Ivaksa komentáře u knih
Tak to bylo prudké zklamání. Taková klasika, čekalo to na mě desítky let a dočítám s velikým rozčarováním. Příběh sám o sobě je docela ucházející, ale ten způsob vyprávění mě vůbec nebavil. Zbytečná ironie zla a surovosti, postavy ne vždy s logickou motivací, hlavní hrdina je v knize jen křoví. Autor si asi ani nevšiml vlastních dějových chyb. Nejdřív napsal, že Oliver neměl v sirotčinci žádné kamarády, ale když utíkal, loučil se se svým nejvěrnějším a nejmilovanějším kamarádem. A podobných věcí tam je víc. Vyústění patetické a vzhledem k rozvleklosti nakonec velice překotné. Uf!
Nečekaně úžasná kniha, kterou jsem možná po úvodní kapitole chtěla odložit, ale ještě že se tak nestalo. Co mě obzvlášt' fascinuje, je že tak útlé dílo, dokonce bez nějaké slohově pestré květnatosti, dokáže jít do takové hloubky . Autor perfektně vystihuje samou podstatu člověka v jeho slabostech, touhách i chamtivosti, ke kterým se přirozeně dopracovává každý, kdo má sklony k ambicím a hroší kůži. Psychologicky je to naprosto geniální!
Přiznávám se, že se mi jako autor Remargue vůbec nelíbí. Píše prostým, plochým způsobem, jež nedovede vzbudit příliš silné emoce a to ani v situacích které jsou za hranicemi všednosti. Jeho styl je stroze popisný, umírání, smrt, násilí ani patetická láska v jeho podání nikterak nevzbuzuje žádané pocity. A proto se mi jeho knihy opakovaně nelíbí. Témata jsou silná, zpracování nevýrazné.. Jeden ze spisovatelů který je prostě značkou a nic více.
Myslím, že kniha je napsaná velice nudně, rozvlekle a tak nějak po americku aby byla co nejtlustší. Opakování téhož na několika stranách. V posledních letech výzkum střev udělal ohromný pokrok a i s knihami na toto téma se roztrhl pytel. Mohu doporučit zábavnější, stejně vědeckou ale daleko šmrncovnější knihu od mladé vědkyně ,Němky : Střevo není tabu.. Tuto knihu jsem nedočetla..
Škoda ,že tu není možnost zařazovat do oblíbených také překladatele. Protože tohle bylo úžasné! Kniha je vyprávěná takřka jako pohádka, s lehkou ironií navozuje nadhled nad lidským konáním, zejména ve věcech rozporuplné víry a dění kolem mexických tradic. Ale troufám si myslet, že teprve úžasný překlad do češtiny jí dal ten podstatný nádech humoru, který okouzlí..
Kniha nemá vůbec žádnou atmosféru. Děj mohl být zasazen kamkoliv jinam, těch pár vět k prostředí uprostřed slatin, nijak nenabudí specifické pocity. No děj! Dvě příbuzenské větve které od sebe jsou docela vzdálené, nežijí ničím jiným než žabomyšími spory a nenávistí. Reálně by se mohly zabývat spoustou jiných věcí, jenomže postavy mají choré vystupování bez závažných příčin. Samo vyprávění ve vyprávění je nešt'astně nastavené. Nepochopila jsem, proč autorka nepoužila normální popisný styl, snad jen že chtěla zakrýt svůj bídný literární talent. Takže knihou provází nejprve návštěvník oněch míst, kterému posléze vypráví příběh dlouholetá hospodyně. Je absurdní se do děje vžít, jestliže uvážíme roli této dámy v domě a její nadpřirozený a detailní přehled úplně o všem. Nesmyslný je rovněž popis postav. Uzavřenost, zloba, záludnost hlavního zloducha, rozplývá se v okamžicích jeho citových proklamací předvádějících naopak hysterii. Celkový dojem z knihy je špatný, jde o přeceňovaný brak. Koho baví hodiny plochého vypravování o domě, v němž se jí jen ovesná kaše, tomu přeji dobrou chut'.Jednu hvězdu dávám sobě za dočtení.
Ano, jsou lidé které toto téma zajímá. Patřím mezi ně. )))) Kniha obsahuje úplný základ ze světa módy, nejslavnější modely nejslavnějších návrhářů. Líbily se mi popisy k fotografiím i celková grafika a praktický formát knihy...
Je to překrásně napsáno, jazykem něžným a poetickým. Kniha umí vtáhnout a nechat v sobě čtenáře prožít kus venkovského osudu se všemi radostmi i strastmi tvrdého a chudého života. Přestože strázně a překážky jsou tvořeny hlavně lidmi samými, neobjevuje se v příběhu žádné čistokrevné zlo. Laskavost a soudružnost lidí je zde dojemně samozřejmá, ale nenudí. Pro mě skvělý návrat do dávných dob ,který pročistí hlavu od moderní současnosti.
Nevyhovovala mi grafika, členitost textů, různá velikost, tabulky a fotografie. Chyběly obrázky modelů některých slavných návrhářů o nichž se psalo, občas se však jiné opakovaly.Slabší průměr..
Také mi vrtá hlavou, jak Západ mohl tak dlouho přehlížet existenci prokazatelně mafiánské velmoci jako je Rusko. Bud'to to je ignorantství nebo zločinná tolerance! Politkovská si nejednou posteskla nad liknavostí západních států, nad ekonomickými výhodami které převálcovaly naléhavou účast bojovat se zvůlí Putinovo fašistické sebranky. Přesto sem tam v knize probleskávají okamžiky naděje v obrat k lepšímu, jež želbohu zůstaly nevyslyšeny.. Statečná žena!
Kniha je opravdu velmi důležitým svědectvím a mělo by podle mého názoru zatlačit na systémy západních vlád, které by si měly sáhnout do vlastního svědomí. Určitá tolerance, obchodování, diplomatické styky, nebo možnost studia "Kimů" na západních univerzitách, myslím není v pořádku. Osobně mě nejvíc zaujal příběh studentky a důchodkyně. Představovala jsem si však, že otázek bude o něco více a konfrontace s realitou důkladnější. Stěžejním prvkem četby se tak jeví převážně snaha šokovat...
Moc pěkná čeština, která vtáhne a okouzlí. Příběh sám o sobě je poněkud předramatizován a trochu zamrzí zneužití nočních můr k navození jiného děje, tohle nemám moc ráda. Závěrečná část působí až pateticky a jako pěst na oko z dnešního pohledu 'úplně zabijou', svým posledním nápadem jak hospodařit...milovníci zvířat budou zhnusení..))))))
Moc hezký pohled na lidské osudy v dobách Rakouska-Uherska, bez posuzování či odsuzování jednotlivých postav. Kniha, která byla oceněna v minulém režimu ,jemuž nemohla nijak překážet, spíše naopak, končí právě včas. Poté co v dáli zavlál rudý prapor št'astných zítřků, kniha naštěstí končí..))))))
Nejvíc se mi líbil závěrečný úsek o myšlenkách. Počkat! To není moje myšlenka! :-))))) Moje mysl si myslí,že se jí to líbilo nejvíc..))
Pro nenáročné čtenáře. Působí velmi amatérsky, postavy jsou povrchní, ploché, nudné. Celá atmosféra japonských městských reálií vyznívá neosobně a nezáživně. Nespraví to ani "moderní" používání vulgarit, rádoby odvážných sprostých odvazů, ani ty záhadně zjevující se kočky. Nemá to št'ávu, at' žije rychlá četba.
Kniha je čtivá, jednoduchý styl umožňuje svižnou konzumaci. Příběh z dob maoistického šílenství je fascinující svou absurditou vztahů. Mě trochu iritují hlavní hrdinové, kteří svým masochistickým zbožňováním krutých lidí okolo, jen přilévají oleje do ohně nespravedlnosti a utrpení. Taková je i vypravěčka tohoto románu. V tom zřejmě tkví její charisma ,mě ovšem krajně nesympatické.
A to je popis stavu Ruska těsně před invazí 24.2. ! Doporučovala bych všem politikům v Evropě i ve světě.
Mam podezření, že Oshovi trochu před smrtí hráblo..)))))))
Příběh je jakýmsi popisem monotónního bezčasí na izolovaném horském místě. Z dnešního pohledu je velmi absurdní už jen představa léčby bezuzdným debužírováním, konzumací alkoholu i tabáku bez omezení a zákazem sportu.
V knize mi vadily časté výpadky překladu a ponechávání původního textu ve francouzštině, což nefrankofonního čtenáře nutilo neustále vyhledávat překlad na konci knihy. A to celkem 117 krát.
Autor zřejmě motivován ohodnocením za každou napsanou stranu, nuceně natahuje každý moment do nežádoucí rozvláčnosti a jeho filozofické dialogy se místy ztrácí sami v sobě, do úplného umoření. Kniha mi svými samoúčelnými intelektuálními žvásty, připomněla knihu Muž bez vlastností, dílo rovněž silně přeceňované.
Ano, kniha je jiná. Vtáhne vás do světa kde se zastavil čas a kde vlastně nic nemá smysl, protože budoucnost v něm nehraje žádnou roli. A právě proto je to tak nudné, tak ubíjející ale pro někoho možná odpočinkové...
Krat'ouné dílečko, opravdu zcela jiného typu než je u Dostojevského zvykem. Příběh nádherně popisuje drama milostného trojúhelníku, ve kterém se odehrává celá škála citů nezralé lásky.