Lucemburská zahrada

Lucemburská zahrada https://www.databazeknih.cz/img/books/92_/92795/bmid_lucemburska-zahrada-6dG-92795.jpg 4 286 53

Román Lucemburská zahrada začíná v první den prázdnin, kdy Paul, učitel na pařížském lyceu, sedí v bytě v rue Vaugirard, kde žije se svou ženou, u počítače a začíná se připravovat na podzimní vyučování. Je zvyklý psát deseti prsty a při hledání odkazu na internetu se mu stane, že z nepozornosti položí prsty pravé ruky na klávesnici o jednu klávesu doleva. Z tohoto nepatrného chybného pohybu se rozvine celá řada událostí a Paul prožije nejšťastnější a nejstrašnější okamžiky svého života. Paul si nevšimne, že do vyhledavače napsal jiné slovo; na obrazovce se objeví odkaz na prózu amerického autora Rosse; Paul se na internetu dočte o podivném manželství tohoto autora; díky Rossově próze se v Paulovi probudí na lavičce v Lucemburské zahradě nový způsob vnímání světa; sám začne psát knihu o své nové zkušenosti; seznámí se se studentkou Claire, která prožila podobnou, avšak zrcadlově obrácenou zkušenost; na terase domku v Nice, kde tráví dovolenou se svou ženou, se Paul stává svědkem děsivého představení, které se odehrává na pozadí města nořícího se do soumraku; odjíždí za Claire na východokaribský ostrov Saint Lucia; Claire nenajde, ale setkává se tu s ženou, která studovala v Moskvě kvantovou fyziku a která mu vypráví o svém vztahu k synovi ruského oligarchy, o jeho lásce, starostech s absurdním dědictvím a smrti. V románu se vypráví o proměně vnímání, o lásce a žárlivosti, nenávisti a smíření, a také například o novém jazyce, který vymyslel Ross, a o jeho luštění, o programování audioanimatronických figurín, jaké se používají při atrakcích v Disneylandu, o nebezpečných psychofarmakách, o kopii pařížské ulice v džungli, o koncertu v amfiteátru v sicilské Taormině, o pohyblivé hongkongské hračce na baterky, kterou hrdina objeví v pasáži Pommeraye v Nantes, a o živé langustě, která upadla číšníkovi na zem v zahrádce restaurace v Nice. Kniha získala ocenění Magnesia Litera – Kniha roku 2012.... celý text

Komentáře (53)


babicka_amalka
babicka_amalka
07.01.2024 3 z 5

Bohužel další - a opět nepříliš úspěšný - pokus o četbu současného českého autora, dokonce ověnčeného literárními cenami.
Příliš dlouhá souvětí, byť kraťounké rozsahem, neskutečně rozvleklé. Opravdu mě to neoslovilo.

Kabuky
Kabuky
28.09.2023 5 z 5

Výborný román, perfektně se čte.


asakz
asakz
29.07.2023 5 z 5

Zpočátku typicky ajvazovské prolínání naší "reality" s fantaskními světy, až jsem si v jeden moment říkal, že už mne to snad i trochu přestává bavit. Poznenáhlu se ovšem z knihy vynořil přece jen zas trochu jiný příběh - bylo zde více psychologie, více vztahů a při čtení mne jímala melancholicky teskná nálada. A taky smíření: neboj se, neboj se, porážky ani vítězství. Pěkné. Ajvaz mne opět nezklamal.

Taj-ka
Taj-ka
07.11.2022 2 z 5

Já nejsem na filosofické řeči, takže bych tu knihu asi seškrtala tak na třetinu. Vlastně mě u čtení udrželo jen doporučení, které jsem si ale asi špatně vyložila. Příběh byl nakonec celkem zajímavý, ale pro mě veskrze nesympatický hlavní hrdina zanechal celkový dost negativní dojem.

Pebra
Pebra
14.09.2022 2 z 5

Eh... tedy vysvětlovat tak dlouho čtenáři, že si autor položil prsty na jiné klávesy než je při psaní deseti prsty nutné... možná za to dostal tu Magnesii :).

marara
marara
28.07.2022 3 z 5

Tohle bylo dost zvláštní čtení. Byla tam zajímavá témata - magická řeka, kterou ale Paul i Claire vnímají zcela odlišně, banální omyl, který hrdinovi změní život, vlastně i promyšlenost pomsty Paulovy manželky, to bylo zajímavé. Na druhou stranu toho cestování po světě bylo trochu moc, některé postavy (matematička na Svaté Lucii) jen tak nahozené. Setkání s ní sice pro Paula smysl mělo, ale tato žena jako by se v ději nakonec rozpustila.

Jadla
Jadla
10.02.2022 3 z 5

(SPOILER) Vůbec nevím, co mi četba této knihy měla přinést. Holá struktura je úplně primitivní a otřepaná, on ji podvádí, ona na to přijde a mstí se. On uteče, ta druhá už ho nechce a nakonec návrat k manželství, pocitu hanby, mlčení, konvenci. Všechno je zabalené do pozlátka (nevím, jak jinak to nazvat) všeobjímajícího/blátivého proudu, figurín, tropické džungle a nečekané Potěmkinovy vesnice, do toho geniální ruský matematik. A ještě vlastně tajemný úryvek z internetu, nesrozumitelný jazyk a neznámá říše v ohrožení kdo ví čím.
Předností díla je jeho formální stránka, kompozice, dialogy, slovní zásoba.

micha-ella
micha-ella
07.05.2021 2 z 5

Moc odboček a moc řečí - ten vymyšlený jazyk jsem přeskakovala a pak knížku definitivně opustila. Asi nesprávná nálada na něco takového.

iridius9373
iridius9373
20.02.2021 4 z 5

Slibně rozehraná témata, ale mohla ta knížka být delší...

annes
annes
04.01.2021 2 z 5

Čteno do plnění zpětné výzvy a teda jako nadchnul mě cizí jazyk a nápad, ale jinak čtení mi bylo příjemné tak do půlky a pak sem se musela nutit pokračovat..nicméně konec překvapil a propojenost také :-)

sharik
sharik
04.11.2020 4 z 5

Číst Ajvazovu Lucemburskou zahradu jako další knihu po jeho monumentálním románu Města byl trochu zvláštní pocit. Pak totiž Lucemburská zahrada trochu působí jako jakási rozcvička k Městům. Víme sice, že autor rád recykluje stejné principy, avšak přijde mi, že zde si načrtl mnoho nápadů a postupů, které pak v Městech zopakoval jen v mírných variacích. Nicméně nebylo to vůbec špatné, opět smekám před Ajvazovou imaginací, naštěstí i zde méně samoúčelnou než v nejslavnějším Druhém městě, zároveň místy ještě fantasknější než právě ve výborných Městech. Avšak Lucemburská zahrada (rozsahem ani ne 200 stran) nedává spoustě z autorových nápadů příliš prostoru se rozletět. Což samo o sobě vlastně nemusí vadit, neboť je vidět, že Ajvaz utáhne i velice komorní příběh, přestože delší prostor mu sluší víc a já bych i v případě Lucemburské zahrady chtěl mnohdy znát pozadí... Ačkoli to nejdůležitější řečeno bylo.

lencin
lencin
27.09.2020

Zajímavý román.
(2013)

TomHr
TomHr
18.06.2020 5 z 5

V záplavě thrillerů, severských detektivek a historických románů tak trochu něco jiného. Knížka nesnadno zařaditelná, trochu záhadná, trochu mystifikační, neobyčejná, rozhodně zajímavá. Příběh si vypomůže sem tam nějakou tou náhodou, aby na něj bylo možno pověsit vyfabulované, magické světy pod a za povrchem všedních věcí. Celé to překvapivě funguje a baví a přitom nutí k zamyšlení. Ano, líbilo se mi to, i ten nově vykonstruovaný jazyk; Jeho prostřednictvím autor ukazuje tu pravou, kouzelnou sílu slova a textu.
Anebo to celé bylo myšleno úplně jinak.

MOu598
MOu598
24.05.2020 1 z 5

Chtěla jsem si přečíst po čase zase současného českého autora, a zase zklamání.
Několik zajímavých témat, ale dohromady strašná slátanina. Do poslední stránky jsem čekala, že se to nějak spojí, vyvrbí - nedočkala jsem se.
Kdybych měla autorovi radit, každý námět rozpracovat do dlouhého románu. A dát si načas a záležet a ne toto.

ReadMore
ReadMore
22.05.2020 2 z 5

Sáhl jsem na ni natěšeně po přečtení Druhého města. Zde zklamání. Neoslovil mě obsah, jinak to celkem šlo.

Bája89
Bája89
04.05.2020 1 z 5

Lucemburská zahrada je sice tenká, ale záživná tak jen z 1/3. Nejlepší částí je kapitola Irina. Její příběh by si zasloužil vlastní novelu. Začátek Lucemburské zahrady se vyvíjel docela slibně, ale pak Paul začal mít vidiny nebo spíše se mu naskytl nový pohled na svět kolem a všechno šlo do kytek. Myslím si, že dalším hřebíčkem do rakve bylo i předimenzované a mnohdy neslučitelné chování Simone, která je čtenáři prezentovaná jako racionální a vzdělaná žena, ze které se vyklube vyšinutá saň, která se na konci příběhu opět změní. Tentokrát v krotkou ženušku, která se bojí jen jediné zmínky o tom, co se stalo během osudného léta. První dvě kapitoly vás rozhodně nadchnou, ale pak se najednou z příběhu stává zmatená slátanina, která se sice ke konci rozmotá a děj se vrátí do slušný fáze čtitelnosti, ale i tak je celá zápletka až moc zatěžkaná žárlivostí, nezdravou a až chorobně obsedantní touhou po pomstě. Zatímco konec je zase jedna velká opatrnost. To aby vydržela křehká manželská rovnováha. Postavy i příběh stále kolísají na hranici uvěřitelnosti (kromě Iriny, ta je prostě skvělá). K tomu všemu je hlavní dějová linka neustále narušovaná vedlejšími zápletkami, které nakonec čtenáři pomáhají knihu dočíst a aspoň trošku si ji užít. Ať už jde o záhadného profesora Rosse, kterého opustí žena a on si nechá vyrobit její přesnou robotickou kopii. Nebo Claire. Paulovu milenku, která prožila stejný pocit osvícení, nový způsob vnímání světa jako Paul až na to, že ona to od počátku chápala jako něco negativního, zatímco mladý profesor z toho byl naprosto nadšený. Dokonce o svém zážitku začne psát knihu. Možná tím chtěl autor ukázat na rozdílné vnímání světa z pohledu muže a ženy, možná jen chtěl mít dva protiklady, které se i přes neshodu tohoto vnímání přitahovaly. Možná? Kdo ví?
Zatímco Vražda starého varana byla od začátku tak nějak snová a čtenář tušil, do čeho jde, tak Lucemburská zahrada je spíš mišmaš čehosi, co se dá jen těžko uchopit a popsat. Děkujme za nádech exotiky, který vrací příběh do snesitelných mezí a dá čtenáři aspoň malou šanci knihu dočíst. Přesto se nejedná o knížku, ke které bych se ještě někdy vrátila.

alef
alef
14.02.2020 5 z 5

Jestli chcete zjistit, proč se vyplatí odolávat svodům internetu a nepouštět se jen tak bezhlavě do googlovských labyrintů nekonečných odboček bez konce, pusťte se do čtení :-),
… mj. tak zjistíte, že někdy nemá smysl hledat v tom, co někdo dělá (a nám se to zdá nějakým způsobem nestandardní) nějaké hlubší významy, nebo, jinak řečeno – šťourat se v tom totiž někdy vyvolává zbytečně moc otázek, a na některé se pak většinou jen těžko hledají odpovědi … „zemřel, protože se trápil láskou? … nebo protože se užíral nenávistí? … a nebo snad proto, že vypil asi nejvíc silné černé kávy ze všech lidí v celém státě New York?“ … a ještě navíc, když fantazie občas všechny takové otázky i pochybnosti přemění v něco, jako např. magické legendy, pak si můžete přečíst třeba o výpravě na Druhou stranu …
„hlášení se shodovala v tom, že život na Druhé straně se vyznačuje podivuhodnou tvárností, dovede na sebe brát nejroztodivnější podoby“.

Zjistíte, co se stane, když se vám skutečnost rozpadne … na něco viditelného a smysluplného dle všech vašich smyslů, ale taky na něco, čemu se vaše smysly urputně brání, a považují za chaotické, tedy něco, čemu pak vaše mysl smysl prostě přiřknout odmítá.

„Paul se musel sám sebe ptát, jestli by Ross opravdu pokračoval v psaní, kdyby nezemřel. Nebyl si tím jist, připadalo mu, že autora fascinoval jedině stav očekávání, obrácený k nejisté budoucnosti, jejíž dech probouzí v přítomnosti divokou vegetaci dosud beztvarých možností a zárodků dějů, džungli, kterou pozvolna zarůstají důvěrně známé tvary.“

V Lucemburských zahradách se tak budete pohybovat přesně na téhle hranici, setkáte se s vlastními myšlenkami, a pak samozřejmě s tím, co je skryté – pod povrchem vědomého - „větve stromů byly písmem, jímž byla napsána zpráva, která Paula seznamovala s jeho skrytými myšlenkami“. Dostanete se tak až ke sdělením, která jsou jen tušená, a kterým porozumět, není dáno každému … „poprvé v životě uviděl, co vyjadřují slova, která denně používal … a věci přestaly být něčím hotovým“.

Skutečnost tak totiž najednou přestala být něčím samozřejmým …

„to, že neznal význam ani jednoho slova z promluv, které pročítal, mu zřejmě umožnilo uvidět cosi, co je sice v řeči – v každé řeči – přítomno a něco důležitého sděluje, ale co obvykle zakrývají právě známé významy slov; zahlédl podivuhodné tělo řeči … němý tanec slov, jeho rytmy a gesta, které jindy neviděl, protože byly zakryty významem … skvrny oprýskané omítky vyzařovaly tajuplný děj chátrání, jednu z mnoha zázračných melodií světa … pozoroval,jak rytmus chůze rozestírá kolem každého člověka jedinečný labyrint … z něhož nedokáže uniknout, lesní cestu, kolonádu, rozlehlý venkovský dům, nekonečný most nebo poušť …“

Bavilo mě to, bavila mě Ajvazova jazyková hra …“viděl kolem sebe svět nepřetržitých metamorfóz, jež však nebyly pouhým chaosem, ukazovaly mu jakousi syntax, … která utváří věci, … a prostory světa tím, že vyslovuje sebe samu .. a přitom se sama ze svých vyslovení rodí a proměňuje, vyváří své nové podoby“.
Bavilo mě nacházet v textu všechny ty rozličné způsoby „existence“, které autora zjevně zajímají, a které se snažil zachytit opravdu mnoha různými způsoby … jako skutečnosti, jako sen, jako fantazii, jako důvod k pochybám, ale i jako nezpochybnitelné fakty!

Pro mě to byl magický realismus v čisté podobě :-).

lubtich
lubtich
23.01.2020 3 z 5

Po dočtení jsem byl vážně vcelku zmatenej jak kůň v žentouru. Byl jsem zlanařen na to, že jazyk románu je básnický a pestrý, ale nevím, až na filosofující chvíle, který byly ale v dějovém kontextu dost hatla patla, žádná okázalá tresť slastného slova nepřišla. Abych nebyl jízliv, děj je čtivý a začátek o Rossově próze a naopak konec o Iriině ostrově byly výtečné. Pasáže s Claire a hlavně o 13 dnech uvěznění v Nice mi přišly alevšak decentně pofidérní :D samotná yggurština mi přišla vcelku zajímavá, sálal z ní jakýsi rytmus a líbilo se mi i zakončení, tedy její zakomponování do symfonie.
Nejsem uchvácen, ale budiž, trávilo se to obstojně :)

Pumpkin
Pumpkin
14.12.2019 3 z 5

Knihu jsem si vybrala v knihovně kvůli čtenářské výzvě. Nemůžu říct, že by mne nudila, že bych ji měla chuť odložit. Chtěla jsem vědět jak dopadne, ale celé čtení bylo takové povrchní, nijak mne děj nevtáhl. Spoiler: jednu hvězdu dávám za potrestanou nevěru, druhou za Rosse a jeho umělou ženu a třetí za skleněný dům v džungli.

Magrata15
Magrata15
26.09.2019 2 z 5

Jsem zvyklá dočítat každou knihu. Ovšem tady mi to dalo hodně práce. Přišlo mi, že v jogurtštině je psána celá kniha, nejen Rossův text. Bylo to sci-fi nebo vztahový román? Asi něco mezi. Kniha má zřejmě nějaký hlubší smysl...ten ovšem mně bohužel unikl. Dvě hvězdy za moc pěkné popisy a celkem čtivou část odehrávající se na zvláštním ostrově.

Štítky knihy

česká literatura Paříž Karibik Magnesia Litera

Autorovy další knížky

Michal Ajvaz
česká, 1949
2005  77%Druhé město
2011  70%Lucemburská zahrada
2008  85%Cesta na jih
2004  83%Prázdné ulice
1997  86%Tyrkysový orel

Kniha Lucemburská zahrada je v

Právě čtených5x
Přečtených407x
Čtenářské výzvě48x
Doporučených11x
Knihotéce121x
Chystám se číst96x
Chci si koupit6x
dalších seznamech2x