Henriette komentáře u knih
I když to není klasický detektivní příběh, napětí je cítit od začátku až do konce. Ohlssonová se stává mojí velmi oblíbenou autorkou a začínám si na ní pěstovat těžkou závislost. :) Výborná kniha o uneseném letadle a 400 nevinných obětech. Napětí až do poslední řádky a navíc vyšetřovatelé jsou "staří dobří známí". Co chtít víc?
Dosti nešťastně zvolená kniha. Anotace zněla lákavě, ale styl psaní mi vůbec neseděl, v první polovině knihy se nic nedělo a popisování snů a vzpomínek na válku mě opravdu nebavilo. Pak následovaly asi dvě živější kapitoly a zbytek opět nuda...
Pozitivem je, že se kniha četla svižně a příliš se nezadrhávala. Negativem všechno ostatní. Námět se mi nelíbil, jednání hrdinky už vůbec ne, Greye bych poslala do věčných lovišť hned na začátku...Vážně může být někdo v jednadvaceti tak naivní? Tohle zkrátka není můj šálek kávy...
Četla jsem již podruhé. Kvalitní kniha, která se místy čte těžce a vyžaduje hodně přemýšlení, místy děj utíká, ani nevíte jak... v každém případě při druhém čtení už se vytratil ten dokonalý moment překvapení, při kterém vám spadne brada, tak jak to v závěru dokáže připravit jen Umberto Eco.
O něco slabší než Cizinka. První polovina mi silně připomínala Věčnou Ambru či Angeliku, ale když se hlavní hrdinové vrátili do Skotska, knížka dostala ty správné obrátky... jsem zvědavá, jaký bude další díl...
Hodně zdařilé povídky. Ty dvě poslední mi hodně připomínaly produkci Daphne du Maurier. U Agathy překvapivé.
Příběh sirotka z Mohuče se zpočátku četl těžce. Ne snad proto, že by autorka nedokázala vtáhnout do děje, ale zkrátka mě zpočátku nijak neoslovil a nezaujal. Kniha se mi začala opravdu líbit až když Lucie z Mohuče uprchla a začala žít v Landshutu. Konec, kdy zachraňuje vévodkyni Elizabeth a jejího rytíře je stejně jako některé další pasáže v knize přitažený za vlasy a velmi velmi nereálný. Dává to knize punc spíše pohádky pro dospělé než historického románu. Kniha se však četla dobře a nakonec se mi líbila.
Krásný příběh o boji dobra a zla. O tom, že i hříšníci se mohou napravit a že v každém z nás dříme kousíček toho dobrého. Kniha je nabitá láskou a nenávistí a kulisy renesančních Benátek z ní dělají téměř skvost. Přesto mi tam chyběla jakási přidaná hodnota, která by mě přesvědčila dát pět hvezd.
Čtení, jež vyžaduje notnou dávku soustředění, jinak nemá smysl. Asi si nepřečte ten, kdo se o danou problematiku nebude zajímat hlouběji. Těm, které toto téma zajímá, doporučuji.
Jedna z nejlepších knih, ve kterých se prolíná současnost s minulostí. Už se nemůžu dočkat dalších dílů a nechápu, proč jsem tak dlouho nad jejím čtením váhala.
Zpočátku zajímavá kniha slibující velké dobrodružství. S pasivním přístupem vypravěčky a hlavní hrdinky se však děj stal poněkud fádní a nudný. Ke konci už jsem si přála knihu rychle dočíst. Škoda, námět byl velmi dobrý, jen autorka zcela nevychytala styl vyprávění...
Nepřestávám žasnout nad schopností této autorky proměnit skutečné historické události v poutavý román. S každou další knihou ji zbožnuji víc a víc. O Eleonoře Akvitánské jsem četla již několik románů, ale Alison Weirová opět dokázala, že je number one! Vylíčila bouřlivý manželský život Eleonory a Jindřicha s tak neuvěřitelným citem, že na vás ze stránek doslova tryskají emoce.
Romantický příběh se zajímavými zvraty, kdy mi byla hlavní hrdinka krajně nesympatická. Ze začátku to až zavánělo Harleqninkou, ale pak se děj stal více zajímavý. Ovšem ve chvíli, kdy došlo k psychické "proměně" kapitána, už mě bavil zase o něco méně. Zkrátka nemám ráda ufňukané hrdiny co čekají až se stane něco, co je zachrání...
Velmi příjemná kniha plná zajímavostí ze světa Shakespeara a starých cenných knih. Dozvíte se, jak se restauruje kniha, jak se dělají falza, ale zároveň prožijete příběh plný dobrodružství, lásky, fóbií a obrovské lásce ke knihám.
Překrásný román vystavěný většinou na skutečných událostech a faktech, kdy se autorka držela nejen historických událostí a děje, ale snažila se zároveň pochopit myšlenkové pochody svých hrdinů.
Příjemný a dobrodružný román pro horké letní večery. V některých chvílích jsou zápletky hodně jednoduché a většina událostí je předvídatelná, ale jako odpočinkové čtení je to super. Pěkné je vykreslení tří žen různých vychování a náboženství, jejichž kontrasty se krásně prolínají celou knihou.