Hledam94 komentáře u knih
(SPOILER) Posloucháno jako rozhlasová hra. Překvapilo mě, co relativně moderních myšlenek se v knize objevuje (cestování rychlostmi blízkými rychlosti světla), krutost válek (bitva u Hradce Králové). Oceňuji celkem přízemní a logické vyústění celého příběhu. Doplnil jsem si dalšího klasika, ale top kniha to není.
(SPOILER) Posloucháno jako Četba s hvězdičkou na Vltavě. Chválím zpracování, zvlášť různorodé hudební vsuvky. Jen škoda, že Nina nemluvila ženským hlasem. Nevím, proč nevhodné pro děti a mladistvé. Zde zmiňovaný explicitní popis sexu se v četbě neobjevil; ale to hodnotí jiní...
Nehodlám zde psát, zda je mi hlavní hrdina knihy sympatický, či nikoliv; zda jde skutečně o autorův život či fikci.
Ale teď ke knize: ta mě velmi oslovila. Po dlouhé době jsem poslouchal něco o současnosti a nedávné minulosti. Hrdinové se potýkají s problémy, se kterými se potýkají i lidé v mém věku a v mém okolí (nebo i já); jen namátkou: špatné sociální postavení doktorandů, provoz gastro služeb na venkově, nekonečná příprava na budoucí život (a kdy ten život začne?), možná závislost na pornografii a problémy se sexem a řada dalších. Vypravěč (ale i Nina) se hodně zabývají četbou a mluví a přemýšlejí o různých knížkách, ale je to jejich život (ona literaturu studuje, on v ní pracuje).
Knížka má i určitou jazykovou originalitu, i když ta asi nevynikla v rozhlasovém zpracování tak jako v knize samotné.
I přes to, co jsem tu napsal, dávám 5* Více takových knih.
Oceňuji to, co jiní - velká čtivost a množství faktů. Přidal bych i to, co tu asi nikdo nezmiňuje: naznačení obtížnosti práce historika a informace o zdrojích poznatků o starověkém Římě. To mě vždy překvapovalo, jak víme tolik o konkrétních lidech, co žili tak dávno.
Posloucháno v rozhlasovém zpracování, kde byla vybrána pouze část dopisů. Překvapivé je velké vcítění do psychiky žen a nejednoznačná interpretace jednotlivých vět. Píší o tom, co skutečně cítí nebo se snaží hlavně zapůsobit a přibarvují?
Výborné rozhlasové zpracování i předloha.
Souhlasím s většinou komentářů předchozích. Také oceňuji svěžest a nadhled textu a spoustu postřehů o (hlavně) anglických detektivkách z různých období. Mnozí autoři jsou bezpečně známí i u nás, mnozí ne.
I když nejsem velký fanoušek tohoto žánru, knihu jsem si velmi užil.
Výborný román i rozhlasové zpracování, hodně romantické a hodně smutné, ale život takový byl. A je.
Knížka se mi velmi líbila, ale asi hlavně proto, že jsem podobný blázen jako Wintenberg a autor. Příběh i styl psaní je hodně originální, místy trochu únavný, ale moc se mi to líbilo.
Zbývá mi ještě navštívit mnoho míst, o kterých se tu píše :-)
Posloucháno v rozhlasovém zpracování. Vážný a krutý příběh, ale vyprávěný krásným básnickým jazykem.
Posloucháno v rozhlasovém zpracování. Velmi ho chválím, je výborné. Ale místo četby nebo poslechu doporučuji film.
Posloucháno výborné rozhlasové zpracování. Nutné pochválit i úžasný překlad Martina Hilského. A i samotná hra je úžasná. Možná má stylem blízko k dalším autorovým komediím (znám hlavně Zkrocení zlé ženy a Kupce benátského), ale to nic nemění.
Kniha má určitě několik zajímavých prvků.
Prvním je jazyková stránka, do textu je zapojeno hodně citátů z bible a latinských výrazů, obratů a živých slov (naštěstí s vysvětlivkami). V dané době to asi bylo mezi vzdělanci běžné, ale u člověka s komunistickým přesvědčením překvapivá.
Druhým bodem je orientace na duchovní stránku husiství, díky této knize jsem více pochopil některé dobové problémy např. smysl přijímání podobojí a s ním spojený spor o transsubstanciaci (zda se opravdu víno a hostie přemění na krev a tělo Krista, či zda je to jen symbolický obřad).
Bohužel i nekvalit je řada. Postavy nejsou příliš životné, chybí jim nějaký lidský cit, zajímavost atd. Zvláště romantická linka je uhozená.
Kniha navíc pohlíží na husitství poměrně schematicky (ve srovnání s Táborskou republikou Václava Kaplického, která vyšla popré o 20 let dříve). Příliš ukazuje husity jako první komunisty.
Korunu všemu přidává anachronysmus s fazolemi (ty pocházejí z Ameriky).
Celkově nic moc.
Posloucháno jako četba na pokračování - svělý Oldřich Kaiser doplněný historickými záznamy opravdového Jiřího Rašky. Ota Pavel vnáší do textu řadu poetických až pohádkových prvků (havrani, růže) atd.
Posloucháno jako rozhlasová hra, která byla vynikající; ale předloha mi neseděla.
Četl jsem překlad herce Leoše Suchařípy. Klobouk dolů, ale hra mě moc nezaujala. Sympatický mi byl Lopachin.
Posloucháno jako četba na pokračování v podání Luďka Munzara, kterého musím velmi ocenit. Příběh je poměrně komorní, což je vhodné pro rozhlasové zpracování.
Kniha samotná se mi zdála nadprůměrná, ale sága o Forsytech mě zaujala více.
Životopis T. G. Masaryka v prvních dvou částech a vysvětlení jeho světového názoru v části třetí. Ta se mi četla špatně, protože nejsem příliš vzdělaný a zaujatý filosofií. První dvě části se mi naopak velmi líbily. Řada Masarykových myšlenek je překvapivě aktuální (škola, ve které by měl být učitel a žák / student tak trochu partneři; špatné vnímání stereotypní práce, kterou v mládí vyzkoušel). Jistě jde o životopis takový, jaký ho Masaryk chtěl mít, bez nějaké hlubší kritiky, ale s tím je nutné počítat. Sám uznává řadu svých nedostatků. Navíc čtivé a přístupné zpracování.
Posloucháno jako moderní rozhlasová hra a musím ocenit i předlohu. Příběh je dosti krutý, ale takto se nejspíš udál.
Hodnotím pouze Marianu Pinedovou.
Jedná se o smutný příběh vyprávěný pěkným jazykem a veršovanými replikami. Posloucháno jako rozhlasová hra pro pamětníky, která mě ale příliš neoslovila.
Jedná se o smutný příběh vyprávěný pěkným jazykem a veršovanými replikami. Posloucháno jako rozhlasová hra pro pamětníky, která mě ale příliš neoslovila.
Příběh Blanky byl zajímavý, ale zhruba jsem ho už znal a zpracování mě příliš neoslovilo. Nedokážu úplně popsat proč.