Elen.aja komentáře u knih

Jelikož jsem z regionu a pocházím z česko-německé rodiny, tak se mě téma velmi dotýkalo. Kniha mi byla bližší než Šikmý kostel (který jsem nedočetla), přecijenom se víc týkala našich hor. Nejprve jsem se zděsila počtu stran, ale kniha mě pohltila a četla se jedním dechem. Ráda bych si ještě dostudovala, co konkrétně v knize byla fakta a co románová fikce, uvítala bych k tomu nějaký úvodní/závěrečný komentář autorky.
Jedná se o téma bolestné, ale důležité připomínat, aby se historie neopakovala. Války nikdy nic dobrého nepřinesly a vždy na tom tratí spousta nevinných lidí na obou stranách fronty.
Kniha je skvělým vhledem do historie sudetské problematiky. Já bych klidně uvítala příběh popsaný až do současnosti.
Zároveň mě četba vedla k vděčnosti, v jaké době žijeme nyní a jak náročný byl život na horách o století zpátky.

9 20.01.2024

Přečteno za chvilku. Snažila
jsem se na každé stránce zastavit a naslouchat jednotlivým myšlenkám, ale mě to nějak nechytlo. Srovnání s Malým princem, které jsem někde zaznamenala, mi přijde troufalé. Jelikož se pohybuji v prostředí, kde o duchaplné myšlenky není nouze, tohle mě nějak neoslovilo, za mě trochu "pejsek s kočičkou pekli dort".

Nejvíce mě oslovily ilustrace, to bylo takové pohlazení pro duši.

4 26.02.2023

Jelikož má 50 stran, tak je to přečteno za chvilku. Líbí se mi, že autor vychází z vlastní zkušenosti, tedy se nejedná o nějaké suché teoretické rady, ale zcela prakticky a stručně výstižně popisuje možné příznaky, příčiny, rady, co s tím a jak na prevenci.

Hvězda dolů za (pro mě) kontroverzní názor, doporučovat mezi léčebné tipy také alkohol s mírou. S tím tedy nemohu souhlasit: že by citově zhroucený člověk v dané chvíli dokázat ustát vhodnou míru jako uvolňujícího léku? A nezvrhlo by se to v únikovou strategii? Mám o tom dost pochybnosti.

26.02.2023

Opět nádherné a silné čtení.
Přelouskáte tu útlou knížečku za jedno odpoledne, ale zůstane ve Vás silný prožitek. Autorka píše velmi chytlavě a čte se jedním dechem -
o nelehkých tématech s lehkostí, ale s pokorou a úctou k životu i jeho završení s laskavostí, paní Sieberové vlastní.

Velmi souzním s kapitolami o pobytu v klášterech, mám to úplně stejně. Je to tak vzácné prostředí ticha a modlitby v tom našem rušném světě, plném podnětů. Paní Sieberová vystihla přesně to, co v klášterech (jako matka tří dětí) hledám a nachazím.

Milá zmínka v knížce i o našem semilském hospici :-)

Děkuji. Pište dál, prosím️!

1 20.02.2023

Pokochání pro duši. Vizuálně nádherná a přehledná, srozumitelná i začátečníkům.

Jde znát, že se jedná o druhý díl, chybí mi tam některé informace, chystám se dokoupit i první :-)

20.02.2023

Spíš prolistováno, než přečteno.. Vůbec to není můj šálek kávy. Praktických rad zde moc není, spíše takové filozofování nad důležitostí lásky k rostlinám, ale takové až zbožšťování, dle mého. Chtěla jsem se dozvědět něco k péči o pokojovky a ne, jak se druzí rozplývají, že je uzdravila (psychicky nebo fyzicky) péče o rostliny. Co oceňuji, jsou otázky a podněty na konci kapitol.

06.01.2023

Krásný příběh, nejvíc mě oslovovala první část, kdy se dva přátelé sžívali navzájem a Rolf s přírodou.

O hodnotách, o souladu s přírodou a vystačení si s málem...


Dočteno pár minut po půlnoci, tak jak na Nový rok, tak se těším na knižní rok ;)

4 01.01.2023

Děkuji za krásné počtení. Bylo to jako posezení u kafe - autentické, lidské, neškrobené. Bez megalomanské snahy zachytit a popsat vše. O věcech obyčejných, náročných i radostných. odvyprávěno s lehkostí, možná i právě díky poctivé přípravě, kterou u autorky velmi oceňuji.
Mikro vhled do života šesti žen, každé jiné a originální, avšak s upřímnou touhou žít své životní poslání.

Pro mě i navíc velmi zajímavý náhled do života sr. Lucie, která mě na CMTF učila.

Doslov autorky na dokreslení kontextu vzniku knihy vřele doporučuji přečíst, ukotví její práci, záměry a vše se seskládá do srozumitelné mozaiky.

6 28.12.2022

Skvělý příběh a ty ilustrace jsou TOP!

27.12.2022

No, tak to bylo výborné čtení. Spoustu myšlenek člověk slyšel ve škole, spoustu jich sám prožívá denně se třemi malými dětmi a stejně neškodí si tyhle jednoduché podněty a pravdy, které dávají smysl, připomenout.

Někdy na to jdeme moc komplikovaně a ono stačí si jen víc naslouchat a držet se základních osvědčených pravidel.

Líbí se mi Markovo respektování tradice - zkušeností předků. Někdy máme tendence zahazovat vše, protože to přeci chceme dělat líp, než naši rodiče a prarodiče, ale plácáme se zas na druhé misce vah...

Oceňuji tu jeho laskavou přísnost, důraz na důslednost, ale i něhu. A velmi blízké mi jsoh jeho apely na životní rituály.

4 16.12.2022

Přehledná, praktická. Pro mě ale nic moc nového, je to spíše pro začátečníky. Obsahuje jednoduché diy projekty - kosmetika, úklidové tipy, upcyklační nápady apod.

2 25.11.2022

Originálně pojaté předání tipů, jak se duchovně rozvíjet, jak zvládat roli ženy, manželky i matky, jak si vylepšit timemanagement a další. Spousta praktických podnětů, které se hodí do života matky na plný úvazek v mnoha směrech. Hvězda dolů za trochu moc šroubovitě vkládané myšlenky do děje, ikdyž se mi způsob zpracování líbí. Jen to bylo někdy až moc " na sílu" a ubíralo to uvěřitelnosti příběhu.

1 22.08.2022

Dočetla jsem a stále ve mě rezonuje. Co se týče dějové linky, byla napínavá, ke konci jsem měla v zápletce trochu problém s uvěřitelností, rušila mě tam jedna nepravděpodobná spojitost, ale jinak románově zpracováno poutavě. Témata, kterým se autorka věnovala, velmi oceňuji, mám plno kusých informací, ale takto ucelené jsem je nepotkala, např. ohledně fungování podzemní církve. Obdivuji, kolik práce musela mít autorka s rešeršemi a zpracováním zdrojů. Bylo to velmi hutné, věnovala se mnoha tématům a nečetlo se to snadno. S čím mám trochu problém, je nakládání s fakty, jako třeba geografický posun Mariahilf, to mi nepřišlo úplně šťastné a spíše matoucí. Podle mě to nebylo takto nutné překomponovat, nic proti autorské licenci. Skrze to jsem pak váhala, v jaké míře pak obraz témat koresponduje s realitou a nakolik se tedy mohu o tuto románovou podobu opírat. I přes to vše, velmi kvalitní počin a jsem nadšena. Kniha mě povzbudila nastudovat si o tématech více v naučné literatuře.

Vzpomínám na dětské táborové besedy se stařičkým o. Stanislavem Krátkým (biskupem skryté církve), kdy mi blíže nedocházelo, kdo vlastně před námi sedí a co si za komunismu prožil. Nikdy nezapomenu na jeho superbody a citáty, které nás učil, až nám je dostal pod kůži a v knize zmíněné Sub specie aeternitatis, mi ho s radostí připomnělo.

13 23.06.2022

Krásně zpracováno. Zaujala mě především grafika, přehlednost a akorátní medailonky, co do obsahu. Pro mě plno neznámých, avšak vskutku inspirativních žen.

5 04.06.2022

Snažím se, nejde to, odkládám, asi není vhodný čas. Nedočteno. První jsem dočetla s částečným přemáháním, na tento nějak nemám kapacitu.

Přehledná, srozumitelná a graficky velmi pěkně zpracovaná publikace. Přiblížení základních bylinek, které by neměly chybět v žádné zahradě/ balkóně a jejich využití.
Každá dvoustrana je věnována konkrétní bylině, nechybí fotografie, základní popis, kde ji najít, jak ji vypěstovat, popis léčivých účinků, využití při léčbě a obohacení o plno originálních bylinkových receptů v kuchyni. Zkušená sestra Fidelis přidává plno svých osobních tipů k pěstování a využití bylin.

1 02.05.2022

Skrze osobní příběhy popsán přelom dvacátého století se svými radostmi i starostmi v celé šíři přes rodinné vztahy, pracovní podmínky, politickou situaci i národnostní soužití. Mému srdci hlavně to poslední blízké. Ačkoliv oblast Karvinska osobně neznám, mnohá témata se mě jako holky ze Sudet (a pravnučky česko-německé rodiny) dotkla. Bylo by skvělé, kdyby někdo tak pečlivě a plasticky popsal mikrodějiny i z našeho regionu. Jednu hvězdu dolů za občasnou přílišnou obšírnost textu. Na druhý díl se těším, jen se trochu obávám tloušťky knihy.

Některé myšlenky z knihy o válce se mě v kontextu současné války na Ukrajině dotkly. Válka je to sice jiná, ale působí stejné bolesti a utrpení.

14 15.04.2022

Nádherné ilustrace.

1 04.04.2022

Na knize byly nejpůsobivější fotografie. Jan Šibík prostě umí zachytit atmosféru. Co se týče textu, pár zajímavých a podnětných myšlenek. Nejvíce asi v doslovu při parafrázi R. Fulghuma.
Osobně mi velmi vadilo, jak autor opakovaně a až příliš často vychvaloval svůj první díl Raději zešílet v divočině. Kniha to byla skvělá, úspěch slavila a já osobně jsem z ní byla nadšená (stejně tak z knihy Jako v nebi, jenže jinak), ale že bych si o tom musela opakovaně číst v druhém díle, to nemusím. Právě pro úspěch první knihy, jsem sáhla po této, ale jak to tak u pokračování často bývá...už to není ono. Taková snaha z toho ještě něco vykřesat, ale přišlo mi to už nadbytečné...

3 04.04.2022

Často skloňovaná kniha v manželově rodině. Tak jsem si ji chtěla přečíst, ale bohužel asi v nevhodný čas. Prostě mi nesedla. Na to, že jsem si v posledním roce dala výzvu rozečtené knihy dočíst, u této jsem se přesvědčovala už od první stránky, nechytlo mě to vůbec a i přes opakované snahy jsem ji nedočetla. To se mi už dlouho nestalo. Buď to není můj šálek kávy, nebo jsem si ji vybrala v nevhodný čas a třeba se někdy v budoucnu ještě potkáme.

3 28.03.2022