eiramka komentáře u knih

Počátek šedesátých let minulého století a dva mladí nezkušení lidé, kteří se dopoledne a vzali a odjeli na svatební cestu. Oba dva si vezou s sebou svoje očekávání, svůj strach z neznámého, svoje předsudky a neznalosti, svoje obavy a naděje. Člověk těm dvěma přeje, aby všechno překonali, aby to zvládli – jsou tak mladí a nezkušení….Autor v této útlé knížce skvěle zobrazil atmosféru té doby a psychologii postav - svým způsobem mistrovské dílo, tak trochu ve stylu Virginie Woolfové.

1 23.01.2016

Velmi aktuální čtení. Pojednává o rodině iránských vystěhovalců do Ameriky a myslím, že velmi doře vykresluje změny, které přiměly mnohé Iránce opustit svou zemi a hledat štěstí jinde. Ačkoliv rodina v Americe dobře zakotví, přeci jen to hlavně matku a dceru pořád táhne domů - a tak podniknou byť jen krátkou cestu zpět. Pro Evropana je v knize spousta zajímavých postřehů jak z života v Iránu, tak v Americe.

Co jsem si uvědomila po přečtění pvrních několika dopisů: jak moc se změnila naše čeština, jak bohatá je naše řeč a jak málo tohoto bohatství využíváme! Samozřejmě u Čapka to nepřekvapuje, ale obávám se, že plochost a planost vyjadřování pronikla hluboko do našeho života.
Dopisy jsou zajímavým svědectvím vztahu Čapka a Jarmily Pospíšilové, ale také vhled do vnímaní malíře - v té době zdaleka ne tak uznávaného a na počátku své umělecké dráhy.

1 17.11.2015

Kniha je zajímavá hned z několika důvodů: jednak se dovídáme více o životě Alice a Charlotty - jedná se o korespondenci, kterou mezi sebou vedly v době Alicina zatčení a věznění. Pro mě to byla hlavně zajímavá sonda do vztahu matky a dcery - obě ženy byly velmi složité osobnosti a z dopisů je vidět, jak se postupně během psaní jejich vztah krystalizuje - je nutné číst mezi řádky, vždyť všechny dopisy procházel cenzurou - matka se snaží dceru povzbudit a chytá se každé sebemenší pozitivní zprávy, dcera naopak matku nechce děsit a snaží se často i s humorem líčit svou situaci jako snesitelnou. V každém případě zajímavé čtení

1 17.11.2015

Drsný příběh. Odehrává se v současném Finsku a líčí bez politické korektnosti život v muslimské komunitě z pohledu dvou dívek - patnáctileté Leily a její starší sestry Samiry.Jak žije druhá generace přistěhovalců, jak se začleňuje do společnosti, jak reaguje na náhlý příklon rodičů k islámu, jak si nachází svoji cestu během už tak složitého období dospívání. Je dobré číst takové knihy právě dnes - pro mě osobně to bylo ale těžké čtení, některé pasáže byly dost kruté - rozhodně to není oddychovka.

1 23.10.2015

Anglická vesnice a v ní panské sídlo, kde bydlí tři osamělé ženy jako v pevnosti. Vesničané se od obyvatelek panského sídla v lepším případě distancují v horším případě jim úmyslně škodí - takže tyto tři ženy žijí již dlouhá léta osamělý život až do dne, kdy jsou na jejich pozemku objeveny ostatky mrvého muže . Rozbíhá se vyšetřování a před námi se začíná rozvíjet příběh, který sahá hluboko do minulosti. Zajímavá postava detektiva - není to klaďas v plném slova smyslu, ale člověku je sympatický - prostě, anglická detektivka jak má být . (Jen doufám, že ji nepokazil překlad)

1 14.07.2015

Říkám si, že to snad musí být překladem - vždyť takhle šroubovaně nikdo nemluví? Na každé stránce jen plno frází . "muž jí má být oporou", sestra jí má být oporou ..manželská hádka jako čtení telefonního seznamu - no nedočetla jsem to, přiznávám, na takové knihy už prostě je mi líto času.

1 24.06.2015

Tak nejprve klady: příběh má spád, děj postupně graduje, a čtenář jako já má problém knihu odložit, protože je to tak strašně napínavé:) No a právě v tom je ten hlavní zápor - knihu dočtete, ale máte pocit, že ještě něco chybí, že postavy nebyly dotažené do konce, že chybí ještě něco podstatného. en Škoda, ten krok od dobré detektivky k excelentní se bohužel nekonal.

1 26.02.2015

Skvělá detektivka - Marian se svým psem rozšiřuje řady nekonformních detektivů, je inteligentní, vybavená nevšední intiuicí, osamělá...když je zavražděn komisař, se kterým ji pojil nevšední vztah, je posedlá touhou najít jeho vraha. I další postavy jsou dobře vymyšlené, ale největší plus je styl vyprávění - rychlý spád děje, který mi nedovolil se od knihy odtrhnout.

1 12.02.2015

Po dlouhé době jsem znovu sáhla po P.D. Jamesové, mé oblíbené autorce, v domnění, že tato její poslední detektivka zřejmě unikla mojí pozornosti - až asi v polovině jsem si uvědomila, že neunikla, že jsem ji zcela určitě četla - ale protože mi to nevadí a některé knihy ráda čtu i podruhé , vytrvala jsem:)
P.D. nezklame toho, kdo si rád přečte detektivku z anglického prostředí, poklidnou, tak trochu staromilskou, kde psychologie jednotlivých postav je pečlivě vykreslena a kde netečou potoky krve. Zlé sny z téhle knihy nehrozí.

1 29.12.2014

Lákalo mě to prostředí kavárny a nakonec se ukázalo, že nejlepší na celé knize je líčení přípravy kávy - to člověk úplně dostane chuť na šálek espresa:) Ale jinak je to průměr - poklidné čtění, bez větších překvapení a zvratů, tak trochu červená knihovna - prostě neurazí, ale ani nenadchne. Další porci kávy si už ale nedám.

1 04.11.2014

Vždycky jsem mívala ráda knihy Pavly J. ale až u této mi došlo, že ty z posledních let jsou vlastně všechny dost stejné - něco z historie, pár historek o bezdomovcích, kterým dala svačinu, párkrát zmínka, kde je moc drahé kafe - něco o přírodě a politické situaci a hle - další kniha je na světě:) K tomu, aby si člověk chtěl její knihy přečíst třeba podruhé chybí trochu hlubší pohled - a pak taky - nevím proč, ale nějak mi jde to její moralizování a určitá naštvanost, kterou z knihy cítím, na nervy. Chybí mi opravdová setkání, rozhovory se zajímavými lidmi, ne jen tento povrchní popis cestování. (I ona si v knize klade otázku, proč vlastně cestuje - odpověď na tuto otázku v knize fakt nenajdete)
Možná byly její první knihy lepší (vzpomínám si, že ty o Indii jsem hltala), ale Brazílie mě dost zklamala.

1 13.08.2014

Kniha má rychlý spád a nedá Vám vydechnout až do poslední stránky - postavy jsou dobře vykreslené, hlavní hrdinka - investigativní novinářka, docela sympatická. Co je u této knihy zajímavé - uvědomíte si , jak lehce se někdy nechá člověk ovlivnit, jak snadno uvěří, jakou sílu má "veřejné mínění" a kdo a co vlastně ho vytváří.Stojí za přečtení.
( četla jsem v angličtině, takže překlad neposuzuji)

1 08.08.2014

Čeho všeho je člověk schopen - ve jménu ideologie - o tom je tahle kniha.
O lidské touze a vůli přežít a zachovat si aspoň trochu lidské důstojnosti a smyslu pro krásu - i to je takhle kniha.
Gao je malíř - a na jeho psaní je to poznat. Malíř, který vládne bravurně jazykem - máte u něj pocit, že každé slovo, každá věta je tisíckrát promyšlena , slovní veteš je nemilosrdně odstraněna a zůstanou jen slova - tahy štětce - která dotvářejí obraz. Obraz doby, kdy život jednotlivce neměl žádnou cenu a kdy k přežití bylo nutno vypnout vlastní myšlení., nasadit masku, splynout s davem - a kdy všechno tohle mnohdy nestačilo . Ta doba není zas vzdálená a hrozné je, že ve chvíli, kdy budete číst tuhle knihu, někde na této planetě lidé stále zažívají stejný osud. .
Kniha se nečte lehce, musíte přistoupit na autorův způsob vyprávění, zdá se, že si autor se svým čtenářem jakoby pohrává - co ještě snese, do jakých podrobností ještě může jít, kam až čtenáře pustí - do nejintimnějších situací, do hloubky beznaděje, až na dřeň duše. Je to vyjímečná kniha a skvělý autor.

1 31.07.2014

Ajvaz vládne skvěle jazykem - to se mu musí nechat! Ze zcela všedního dne nás unese do světa, kde možné je všechno, kde neplatí žádná pravidla, kde se celý dosavadní život jaksi zadrhne, překlopí, obrátí vzhůru nohama a udělá několik více či méně elegantních piruet, aby se po tomto tanci na hranici šílenství zase pokorně vrátil do pokojných vod . Pokud na tuto hru přistoupíte, nudit se nebudete, A navíc je to sympaticky tenká kniha - budiž to spisovateli připsáno k dobru:)

1 07.07.2014

A začínalo to tak pěkně! Příběh ze současnosti,okořeněný příběhy ze staré Číny - vztah moderní Američanky a její sestry, která se do Ameriky přistěhovala už jako velká dívka a s Amerikou vlastně nikdy nesplynula - přinesla s sebou svoje minulé životy, svoje čínské myšlení, svoji argumentaci a logiku (a v neposlední řadě se nikdy nenaučila pořádně anglicky) - zatímco hlavní hrdinka řeší svoje neurotické problémy americké ženy střední třídy, Kwan vaří chutná čínská jídla, stará se o svou rodinu a svým čínským způsobem se snaží všechny řídit a opečovávat. Ach jo. Pak přijde cesta do Číny a Amy Tan jakoby zešílela - co do téhle chvíle vypadalo jako dobrá kniha (i když notně zmrzačená nepovedeným překladem) najednou se zvrhne do duchařské historky třetího řádu....ach jo. Od této spisovatelky jsem četla už pár knížek, ale tahle je bohužel ta nejméně povedená.
Poznámka pro mne: nečíst knihy přeložené Irenou Palovou

1 29.06.2014

Autorka si dobře zvolila hlavního hrdinu i jeho pomocnici - sympatická dvojice:) Taky mi vyhovojue, že to rozhodně není "drsná škola" - špatné spaní z thoho mít nikdo nebude - je to prostě klasická dobrá anglická detektivka - atraktivní prostředí, sympatický detektiv a dobrá zápletka - Agáta Christie by to možná zkrátila na polovinu, ale jinak nemám co vytknout. A pokračování už vychází, na českém překladu se pracuje.

1 18.06.2014

Velmi dobrá detektivka - chvilkami drsnější, jak už to u severských detektivek bývá. Dobře vykreslené postavy, děj se prolíná ve dvou časových rovinách, což mi jde někdy na nervy, ale tady mi to nevadilo. Čte se to dobře a není to pitomé - co víc si od detektivky přát:)

1 30.04.2014

Chtěla jsem něco klidnějšího z anglického prostředí - a dostalo se mi toho. Příběh jednoduchý, bez velkého napětí, prostě oddych, když fakt nechcete vlastně vůbec myslet:)

1 21.03.2014

Souhlasím s Lamanai - kdyby byla tahle detektivka kratší, dala bych bez váhání 5 hvězdiček. Frenchová bravurně udržuje napětí, kniha se čte jedním dechem asi do poloviny - pak pro mě nastal zlom -jako by Frenchová tlačila moc na pilu, a za každou cenu chtěla napsat román spíš psychologický než detektivní. V každém případě ale stojí za přečtení.

1 17.02.2014