jana-cisarova komentáře u knih

Sourozenci Walkerovi se dočkali příjezdu tatínka, komodora Walkera, který má nastoupit místo v Shortly. Rodiče věřili, že bude mít aspoň týden dovolené, tak naplánovali výpravu pro celou rodinu do neznámých míst, které jim doporučil Jim Brading a půjčil jim na výzkumy svoji loď. Vzápětí přichází rána v podobě příkazu prvního lorda z admirality, aby se tatínek okamžitě dostavil do Shortly. Ukázalo se, že plánovaná cesta odpadá, neboť na celý další týden mají rodiče hromadu práce a zařizování.
Rodiče moc mrzí, jak jsou děti zklamané, tak jim zajistí odvoz na Hastrmanovi do neznámých Záhadných vod, kde se utáboří na jednom ostrově, v krajině uprostřed bažin, ostrůvků a zálivů, které se mění několikrát za den s přílivem a odlivem. Děti mají za úkol zmapovat ostrovy, pevninu a okolí záhadných vod, než pro ně rodiče přijedou. To ještě netuší, že maminka pozvala na tuto výpravu i Nancy a Peggy Blackettovy.
Spřátelí se s místním hochem, který patří k divochům, kteří si říkají Úhoři, mají tajná hesla a totemy. Děti se pak skamarádí i s ostatními divochy, kteří jim pomáhají s mapováním a výzkumem Záhadných vod. Nejmladší sestřička Bridget je nadšená, když si ji vyberou za lidskou oběť na jejich divošské slavnosti. Užijí si i Amazonky, hlavně Nancy, kterou válčení baví víc než mapování.
Děti zažijí hodně dobrodružství. S mapováním terénu musí pospíchat, nevědí ve který den pro ně rodiče přijedou se záchrannou lodí. Dokážou toho víc, než si mysleli, za to ale vděčí svým novým přátelům.
Kniha je velmi zajímavá, čtivá. Líbí se mi přístup rodičů k dětem, jak rozumí jejich hrám a dokážou se vžít do jakékoliv situace a hry, jakou si děti vymyslí.

2 21.04.2023

Kniha mne docela zklamala. Předpokládala jsem detektivku, kterou budu doslova hltat a domýšlet si, kdo byl vrah. Na začátku se popisovalo řádění uragánu na ostrově, po kterém se našla mrtvola známého spisovatele bestselerů Nelsona Kerra. Tři jeho přátelé, knihkupec Bruce, mladý student, jeho pomocník Nick a soused Bob Cobb, zkoumali tělo zemřelého a shodli se na tom, že jeho smrt nezavinily rány do hlavy následkem běsnícího živlu, ale že to byly dobře mířené rány vraha.
Ohlásili své podezření na policii, která neměla na vyšetřování čas, každý, kdo na ostrově zůstal, měl co dělat s odklízením následků hurikánu.
Děj příběhu se pak zamotával do vlastního vyšetřování třech přátel. Vystupovaly tam další a další osoby, které by mohly zjistit něco víc o spisovateli a jeho knize, která už prý byla dokončená a měla být vydána. Někdo zřejmě si nepřál, aby kniha vyšla.
Příliš mnoho nových osob, ve kterých bylo těžké se vyznat a zapamatovat si, kdo je kdo. Knihu jsem dočetla, i když po první polovině jsem myslela, že ji odložím. Rozhoduji se mezi dvěma a třemi hvězdičkami.

3 13.04.2023

V pořadí už desátá Ransomovka. Odehrává se rok po Holubí poště. Kapitán Flint, Timothy a starý horník Lomař Bob pilně pracují v dole na měď, který děti loni objevily na Vysočině, když hledaly zlato.
Letos odjíždí maminka Amazonek se svým bratrem, strýčkem Jimem, na ozdravnou dovolenou, a nechává své dcery, Nancy a Peggy doma samotné s kuchařkou. Dovolí jim, aby si pozvaly na návštěvu Dicka a Dorotku. Plánují krásných a dobrodružných deset dní začátku prázdnin, ale to jim překazí prateta, která se nějakým způsobem dozvěděla, že děvčata zůstala v Jezerce sama. Hned se jim připomněla a převzala za ně odpovědnost, aby se o ně postarala.
Návštěva již dorazila. Dorotka s Dickem se ubytovali v Jezerce, avšak na druhý den přichází pohroma, v podobě příjezdu pratety Marie. Nancy a Peggy jsou přesvědčeny, že nesmí dopustit, aby jejich hosty v Jezerce našla, že by tím velmi přitížily mamince.
Řešení se najde v podobě polorozpadlé lesní boudy, tzv. Psince, kam dívky Dicka a Dorotku přestěhují. O jejich činu ví nejen kuchařka a Timothy, ale i listonoš, doktor a chlapec z hospodářství, který jim nosí mléko. Stále hrozí prozrazení, že prateta jejich existenci objeví a bude zle.
Nancy a Peggy se rozhodly sekat dobrotu a chovat se celou dobu přítomnosti tety jako andílkové. Docela se jim to daří, přestože si vždy najdou chvíli, aby zaletěly do lesa ke svým přátelům, nebo ve volném čase něco společně podnikli.
Děj se začíná komplikovat, když Timothy potřebuje z pracovny strýčka Jima nějaké věci na provedení rozborů. Zde musí nastoupit Dick, který jediný všechny nutné ingredience k rozborům pozná. Děti jsou málem přistiženy a odhaleny, ale nakonec to dobře dopadne. Prateta způsobí před koncem jejího pobytu dokonalý chaos, a nakonec dívky i jejich kamarádi vyjdou ze zápletky čistí, a jsou obdařeny pochvalným dopisem od pratety, který napsala pro jejich maminku.

4 11.04.2023

První kniha, kterou jsem od této autorky četla. Ve svých seznamech jsem našla, že jsem ji dokonce už četla v roce 2020. Děj mi byl povědomý už od začátku.
V první části mi trochu vadila řada jmen, ať už to byli vyšetřovatelé, nebo další osoby. Chvíli trvalo, než jsem si poskládala, kdo je kdo. Detektiv Josie mi byla sympatická, i když to byla žena silného kalibru. Nedala si pokoj, aby se stáhla, když ji šéf suspendoval po jedné nepříjemné příhodě, kdy použila svoji sílu proti vyšetřované osobě.
Stála před ní nezbytnost vypátrat sama za sebe nezletilou dívku, která zmizela. Brzy se ukázalo, že unesených dívek bylo víc. Záhad kolem jejich zmizení ještě víc. A policie pracovala slimáčím tempem, jakoby tak závažnou věc vůbec nechtěla odhalit.
Druhá polovina knihy měla rychlejší spád, kniha nešla odložit. Kolik se toho semlelo, kolik mrtvých, postřelených. Josie musela překonávat svoji noční můru, když chtěla zjistit, co právě musela. Marné byly příkazy jejího manžela, se kterým už nežila, jejího přítele, jejího šéfa, aby toho nechala a všechno hodila za hlavu.
Nakonec zvítězila, ale za jakou cenu toho, co objevila. Určitě si ráda přečtu i další knihu ze série, Dívka beze jména. Při hodnocení jsem váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Dávám pět.

14 31.03.2023

Kniha byla velmi napínavá, dobře se četla. Bohatí manželé byli zavražděni v noci po velikonoční neděli, kdy měli pozvané na večeři všechny své tři děti s manželskými protějšky.
Rodinné setkání nedopadlo dobře. Otec se projevil takový, jaký byl dříve. Zlý, nevypočitatelný despota, svým dětem dával najevo nenávist, a matka se jich také nikdy nezastala, byla otcem naprosto ovládaná.
Kdo je zavraždil? V podezření jsou všechny tři děti. Každý měl svůj důvod, aby získal co nejdřív dědictví. Na veřejnosti truchlí, ale každý z nich má své tajemství, které chrání i před svým partnerem.
Čtenář podezírá z vraždy jednoho po druhém, jsou tady ještě další osoby. Jejich chůva, která je vychovala, a v současnosti zůstávala jen jako uklizečka na dva dny v týdnu. Otcova sestra, která si také dělala nárok na dědictví, a další osoba, o které děti zavražděných rodičů nevěděly. Ale konečné rozuzlení případu přijde až úplně na konci knihy.

9 29.03.2023

Kniha byla od začátku čtivá. Zda je autorka dobrá spisovatelka, nehodnotím, zda se dá kniha číst, to ano, dá. Od samého začátku jsem ji litovala. Pro její naivitu a hloupost, to už tady ale bylo od mnohých. Chápu, že mladá holka se může rázem zamilovat a spřádat krásné sny, ale... Pokud je tím vysněným princem někdo z daleké cizí země, navíc z rovníkové Afriky, seznámení a odjezd za milým je zprostředkován podivným nedůvěryhodným cizincem, Němcem, který jak se zdá, se skutečně vyzná, už to jí mělo něco napovědět.
Obrovská odvaha byla odletět za někým, koho v životě neviděla, dokonce ani na fotce, jak vyšlo najevo, když ho poprvé spatřila. Důvěřovat, že je chudák, kterému upírají dědictví a chtějí po něm další a další desetisíce, či statisíce dolarů, jako daň, a podobné poplatky, na to bych těžko naletěla.
Nakonec on si nežil špatně, chudák nebyl, to musela poznat. Odkud pak asi své peníze bral? Ta jeho změna chování, z něžného milence rány, brutální útoky, divím se, že se ještě po prvním odletu domů vracela, dokud neměla děti. Pak už ji chápu, bylo to pro ni těžší a těžší.
Příběh smutný, drsný, škoda, že si svůj život sama svou naivitou tak zničila. Druhý díl si určitě také přečtu.

2 24.03.2023

Druhý díl z cyklu "Zahradnice z předměstí" začíná svatbou třicetileté Lorky a devatenáctiletého Petra, kteří jsou rodiči šestnáctiměsíčního Petříka. V tomto díle jsme svědky, jak se Lorčina a Petrova rodina rozrůstala. Brali se v roce 1971 a v roce 1975 měli už čtyři děti.
Petr byl stále studentem. Dokončil dvouletou nástavbu a po maturitě a nastoupil práci j leteckého mechanika. Pak ho čekala vojna. Jako otec dvou dětí, a třetí bylo na cestě, ji měl zkrácenou.
Na vojně se začala plnit jeho touha po zaměstnání pilota. Zařadili ho do výcviku letců na vojenských vrtulnících. Před koncem vojny si podal přihlášku na dálkové studium vysoké školy leteckého inženýrství. Studoval při zaměstnání na letišti v Tuřanech a prošel tam všemi pozicemi, od mechanika až po práci na věži v řízení letového provozu. Teprve po šesti letech byl promován a stal se z něho pilot civilních letadel.
V té době poznali, že na cestě je páté dítě, když Lorce chybělo už jen málo do čtyřicítky. Stále to byla krásná a mladě vypadající žena. Petr jí nyní mohl splatit vše, co do něho od počátku jejich vztahu a během devítiletého manželství investovala, s čím vším mu pomohla.
Tento díl vypráví o jejich všedních radostech i starostech a hlavně o velké a silné lásce, která dokázala během let všechno překonat a oba je i jejich povahy zocelila.

2 23.03.2023

(SPOILER) Vrátím se opět ke svým vlastním knihám, které jsem ještě neokomentovala. Dlužím první a druhý díl z cyklu rodinné ságy Zahradnice z předměstí. Je to příběh jedné rodiny. Začíná v roce 1967 a končí v počátečních letech 21. století.
O čem pojednává? Zamýšlela jsem se nad tím, zda v dnešní době ještě existují manželství, kde jsou si dva lidé po celý život věrní, ani jednou se žádný z nich nedopustil nevěry. Jeden pokládá toho druhého za důležitější osobu než je sám. V případě situace, kdy je potřeba se pro druhého obětovat, něco slevit ze svých přání, tužeb, nebo pohodlí, udělá to z lásky ke svému partnerovi.
V mém románu jde o manželství, které se vymyká normálu, kde žena je téměř o jedenáct let starší než muž. Seznámili se v druhé části prvního dílu, když on byl ještě mladý chlapec, student, a oba měli svá trápení a tužby, které nešly naplnit. Lorka, na svoji dobu dosti bohatá žena, žila deset let jako jeptiška. Zůstávala věrná svému zemřelému snoubenci, který tragicky zahynul tři dny před jejich svatbou. Dala mu nad hrobem slib, že se nikdy za nikoho jiného neprovdá. Obětovala mu deset let svého nejkrásnějšího mládí.
Pak přišly do jejího života tři osoby, které značně ovlivnily její osud. Poznala dívku Lénu, která v dětství ztratila po nějakém těžkém úrazu paměť. Pomohla jí najít její identitu a zjistit, kým je. Z dívenky Lény se stala Elsa Müllerová, která našla ze svého příbuzenstva jen svého bratra.
Rok nato se seznámila s mladou svobodnou maminkou, které pomohla v nouzi. Zatoužila po vlastním dítěti. Nechtěla se vdát, chtěla dítě jen pro sebe. O další rok později poznala mladého hocha, studenta, který byl rovněž na dně. Také toužil. Na rozdíl od ní po věcech, na které nemohl dosáhnout, které měli jeho spolužáci a rodiče mu je nemohli obstarat. Cítil se odstrčený a zamindrákovaný. Nabídla mu vzájemnou pomoc. Splní si své touhy, a jakmile sliby a závazky jeden vůči druhému naplní, rozejdou se jako přátelé. Ona bude svobodnou matkou a on si půjde svou cestou.
Jenže se v něm přepočítala. Byl jiný než kluci jeho věku. Daleko citlivější, svědomitější a odpovědnější. Navíc se do ní hned při prvním sblížení hluboce zamiloval, neboť byla skutečně krásná a vypadala o moc let mladší než byla. Kromě toho byla milá, laskavá, něžná a nápomocná druhým. Když se s ním chtěla rozejít a dát mu volnost, nechtěl ani slyšet. Bojoval o ni všemi prostředky. Nakonec si ji vybojoval, neboť ani ona už nemohla déle odolávat. Zamilovala se do něho hned v ten první den, kdy se poznali. Začala mu věřit. Přestala se bát, že ji a dítě opustí, zkomplikuje jim život a zanechá ránu v srdci. Tímto končí první díl a druhý díl začíná jejich svatbou.

2 22.03.2023

Jakkoliv mám ráda knihy od Aleny Jakoubkové, přečetla jsem jich už hodně, tento román mne tolik nenadchl. Je to vidět už z faktu, že knihu jsem četla 6 dní, zatímco ty předchozí jsem měla přečtené za několik hodin, většinou během dvou dní.
Začátek byl zdlouhavý a vlastně o ničem, nevydržela jsem u čtení moc dlouho. A pak, všechno dopadalo nadmíru ideálně. Patriciin nápadník, cizinec, hned po pár dnech od seznámení ji požádal o ruku. Ona neváhala, byla zamilovaná od prvního okamžiku. Neřešila jiné závažné věci: staré rodiče doma v Česku, rodinný podnik knihkupectví, vazby na svoji vlast
Děj probíhal až příliš idealisticky, všechno jí padalo do klína. Projevila neskutečné nadání v malbě obrazů, prodávala je s pomocí nových známých, hodně vydělávala. Už před svatbou pro ně Frederick koupil nový krásný dům, do kterého se mohli ihned nastěhovat. Rodiče se smířili s dcerou provdanou do Francie, přijeli za nimi se seznámit s jeho rodinou.
Jen pár stránek před koncem knihy jsem začala registrovat, že děj postoupil rychle o několik roků dál a pak ještě dál, až z toho bylo víc než patnáct let, a Patricii chybělo jen málo do čtyřicítky.
Kdyby nebylo jednoho zádrhelu před koncem knihy, byl by to román jako z červené knihovny z 20. století. Ale i tady nakonec všechno krásně a šťastně dopadlo, s překvapením na konci knihy. Hodnotím asi tak na 50%.

2 22.03.2023

(SPOILER) Je to strhující příběh z islámského světa, kde žena znamená méně než zvíře. Osudy Marjam a Lajly nelze číst bez slzí v očích. Jsou ukázkou, jaký byl život většiny žen v Afganistánu, kde navíc k tomu, že byly úplně vyřazeny ze společenského života, byly majetkem manžela, bez něhož nesměly vyjít na ulici, aniž by riskovaly bití, násilí a mučení od náboženské policie, žily v každodenním neustálém strachu z válečného běsnění, útoků raket na civilní cíle, smrti svých nejbližších a každodenní strach o život jejich a svých dětí.
Hlavní hrdinky, Marjam a Lajla, byly vystaveny nejen zlovůli svého manžela, ale téměř po celou dobu válce a vraždění. Pro Marjam byl Rašíd o 30 let starší muž, který ji týral, bil, psychicky ničil. Lajla, jeho druhá žena, si ho byla nucena vzít poté, co ji zachránil zmrzačenou po výbuchu rakety, která zničila její domov a zabila oba rodiče. Získal ji podvodem a jí bylo jasné, že pokud nabídku k sňatku nepřijme, nemá šanci sama přežít. Bylo jí čtrnáct a Rašíd už přetáhl šedesátku. Krásný vztah, který nakonec vznikl mezi Marjam a Lajlou, byl požehnáním pro obě. Bylo mi líto, jak život Marjam skončil. Měla jsem radost, že aspoň Lajla našla své štěstí a svou lásku po ztrátě drahé Marjam.
Kniha je krásná a smutná. Khaled Hossein je vynikající vypravěč, jeho řádky se četly dobře. Hodnotím knihu na plných pět hvězdiček.

16 17.03.2023

(SPOILER) Juliánčin příběh se odehrává v Polsku ve 2. polovině 19. století. Byla odloženým novorozencem, kterého našla jednoho rána stará žebračka před branou do velkého dvora, kde se nacházel starý, oprýskaný a napůl zbořený dům. V něm nacházeli útočiště ti nejchudší a nejubožejší lidé z města. Holčičku tito chudí lidé přijali jako nalezence, o kterého budou střídavě jednotlivé rodiny pečovat. Jejich ochota k tomu však byla pramalá, navíc sami měli málo, aby své vlastní početné děti uživili.
Juliánka prožila kruté a neradostné dětství, od dětí byla šikanována. Přesto se v tomto nehostinném polozbořeném domě našlo během let pár lidí, kteří si k ní našli těsnější pouto. Jednoho dne přišla do domu bydlet chudá soukromá učitelka, která v Juliánce poznala svou dcerku, kterou před sedmi lety zde zanechala
Příběh je moc smutný, smutně začal a smutně pokračuje. Spisovatelka chtěla ukázat na těžké životní podmínky prostých lidí a dětí. Docházka do škol byla nepovinná, lidé negramotní, přišla hospodářská krize, vysoká nezaměstnanost, nebylo co jíst, práce byla často nedostupná i pro ty, kteří chtěli poctivě pracovat, aby se uživili.
Kniha byla dojemná, ráda jsem si příběh této malé holčičky přečetla, i když často byly pročítané řádky k pláči. Nejvíc mne na konci knihy zklamalo, že příběh byl nedokončený. Skončil v době, když už trochu větší Juliánka opustila dům a dvůr svého dětství, žila na ulici, žebrala, navštěvovala domy boháčů a zámožné paničky a jejich služky jí vždy daly něco k jídlu. Ve starém domě, kam se dřív občas vracela, se už moc dlouho neobjevila. A právě v tu dobu se vrátila ona nešťastná a zlomená žena, která byla její matkou, což úzkostlivě tajila. Ale nikdo jí už nedokázal říct, kde by Juliánku našla, byla naprosto nezvěstná.

1 14.03.2023

(SPOILER) Poslední šestý díl z cyklu rodinné ságy zahradnice z předměstí. V tomto dílu opět vystupuje Lori, která dostává nabídku práce u nově vzniklých emirátských aerolinií AbúDhabi air. Získává pro ně i svoji mladší sestru Elisu, která dosud pracovala soukromě jako dámská krejčová a šila oděvy pro zákaznice z domova. Lori si na konci tříletého období práce u ČSA udělala kurz na letušku první a bussines třídy. Eli musela začínat od samého začátku a potýkat se se studiem v angličtině.
V Abú Dhabi mají krásný byt samy pro sebe. Jejich přítel a ochránce Amir Al Fazghi, personální manažer letecké společnosti jeho otce, jim zařizuje další výhody. Přístup do jednoho z nejdražších mezinárodních hotelů na jeho pláž, zahrady, restaurace a kavárny, vozí je po městě, zve je na farmu svého bratra Ahnmeda v Al Ainu.
Po absolvování tříměsíčního přípravného kurzu začínají absolvovat nejdříve kratší lety po okolních arabských zemích, později létají do desítek vzdálenějších destinací. Jednou za rok za nimi přilétají rodiče na dovolenou, ony samy mají dvě dvoutýdenní dovolené v roce na odlet domů. Jejich otec Petr je často navštěvuje, když pilotuje let ČSA do Dubaje a má tam dvoudenní pauzu.
Lori je od samého začátku do Amira zamilovaná. Musí se moc ovládat, aby její cit nikdo nepoznal. On je šejch, syn jedné z nejbohatších a nejváženějších rodin v emirátu Abú Dhabi. Amir ji miluje také, ale i on musí svůj cit tajit. Prohlédnou je jich blízcí, dříve, než jeden druhého. Eli to na Loře dávno poznala, na Amirovi též, a moc se toho děsí. Amirův otec syna prohlédne při návštěvě Lořiny a Elisiny rodiny u nich v rodinném sídle. Přestože Amir je druhorozený syn, otec mu zakazuje vztah a manželství s bílou nevěřící dívkou, přestože je to jejich jedna z nejlepších palubních průvodčí a má otce významného letce a kapitána.
Jak si nakonec mladí lidé poradí? Uhájí si svou lásku a naději na společný život? Požehnají jim aspoň Lořini rodiče Petr s Lorkou? Jak dopadne Eli? Najde i ona svého osudového muže?
Mnoho událostí se ještě stane v Emirátech i v České Republice, u Lory, Elisy, u ostatních dětí Petra a Lorky u nich doma. Co ještě dál, když se na scéně znovu od čtvrtého dílu objeví Abigail, a nyní už není ochotna mlčet o tom, kde je její místo? Kniha je dost obsáhlá na to, aby se v ní odehrálo hodně událostí, které budou končit až na začátku 21. století, ale vrátí se k nim ještě sama Lori v jejím ohlédnutí se po deseti letech, v roce 2016-17.

Případy nevěrného manžela po více než dvacetiletém manželství tu už víckrát byly. Tentokrát doktorka Lada drží pštrosí přístup k realitě jen po určitou dobu, než začne myslet také na sebe. Manžel primář, má o dvacet let mladší milenku, sedmnáctiletá dcera je těhotná, jak to všechno vyřešit? Odejde z rodinného setkání, kterého se zúčastní i nevěrný manžel, hodí mu na krk dceru i syna, ať se také stará a vidí, co je to udržet domácnost v chodu, když mu manželka odmítne dál poskytovat plný servis. Odjede na pár týdnů do Irska, aby si vyčistila hlavu a rozmyslela, co bude dál dělat, spíše aby zjistila, co vlastně chce.
Není to jednoduché. Přicházejí další a další problémy, ale když už se rozhodla, že manžela by nikdy zpátky nechtěla, přichází pomoc ze všech stran. Nakonec to dopadne jako vždy, moc dobře, ideálně pro všechny zúčastněné. Každý najde toho správného partnera a nevěrný manžel- primář, dostane spravedlivou odměnu.
Příjemné oddychové čtení, zvládla jsem knihu za dva dny.

5 09.03.2023

Je pokračováním 4. dílu Životní cesty dětí Bachmanových. Kniha začíná posledními čtyřmi kapitolami předcházejícího dílu, kdy Lori nastoupí své místo po nástavbovém studiu cestovního ruchu na Ruzyni. Při práci si udělá kurz pro palubní průvodčí.
Nastává její tříleté období práce ve vzduchu. Navštíví celou řadu evropských a později i mimoevropských destinací. Některé lety létá se svým otcem, kapitánem Bachmanem, většinou dálkové lety. Poznává jejich nového kapitána Čechoangličana Johna Silvera, který se do ní zamiluje a cit je to oboustranný. Lori svěřuje sestře Elise, že kvůli Johnovi by se možná mohla na krátkou dobu vzdát létání, aby si mohla pořídit rodinu. Jenže John má s ní jiné záměry. Když pozná, jak si to její snoubenec představuje, sestaví si řebříček hodnot a ze svazku zavčas vycouvá.
Tento díl pojednává i o ostatních sourozencích a celé rodině. Na konci tříletého závazku práce pro ČSA se setkává na Ruzyni s emirátským šejkem Amirem Al Fazghim, který coby personální manažer jejich nově vzniklé letecké společnosti přijel do Evropy hledat vhodné dívky na práci palubních průvodčích do AbúDhabi Air.

Další nenáročná odpočinková četba od Aleny Jakoubkové. Naivní Agáta mi šla na nervy, jak všechno, co jí Zbyšek prováděl, tajila. Přes manželovy nevěry se snažila budit dojem, že je všechno v pořádku, dokonce si dávala vinu sama sobě, že je špatná manželka, když od ní manžel utíká za jinými. Také nechápu, proč se nesvěřila kamarádce Zuzce, když celých deset let nevydařeného manželství vzdychala po Jaromírovi. Tak, jak jí ho kamarádka vyčarovala na samém konci knihy, když už byla rozvedená a zařídila si život podle svého, tak by jí ho jistě odněkud vyčarovala i v době jejího nešťastného manželství, a mohla z něho zavčas vycouvat.

3 06.03.2023

Co ještě říct k této knize, která je mojí autobiografií, počítaje zhruba od věku po čtyřicítce. Jak jsem našla tu správnou cestu životem, jak jsem našla cestu k té správné církvi. Co pro mne v životě udělal Bůh. Zachránil mne z těžké nemoci, zázrakem jsem unikla chemoterapii "za pět minut dvanáct", našel mi dočasné povolání při výuce cizích jazyků v době, kdy jsem ztratila zaměstnání a těžko bych ve svém věku hledala nové na úrovni vzdělání. Dovolil mi hodně cestovat a poznat cizí země, i přesto, že jsem na to neměla finanční prostředky. Dal mi dar psaní, což bych nikdy nevěřila, že bych po padesáti letech, když jsem ve svém mládí psala příběhy a romány "do šuplíku", byla schopná skutečně knihu napsat a během pěti let jich vydat už čtrnáct. Psala jsem bez problémů, aniž bych se musela namáhat, šlo to zázrakem úplně samo. Sice nějaké "mouchy" tam zůstaly, ale bohužel, korektury si dělám sama, nikdo mne nekontroluje.
A dál bych mohla jmenovat řadu věcí, za co vděčím Pánu Bohu. Jistěže jsem i něco ztratila. Mám handicap špatné mobility a spoustu dalších problémů, ale to je nic, proti tomu, co jsem dostala. Je to neskutečně mnoho, za co mohu Pánu Bohu děkovat.

Jak krátce okomentovat knihu, která má 438 stránek? 4. díl rodinné ságy z cyklu Zahradnice z předměstí. Je přímo nabita příběhy jejich, již dospělých a dospívajících dětí.
Začátek se dá zaměnit s červenou knihovnou první poloviny 20. století. Třída samých pubertálních dívek a nově příchozí profesor, který má zastoupit jejich třídní, která odchází na mateřskou. Navíc mladý a velmi pohledný. Třídou při té zvěsti zahlaholí hlasité Hurá. Jediná, která je vůči té zprávě netečná, je Brigita. Právě ona se stane tou, do které se mladý profesor zamiluje na dálku, při pohledu na její foto z třídní fotky loňského ročníku. Ona si zatím doma odbývá těžký zápal plic a nového profesora spatří až po více než třech týdnech.
Nejstarší z dětí, Petr, starý mládenec. Převzal od maminky starost o zahradu, zdědil její zahradnické povolání. O dívky neměl zájem, jen on a ještě jedna osoba, věděli proč.
Druhá v pořadí, Brigita. Byla velmi krásná a rodiče měli už od jejích dvanácti let strach, aby něco nevyvedla a nedostala celou rodinu do maléru. O rok mladší Laura od dětství snila o povolání letušky. Lásku a jakékoliv citové vzplanutí si nekompromisně zakázala. Přesto si i ona dovolila krátké milostné zážitky se dvěma spolužáky ze středních škol, které vystudovala. Její cíl byl, aby se po maturitě dostala na dvouletou nástavbu cestovního ruchu. Byla to jediná škola v ČSSR a sídlo měla v Karlových Varech. Lori měla výborné maturitní vysvědčení, její úsilí a obětavé snažení se vyplatilo a dostala se tam.
Třetí sestra v pořadí, Elisa. Od dětství milovala ruční práce, nadání měla po mamince Lorce. Šila oděvy pro celou rodinu, pletla a háčkovala. Zvolila si učební obor dámská krejčová a švadlena. Po ukončení učebního oboru měla možnost si udělat maturitu na nástavbě dívčí rodinné školy.
Nejmladší syn Robert byl v tomto dílu ještě dítě. I on měl možnost po revoluci nastoupit na nový druh gymnazijního studia. Od páté třídy ho rodiče přesunuli na osmileté gymnázium.
Kniha mohla být o čtyři kapitoly, cca o 60 stránek kratší, kdybych dopředu věděla, že pátý, poslední díl, s názvem Letuškou v Emirátech, nebudu moct vydat s tak vysokým počtem stran, které by došly až skoro k pěti stovkám. Musela jsem rodinnou sérii rozdělit nikoliv na pět, ale na šest dílů. Přidala jsem pátý díl s názvem Vysněná cesta do oblak, která začíná posledními čtyřmi kapitolami ze čtvrtého dílu Životní cesty a pokračuje Lořiným prvním pracovním místem na Ruzyni. Zpočátku pracuje na check in při odbavování cestujících. Přitom navštěvuje tříměsíční kurz pro palubní průvodčí. Její sen se splní a stává se letuškou. Její osudy popisuje pátý díl Vysněná cesta do oblak.
Kniha je velmi čtivá, to vím od čtenářek, přesto, že je tak silná. Zařadila jsem do ní několik barevných fotografií, které znázorňují mé hrdiny, děti Bachmanovy. Hledala jsem ve fotobance až do omrzení tak dlouho, až mi podoby některých mladých lidí přesně sedly s mou představou, jak moje děti vypadaly.
Při tvorbě svých knih se vždycky snažím o to, aby obálky knih korespondovaly s názvem knihy a s jejím dějem. Jsou to často hodiny strávené na Pixabay, než najdu to pravé foto na obálku. Na některé obálky knih mi poskytl fotografie můj syn Marek, cestovatel a fotograf. Jeho dílem je foto na obálku této knihy, Životní cesty dětí Bachmanových. Též jsou jeho dílem fotografie na obálku Královna rozbouřených moří a Vila Adriana.

2 05.03.2023

Od Barbary Cartlandové jsem přečetla hodně knih. Tato mne zas tak moc neupoutala, aspoň ne v počátečních kapitolách. První polovina knihy byla více o politice, než o budování milostného vztahu, jaké jsou většinou knihy od této autorky. Až po druhé polovině začínal být příběh Mirandy a hraběte Kylea zajímavější. Let balónem jako jediný možný dopravní prostředek k únikové cestě z obležené Paříže, byl dokonalý. Konec knihy už odpovídal románům Barbary Cartlandové.

02.03.2023

První z Ransomových knih, kde to všechno začíná. Sourozenci Walkerovi, Vlaštovky, dostali svolení, že se mohou utábořit na ostrově uprostřed jezera, u kterého byli s maminkou ubytování na statku domorodců. Po příjezdu na ostrov poznali, že už tam byl někdo před nimi. Zůstalo tam ohniště, hromádka nasbíraného dříví.
Dobrodružství nenechalo na sebe čekat. Na malé plachetnici, podobné té jejich, přijíždějí dvě děvčata v červených čapkách. Po vyjednávání se domluví, že budou mezi sebou bojovat, ale budou přátelé. Spojí se proti muži z hausbótu, kterého pojmenují "Kapitán Flint". Je to vlastně strýček Amazonek, sester Nancy a Peggy Blackettových. Ony už mu na jeho hausbótu něco provedly a nyní čekají, co podniknou dál.
Příběh Vlaštovek a Amazonek je napínavý, zajímavý, pořád se něco děje.
Ransomovky mám doma, průběžně je čtu jednu po druhé vždy po několika letech, když mám znovu na jejich dobrodružství chuť.

5 28.02.2023

Dvanáct povídek od mé oblíbené spisovatelky Evy Brabcové jsem přečetla během dvou dnů. Některé z nich byly veselé, někdy až humorné, jiné naopak smutné až tragické. Podle autorky jsou to většinou skutečné příběhy ze života. Eva Brabcová dokáže krásně napsat příběhy, které tvoří sám život. Většina z nich se mi moc líbila. Hodnotím na 4 hvězdičky.

27.02.2023