fons komentáře u knih

Bez zbytečných slov a debat se jedná o vrchol celé ságy!

Jen zmíním, že jsem cíťa a poslední stránku jsem musel sušit fénem...

14 19.08.2014

Předloha našeho prvního Oscarového zářezu, která jde přesně ruku v ruce s filmem, stejně jako jde film ruku v ruce s knihou. Je to sice krátká novela, která se přečte za jedno odpoledne, ale i tak jde o dokonalou ukázku toho, jak lze na malém poli vytvořit velké věci. Je obdivuhodné, jak se prosťounce poklidná atmosféra téměř lusknutím prstu změní v mrazivé drama vykreslující jednu ze zásadních událostí československých dějin. Hodně na zamyšlení, hodně kvalitní a zejména hodně velká škoda, že Obchod na korze nebyla součástí maturitní četby!

7 17.08.2014

Můj celkový dojem z tohoto dílu je poněkud roztřesený. Možná je to tím, že jsem knihu četl zejména ve vlaku a možná tím, že mě zde chybělo větší pouto. Pro mě osobně je vrcholem mezi postavami Lucinka a tu prostě nikdo jiný nenahradí (i když proti novým postavám nic nemám a vím, že Lucinka nemůže chodit do Narnie pořád). Přesto je to ale zajímavý příběh, který nijak sérii nesráží...to jenom já si na knihu musím udělat více času a věřím, že po druhém přečtení bude můj názor úplně o něčem jiném!

2 10.08.2014

V rámci série patří k opomíjeným dílům, jelikož se zde nevracíme ke čtveřici dětí z Anglie, jejichž příběhy jsou z Narnie nejznámější a nejoblíbenější. Je to podle mě škoda, protože tento díl je neméně atraktivní a je to důstojná vsuvka, která popisuje události v průběhu pobytu známých čtyř sourozenců. Pan Lewis si celou sérii zkrátka přebral podle svého a vyhnul se zajetému standartu setkávání se stejnými postavami v každé knize, myslím že je náhodou velmi nápadité pohrávat si i s vedlejšími příběhy. Líbí se mi jistý nádech exotiky a to, jak ze stránek sálá atmosféra vyčerpávající cesty přes poušť - v tomto ohledu bych díl označil jako "Na cestě" letopisů Narnie.
Rozhodně si nezaslouží opovržení - jde o velmi zdařilý článek série. Ostatně, čím déle člověk může zůstat v Narnii, tím lépe!

2 12.07.2014

Okaté zaměření na děti se opakuje, ale panu Lewisovi to člověk prostě odpustí. Je to další nádherný, poutavý a kouzelný román, který jsem přečetl mnohokrát a mnohokrát si jej ještě přečtu. Existuje snad někdo, kdo nezná příběh o čtyřech sourozencích, co ve staré skříni objevili fantastickou říši, kde je možné úplně všechno? Jestli ano, tak ať to kouká co nejrychleji napravit! Ostatně, knížka funguje dobře i sama za sebe, takže je favoritem pro "pohádku před spaním".
Slova jsou prakticky zbytečná, to si musí každý čtenář prožít - je v tom nostalgie, melancholie, magie a dál a dál, až bych tady psal slohy. Miluju, že i tak krátká knížka nabídne tolik dobrodružství a zejména miluju ten náboženský přesah. Svým způsobem je to vlastně jiné...a proto to všichni tak zbožňujeme, no ne?

1 29.06.2014

Roztomilé, nenáročné, poklidné, čtivé a ano, hodně pro dětské publikum, ale to nic nemění na tom, že si knížku jednou za čas rád vytáhnu z knihovny a při jejím čtení se vrátím do svého dětství, kdy každé zákoutí sálalo magií, kdy v každém lese žilo nespočet kouzelných tvorů a kdy všechno bylo daleko jednodušší. Krátký a milý příběh, který je ideální na volnou chvíli, třeba během deštivého odpoledne. Je to trošku stručné a literárně ne tak hodnotné, jako ostatní fantasy příběhy, ale zkrátka a dobře, jde o začátek jedné kultovní knižní ságy, která pomaloučku polehoučku roste do epických rozměrů a zastupuje v žánru nenahraditelnou roli.
Tento díl není na plný počet, ale jako nenásilný a důstojný vstup do fantasy literatury funguje skvěle. Pokud mají malé děti chuť objevovat krásu jiných světů, než je ten náš, tahle knížka (a následně celá sága) je jednoznačnou volbou!

1 27.06.2014

Možná to není úplně na pět hvězdiček, ale když vás nějaký příběh připoutá natolik, že na konci každé kapitoly i přes volání jiné práce prostě knihu nezavřete a hltavě otáčíte stránky dál, nejde hodnotit jinak. A není to případ jen trojky, bylo tomu tak u všech dílů. Síla vzdoru je v opozici k předešlým dílům daleko niternější a svým způsobem i komornější. Je to prakticky psychologický dodatek k uplynulým událostem, jenž v klaustrofobickém kabátu ústí k tomu finále, které ale ani zdaleka není tak opulentní a velkolepé, jak si ho většina představuje. Jde doopravdy zejména o pocity a v mnoha myšlenkových postupech začne hlavní postava čtenáře i odpuzovat, ale všudypřítomná revoluce a nekončící hrozba smrti je prostě natolik propracovaná a realistická, že série je tímto minimalistickým pojetím zakončena důstojně a každá správná citlivá duše bude mít nějaký ten den o čem přemýšlet.
I napotřetí mě to neskutečně bavilo, tempo čtení nepolevilo a můj vztah k postavám je teď už zcela nesmazatelný. Neoznačuji se za žádného „milovníka knih pro dospívající“, mám totiž názor, že celá série do téhle škatulky s pošramocenou pověstí nepatří. A i kdyby tomu tak bylo, tak co, čtu zejména pro to, abych se bavil, abych něco pociťoval a abych se ocitl mimo naší realitu – a to se Hunger Games povedlo na jedničku!
Takže, slečno, paní, cokoliv Collinsová, už potřetí tleskám a děkuju za neskutečně silný a intenzivní literární zážitek, který možná čerpá z již existujících motivů, ale to nic nemění na tom, že má knihovna obsahuje další drogu, kterou si budu muset v určitých časových intervalech opakovaně dávkovat a svoji závislost tak nadále prohlubovat!

5 25.06.2014

Rozdíl oproti prvnímu dílu není v příběhu, ten je prakticky stejný, ale v budování respektu a vztahu k postavám. V jedničce se upnete na hlavní duo a jednu či dvě vedlejší postavy, jinak se zde setkáváte s pohrdáním a nedůvěrou. Vražedná pomsta je v tomto směru zásadní - většina charakterů si získává vaše sympatie a dokážete opětovat jejich city - to vše proto, aby se čtenářova úzkost z všudypřítomného povstání v kontrastu s prohloubením vztahů co nejvíce znásobila. A to dělá z tohoto dílu Olymp celé série. Očekávání na poslední knihu samozřejmě vzrůstají, jelikož ve většině případů věstí velkolepé finále, ale uprostřed celé trilogie si je dobré uvědomit, že jde o jeden příběh, jeden komplet, rozdělen do více epizod.
Zkrátka a dobře, i druhý díl je neskutečně nadupaná literární bomba, která je tak dobře napsaná, že její čtení máte za sebou snad ještě dřív než jedničku. A vy slintáte po té trojce. A rozhodujete se, jestli číst hned nebo ne. Já si na třetí díl rok počkal, jelikož mi přišlo líto, abych všechny díly pobral během pár dní. A udělal jsem dobře! Celá látka totiž zraje a dokáže s čtenářem manipulovat stejně mocně, jako intriky s hrdiny příběhu. Takže já už podruhé tleskám. Bravo a čauky!

2 25.06.2014

Ti, co ještě knihu nečetli, ať raději nečtou ani můj komentář, mohlo by to pokazit zážitek...

Pár lidí, co mě vidělo s knihou v ruce řeklo: "Zmizelá? To je zase nějaká další upířina?" Uvědomuju si, že měli skoro pravdu - v téhle knížce mi až na jednu vyjímku všichni pili krev. První třetina příběhu se mi nakonec líbila nejvíc, byla dobře napsanou chytrou parodií na romantické knihy a nejednou jsem se v této části někerým výrazům a větám od srdce zasmál. Druhá třetina už pro mě byla trošku utrpením, zdlouhavou cestou k tomu vrchlou. Pomalu jsem začínal cítit ke knize odpor, protože mi docházelo, že ten konec jsem nejspíš odhadnul. Ale stále jsem se držel v naději, že se pletu. No, a třetí část příběhu mi už definitivně zatloukla hřebík do čela - nejen, že jsem se smál, jak je to celé stupidní a tak strašně (jak je tu nejednou uvedeno) americké, ale navíc mi došlo, že jsem se v odhadu nepletl. Tenhle příběh si víc jak 500 stran opravdu nezasloužil...i 200 by na něj bylo moc, jelikož tak dlouhé čekání na tak idiotský konec, to je na průstřel hlavy! Kdyby takhle v reálu řešil partnerskou krizi každý, no tak to potěž!
Do poloviny knihy bych dal 4 hvězdy, ale ten konec si žádá sotva jednu! Nakonec jsem byl mírný a za to, že mě kniha nenudila a že je dobře napsaná dávám hvězdy 3.
Teď už jsem jen zvědav, jak si se Zmizelou poradí můj oblíbený režisér Fincher. Věřím, že ve dvou hodinách a v rukou tohoto génia to dopadne lépe!

Jo a ještě! Ta velká reklamní kampaň se sebevědomím rčením "Děsí čtenáře po celém světě, včetně Stephena Kinga!"
Sorry, ale...to jako vážně?

6 07.03.2014

Zatraceně rozporuplné pocity! Mnou nejdelé čtená kniha, za což z velké části může i momentální pracovní vytíženost, ale zkrátka, pokud je kniha fakt bomba, dokáže si na ni člověk udělat čas kdykoliv. Jenže při čtení Hypnotizéra mě hypnotizovalo všechno okolo...text se mi často zdrcnul do jednoho černého chuchvalce a minimálně poutal mojí pozornost, což milovníka severských kriminálek zamrzí.
Tento román vnímám jako dvě do sebe vpletené knížky. Mám tak nějak pocit, že si manželé Ahndorilovi sedli zády k sobě každý se svým laptopem a smolili si příběhy. Pak to hodili na flashku a uložili do jednoho dokumentu. Tím pak obvolávali vydavatelství, až se toho jedno chytlo a to si před korekturou zběžně přečetlo začátek a konec. A tady je hlavní kámen úrazu!
Příběh má fantastickou atmosféru a smysluplné vyprávění prvních sto a posledních sto stránek. Těch 300 mezitím je jen zbytečně přepálená a natahovaná výplň, která na mě působila plošně, chaoticky a nekonzistentně. Vždy se načalo jedno, pak druhé, pak třetí, pak se vrátilo k prvnímu, pak k třetímu a nakonec se stejně načalo čtvrté. Řekl bych, že si skutečně každý z autorů přivlastnil jednu část příběhu, která nebyla plně dotažena do konce a citlivě spojena s druhou. Pochybuji, že by se střídali v psaní větu po větě.
Po obsahové stránce se také cítim nesvůj. Mnohdy se šlo až moc "za hranu" a objevují se zde situace hodné všeschopného Jamese Bonda. A upřímně jsem čekal více Joony Linny, který mi navíc přišel ze všech postav nejméně charakterní a nejvíce plošný, což by se u příběhu, který stojí zejména na něm, nemělo stávat!
Každopádně nad tvorbou Larse Keplera nelámu hůl a dalším dílům dávám šanci, jsou to přece jen severské kriminálky a ty já si rád prověřím!
PS: Ovšem, co tak tím čtením zjišťuju - v severských zemích má snad úplně každý milence nebo milenku...

4 24.02.2014

Původní komentář jsem smazal, jelikož svým konceptem zdaleka nedosahoval ohodnocení této knihy.

Muži, kteří nenávidí ženy: fenomén ze Švédska, který se, společně se zbytkem trilogie, stal kultem a neodmyslitelnou součástí kriminální tvorby. Pro mě je i s letitým odstupem od prvního přečtení nedostižným Olympem osobní knihovny jehož kvalita stále vzrůstá. Víte, já tuto knihu beru jako to nejzásadnější dílo tohoto tisíciletí - jestli ji jednou nebudu svým potomkům hrdě půjčovat jako povinnou maturitní četbu, je ve světě literatury něco špatně. Je v tom všem osobitý styl pana Larssona - propracovanost charakterů, budování nápětí, severská atmosféra prudce sálající z každé stránky a zručnost slova vytvářející jedinečný a inspirativní soubor textu. Vždyť co by se mělo číst lépe než poctivě vystavěný příběh, kterému kvůli své vyzrálosti prominete i výskyt drsného chování některých postav a vulgárních výrazů?
Jsem navíc také rád, že výsledek zůstal u trilogie - další pokračování by bylo, i když věřím že nadále stejně kvalitní, jen zbytečné natahování látky (a tahání financí z mé peněženky). Předchozí slova zní nekorektně, přiznávám. Byl bych jednoznačně radši, kdyby autor trilogií skončil sám a nadále se věnoval jiným literárním tématům, než aby to vzniklo následkem jeho smrti. Svět totiž přišel o velkého a nadějného autora, který svojí genialitou mohl zcela změnit tvář literatury.

Trilogie Milénium je zkrátka ta nejlepší ukázka toho, že v současnosti, minimálně co se kultury týče, Švédsko a vlastně Skandinávie celkově prostě vládne. Mnoho autorů těží z Larssonova úspěchu a v podstatě se jim to komerčně daří, ale Stieg Larsson byl a bude jen jeden a věřím, že v budoucnu budou jeho knihy vynášeny zlatem a uctívány stejně jako přínos Agathy Christie!

10 29.01.2014

U mě je to pět hvězdiček, i když hodně naštvaných! Zkrátka, styl, jakým je kniha napsaná, mi nebyl vždy zrovna příjemný a nejednou jsem se musel vrátit o pár stránek zpět a přesvědčit se, jestli necvokařim. Ale nevadí, celý je to vykompenzovaný příběhem - ten mě uhranul už když jsem ještě jako malý škvrně viděl na kazetě film se Sissy Spacek. Tehdy mi to přivedlo nejednu noční můrku, o tom žádná. A nedávno jsem viděl nejnovější zpracování s Chloë Grace Moretz, který mi dostatečně dokopalo k tomu, si knížku konečně přečíst. Co si budem povídat - kniha a film hrajou úplně rozdílný role. Co mi sedělo ve filmu, v knize chybělo, ale zároveň si po přečtení říkám, že by ty filmy přece šlo natočit úplně jinak! Téma příběhu je senzační a já si to její konečné využití schopností patřičně užíval, i když bylo k vyvolání efektu dohnané do extrému. Ze slovní zásoby a kvality textu je relativně cítit, že jde o autorův začátek, ale i tak jsem si během čtení chrochtal slastí a do knížky se v budoucnu určitě rád znovu pustím.
Čte se svižně - já jí měl vzhledem ke své vytíženosti zvládnutou za dva dny. Každopádně je to solidní, dobře fungující drámo, který jedině doporučuju!

6 31.10.2013

Ach to je nádhera!
Ještě teď vrním blahem z toho, že jsem si v téhle agresivní, uspěchané a předeminzované době mohl přečíst něco tak upřímného, jemného a krásného, jako jsou Postřižiny.
Na únik z podělané reality naprosto ideální čtení - a já ho navíc označím za nejlepší Hrabalovo dílo!
Tak a teď si jdu vychladit pivo, hodit masíčko z prasátka na pánev a vylezu si na ten náš malinkej plechovej komínek...

6 27.10.2013

Největší problém je asi v tom, že jsem nejdřív viděl film. A nebo je to možná i dobře, protože Peter Jackson je bůh, který dokázal tuto knihu odvyprávět v daleko atraktivnějším provedení. Víte, tak strašně jsem se těšil na okamžik, až ukončím školu a já si konečně přečtu Pána Prstenů, jenže ono mě to uspávalo! Podle mě by knize prospělo zkrátit jí min. o 200 stránek a všechny ty básničky a písničky. Neříkám, že ty detailní popisy postav, přírody a děje jsou špatné, ale jsou až příliš zdlouhavé a mnohdy zbytečné. V tomto je naprosto ideální Hobit, který prý byl v době vydání naprosto zapomenut z důvodu úspěchu Pána Prstenů, což je paradox, protože se čte jedním dechem a je tak kouzelný, jak jen je to možné. Každopádně, asi v polovině knihy jsem čtení vzdal, stránky opatřil záložkou a odložil nejslavnější dílo pana Tolkiena na neurčito. I tak by mé hodnocení přes veškerou kritiku činilo 4 hvězdičky, protože to je skutečný klenot fantasy literatury a já mám to štěstí, že vlastním sérii vydání s úchvatnými ilustracemi Alana Leeho, jejichž prohlížení mi kolikrát zabralo více času a přineslo více radosti než čtení samotné...

Citlivě napsaná a inspirativní kniha, u které mě nejvíce mrzí, že jsem na ni neměl moc času. Graficky je krásně zpracovaná - jednoduchá, přesně tak, jak by se to Slečně Chanel líbilo a její čtení mě pohltilo od první stránky. Dokonce mi biografie svými rafinovaně formulovanými větami připomínala klasické staré romány od francouzských a ruských velikánů. Já tuto knihu považuji za jeden z nejlepších životopisů, který jsem kdy držel v ruce a jen jsem si díky němu potvrdil, že pro mě Coco Chanel byla, je a bude tou největší ženou, která kdy žila!

3 21.07.2013

Já vlastně ani nevím, jak bych měl se s vým komentářem začít, ale mám obavy, že to bude na delší lokte.
Upřímně, tahle knížka je jedinečná zejména v tom, že hraje hry i se čtenářem - ještě nikdy se mi po přečtení nějaké knihy nestalo, abych uvažoval, jedná-li se o senzační perfektní dokonalý nenahraditelný příběh nebo o teatrální tuctový přebarvený brak. Po otočení poslední stránky se mnou manipulovaly takový myšlenkový postupy, až jsem si říkal, že mě nemůže natolik ovlivňovat nějaký seříznutý blok papírů. S největší pravděpodobností za to může právě ten kontrastně vystavěný příběh. Naprostá bezmoc kraje splátců versus kýčovitost, přehnanost a absurdita Kapitolu mi nejednou připomněla režimy z dob minulých. A není právě toto důkaz celkové manipulace? Mám dojem, že jde při čtení právě také o hru - copak má čtenář normálně chuť na kůru stromů nebo kořínky? Přijde mi to celé jako zakrývání faktu, že bez této dějové linie by se jednalo jen o další tuctovou bezduchou lovestory. Kdo ví, jestli to tak nakonec není, ale i přes veškerou podezíravost si mě Hunger Games naprosto získaly a já jen truchlím nad tím, jak rychle jsem je přečetl a jak rychle se chystám do druhého dílu. Uvidíme, jestli se můj názor na celou sérii nezmění - jestli i nadále půjde o chytrou, až téměř utopickou vizi toho, co by se klidně mohlo v budoucnu stát, když budeme mít horké hlavy.

Když jsem Gatsbyho četl prvně, tak jsem asi četl úplně jinou knihu, protože napodruhé na mě zapůsobila úplně jinak. Poprvé mi činilo velký problém se vůbec začíst a neustále jsem knihu odkládal, ale teď jsem si užíval naprosto každé slovo a celkové poslání příběhu. Velký Gatsby je pravděpodobně víno, které časem zraje a nabývá na své kvalitě, tudíž se lépe vychutnává - jinak bych svůj vztah k této knize nepopsal...

2 16.06.2013

Na naší škole to kolovalo (a stále asi koluje) jako knižní fenomén, u kterého se i já vcelku dobře bavil.
A pokud vám odpojí internet - je to vcelku slušná náhrada ;)

4 08.04.2013

Saturnin se pro mě asi stal srdcovou záležitostí české literatury.
Nikdy by mě nenapadlo, že tohle řeknu...
...ale chvála Bohu za maturitní četbu!
Jinak by se mi tahle knížka do rukou asi nedostala...
...a já bych měl kratší život (už dlouho jsem se tak nezasmál!)

6 10.03.2013

Nemít tu knížku půjčenou z knihovny, s chutí bych jí hodil do krbu!

1 17.02.2013