrpení a smrt ke slávě vzkříšení je cesta každého z nás, pro celé lidstvo." - V doslovu dílka je uvedeno, jak dotáhla tuto myšlenku oběti vlastního života i svým svědectvím, v koncentračním táboře v Osvětimi-Birkenau, v plynové komoře.
Autor podává nově rozjímání nad růžencem. Je mladý, a tak se odráží v jeho rozjímání snaha vést nás v proměně špatných vlastností ke ctnostem. Úrovně získávání ctností připomíná získáváni vyšších kvalit jako v PC hrách. Tak může napomoci oblibě modlitby růžence mladým lidem.
Tato kniha zaujala především tím, že jsem si uvědomila, jak nenadále se mohou změnit hodnoty, jako je láska v rodině, pokoj a společné soužití lidí na jednom místě, v nenávist až k zabíjení. Autorka, která vše prožívá, ukázala, jak z tohoto "pekla" ven. Skrze odpuštění, které sám však člověk nedokáže uskutečnit, jen s vírou v Boha a v jeho síle.
Dětská, krásně ilustrovaná kniha, se strhujícím příběhem dítěte s krásným srdcem. Kniha má co říct dospělému i dítěti.
Krátké články, vysvětlující různé jevy ve společnosti, ukazují vzdělanost a vtipnost autora.
Obdivovala jsem statečnost vzdělané řeholnice, která pro své přesvědčení a obětavost pro druhé, dokázala ztratit domov i vlast, aby byla věrna svému povolání!