Mág

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román Mág (The Magus, 1965) je nejrozsáhlejší prozaické dílo Johna Fowlese. V roce 1977 se román dočkal přepracovaného vydání s autorskou předmluvou. Mág se patrně nejvýrazněji ze všech Fowlesových literárních textů vzpírá jednoznačnému žánrovému zařazení a interpretaci – v předmluvě k přepracovanému vydání autor sice prozradil původně zamýšlený titul knihy, The Godgame, Božská hra, čímž částečně naznačil určité interpretační možnosti, přiznal se k některým literárním i neliterárním inspiracím, zároveň ale přirovnal román k psychologickému testu bez jediného „správného“ řešení. Příběh mladého středostavovského absolventa literárních studií na Oxfordské univerzitě Nicholase Urfa začíná a končí v Londýně, jeho převážná část se však odehrává na relativně izolovaném řeckém ostrově Fraxos (řecky „Oplocený ostrov“), kam Nicholas přijíždí vyučovat angličtinu na chlapecké internátní škole. Osamělý a stereotypní život Nicholase přivede k setkání s řeckým boháčem Mauricem Conchisem, obývajícím vilu na jednom z mysů ostrova. Conchis postupně Nicholase zapojuje do mnoha peripetií jakéhosi experimentálního dramatu, zároveň uhrančivého i nelítostného, v němž se stírají hranice mezi realitou a fantazií a řád vymezený běžnými pravidly lidského chování přestává platit....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/20_/206963/mag-raS-206963.png 4.2141
Orig. název:

The Magus (1965)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Kniha Zlín
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (37)

Kniha Mág

Přidat komentář
SteveP1
27. ledna

Ohromující, hluboké a úžasné čtení. Podle některých kritiků je tento brilantní román jedním z nejsložitějších a nejpropracovanějších tajemných příběhů, co kdy byly napsány, a asi nebudou daleko od pravdy.
Atmosféra příběhu a psychologie postav je opravdu neobyčejně precizně a mistrovsky vykreslena, a měl jsem pocit, že autor si se čtenářem pohrává podobným způsobem, jako David Lynch s divákem ve svých filmech. Hlavní postava se nechtěně stává jakousi loutkou, „vyvoleným“ a součástí jakéhosi podivného vědeckého experimentu, absurdního a fantaskního divadla, a trpělivý čtenář, pomalu vedený tajuplným a spletitým labyrintem příběhu si tak přijde na své. Nechybí tu silný milostný příběh, láska, sex, a ani falešná hra na lásku, vše podáno s citem, vkusem, smyslností a zároveň nevinným půvabem. Na pozadí toho všeho autor předkládá řadu filozofických, mytologických a psychologických otázek, nad kterými musíte přemýšlet, provede vás různými politickými i sociologickými tématy, a dokáže udržet vaši pozornost po celých cca. 790 stran románu. Fowles také mistrně pracuje se symbolikou, potěšila mě i řada velmi výstižných situačních přirovnání a autorův smysl pro detail, a v neposlední řadě i spousta moc hezkých metafor. Vzhledem ke značné složitosti a nevšednosti příběhu víc neřeknu, musel bych mnohé prozradit a zkazit potenciálnímu čtenáři zážitek ze čtení tohoto mimořádně zdařilého díla.
A tak si na závěr jen připomeňme slova amerického spisovatele a literárního kritika Johna Gardnera, která jsou pro čtenáře jednoznačným doporučením: "Fowles je jediný spisovatel v angličtině, který má sílu, rozsah, znalosti a moudrost Tolstého nebo Jamese."

gretl74
09.11.2018

Zvláštní, nečekané, mnohovrstevné, stále a stále překvapující. Některé části nutí k přemýšlení, několik kapitol napínavých, že nemůžete přestat číst, něco trošku zdlouhavější. Jen by mne zajímalo, jak to tedy "doopravdy" bylo. Ale příští prázdniny jsou jasné - řecké ostrovy ,)

Bílá paní
22.09.2018

Zvláštní kniha. Jedna z těch, kdy jsem si sama sobě jen s nelibostí přiznávala, že se občas v chování a názorech hlavních postav vidím. Komplexnost (diplomaticky řečeno, zápletka je vážně hodně překombinovaná) neustále balancuje na hranici stavu, kdy už dál nefunguje jako dějový prostředek, ale je to jen vata, kterou si autor z nějakého důvodu nechce odpustit, a umné, i když poměrně vyčerpávající analogie ke komplikovaným machinacím a problematice související se svobodnou vůlí a volbou. Občas sklouzne víc k jednomu nebo druhému a sama si vlastně nejsem jistá, která u mě zvítězila, protože se jedná o dílo, které člověk nejlépe zhodnotí s nějakým časovým odstupem. Což mě přivádí k tomu, že mi byla sympatická autorova předmluva, kde glosuje některé okolnosti vzniku téhle knihy a mám z ní pocit, že pro něj samotné její psaní mělo větší osobní důležitost než čtenářský komfort nebo porozumění druhých, což dokážu pochopit. Kniha tak skýtá více než dost prostoru pro vlastní interpretaci a nevodí čtenáře za ruku, což vždycky oceňuju. Možná bych byla ještě radši, kdyby byl příběh držen v abstraktnější rovině a věnoval se víc těm morálním dilematům než citovému přerodu hlavní postavy. To je ale věc osobní preference a autorově volbě rozumím, přece jen, láska je pro mnohé definicí slova magie...
Knihu doporučuju milovníkům psychologie a “coming of age” románů, pro jiné bude možná příliš velké sousto.

nai.ivka
10.07.2018

nedočetla jsem to, kniha mě nudila, může být skvělá jen mi nesedla

Nymphetamine
16.12.2017

Jedna z mála knih, kdy ani v závěru netušíte, na čem opravdu jste. Autor si s vámi pohrává. A s realitou také. Mění ji, ohýbá a zase rovná, aby ji hned za chvilku celou pokřivil... Čtenáři nezbývá než se v tomto světě zcela ztratit, nechat se jím polapit a doufat, že bude propuštěn ze spárů tajemného příběhu.
Do mysli se vkrádají roztodivné myšlenky a nevíte, čí jste. Co je ještě skutečné...? Mají snad i fantazie svůj vlastní život, který jsem jim vdechli...? Není přeci jen všechno jen jedno velké divadlo...?

Jana_Hlus
01.12.2017

Výborně napsané, promyšlené pohrávání si se čtenářem, napínání jeho zvědavosti, postupné odkrývání indícií, jenže nic nejde napínat do nekonečna a mě to pozvolna přestávalo bavit, místy byl příběh dost překombinovaný. Na druhou stranu kniha obsahuje spoustu zajímavých myšlenek a poučení. Rozhodně stojí za přečtení, jen na to chce mít tu správnou náladu a čas. (4/5).

Renee6
08.11.2017

Parádní mystifikace. Všechno je jinak. Zábavné, nápadité, poučné. Občas mi sice přišlo trošku překombinované, ale příjemné počtení. Určitě nezklame milovníky psychologie.

Zully737
06.11.2017

Tato kniha se mi hodnotí jen velmi těžko. Jak moc jsem se těšila na její čtení, tak o to méně jsem neměla v průběhu čtení chuť pokračovat.
Negativa: Nesympatický hlavní hrdina a vlastně žádná z hlavních postav, se kterou byste sympatizovali, občas nijakost děje a (možná pro mě) zbytečně dlouhé a překombinované filozofování a neexistující vyvrcholení, ke kterému poslední část knihy směřuje. Vlastně mám pocit, že jsem vůbec nepochopila proč se co dělo.
Pozitiva: líčení Řeckého ostrova, člověku se chce při čtení vyjet na nějaký ostrov, vyprávění Conchisova života, definitivně episody z Norska nebo za 2. sv. války jsou silnějšími momenty knihy.
Je zvláštní, že i když mě ta knížka dala opravdu zabrat a chvílemi jsem ji i nesnášela (ale mé přesvědčení dočítat knížky mě donutilo ji celou přelouskat), tak na ni po jejím přečtení nemůžu přestat myslet - proto ze 2* zvedám na 3

snimcibdim
09.09.2017

Zážitek.
Knihu jsem začala číst s velkými očekáváními. Stále nevěrohodnější a nelogičtější zápletka mě postupně víc a víc rozčilovala a "nijaký" konec mě vyloženě zklamal.
Co na té knize mají? Říkala jsem si.
Po několika dnech, co jsem knihu dočetla, jsem si ale uvědomila, že tak jako Conchis nachytal Nicolase, nachytal Fowles mně. Byla jsem v románu lapená a cítila jsem touhu se na řecký ostrov vrátit a prožívat další a další mystifikace až za hranici ztráty soudnosti.
Jako by mě autor knihy použil a opustil. Něco podobného člověk s knihou zažije málokdy.
A tak co se mně týče - Mág mě nakonec očaroval dokonale.

janadibelkova
20.07.2017odpad!

Zvláštní, knihu jsem dočetla, nezahodila uprostřed děje, protože jsem pořád čekala nějaký zlom, vysvětlení, myšlenku, poselství...cokoli...ale nedočkala jsem se. Celá působí jako pokus a super knihu, který uplně nevyšel..škoda.

AlTyxAy
16.07.2017

Metadivadlo. Metalež. Metasoudy. Mág.

leonessa
15.07.2017

Skutečně strhující příběh. Začala jsem číst z nedostatku jiné činnosti knihu, kterou kdosi zapomněl u táty v autě. Přečetla jsem jedním dechem.

LucyA7
11.07.2017

Neměla jsem žádnou představu, co od knihy čekat. Nakonec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Strhující, úžasné.

Turmee
15.06.2017

Jakože co? Kromě naprosto neuspokojivého konce úžasná kniha. Přes všechnu školu mi trvalo věčnost se jí prokousat, ale stálo to za to.
Jedna lež nahrazena novou lží. Nikdo není tím, kým se zdá. Pravda v této knize snad ani neexistuje. Nicko mi byl vskutku sympatický a nemyslím si, že to vůči němu bylo fér. Ostatní postavy mi k srdci nepřirostly, za což asi může všechna ta mystifikace a tajemno.
Jako protipól se objevuje realistické Řecko se vším tím sluncem, mořem a slaným vzduchem.

ziriant
21.05.2017

Chcete si nechat pořádně zamotat hlavu? Chcete se nechat okouzlit a možná i trochu rozhořčit? Chcete nechat padnout tabu a jistoty, abyste ztratili sami sebe a abyste se zase našli? Přečtěte si Mága! Funguje to pokaždé. Od mého prvního čtení uplynulo již asi 10 let a mezitím jsem se k Mágovi několikrát vrátila a nikdy nelitovala. Je příjemnou terapií pro choré duše a pokud myslíte, že žádnou takovou terapii nepotřebuje, možná budete překvapeni. Fowles je mistr mystifikace a příběh ve většině čtenářů nejspíš zanechá mnohem více otázek než odpovědí. Ale kdo z nás nepotřebuje otázky? A myslím, že my, proživší a přeživší tento příběh, byť "jen" díky papíru a ve své fantazii, můžeme každému dalšímu čtenáři, který se chystá strávit pár dní v objetí řeckého léta, vzkázat "Dej si pozor na čekárnu" a trochu záhadně, trochu lákavě, trochu škodolibě a trochu dlouze se u toho usmát.

linhi22
20.05.2017

Tenhle komentář může působit jako kritika "Mága", ale vlastně je to jenom vysvětlení toho, proč dávám 4* místo 5. Nuže, literární, myšlenkové a jiné kvality nesporné. Ale co se týče děje, začátek hodně navnadí, poslední třetina vás pak přímo nutí číst dál. Chcete přece zjistit, jak to všechno dopadne, jaké omračující vyvrcholení přijde. A ono ne... Finále je překombinované a přehnané, a přitom nedotažené; pointa coby odpověď na otázku "proč to všechno?" poněkud plytká a neuspokojivá. Mám-li se pokusit o metaforu jako (mimochodem pro mě poněkud nesympatický) vševěd Conchis, pak Fowles uvedl do pohybu kolos, který nakonec neuměl zastavit, a tak vyskočil za jízdy a nechal ho dokodrcat na volnoběh :-)

Miqqie
25.01.2017

Četl jsem už před několika lety. Popravdě nedočetl jsem, po několika set stránkách jsem ji zahodil. Nulová akce a nulové napětí mě prostě nebavilo a neustálé tlachání o umění a možná i psychologii nebylo nic pro mne. Uznávám, že kniha může mít pro určité lidi líbivou atmosféru a také nebyla psaná nijak amatérsky. Ale nemůžu hodnotit jinak než jednou hvězdou.

Gnomo
18.01.2017

Výborná kniha. Jen trochu mrzí koncovka, to kam a k čemu vše nakonec směřovalo.
Tím nechci říct, že závěr byl špatný, byl jiný než...
...doufal jsem, s tím jak se postupně rozvíjel děj, že se rozehrává něco hlubšího a tajemnějšího...
Ještě něco. Top postava - Conchis! Ten si mě opravdu získal.
SPOILER:TožeNicholasmyslelkoulemaberu,aležesenadtímvšímbudevznášet"
prachobyčejnáláska"jakovdívčímrománku?Tovyústěníměvážněmrzí,čekaljse
mněcojiného,přestojsemnictakpoutavéhodlouhonečetl.

opic 12
17.11.2016

Jak poznáme realitu od skutečnosti ? Kde je hranice mezi snem a představou ? Kolik masek si muže člověk nasadit ? Kde je pravda,veškerá,naše osobní,vnitřní,všeobecná,opravdová,dokonalá,mediální,existenční,psychologická, společenská a existuje vubec nějaká konečná ? Autosugesce nalhávání,všudepřítomná iluze. Noční mura všednosti,fikce každodenosti. Lež,samota,nuda,imaginace,sobectví,hnus. Velké jeviště,postavy v ději,rozmáchlá výprava,epickost k sežrání. Kdo hraje snámi v kostky ?
Nicholas praví : Za vším musí být nějaká skutečnost,nějaká touha po řádu a harmonii,něco ušlechtilejšího než jen ubohá a zbabělá snaha být jako jako všichni ostatní a sobecká potřeba mít někoho ...
Vše je jen dílo náhody a na nás je v chaosu skutečnosti hledat řád.
Fowles si hraje se čtenářem a stejně tak i s hlavní postavou vás svádí k paranoidní schíze,leckdy to zrovinka nejsou pocity nejpříjemnější. Nechte se strhnout atmosférou Řeckého ostrova Fraxos a nebo pošmourným Londýnem,dějou se zde věci nečekané i nevídané. Svižnost textu v knize o takové tlouštce přeci jenom malinko v místě kolem šestsetpadesáté stránky začne trošulinku vláčnět na pár kapitol.Jako celek však nečekaně mimořádně utíká stránka za stránkou až do samotného závěru. Tučný literární zážitek pro vaše myšlenky k přemítání,budto třeba o samotě a nebo právě s někým blízkým pokud je zrovinka někde poblíž komu mužete věřit. Po dočtení Mága si už dost možná nebudete tolik jistí jako dřív :-)

zimela
15.03.2016

Fowles se čtenářem rozehrává únavně samoúčelnou hru na kočku a myš, u které je dobře od půlky jasné, že ve finále nepůjde jakkoli kloudně obhájit. A taky že ne....Mág je zkrátka taková literární pastička, které vřele doporučuji se obloukem vyhnout..anebo tu potom aspoň nepět ódy na podstatu existence. Pěkně prosím.
Jen za stylistickou vytříbenost, cit pro krajinu a přijemně erotický náboj, tomuhle pěkně namalovanému pukavci 3*** přiklepnu. Víc mu ale vážně nepřísluší.

Atuin
14.02.2016

V jisté rovině mi přijdou jeho knihy vždy v něčem velice podobné. Je v tom nějaká fabulace, či co, že některé hrany prostě poznavám odjinud, ovšem psát on umí. A jeho knihy se umí i překládat, což je u takového textu velice důležité. Nudné to rozhodně není, jen to autor líčí po svém, což někdy člověka uzamkne do jakýchsi pochybností...i o sobě samém podotýkám :-)

Knišíl
05.02.2016

Co jenom napsat, abych navnadil možné budoucí čtenáře? Jak popsat, co jsem cítil po dočtení této knihy a přitom nic neprozradit? Ne opravdu se nebudu vyjadřovat k ději, k tomu se musí, každý kdo chce, pročíst sám. Kniha melancholická, romantická, mysteriózní, erotická, dobrodružná atd. Kniha o podstatě bytí? Po dočtení někteří píší, že knihu nepochopili, podstata je smířit se s tím.

maman
08.01.2016odpad!

Tak nudnou knihu jsem snad ještě nečetla. Pravda, někdo říká - kafkodní - ano, ale hlavně nudné plácání rádoby psychologických nesmyslů. Iritující, nic mi nedala, snad jen samé negativní pocity. Jsem zvyklá vždy rozečtenou knihu dorazit do konce, ale tady mi to dalo zabrat. Musela jsem se vysloveně přemlouvat.

Disease
04.01.2016

To, co provádí Maurice Conchis Nicholasovi Urfovi, dělá John Fowles čtenáři, ale forma je dokonalá, takže kniha je dostatečně zábavná.

Finita
02.01.2016

Musím říct, že touto knihou jsem se vážně prokousávala. Téma bylo zajímavé - mladý anglický učitel přijíždí na malý řecký ostrov učit angličtinu. Seznámí se s místním dobře situovaným podivínem, jenž společně se svými kolegy, či herci na učiteli zkouší "experiment" týkající se lidského jednání. Cílem snad bylo ukázat mladému muži, co je v životě důležité. Jednotlivé postavy se neustále proměňují, odehrávají se podivné situace.
Kniha by ale mohla být mnohem kratší, 800 stran už je docela dost a děj se místy opravdu vlekl. Navíc hlavní postavy Alison a Nicholase mi vážně nebyly sympatické.

Hanka_Bohmova
30.12.2015

Styl psaní skvělý, ale tahle cesta je pro mě neschůdná, umělá.

aktak1203
29.06.2015

Hurá přečteno. Knihu jsem přečetla, jen z toho důvodu, že jsem byla opravdu zvědavá co z ní vyleze. Kdyby byla tak o 250 stran kratší byla by mnohem lepší. Detailní popisování pro mě bylo příšerně zdlouhavé. Přišlo mi to takové zbytečné čtení, na psychologické romány prostě asi nejsem, ale milovníci tohoto žánru ji určitě ocení.

mariposka
13.04.2015

Chudák Nicholas. Ne že by mi byl úplně sympatický a tak trochu mu to patřilo, ale přece jen, takovou mystifikaci a trest si nezasloužil.

Kniha patří k tomu nejlepšímu co jsem kdy četla.

"Věděl jsem, že už nikdy v životě nebudu moci prožít podobné dobrodružství. Byl bych obětoval zbytek svých dní, abych donekonečna prodloužil tohle odpoledne. Aby se bez přestání opakovalo a stalo se věčností, uzavřeným kruhem, namísto toho, čím ve skutečnosti bylo: rychle uplynuvším nepatrným krůčkem, který nelze nikdy vzít zpět."

Miranda
06.04.2015

Do rukou se mi dostala kniha, kterou autor opatřil svou předmluvou a jak sám uvedl, poopravil některé pasáže a její konec učinil pro čtenáře srozumitelnějším. Hodnotím tedy tuto upravenou verzi, dřívější neznám. John Fowles si mě naprosto získal svým Sběratelem. Jak ale sám v předmluvě k Mágovi uvedl, úplně ho netěšilo, že čtenáře zaujala hlavně jeho románová tvorba, chtěl vytvořit něco víc. Vůbec už ta jeho předmluva mi Johna Fowlese tak neuvěřitelně přiblížila (ne každý autor se takhle čtenáři otevře, odhalí své obavy, svá přání), že i má počáteční obava, jak budu Mágovi rozumět, byla rázem ta tam. Jde přece hlavně o to, aby ve vás kniha zanechala nějaký pocit. A to se rozhodně stalo. Je to jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Je plná spousty mouder, rad, postupů, psychologie postav je jako vždy geniální. Kdybych si ji mohla číst někde na dovolené v Řecku, jak tu jeden uživatel psal, byla bych z toho ještě víc nadšená. Bohužel jsem ji musela číst velice dlouho, na čas se od ní i odpoutat a tím možná i utrpělo to, že jsem z ní neměla ten celistvý prožitek. Příště ji přečtu naráz a rozhodně si nezapomenu tužku, abych mohla řadu pasáží v ní podtrhat a opět si je připomenout. Myslím, že se panu Fowlesovi povedla úžasná kniha a něco víc v ní rozhodně je, je v ní totiž úplně všechno.

Katela
27.11.2014

Zajímavé je, že z toho, co Fowles smíchal, nevnikl odporný guláš, ale uspořádaná kompozice předmětů...
Kafkoidní, co na to říct, že?
Zamilovala jsem se!