horkosladka komentáře u knih

Myslím, že žít spokojený život je v podstatě určujícím cílem rozumně uvažujícího člověka. Ovšem pod spokojeností si každý představuje něco jiného. "Ikigai" je japonské pojetí smysluplného a vyrovnaného života. Radovat se z blízkosti přátel, ze slunce, ze šálku čaje, z dobrého jídla, z pohybu, z pobytu v přírodě, staráním se o dům a zahradu, o blízké, dělat užitečnou práci, povídat si o tom, co nás skutečně zajímá, neustále se něčím zabývat, dělat to, co nás baví, učit se novým dovednostem nebo rozvíjet to, co v nás už je, mít to s kým sdílet, těšit se z bytí v přítomném okamžiku, to vše je tím, co naplňuje náš život. Umět být vděčný za to, čeho se nám dostává a vážit si drobných maličkostí, nežít v minulosti ani se neděsit budoucnosti - to je nejspíš ten správný recept na duševní pohodu. Japonský přístup "ikigai" může přinést inspiraci i nám Evropanům. Kniha zároveň ale neříká nic zásadně nového.

"Bydlím v uličce Villa Borghese. Nikde ani smítko, každá židle na svém místě. Jsme tu úplně sami a jsme mrtví." Takto začíná kniha, která mě zásadně ovlivnila. Ten úvod je prostě dokonalý. Bylo mi 20, když jsem ji četla. Pila jsem při čtení víno a ponořila jsem se do surreálna, bohémství a erotiky Henryho Millera. Kniha má hloubku, je nadčasová a neřekla bych, že hlavní smysl je v pornografii. Miller chtěl šokovat, provokovat tehdejší pokrytectví a také kritizoval Ameriku.

14 13.02.2019

"Pokud žijeme s lidmi, nejsme než to, za co nás lidé považují... Copak existuje láska myslitelná bez toho, že úzkostně sledujeme náš obraz v mysli milovaného? Ve chvíli, kdy se už nezajímáme, jak nás vidí ten, koho milujeme, znamená to, že ho nemilujeme."

"Samota: sladká nepřítomnost pohledů."

"Cena náhody se rovná míře její nepravděpodobnosti..."

"...protože jenom to je pro mě skutečný život: žít v myšlenkách toho druhého. Jinak jsem zaživa mrtvá."

Filosofický román, který proplétá několik příběhů, osudů. Postavy jsou zde často protikladné, pochybující, silně prožívající (zejména ženy). Dozvíte se také něco o velké obdivovatelce Goetha Bettině von Arnim.
Kundera ve mně probouzí otázky - co je čas? Existujeme jen skrze druhé? Jaký je náš (sebe)obraz a jaká je skutečnost? Jak ovlivňují zdánlivě banální životní epizody naše životy? Co je to náhoda? Co znamená nesmrtelnost?

11 12.02.2019

"Vysoce citliví lidé bývají cílem narcistů. Proč? Protože jsou citliví, pozorní, nevinní, možná až naivně důvěřiví, navíc nemají obvyklý systém ochrany jako ostatní lidé, takže z nich narcisté mohou snadno ždímat energii. Je těžké uvěřit, že narcisté nejsou schopní empatie, která je pro citlivé osoby naprostou samozřejmostí a součástí vnímání světa. Vysoce citliví lidé jsou soucitní a očekávají, že takoví budou i všichni ostatní, a proto dělají chybu, když se snaží získat si narcisty láskou. Je mi líto, ale musím říct, že to nemůže fungovat. Je to, jako byste od bezcitného člověka očekávali, že ví, jak milovat."

"Pamatuj, že vždy, když se ti přihodí něco špatného, máš na výběr ze tří možností: můžeš dovolit, aby tě to definovalo, můžeš dovolit, aby tě to zničilo, nebo dovolíš, aby tě to posílilo."

5 11.02.2019

"Vědomí, že jste z těžkostí vyšli moudřejší a silnější, vám dodá jistotu, že přežijete všechno. Nikdy doopravdy nepoznáte sebe ani sílu svých vztahů, dokud obojí neprověří nepřízeň osudu. Takové vědomí je dar, byť draze zaplacený, a je pro mě cennější než všechny diplomy, které jsem kdy dostala."

Velmi dobrá kniha, která vás donutí prozkoumat svou odvrácenou tvář. Čím silnější personu (tvář, roli, masku, kterou vystavujeme světu, abychom byli akceptováni) budujeme, tím víc potlačujeme sami sebe a tím více se časem musí projevit temná stránka naší osobnosti. Líbil se mi příklad na příběhu na začátku knihy. Mladý muž snil o cestování a do toho přišla rodina, povinnosti. Začal tedy hrát roli vzorného otce a manžela, ale někde pod povrchem bublala nenaplněná touha cestovat. A tak dostal rakovinu a bylo mu řečeno, že má tak rok života. Tato zpráva najednou uvolnila potlačenou část osobnosti - muž ze dne na den opustil rodinu a vydal se na cestu. Kde se najednou poděl zodpovědný chlapík, kterým byl celé dlouhé roky? Musel dojít na hranici života a smrti - dostat rakovinu, aby se rozhodl naplnit svou touhu? Díky "uvolnění" toho, co v něm bylo potlačeno, se zázračně uzdravil, naplnil svou životní cestu, po které toužil, a nakonec se vrátil uzdravený na psychické i fyzické rovině ke své rodině.

5 08.02.2019

Silná kniha, která se dotkne nejhlubších emocí. Rodinu si nevybíráme, a přesto nás s ní poutají neviditelná pouta. Někdy na celý život.

12 06.02.2019

"Peníze mě nezajímají, chci být jen skvělá." (Marilyn Monroe)

2 05.02.2019

Povídky o vztazích psané poetickým jazykem. Zajímavý styl psaní, v knize bylo pár momentů, kdy jsem měla husí kůži na těle z toho, jak výstižně dokáže Šindelka popsat realitu současnosti, ale přiznám se, že některé části mě nudily, musela jsem se chvílemi do čtení nutit. Hodnotila bych mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, dávám nakonec čtyři.

3 28.01.2019

Nelze být řeč o knize. Jedná se spíše o módní katalog a to ještě jen dle vkusu autorky s pár citáty a postřehy na téma krásy.

Nejsem literární kritik a vím, že poezie by se neměla kritizovat, protože je vždy projevem a prožíváním jedinečné individuality, přesto si neodpustím negativní hodnocení této sbírky. Když si uvědomíme, kolik skrytých talentů internet či domácí šuplíky skrývají, kladu si otázku "nejlepší české básně"? Kdo určuje, co je nejlepší? Tenhle výběr jen dokazuje, jak je důležité mít v dnešní době jméno, být viděn, mít konexe. Upřímně, z celé sbírky mne osobně zaujaly možná tak čtyři básně. Prezentuji zde však svůj subjektivní názor.

poz.: po napsání tohoto komentáře mě kamarád upozornil, že se jedná ze strany nakladatelství Petr Štengl o recesi :-)

3 25.01.2019

Krásná knížka plná fotografií, která vás svou atmosférou přenese do prosluněného jihu Francie, inspiruje k proměně interiéru v provensálském stylu a umění žít - jak říkají Francouzi "savoir vivre". Při čtení jsem si představovala, jak s přáteli popíjím francouzské víno v jedné z těch kouzelných vesniček obklopených vinicemi a vůní levandule.

3 24.01.2019

Originálně výtvarně zpracovaná kniha o životě hudebního chameleona, nezaměnitelné osobnosti Davida Bowieho, jehož několik tváří nepřestane nikdy fascinovat. Nejedná se ani tak o biografii s přesnými fakty a daty, jako spíš o životní příběh s fantaskními prvky, umělecké dílo a poctu tomuto extravagantnímu a zároveň tajemnému umělci. Bowie byl člověk, který rád provokoval, hledal sám sebe, bojoval se svým stínem, se svými démony, který nakonec našel lásku a smíření, inspiroval mnoho muzikantů a v hudbě zanechal nesmazatelné stopy originality.

7 10.01.2019

Poslední list se třese na platanu,
neboť on dobře ví, že co je bez chvění, není pevné.
Třesu se, Bože můj, neboť tuším,
že brzy umřu a pevný měl bych být.
Z každého stromu spadne i ten nejposlednější list,
neboť on není bez důvěry k zemi.
Z každého člověka spadne i ta poslední přetvářka,
neboť prkno v márnici je docela prosté.
List nemusí tě, Bože, prosit o nic,
dal jsi mu růst a on to nepokazil.

Ale já...

8 20.12.2018

Freddie Mercury byl a je nenahraditelná osobnost. Byl to showman, geniální zpěvák a umělec, citlivá a zároveň velmi živá a silná osobnost. Do hudby společně s ostatními členy Queen vnesl mnoho nového a nadčasového.

13 26.11.2018

Pár dobrých otázek, ale jinak pěkné blbosti...

Roztomilá a zábavná detektivka pro děti. Nápad s detektivem Prdelkou a pomocníkem Bobkem skvělý. Knížka pobaví.

3 20.11.2018

Super fotografie kapely. Pro mě nostalgická kniha z dětství, kdy jsme s bráchou poslouchali na gramofonu první desku Queen a vyzrálé Innuendo.

7 20.11.2018

Knihu jsem do konce nedočetla. Začátek vypadal velmi slibně - líbila se mi myšlenka knižní lékárny, ale asi od poloviny mi to přišlo naprosto nereálné a zařaditelné do červené knihovny.