HonzaT komentáře u knih

Přesně jak pise groula...je to hustá kniha. Srovnám např. s Douglasem Prestonem. Lehko se to čte, dozvíte se zajímavé věci. Tu teplotu, při některých scénách skoro cítíte. Např. Mazec byl tristasedasati stupňový klub - opravdu masakr. Být v sauně a pak společně vyběhnout kolem praporku jižního pólu a zpět v mínus 70 celsia. Zajímavostí je zima pocitová (efektivní) při silném větru ta je až mínus 100. Byť u konce to bylo trošičku předvídatelné tak můžu naprosto upřímně říct, ze je to skvělý román. To jsem dnes knihu docital a na ČT2 vysilali dokument o ruské stanici VOSTOK, kde byli v 60. Letech Češi o teplotě mínus 76 celsia, s rusakama za mnohem horších podmínek. Další zajímavostí je i vyzkumnik co na jiznim pólu celkem strávil 35 let. Jmenoval se Marty Pomerantz. Ještě chci napsat další věc co mne zaujala... když polarnici jsou v tom mrazu a když dýchají tak pára kterou vydechují, ihned mrzne a dopada slysitelně na zem.

1 19.12.2017

Oproti dílu 1 trochu nuda, ne? To s těma plavkama mě mělo pobavit? Nepobavilo. Např. já bych byl za takové plavky rád, mám rád srandu(i ze sebe). Neopíchal Chantal, ne? Který normální muž to neudělá, kor když jej odkopne bejvalka. Možná jsem se trochu zasmál u konce(trs trávy,ne?) Dle komentů by teoreticky mohl být díl tři lepší- uvidím.

1 29.11.2017

Zrovna čtu, ale líbí se mi tohle:

Jack-bez prostředního jména-Reacher, narozený 29. října. Vojenská rodina, ale ne dědičná kariéra, protože jeho otec byl příslušník námořní pěchoty. Jeho matka byla Francouzka. Absolvoval West Point. Sloužil třináct let. Od začátku u vojenské policie, což z něj dělalo podle Susanina názoru anděla, ale přesto šel z jednoho maléru do druhého. Říkal, co bylo třeba, a bylo mu jedno, komu to říká. Jednal bez zbytečných okolků a stínal hlavy. Za zlomení nohy civilisty ho degradovali na kapitána. Degradace byla vždycky kódovaná zpráva. Je načase, abys odešel, kamaráde. On ale zůstal. Zůstal a vypracoval se zpátky na majora. Což byl největší návrat v historii. Potom vedl sto desátou jednotku. Stal se jejím prvním velícím důstojníkem. Vlastně ji založil. Její předchůdce, ale ne zářivý příklad. Přesto během těch třinácti let získal Stříbrnou hvězdu, Medaili za vynikající službu, Záslužnou legii, Vyznamenání za statečnost, Purpurové srdce a Bronzovou hvězdu. Očividně měl talent na rozdávání. Což znamenalo, že kdyby více spolupracoval, jeho otec sloužil u armády, jeho matka byla Američanka, mohl by teď být šéfem štábu. Bizarní kariéra. Stříbrná hvězda a Purpurové srdce pocházely z Bejrútu. Když došlo k bombardování kasáren, byl Reacher armádní styčný důstojník sloužící s námořní pěchotou. Při útoku utrpěl zranění a vzápětí po něm se zachoval hrdinsky. U všech ostatních medailí výčet zásluh chyběl, což znamenalo, že obsahovaly tajemství. Reacher byl hospitalizován v Bejrútu a pak ho dopravili letecky do Německa na zotavení. Složka obsahovala i lékařskou zprávu. Byl to zdravý člověk. Rána se rychle a úplně zahojila. Zbylo po ní to, čemu se v armádě říká zřetelná jizva, což znamenalo pěkná spoušť. Měřil sto devadesát pět centimetrů a v době zprávy z Německa vážil sto osm kilo. Nenašli mu žádné vnitřní choroby. Zrak ocenili jako prvotřídní. Vynikal v mnoha oblastech. Byl uznávaným odborníkem na všechny malé zbraně. S rekordním výsledkem vyhrál vojenskou soutěž ve střelbě puškou na tisíc metrů. Zprávy o způsobilosti ho anekdotický hodnotily jako nadprůměrného ve třídě, skvělého v poli, plynule bilingvního v angličtině a francouzštině, slušně hovořícího španělsky, výborného ve všech člověkem přenosných zbraních a víc než výborného v boji muže proti muži. Susan věděla, co to znamená. Jako když se na vás vrhne spuštěná motorová pila. Tvrdý muž, ale inteligentní. Jeho fotografie byla přišitá k vnitřní straně desek. Barevná, ale trochu vybledlá uplynulými lety. Vlasy měl krátké a nepoddajné. Oči jasně modré a malinko přivřené. Díval se zpříma a nevyhýbavě. Měl dvě viditelné jizvy. Jednu v koutku levého oka. Druhou na spodním rtu. Jeho obličej vypadal, jako by ho vytesal z kamene sochař, který byl schopný, ale neměl moc času. Všechno tvrdé rovné plochy. Měl krk. Samozřejmě silný, ale byl tam. Ramena měl široká. A dlouhé paže a obrovské ruce. Pokřiveně se usmíval, napůl trpělivě a napůl popuzeně. Jako by věděl, že tu fotografii musejí udělat, ale zároveň fotografovi sděloval, že ještě tři vteřiny a nacpe mu fotoaparát do hrdla. Jack-bez prostředního jména-Reacher.

Dočteno. Prostě Reacher...

1 23.11.2017

Takovou akčnost jsem nečekal. Až mě zarazila a knihu odkládám. Líbil se mi ale příběh s mnichem a Renkem. Je to prostě superbrutusně akční :D

Ale jo, bavila. Hlavně Rainer a táta. Dokonce jsem použil při konverzaci některé Rainarovi hlášky. Je to příjemná změna po všech těch thrillerech přečíst něco humorného, i kolegové v práci se divili čemu že to se furt hihňám...

08.10.2017

Myslím, že by se hodilo, Jamesi, aby si psal např. jeden román o Sigmě, druhý samostatný příběh - nechcem být přeci přesigmování...Něco jako Amazonie atd. Jinak Sedmá pohroma mi připadla trochu slabší, kor když Seichan se tak dobrodružně svezla na slonu :) A co bude dál? Noví hrdinové? Gray se svojí robkou nás(a teď pozor boojler) asi opustí - uvidíme.

17.09.2017

Skvělé, strašidelné, promakané. Rozbušilo se mi srdce, teď pozor na boojler, když Glinn oznámil, že Baobab chce rozdrtit planetu kořeny. Napětí a atmosféra úžasná - že by nejlepší gideon? horvisovi se divím že se mu nelíbila....

03.08.2017

Složitý složitý Reacher. Vyzdvihnu ovšem jednu věc. A to, doposud zatím nejlépe a asi nejdetailněji popsáné sexování Reachera a to hned několikrát. Překombinovaný děj, tak na dvě přečtení, ale to asi těžko neboť zas tak zábavné to nebylo. Nikoho nebaví číst jak si Deverauxová objednává kuřecí páj, cheesburger atd. a rychle to spořádá. Bistro, bistro, bistro. Poněkud lichý děj s vesnickou bandou bratranců. Ano, konec Jack vyřešil poněkud krutě a jednoznačně....U mě toto byl SLABŠÍ REACHER - BOHUŽEL.

1 29.06.2017

Nu, co se mi líbilo a co ne? Nelíbilo se mi jak Gideon ukradl evangeliář, tak by to nezvládl ani Houdini. Nelíbilo se mi jak jednoduše narazili na lotofágy. Amy byla po celou dobu knihy na facku. Líbilo se mi ovšem, když už jsem se smířil s tím, že v knize bude mýtická postava, to, jak ji páni P. a CH. popisují samotný ostrov, chování mýtické postavy, popis postavy, Glin, Garza, naháněčky, likvidace vojáků a psů, popis jeskyně i nálezů, konec knihy se mi líbil také. Nezbývá než si přečíst i 4 díl, byť je hodně kritizován. Nevím jestli na autory mohu někdy zanevřít, raz napíšou tak a potom zas onak - tak je to přeci u všech autorů?

1 08.06.2017

Začátek knihy mne tak znudil, že ji odkládám na neurčito. Ten styl psaní mi vůbec nesedl, a to jsem od Bachmana už četl dost knih.

Dobrá detektivka. Vševědoucí Hunter a opět smolný a nechápavý Garsia. Samozřejmě by jsme tam našli logické chyby, např. jak jednoduše se ti dva dostanou do vrahova domu, kde nebyl ani alarm, a to byl milionář. Čte se to dobře hlavně konec, vtipná byla situace s deja vu.

2 23.05.2017

Už to pomalu dočítám...Jaký je pocit z Pendrgasta? Něco jako, že to je upír, který místo krve pije zelený čaj. Navíc i on se mně zdá má nadpřirozené schopnosti viz, když se "zmeditoval" u třech mohyl a nahlédl do historie roku 1865 a zjistil v podstatě vše - pointu. Čili na jednu stranu zklamání ze zjednodušené dedukce, na druhou stranu mám rád Douglase P., tak nevím esli pokračovat. Ty příběhy o agentu P. jsou prakticky všechny stejné, byť jsem četl jen 5 knih.
Ta jednoduchá elegance agenta je možná návyková.
Min 4 hvězdičky tomu asi střelím, napětí se správně stupňuje - krausovy kaverny :)
edit: Dočteno, nejlepší Pendrgast z 5 knih co jsem četl.
Pozor boojler! Jsem rád, že přežil Dent Hazen, líbil se mi jeho charakter. Proč si policie nevzala, krom brýlí i baterky??
Skvělý příběh, napětí hutné, atmoška.

1 01.05.2017

Akční. Akční až moc. Ale co, to jsme přece očekávali. Těším na dil tři. Ten vir me překvapil, takovy mazec. Ted jdu na zátiší s vranami, ake pokud mě Pendergast naštve jako v kabinetu tak si dam vod nich chvíli pauzu.

18.04.2017

Náhodou líbilo se moc. Myslím, že námět se strojem nebyl vůbec špatný. Ubrat na akčnosti a dodat místo toho záhadnosti - proč by ne? Poslouchám Charlese Valentina alkana, je to opravdu šílený skladatel. Na youtube jsou jeho díla...Zde touto knihou se u mne opět Lincoln vyšvihl výš.

22.03.2017

Nepřemýšlejme tak že: " Kurde ten Tucker má ale štígro..." Vždyť vo tom to je.

1 08.02.2017

POZOR mírný boojler! Tož tak trošku jsem zaváhal při hodnocení zda 5 či 4.
Vadila mi tam jen jedna jedinná věc, logická, fyzicky si myslím neuskutečnitelná. Ta, jak Chyna vysadila dveře cely Ariel. Nebudu psát jak a čím, ale toto zjištění mi ubralo 5% hodnocení. Ale to nevadí, kniha je opravdu intenzivní. Jednou v noci, když už mě bolely oči, jsem zavřel knihu a uvelebil se v posteli. Nešlo usnout, v mysli mi bloudil Edglar Vess a jeho intenzivní chápání. Byl jsem tolik napjat, že jsem usnul až za hodinu. PERFEKTNÍ DEANE!!!

2 02.01.2017

Je to dobré, ale myslím, né úplně PECKA. Trošku mi tam chyběly myšlenkové pochody vraha. Četba je jednoduchá, skoro jako bych sledoval film(např. Poslední skaut). Hunter je sympatický. Líbilo se mi jak CARTER popisuje ženy v Los Angeles, flirty atd. Nápad na knihu skvělý, a ta bolest při mučivých popisech je BRUTAL. Vyvrtáme čéšky, kotníky, lokty....

1 21.12.2016

Ford jakoby opět vedlejší kolejník. Douglas chtěl především románem varovat před UI. Ze všech čtyřech dílů, je tento nejslabší. ŠKODA.

12.12.2016

POZOR NA BOJLERY: No co vám budu povídat...prostě paráda. Myšlení Hausera. Sally(hlavně ze začátku pěkně srala). Ten příběh se čte sám, jako by jste sledovali film. Opět Preston potvrzuje svůj kalibr. 1.Tom 2. Phillip 3. Vernon 4. Maxwell 5. Boraboy (Broadbent - currandera, američan:-D). Nečetl jsem všechno, ale Je nějaká Dauglesova kniha lepší?

1 21.11.2016

ČEKAL JSEM VÍC slovních výměn ve finále mezi Thurmanem a Reacherem, ale bylo to tak nějak poríčrovsku. Hodně cestování, od Hope do Despair, z tama tam a od tama tu. Standartní Reacherovka. U mě zatím vede: A přece nezemřeš, Vedra.

1 29.10.2016