Izzy46 komentáře u knih

Promyšlená zápletka se skvělým (z literárního hlediska) zakončením. Kniha se četla jedním dechem, pro mě ne zas tak zajímavé vězeňské prostředí podal Král tak, že jsem se ani chvíli nenudil. Jsem zvědav na film :))

4 31.12.2013

Škoda, že Crichton nezvládá pracovat s prvky napětí tak, jak je předkládá film. Stejně "nedotaženě" jsou na tom jednotlivé charaktery. Námět a vlastně i příběh je skvělý, avšak s minimální literární hodnotou, v podstatě se jedná pouze o popis. Crichton by byl pravděpodobně skvělý vědec... nápad parádní, provedení průměrné.

P. S. - Překlad z roku 1993 (Zdeněk Volný) taky není úplně povedený.

4 22.12.2013

Čtivé, ale... ze zajímavého námětu s velkým potenciálem je využito jen velmi málo. Občas naivní, až nedomyšlené. Finále bez špetky napětí.

3 13.10.2017

Začátek a závěr byly famózní. Škoda trochu nudnější prostřední pasáže. Ale nejvíce druhému Reacherovi uškodilo vypravování ve třetí osobě.

3 12.07.2016

V podstatě se jedná "jen" o výňatky z rozhovorů se Schumim a dalších, kolem nichž je postavena celá kniha. V tomto směru je mnohem lepší a komplexnější Allenova "Cesta na vrchol", jenže v ní zase chybějí některé informace z tohoto díla. Možná oba autoři mohli spojit síly...
Relativně dobrý dojem ale kazí pocit toho, že si někdo chtěl přihrát polívčíčku, vzhledem k okolnostem, kdy byla kniha napsána. Na druhou stranu, oné osudové nehodě je zde zase věnováno jen nutné minimum... doufám, že sám Schumi nám jednou bude moci povědět, co si o tomto počinu myslí.

3 27.04.2015

Jeden z těch výjimečných případů, kdy je film o něco lepší (v tomto směru více "dotaženější") než kniha. Fincher na plátně dokončil to, co Palahniuk zdařile rozehrál na stránkách knihy. Klobouk dolů před oběma.

3 23.07.2014

I přes relativně malý počet stran zdlouhavé čtení, navíc s absencí výraznějšího děje, takže se občas logicky dostavovala nuda... a pocit zklamání.

3 27.04.2014

Fajn čtení, v němž se člověk dozví několik zajímavých historek i z "Doktorova" nezávodního života včetně jeho dětství. Nezapomenutelné jsou hlavně akce jeho bandy, v nichž hrají roli italští policisté :))

3 20.04.2014

Spíše pro laiky, ale i jakožto dlouhodobý fanoušek královny motorsportu jsem se dozvěděl několik zajímavých informací.

3 20.04.2014

Díky, pane Králi.

3 02.01.2014

Věděl jsem, že David Duchovny je bezvadnej herec (Akta X, Californication) i muzikant, teď jsem zjistil, že je i hodně šikovnej spisovatel. Ten mizernej Bucky Dent! vůbec není o baseballu, jak by se mohlo zdát po přečtení anotace, sport tu funguje jen jako pojítko mezi umírajícím otcem a synem, kteří se k sobě na sklonku života snaží najít cestu.
Jasně, místy je trochu znát, že David za sebou nemá desítky publikovaných románů, sem tam se objeví lehce zašmodrchanější souvětí nebo příměr působící trochu vynuceně. Ale po většinu času funguje Duchovny hlavně jako prvotřídní psycholog, protože důkladně rozebírá přesně ty otázky, který člověk v momentě, kdy mu umírá táta, řeší – starý křivdy, a to, zda je odpustit. A jestli to vlastně křivdy jsou a realita nebyla úplně jiná…
Díky tomu je čtenář postupně víc a víc vtažen do děje, přestože žádná z postav – jak otec Marty, tak syn Ted – nejsou žádní velcí sympaťáci, a konec v podobě smrti se neodvratně blíží. Smrt ale není důležitá. Důležitý je to, co bylo před ní.
Slova na obálce – Román pro všechny otce a syny – jsou myslím naprosto výstižná.
„A nenech se ošálit, Teddy, v životě nejde o vítězství, v životě jde o to, umět prohrávat. Život patří těm, co prohrávají, Teddy, jako mně a tobě. Na to nikdy nezapomínej.“

2 02.04.2021

Někde uprostřed jsem si myslel, že to bude fakt průser, nakonec to dopadlo ještě relativně dobře... ale!
To, co jsem toleroval u předcházejících dílů, už pošesté prostě nemohu nezmínit. Stále opakující se fráze jako popisy miamských řidičů a dálnic, šustění kožených křídel, rozvláčná a zbytečná souvětí, která by šla vyjádřit jednou holou větou – kdyby měla kniha o sto stran méně, nic se nestane – a až přehnaná extrémnost některých postav (Rita není schopná říci souvislou větu, WTF?!), to vše mi prostě lezlo příšerně na nervy.
Lindsay má evidentně poněkud přehnanou zálibu v jídle, protože jenom zmínky o něm v různých variacích (od myšlenek až k jeho vychutnávání) tvořily tak čtvrtinu knížky, nekecám! V kombinaci s dalším sklonem, a to sebelítostí, kterou autor Dexterovi propůjčil (byť se ji snažil vtipně shazovat – což fungovalo v prvních dvou, možná třech dílech, ale pošesté?!) se jednalo o něco příšerně otravného... slovy Jirky Luňáka: „Sakra, Jeffe, tak se nejdřív nažeru, a až pak sednu k tomu počítači a něco píšu!“
Plus bylo finále, které se tentokrát celkem povedlo (jakože ve většině předchozích knížek bylo fakt slabinou), takže jako hodně oddychové čtení pro otrlé, co mají rádi Dextera (a jako já si namísto postav dosadí obličeje seriálových herců), asi nakonec ano... ale peněz vyhozených za knížku lituju. Fakt nevím, jestli budu mít sílu dočíst zbývající díly, protože mi je jasné, že se nic zásadně nezmění; a to je škoda.

2 17.06.2015

Názorná ukázka toho, že i v autobiografii je ke škodě nadměrně užívání slůvka "já". Nicméně zajímavé čtení a pohled do zákulisí naší asi největší brankářské legendy.

2 02.03.2015

Naprosto příšerný překlad se spoustou překlepů, gramatických ale i dokonce faktických chyb, díky nimž působí informace, které čtenář o skupině ještě nevěděl, značně nedůvěryhodně. O moc lepší záležitost je kniha Run to the Hills, z níž vlastně Iron Maiden ve studiu do značné míry cituje... zklamání.

2 08.06.2014

Obzvláště nudný a nezajímavý finiš, a to i na Jeffovy poměry.

2 22.01.2014

Suchý, čistě popisový styl, postavy bez hlubšího vykreslení jejich charakterů, zdánlivě nelogický konec... Je znát, že Grisham je doopravdy vystudovaným právníkem. Jeho stručný, chladný a odtažitý styl se - jak poznamenal můj dobrý přítel - k psaní románů z prostředí jemu blízkému snad i hodí, mě si jím však nezískal.

2 01.01.2014

Světlé chvilky střídají pasáže, kdy není zcela jasná motivace postav a občas člověk pobaveně kroutí hlavou, což se u Kmotra nemohlo stát ani omylem. Navíc právě vůči dílu, jehož prequelem má být, obsahuje Corleone několik faktických chyb. Přežít se to sice dalo, ale stojím si za tím, že kniha mohla zůstat spíše v šuplíku... nedůstojné zacházení s Puzovým příběhem i postavami.

P.S. - Do značné části může za moje spíše negativní hodnocení možná překlad a práce s odstavci (spousta nahuštěného textu, ale netuším, zda-li se překladatel jen nedržel původní verze). Nicméně tuším, že stejný člověk dělal i Omertu a u ní jsem výraznější problém neměl...

2 04.11.2013

Bohužel dokonalá ukázka toho, jak vyprávění dokáže uškodit pasivní hrdina, který příběh aktivně neovlivňuje a neposouvá, ale věci se mu jenom „dějí“. Jarvi je mudrcem, který nad problémy, jež mu autor podle klasické struktury správně staví do cesty, polemizuje, jenže ve skutečnosti je za něj až na pár výjimek řeší jiní, nahodile (a příhodně) se objevující vedlejší postavy. Jarviho tak lze stěží označit jako protagonistu příběhu, což knížku i přes jinak zajímavou zápletku dost sráží.

1 22.05.2024

Sicilská půda mě oproti kmotrovskému NY prostě nedokázala natolik zaujmout. Navíc jsem čekal větší provázanost s Kmotrem (Michaelovou postavou). Je to už pár let, co jsem knihu četl, přesto ve mně zůstává stále spíše negativnější dojem.

1 27.04.2014

Kvalit Kmotra sice nedosahující, přesto však výborné čtení, navíc s velice povedeným finále.

1 27.04.2014