Finita komentáře u knih

Komentáře ke knize jsou tady různé, ale mně osobně kniha splnila očekávání: Hltala jsem ji? Ano. Byla strašidelná? Ano. Bála jsem se jít v noci na záchod? Ano. Štvaly mě postavy? Ano, ale to zrovna nebylo mé očekávání :-)
Každopádně jako takové "oddechové" strašidelné čtení doporučuji. A proč tedy ne plný počet hnězd? Ty postavy mě štvaly vážně hodně :-D

11 05.10.2022

Tuhle knihu bude vnímat jinak někdo, kdo žil celý život v Praze, někdo, kdo žil celý život na jižní Moravě a úplně jinak někdo, kdo je moravská náplava v Praze... Občas to bylo děsivě pravdivé. Přes to, že se autorka snažila o humorné pojetí, mám obavu, že jihomoraváci byli opravdu vykresleni jako dost jednoduší lidé.

8 19.11.2018

Nádherné líčení přírody, člověk má pocit, jako by tam skutečně byl. Opravdu se nejedná o dílo plné děje, proto sedne jen někomu. Ten kdo si k němu cestu najde určitě nebude zklamaný, ač je to kniha stará přes 150 let, lidé jsou pořád stejní, například: "čím menší pán, tím více nos nahoru" a také, že lidé i tehdy řešili, jestli dříve nebylo lépe.

6 31.01.2020

Kniha mě nadchla. Během čtení se mi dost proměňoval názor jak na jednotlivé postavy, tak na to jak to může dopadnout a jestli se mi kniha vůbec líbí. Nejprve jsem byla trochu otrávená z toho, z mého úhlu pohledu, trochu náboženského fanatizmu a říkala jsem si, jestli to vůbec dočtu. Pak jsem byla strašně zvědavá na domorodce na jiné planetě. Následně mi lezla na nervy manželka hlavní postavy. No a nakonec už jsem jenom žasla, jak to dopadlo a že takový závěr jsem nečekala, ač se mi hlavou honily různé možnosti. Takže za mě super. Velmi neobvyklé téma.

6 13.01.2018

Musím říct, že touto knihou jsem se vážně prokousávala. Téma bylo zajímavé - mladý anglický učitel přijíždí na malý řecký ostrov učit angličtinu. Seznámí se s místním dobře situovaným podivínem, jenž společně se svými kolegy, či herci na učiteli zkouší "experiment" týkající se lidského jednání. Cílem snad bylo ukázat mladému muži, co je v životě důležité. Jednotlivé postavy se neustále proměňují, odehrávají se podivné situace.
Kniha by ale mohla být mnohem kratší, 800 stran už je docela dost a děj se místy opravdu vlekl. Navíc hlavní postavy Alison a Nicholase mi vážně nebyly sympatické.

6 02.01.2016

(SPOILER) Název knihy je poněkud zavádějící, protože nejde o to, být hrozně nad věcí a mít vše u zadnice, ale prostě si vybrat, co budeme řešit a na co se vykašleme. Při čtení jsem si říkala, že kniha pro mě nemá žádný "wow efekt", něco, co by mi otevřelo oči a řeklo něco nového. Na druhou stranu všechny motivační/rozvojové knihy jsou ve své podstatě pořád o tom samém a je jen otázka, v jaké formě ty hlavní pravdy potřebujeme slyšet. Někomu bude vyhovovat, když mu autor řekne, že se na něco má vys*at a někdo potřebuje, aby mu bylo sděleno, že má otevřít svou mysl a nechat své starosti odplout. Na konci mi tak nějak všechno z téhle knihy seplo dohromady a mám z ní po přečtení dobrý pocit.

P.S. Za sebe ale stále nejvíce doporučuji Cestou fak* it :)

5 16.10.2020

Napsané téměř až hypnoticky. Nečekejte, že na konci dojde k nějakému rozuzlení, že věci do sebe zapadnou. Jen několik dnů sledujete několik postav a to, jak se jejich životy přibližují, proplétají a zase se vzdalují. To, co je na této knize nejlepší a co ji činí právě tak hypnotickou je způsob psaní, který směřuje čtenáře k rychlému čtení, které má spád, žádná květnatá souvětí, ale také ne primitivní jazyk.

5 03.11.2019

Úžasná kniha! Nejnadšenější jsem z toho, že většina Mitchellových knih (zatím nemám přečteno vše) tvoří jedno velké dílo, kde se objevují jednotlivé postavy, ať už v hlavních či jen vedlejších rolích.

5 28.12.2018

Autor zde poukázal na to, co si nikdo z nás nechce přiznat, že holocaust není jen dílem šílených psychopatických Němců, ale že se může opakovat a vlastně se v určitých podobách již opakoval -gulagy, Rwanda,... Holocaust byl umožněn třemi prvky, které v moderní společnosti plně využíváme - věda, byrokracie a morálka.
Bylo to docela děsivé čtení. Rozhodně ale doporučuji všem - i těm, co třeba sociologii, či příbuzné vědy nestudovali. Kniha není pojmově náročná.

5 01.02.2014

Tak jsem si celou dobu říkala, co na té knížce všichni vidí, že to není asi ani na těch pět hvězdiček. No a pak přišel konec a všechno to do sebe zapadlo :-)

4 17.12.2023

Knihu je v prvé řadě třeba chápat jako parodii na všechny ty lagom a hygge návody na šťastný život - ne že bych proti nim něco měla, pročíst je hodlám taktéž :-). Nejedná se také o čtení na jeden zátah, je fajn knihu číst po večerech postupně po jednotlivých kapitolách jako odpočinkové čtení. Z knihy se člověk navíc dozví něco málo o finském životě a myšlení. Za mě určitě stojí za přečtení.

4 07.07.2019

Náhled na život v pro nás trochu exotickém Mongolsku. Opravdu skvělá kniha, do které jsem se okamžitě začetla.

4 04.06.2016

Vzhledem k tomu otravnému začátku knihy jsem ani moc nečekala, ale ten závěr stál za to a vysloužil knize 4 hvězdičky.

3 15.04.2018

Rozhodně nedoporučuji číst jako první knihu od tohoto autora, ale spíše až po přečtení většiny jeho děl. Je to asi nejtemněší Márquez, které jsem kdy četla, ale kniha se mi líbila. Chce to mít na ni správnou náladu :-)

3 30.06.2017

Nemohu říct, že jsem všechno z knihy pobrala hned na začátku, některé eseje jsem musela číst dvakrát, ale jakmile se do textu čtenář ponoří a nechá čtení plynout, spíš text vnímá než čte větu po větě, je to skvělý zážitek. Téměř všechny eseje mají společné téma a je to téma, které se u Ajvaze objevuje i v beletrii, a to pronikání vnitřku (vnitřních významů) na povrch, chaos a řád, počáteční matérie, středy a okraje, díky čemuž se člověk dívá na věci jinak, jinak vnímá jejich významy. Určitě doporučuji k přečtení, ale ne jako první publikaci od tohoto spisovatele, chce to mít načteno něco i z jeho beletrie.

3 04.06.2016

V první třetině jsem si říkala, co je to za blbost, pak mě to začalo dost bavit, ale ke konci jsem opět přemýšlela, jestli si od Sorokina ještě někdy něco přečtu. Teď mi vrtá hlavou, jestli by nestálo za to si to přečíst ještě jednou a pečlivěji, nebo jestli na Sorokina raději už nikdy nepomyslet :)

3 17.12.2014

Louskáčka už si asi nikdy nepustím...

2 16.04.2022

Byla to dlouhá cesta, delší než Cesta na jih.

Je to trochu jiný Ajvaz. Dříve se toulal více po okrajích a přemýšlel o těchto okrajích, středech a vnitřních prostorách věcí, které nevidíme, nechceme vidět, nemůžeme vidět... Nyní se již toulá středy, centry,...

Dojem během čtení kolísal mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Po dočtení ale jako celek hodnotím nejvyšším počtem. Dunkelhell má pravdu, Ajvaz si nastavil laťku opravdu vysoko. Mé milované Druhé město tato kniha rozhodně nezastíní, ale i tak jsem po těch letech velmi ráda, že jsem si mohla zase něco od autora přečíst.

2 29.03.2020

První kniha od této autorky, kterou jsem četla, tudíž jsem vůbec nevěděla, co mám čekat. Po několika prvních příbězích jsem si ale řekla, že to číst nebudu. Jenže nebylo po ruce nic jiného a tak jsem vzala knihu na milost pro četbu v MHD. Tak jsem četla dál a dál a najednou si uvědomila, že mě to hodně zaujalo, že jsou to takové každodenní (nebo naopak neobvyklé) příběhy a že se k nim vracím v myšlenkách i během dne. Nakonec jsem přečetla i původně přeskakované pasáže o Starostě a mnichovi, včetně doslovu :)

2 07.11.2017

Sdílím názor petrucha86 - také dávám o hvězdičku méně kvůli konci. Vím, že i četba je cíl, a nejde jenom o rozlousknutí všech nastíněných témat a problémů, ale já jsem opravdu chtěla vědět, jak to dopadne :-D

2 31.07.2016