Hani77 komentáře u knih
Některá říkadla jsou notoricky známá, některá ne. Kniha má četné ilustrace, proto jsem si ji vybrala jako 1.knihu do výzvy, než se začtu doopravdy :-).
Chtěla jsem dát 3*, protože popis toho, jak rybáře táhla ryba na moře, dlouhý cca 35 stránek mě opravdu vůbec nebavil. Ale díky dobrému začátku a ještě lepšímu konci dávám 4*.
Správně prdlý příběh. Současná dějová linka mě moc bavila. Jednu hvězdičku ubírám za někdy zdlouhavé líčení Alanova dlouhého života.
Pohádka byla v dětství mou nejoblíbenější ruskou pohádkou, ale tuto knížečku jsem četla jen jednou, raději jsem měla tu silnější stejnojmenou knížku, kde jsou i jiné ruské pohádky a dost děsivé obrázky.
Četli jsme s dětmi, když byly malé. Pohádky byly stručné, akorát pro udržení pozornosti malých dětí. Kniha neoslní,ani nezklame.
(SPOILER) V dětství jsem mnohokrát četla Robinsona Crusoe v převyprávění od spisovatele Plevy a vždy jsem byla nadšená, četla jsem ho opakovaně a nikdy mě neomrzel. Teď poprvé jsem se dala do originální verze-a byla jsem dost zklamaná. První kapitoly jsou hodně podobné převyprávění, ale už jeho čtyřletý pobyt v Brazílii na plantážích pro mě byl novinkou. Navíc mi nějak nevycházely počty: vyplul v 19 letech v roce 1651, na ostrov se dostal po 8 letech od útěku z domova 1. 9.1659. Tam pobyl do 19.12.1684 (tedy 25 let). V knize je ale psáno, že tam žil 28 let. Navíc jednotlivé roky Defoe vůbec nerozebíral, podrobně popisovat jen práce na poli a výrobu nástrojů nebo ohrad. Např. máslo a tvaroh uměl od začátku-moc se mi líbilo, jak v Plevově verzi mnoho objevů, mj. výrobu másla, učinil zcela náhodou. Tento Robinson měl od začátku veškeré vybavení z lodi, netrpěl nedostatkem, dokonce se v prvních měsících ani neobtěžoval zajišťovat si co nejvíce jídla z přírody (teprve po 10 měsících ochutnal místní ovoce!!). Dokonce ani oheň získaný z požáru nemusel udržovat, protože měl křesadlo. Měl náhradní oblečení (34 košil !!) a nádobí, nemusel si vše vyrábět vlastníma rukama. Plevův Robinson ztroskotal s kapesním nožíkem v kapse a musel od začátku objevovat ostrov a získávat vše jenom z jeho zdrojů. V Plevově verzi bylo vždy pod čarou objasněno, jaké rostliny nebo živočichy Robinson objevil, takže byl člověk více v obraze. Taky mi vadilo, že na rozdíl od Plevovy verze zde nebyly pojmenované jednotlivé části ostrova-člověk si udělal lepší představu. Dokonce jsem si kdysi kreslila mapku ostrova podle Plevova vyprávění. Tento Robinson však "svůj" ostrov ani po 28 letech pořádně neznal. Hlavně že si ho pak "přivlastnil". Vše bych ještě hodnotila 4* za originalitu, ale v této verzi mi úplně nejvíc vadily ty dlouhé filosofické a náboženské pasáže, díky těm dávám nakonec jen 3*. Knihu se už znovu nikdy nechystám číst, to spíše sáhnu zase po té Plevově verzi.
Některé hlášky byly super, ale už jsem se nesmála tolik jako v 1.dílu.
Ze začátku jsem byla zděšená, jak moc je kniha romantická, samá svatba. Říkala jsem si, že dám 3*. Ale asi tak od poloviny knihy se mi příhody Robina Hooda a jeho zbojníků začaly líbit. Příběh měl pro mě nečekaný konec. Ale je to i pochopitelné, protože na rozdíl od filmové podoby zabírá kniha delší časový úsek.
Přečteno během chvilky, hezké odpočinkové čtení. Některé hlášky mě moc pobavily, u některých jsem kroutila hlavou, jestli je to vůbec možné. U některých hlášek je nutné znát knihu nebo autora, aby se mohl vtip pochopit, ale většina hlášek žádné znalosti nevyžaduje, jen ukazuje na tupost některých jedinců.
Hned první hláška mě dostala:
,, Zákazník: V 60. letech jsem četl knihu. Nepamatuji si autora ani název. Ale vybavuji si, že byla zelená a bavila mě. Víte, kterou myslím?"
(SPOILER) Hlavní příběh byl napínavý, ale doplňkový případ muže s bajonetem mi přišel nezajímavý, vůbec se netýkal cely č. 17, ani na něj nenavazovala hlavní dějová linie. Odhalení vraha taky nebylo nijak překvapivé. Dialogy policistů mezi sebou mě většinou nebavily. Ale za hlavní děj dávám 4*.
Knihu jsem četla jen díky výzvě jako oblíbenou knihu rodičů. Klosterman je nejoblíbenějším autorem mé mamky, má přečtená všechna jeho díla, ale já jsem od něj nikdy nic nečetla. Napoprvé jsem skončila v 1. kapitole, až napodruhé jsem se začetla natolik, abych zvládla celou knihu. Nejdřív mě iritovaly německé názvy a pořád jsem si je vyhledávala, abych věděla, kde se děj odehrává, ale pak mi to přestalo vadit. Super příběh o lidské pýše a hrabivosti. DOPORUČUJI.
Příběh se mi zdál strašně nereálný, překombinovaný. Ale pak jsem si přečetla doslov a zjistila, že je to skutečný příběh konkrétního kluka. To je neskutečné, co takový malý chlapec musel prožít a že přežil válku. Mnohdy měl opravdu smůlu, že narazil na zlé lidi, ale měl i hodně štěstí. Zajímavé je i srovnání chování některých Poláků a naopak některých Němců.
První kapitola se mi četla špatně, bylo tam hodně jmen a měla jsem strach, že se mi budou postavy plést. Pak už ale začal děj příjemně plynout a nešlo knihu odložit. Tentokrát jsem si vraha tipla správně, ale rozuzlení bylo opět velice zajímavé.
První polovina knihy se mi (až na několik malých připomínek) moc líbila, docela jsem se i poučila. Druhá polovina mi už přišla odbytá, jako by autorovi došel dech. Celkový dojem 4 *.
Jedna z nejhezčích knih mého dětství, která se líbí i dnešním dětem. Moje dcery čtou úplně jinou dětskou literaturu než kdysi já, ale Dášeňku přečetly a docela se jim líbila-na rozdíl od jiných mých oblíbených knížek mého dětství. Je to nestárnoucí klasika.
Knihu si půjčila dcera, tak jsem do ní ze zvědavosti nakoukla-a už jsem se od ní nedokázala odpoutat, dokud jsem nebyla na konci. Ano, je to pohádka pro dospělé, ale nebylo by vůbec špatné, kdyby na světě existovaly takové dívky Tuesday.
Jedna z nejpovedenějších Čapkových knih. Trochu mě mrzelo, že je její součástí Dášeňka, protože tu znám skoro nazpaměť, ale nakonec jsem si ji znovu přečetla a znovu to bylo příjemné čtení. Často si při čtení Čapkových knih říkám, že není možné, že žil už před 100 lety, protože píše "současným" stylem a umí zaujmout čtenáře dnešní doby. Je to opravdu nesmrtelný PAN SPISOVATEL.
Kniha má regionální význam. Popis jednotlivých povodní mě moc nebavil, až do té největší, v roce 2002. Živě jsem si vybavovala jednotlivá popisovaná zatopená místa a při popisu kamenného mostu jsem už brečela. Chvíli jsme neměli Kamenný most, zato jsme měli moře. Všichni jsme tam tehdy stáli a mlčeli, jen řeka strašně hučela a valila se přes jeho zábradlí. Myslím, že všichni jsme se o něj báli, že tohle nemůže vydržet. Máme ho rádi, asi proto se celá jeho oprava zaplatila pouze ze sbírky za peníze od lidí i od firem. Hvězdičku navíc přidávám za fotografie.
Cesta na sever se mi líbila mnohem víc, ale Anglické listy také potěší nejen cestovatele.
Kniha obsahuje řadu cenných rad při výchově dítěte. Kdybych ji bývala četla dříve, mohla jsem hodně věcí řešit jinak a lépe. Také jsem patřila spíše k matkám, které činnost udělaly raději za dítě, protože to bylo rychlejší a jednodušší. Pro dítě je přínosnější "líná matka", která si dá čas a práci ho vše naučit co nejdříve, aby bylo co nejdříve zcela samostatné. Doporučuji k přečtení všem matkám.