fear komentáře u knih
Byla jsem opravdu mile překvapená. Nic moc jsem od knihy ( 19,-Kč a pro mě neznámý autor ), neočekávala. Nakonec se mi dostalo celkem slušné porce strachu a příjemného mrazení. Klidně bych uvítala i pokračování, ale toho se asi nedočkám.
Abych byla upřímná, tak moc nadšená nejsem. Některé povídky se mi líbily - Muž, jenž dokázal činit zázraky a Superstimulátor, ale zbytek mi připadal spíš jak pro patnáctiletého kluka.
Tak nějak jsem je přelouskala ( a jednu dokonce po několika stranách přeskočila - snad poprvé v životě ). Pak přišla konečně Válka světů, ale bohužel, opět trochu zklamání. Na mě moc vypravěčské - hodně mi chyběly dialogy.
Nechci to moc hanit, ale pro mě to nebylo to pravé.
Úžasný povídky, King fakt válí. Asi nejvíc mě dostal Crouch End, to jsem opravdu měla husí kůži a atmosférou mi to tak trochu připomínalo Silenthill.. Určitě pak stojí za zmínku Období dešťů a nešťastný osud manželů na dovolené no a Lituji, voláte správně..super zážitek. Naopak mě nebavily povídky Můj hezký poník a ona Pátá čtvrtina...
No to snad...Tak děkuji mockrát tomu, kdo nezapomněl připsat, jak kniha končí...To teď bude velice "napínavé" čtení! Takže poslední větu s prominutím mažu.
Trošku jsem nevěděla, co si mám myslet.Je pravda, že jsem do týhle knížky nešla s žádným přehnaným očekáváním, ale že mě to bude lehce nudit jsem zase taky nečekala.Vůbec jsem neměla pocit jako jindy, že čtu Kinga.Spíš mi to přišlo, jak kdyby to napsal někdo úplně jiný.A věřím, že by uměl tenhle příběh zpracovat o dost líp.Je tam potenciál, ale docela nevyužitej.Konec mi připadá hodně odbytý.Čtu, čtu, čekám, že aspoň konec mi trochu zaskočí a když chci otočit na další stránku, tak už tam nic není..říkám si "aha, tak to už byl konec"...to jsem čekala víc teda.:)
Výbornej zážitek, poutavě napsané, kniha vás doslova strhne do děje, kdy jen obracíte list za listem a jste napjatí, jak to dopadne.Hluchá místa jsem snad ani nezaznamenala, pořád se něco děje a knihu přečtete na jeden dech.Nevim teda jestli sáhnu i po Metru 2034,když je tak zkritizovaná a v podstatě tam asi půjde skoro o to samý, ale nejspíš to zkusím a utvořím si vlastní názor.Škoda jen, že toho nenapsal ještě víc, určitě bych si ráda přečetla i něco dalšího.
Docela jsem se na tenhle příběh těšila.Filmovou verzi jsem viděla už dávno a tak jsem si říkala, že kniha bude přece ještě lepší..Tak bohužel ani ne..Kniha je psaná formou,že mi přišlo jak kdybych pročítala nějakou učebnici a to jsem očekávala jakej to bude zážitek..Začátek začínal slibně :"Je mi sto let." ,říkám si wow, to bude něco..Ale už asi po dvaceti stránkách jsem se modlila ať už je konec a to nemívám ve zvyku :/ Opravdu nuda.Ještě že to má fakt jenom 134 stran, protože bejt to víc, tak ji fakt asi nedočtu..Za sebe nedoporučuju a určitě se tenhle příběh najde o 100% líp zpracovanej od jinýho autora.
Na tuhle knížku jsem se strašně těšila a o to víc mě mrzí to zklamání z ní..Nevim, ale asi jsem prostě čekala něco víc.
V podstatě jsem od týhle knihy nic moc neočekávala, ale byla to první Kingovka na kterou jsem v knihovně hned u vchodu narazila,tak jsem si ji vzala a musim říct, že jsem opravdu mile překvapena.Super povídky !Hlavně Sluneční pes mě dostal.
Tahle knížka se mi osobně líbí i kvůli tomu, že když vás autor cpe všemi těmi děsy a hrůzami hned od začátku a tak nějak průběžně, tak to tolik neprožíváte, ten strach :) U tady té je nejdřív všechno "normální" docela dlouho a pak najednou BUM, strašidelná scénka, která by vás za normálních okolností nechala chladnými, ale v tomto případě vám leze mráz po zádech..
Některé povídky relativně normální, co se může klidně stát a některé jak z jiné planety..prostě King :)
Moje nejoblíbenější : Bojiště, Nekuřáci a.s., Muž, který miloval květiny, Na dobrou noc
Naopak mě nebavilo : Prokletí Jeruzalémské
A Žena v pokoji mě teda vážně rozplakala..
Miluju jeho knížky, kde je do dané záležitosti zapleteno celé městečko a děj tak nádherně postupně graduje.
Misery jsem četla po Tommyknockerech a tak mě zpočátku "obyčejnost" děje nudila..než se to rozjelo a vyplynulo na povrch, že tady nebude něco úplně v pořádku...
Hluboce znepokojující. Jako když máte vtíravé tušení, že se stane něco špatného. A to vás provází celou knihou, povídku po povídce. Tak asi to jsem po celou dobu cítila.
Mám pocit, že jsem některé povídky vůbec nepochopila, některé mě nudily..
Od Gaimana jsem doteď četla Nikdykde, Američtí bohové, Hvězdný prach a Koralínu a asi jsem čekala něco víc po takových peckách.
Mně osobně se forma napsání líbila, protože tím, že se děje prolínaly s ostatními hrdiny, mi kniha neustále frčela svižným tempem a nestalo se mi tak, že bych se začala nudit. Nemůžu moc posuzovat s ničím dalším, protože tenhle žánr alá vzpoura strojů jsem si přečetla poprvé, ale pro mě tam bylo všeho dost a knihu jsem přečetla jedním dechem. Za mě velká spokojenost, i když bych se taky nebránila ke konci větší gradaci a napětí, než vlažnějšímu ukončení.. Proto dávám 4 hvězdičky.
Tuhle knihu jsem četla omylem. :) Rychlá zastávka do knihovny pro novou várku cestou do práce způsobila, že jsem honem rychle sáhla po knize Hvězdný prach v domnění, že je to ta od Gaimana..doma koukám, co jsem si to půjčila. Ale za tuhle náhodu jsem ráda, protože je to výborná sbírka povídek, a ač mě jich pár nudilo, jako např. Poselství orchidejí, Hořká vůně magnólií, nebo Poslední případ Rexe Baxtera, tak jich hodně bylo poutavých, se zajímavou až nečekanou pointou. Tady bych zmínila povídky Morálka času, Budoucnosti a Třikrát slizouni.
Docela zajímavá záležitost. I když jsem často moc nerozuměla o čem je řeč, když přišlo na technický termíny, ale jsem ráda, že jsem si knihu půjčila. Jako opravdu výborný a čtivý povídky bych označila určitě Deník Johna Parkera, který vás svým koncem prostě nemůže nedostat, Invaze, ve který mě neskutečně bavil autorův smysl pro humor, i když by se mohlo zdát, že by eventuálně v takový situaci pro humor neměl být prostor a Sršeň, jež určitě zaujme milovníky Star Treku, protože se v povídce pojednává o kolektivní mysli Borghů a jejich zničení.
Naopak jsem absolutně nepochopila závěrečnou povídku nazvanou Závrať úspěchu.
Tak něco takovýho jsem určitě ještě nečetla. Hned od začátku mě kniha dostala svým svižným tempem, kdy se opravdu pořád něco děje, ale i tak jsem měla občas trochu výhrady. Např. mi přišlo, že to autor hlavnímu hrdinovi strašně ulehčuje.. na každou situaci má u sebe nějakou super zbraň, která ho z ošemetné situace bleskově zachrání - až mi to přišlo trochu úsměvné :)) Pak mi občas přišlo, že jsou boje trochu..odfláknutý..nebo-li " odpráskne toho, pak tamtoho a ještě toho vzadu " a je po boji. No a do jedné scény nacpat elfy, draky, autožrouty, duchy, UFO..:D Prostě autor se toho nebojí a nacpe do vás vše, co může..je to super, mně se to líbí, čím ztřeštěnější, tím lepší, ale občas jsem se cítila už tak trochu přepapaná. No nicméně mě Tajné dějiny a sám Eddie Drood dostali, takže já jdu rozhodně do dalších a už se fakt těším.
Bylo fajn si zase od něj něco přečíst. Když čtete všechny ty jeho zábavné historky a zajímavé ( a někdy pěkně ztřeštěné :-) ), úvahy, tak máte pocit, jako kdyby vám před chvilkou zavolal nejlepší přítel a řekl "Hádej, co je zase nového, přijď na kafe a já ti to všechno povím."
Moc příjemný zážitek. :)