Jana_Z komentáře u knih

Pro mě naprosto fascinující čtení. Malcolm Gladwell nám zprostředkovává pohled na svět kolem nás z velmi neobvyklých úhlů. Doporučuji.

3 29.10.2016

Dávám průměrné tři hvězdičky. Kniha se čte dobře, našla jsem v ní pro sebe pár aha momentů, ale R.T.Kiyosaki často dost konkrétně píše o amerických zákonech apod. a to se mi zdá pro nás Evropany nevyužitelné a proto trochu nudné.

1 26.10.2016

Krása. Tohle je přesně můj šálek čaje. Nečekejte příběh, co má spád a užijte si tu spoustu malých, přesto hlubokých, pravd.

4 04.10.2016

Líbily se mi jednotlivé příběhy jako takové. Poučení z nich beru jako bonus. Někomu se zdají zbytečná, protože jsou tak samozřejmá, ale proč potom existují exekutoři?

6 30.09.2016

Rozhodně je to kniha čtivá a motivační. Ve zkratce objasňuje základní pravidla finanční gramotnosti, ale konkrétnější informace je potřeba hledat jinde. Škoda, že se k nám nedostala dřív, když byl úrok na obyčejném měsíčním termínovaném vkladu 15%. Kdeže ty loňské sněhy jsou...

2 30.09.2016

Líbí se mi autorův styl a jazyk (i když za ten může také překladatel). Byly chvíle, kdy jsem si říkala, ať ten Pat Mat už radši nic nedělá, ale závěr knihy mě té úzkosti, kterou jsem při čtení pociťovala zbavil a já můžu s klidným svědomím knihu ocenit čtyřmi hvězdičkami. Nejnapínavější ovšem byly mé pokusy určit, kde se příběh odehrává. Magnolia (komentář níže) myslí na Prahu, ale to se mi nezdá. Přece jenom ženské v šátku u nás moc nechodily (tedy ve městech). Wiles jednou píše o střední Evropě, pak o východním bloku, taky naráží na němčinu - může to být někde ve východním Německu?

3 26.09.2016

Mě osobně se knížka moc líbila. Snažila jsem se ji "vnutit" svému dvanáctiletému synovi. Když jsem mu nastínila o čem je, řekl, že by si jí mohl přečíst. Někdy. Trochu se ale obávám, že pro dnešní děti je psaná málo akčně (R.B. ji začal psát v roce 1967). Jejich škoda :)

2 26.09.2016

Sara Gruenová dokázala skvěle vykreslit život tehdejší smetánky a její názory na zbytek společnosti. Tím pro mě byla kniha zajímavá. Samotný příběh je vlastně červená knihovna, ale zasazením do válečného Skotska autorka přidává další rozměr, který knihu z té červené škatulky posouvá výš. Navíc je opravdu čtivá.

3 26.09.2016

Přínosný pohled zkušeného lékaře na různé výživové směry doplněný o jeho osobní zkušenosti.
R.Dahlke nikomu nenutí "ten jediný správný názor" a spíše apeluje na náš zdravý selský rozum, abychom si sami vybrali, co nám dělá dobře.

1 26.09.2016

Tahle kniha je citlivě podaná zpráva o životě v Osvětimi. Antonio G. Iturbe se nevyžívá v popisech všech těch hrůz, dotýká se jich tak nějak lehčeji než jiní a pro mě je to takhle mnohem přijatelnější. Také se mi moc líbí, jak (a že vůbec) španělský autor píše o československých hrdinech. Další chvalozpěvy netřeba - stačí stisknout šipku dolů :)

4 05.09.2016

Dle mého názoru to není nejlepší z knih Bohumila Hrabala a tak dávám čtyři hvězdičky. Z předchozím komentářů je zřejmé, že je potřeba mít "něco odžito", aby čtenář dílko pochopil a ocenil. Zajímalo by mě, jestli dnešní maturanti časem změní názor...

2 18.08.2016

Dovolenkové čtení jako vyšité. Pokud nemáte vysoká očekávání, nebudete zklamaní. Ale druhý díl si asi nepřečtu.

1 14.08.2016

Dlouho jsem přemýšlela, co napsat do komentáře... Nejdřív něco, že má kniha zbytečně moc stran a ke čtení jsem se musela trochu nutit... Ale po přečtení předchozích komentářů jsem změnila názor. Umberto Eco je prostě mistr ve svém oboru. Moc mě baví, jak nás, čtenáře, trénuje, nutí nás přemýšlet a vyhledávat si další informace, souvislosti. Kyvadlo není Jméno růže, které čtete na jeden zátah, ale o to víc je v něm schováno. Fascinuje mě skutečnost (opravdu věřím, že to tak je) jak slova tvoří realitu. Před Ecem jsem o tom nepřemýšlela, ale on nám to ukazuje z mnoha úhlů - je tu třeba pasáž, na které je později vystavěný celý Pražský hřbitov - díky němu vnímám i dnešní média úplně jinak, kritičtěji a víc používám svůj vlastní rozum.

7 12.08.2016

Souhlasím s vorenus. Je to soubor základních rad, které rozumný člověk používá tak nějak sám od sebe. Ale opakování je matkou moudrosti a tak četba této knížky rozhodně neuškodí. Některé úhly pohledu pro mě přesto byly nové a tak mám o čem přemýšlet.

1 17.06.2016

Vskutku humorná knížka. Některé kapitoly jsou složené snad ze samých anekdot, jiné jsou tak trochu filozofické. Autor probere zkoumaný fenomén ze všech úhlů, žádný neopomene. Vysvětlí vám všechno tak, že nezbyde, než se vším souhlasit.

1 09.05.2016

Grafická podoba je úžasná, Asenath jí výstižně popsala v předchozím komentáři. Věřím, že dětem se bude zdát vtipnější než mně, ale i mou maličkost příhody Čuníka a Kačera pobavily. Nejvíc tedy ta navigace ;-)

2 09.05.2016

Milé vyprávění pěknou češtinou o bytostech z půdy či sklepa, o princeznách i princích... Přečtěte si to raději sami :-)

2 09.05.2016

Myslím, že netřeba opakovat pochvalné komentáře mých předchůdců - za mě tedy jen jedna poznámka: Vzpomínky Ladislava Špačka na Václava Havla v krátkých kapitolkách předurčují knížku k občasném prolistování a znovupřečtení oblíbených pasáží.

1 27.04.2016

Po knize jsem sáhla náhodou a musím konstatovat, že to byla náhoda šťastná. Líbil se mi příběh samotný, ale jeho zasazení do saharské pouště je pro nás exotické a asi proto tak trochu pohádkové. Arabský svět má určitě víc barev, než se zdá po shlédnutí večerních zpráv. V doslovu jsou odkazy na další zajímavé knihy, ale zdá se, že většina jich zatím nebyla přeložena do češtiny. Asi se budu muset naučit španělsky :-)

3 25.04.2016

Anotace knihy výše je přímo strašná. Podle té bych knihu nikdy neotevřela! Nalákat další čtenáře by spíše mohla poznámka na přebalu knihy samotné:

Mistrovství vnějších popisů, hlavně přírodních scenérií, nebylo jedinou vrcholnou dovedností Klostermannovou. Se stejnou spisovatelskou suverenitou se dovedl zmocňovat i různých citových poloh lidského srdce, s noblesou, ale nesmlouvavě, dovedl odkrýt zlo, ale znal také obvazovat rány. V románu Ecce homo! máme toho nejlepší doklad.

Právě Klostermannovo spisovatelské umění je to, co může přitáhnout dnešního čtenáře k dílům z minulého i předminulého století. Dnešní díla jsou nejspíš akčnější, ale Klostermann i bez téhle dnešní "vymoženosti" dokáže udržet čtenářovu pozornost každou svou větou. Nikdy předem neprozradí, jak se příběh rozvine a jednomu nezbývá než dočíst do konce.

4 23.04.2016