douchová komentáře u knih
Příjemné, svižné čtení na jedno odpoledne. Sice trochu schematické, ale na českou kotlinu velmi slušné. Rozhodně stojí za přečtení.
Po "prvním" dílu, který mne velmi zaujal a působil jako zjevení v té záplavě knih, jsem přistupovala k tomuto pokračování-nepokračování docela skepticky. Nějak mi to přišlo moc zištné (snad i proto, že dotisk Raději zešílet v divočině byl o stovku dražší-hm..). Nicméně jsem to nechala uzrát a přišla vhodná chvíle, po knize jsem sáhla a přečetla na jeden zátah.
Čtyři rozhovory mi přišly naprosto skvělé a čtyři mi vlastně nic moc neříkaly, což se liší od předešlé knihy, kdy mi ty rozhovory přišly tak nadupané, že jsem je nechávala tak dva, tři dny doznít.
Nicméně za ty čtyři rozhovory (Kateřina, Michael, Anděl, Karin) a za fotky (nesmím zapomenout! ) moc děkuji, protože mne obohatily.
Tento autor mne velmi příjemně překvapil. Součástí knihy je i velmi rozsáhlý a zasvěcený doslov.
Přečteno znovu po 20-ti letech a neztratilo to z kvalit nic :-).
Bohužel pro mne velké zklamání, protože Ajvaz patří mezi mé oblíbené autory, ale musím dát za pravdu komentářům, které také nepějí chválu.....Přiznám se, že jsem knihu odložila, což jsem udělala v životě jen párkrát. Jednoduše mi přijde škoda času a mého slábnoucího zraku.
Opravdu to zavání brakem (nepřu se, jestli cíleným) a to prostě není můj šálek kávy. Je tam příliš doslovností, které až urážejí, atmosféra vlastně také veškerá žádná ( a to on umí) a příběh samotný také nic originálního. Možná jsem po knize sáhla ve špatnou chvíli, mám za sebou velký čtenářský zážitek s knihou (mimochodem také 800 stran, ale to byla literární lahůdka!) Jaume Cabrého Přiznávám, že..., takže to srovnání o to víc bolí.
Pan Cílek mě vždycky dostane...moc ráda ho čtu a stále se mi neomrzel.
Velmi inspirativní pán.
Moc hezká kniha, úplně souhlasím s komentářem přede mnou.
Bohužel fakt špatné.
Sáhla jsem po knize kvůli tématu, které mne zajímá, ale to zpracování, které je tak na úrovni špatné slohovky, jsem prostě nepřekousla.
Docela zklamání, mnohokrát přežvýkaný příběh. Pokud máte načteny autentické zážitky, musí to být zklamání, je to ploché, neprožité. Ten příběh se i mohl stát, ale tady působí jen jako kulisa.
Docela zajímavý příběh, ovšem četbu rušilo naprosto neuvěřitelné množství chyb!!! To mne naprosto znechutilo....redakce veškerá žádná.
Krásné a velmi silné. Je tedy pravda, že autorův styl bohužel znamená i počáteční zmatek a kdo na to zrovna nemá náladu, nedá mu šanci. Ale pokud vytrváte, stojí to za to. Postupné nástřely jednotlivých motivů, které se spojí v postupujícím příběhu....Velmi mile mě Zusak překvapil. Jsem ráda, že jsem vydržela.
Velmi dobrý román, ovšem musím se přidat k předešlým komentářům, že prostřední snová část je v knize přebytečná. Minimálně svým rozsahem. Byl by to zajímavý vstup do hrdinčiny mysli, ale tak na dvaceti stranách, ne na sedmdesáti. Trochu to ruší. Ale rozhodně to stojí za přečtení.
Hlavní dojem z knihy je Extrémní Osamělost. A vše, co z ní plyne, je děsivé a smutné. Jak rodiče nevědomky nebo spíš v dobré víře ubližují svým dětem, které pak nevědí, jak z toho.
A bohužel - vypravěč, autor - mě přes to všechno docela štval.
Literární kvality knize rozhodně nelze upřít, pro mě byla asi nejsilnější scéna, kdy jel v pěti letech poprvé (!) s matkou do vesnice k doktorovi na trhání krčních mandlí. Popis děsu při přecházení prosluněného náměstí se stínem kostela....silné.
Jen nevím, proč nakladatel
do textu zařadil poměrně špatné a nevkusné ilustrace.
Šlo by to pochopit, kdyby byly autorovy, avšak nejsou...
Škoda, že to opět vydala Omega. A možná škoda, že autorka nezůstala jen u Boha maličkostí.
Zážitek z četby! Po dlouhé době mám pocit, že někdo v Čechách umí psát literaturu a ne jen poskládat příběh, který nějak drží při sobě.
Krásný jazyk.