douchová komentáře u knih
Opětné čtení po letech rozhodně nic neubralo na zážitku, spíše naopak, objevují se nové vrstvy.
Nečte se to lehce, protože to prostě bolí.
Útlá a velmi silná knížka, rozhodně stojí za opakované čtení.
Velký respekt k lidem, kteří tím procházejí.
Četla jsem se zatajeným dechem...
Doporučuji, rozhodně stojí za přečtení, styl je skvělý!
Upřímně....krutě mě to nebavilo.
Dějiny světla -autorovu předešlou knihu- považuji za jedno z nejlepších děl moderní české literatury. Ani jsem tyto dvě knihy nesrovnávala, protože to nejde. Bohužel-nezaujalo mě to ničím, tolik opěvované novátorství mi nepřijde nijak novátorské, spíš křečovité a usnažené. A je tam příliš vaty....možná by tomu slušel nějaký kratší útvar??
Pochvala patří grafické úpravě, po nějaké době se zase Hostu povedla obálka - heuréka!
Rozhodně si to své čtenáře najde, ale pro mě je to ztráta času.
Asi jsem k této knize přistupovala s velkým očekáváním, takže bohužel docela zklamání. Téma nosné, ale styl mi přišel nějak moc plochý, bez gradatace, bez náboje….postavy mi byly vzdálené, nijak se mě celé nedotklo a že se tam toho nestalo málo! Škoda.
Záznam krásného přátelství. O co vše přijdeme, když si už nepíšeme dopisy, které bychom si celý život schovávali?
Krásná knížka. O krásných lidech.
Tato sbírka mne dostala do kolen. Velmi silné. I ve stáří se zaobírat takovými věcmi....to dává naději.
Zajímavé povídky, poměrně různorodé, ale každá mě něčím zaujala. Nejsilnější byla tedy rozhodně Co je to smrt. U té se mi svíralo srdce.
Po letech jsem si knihu znovu přečetla a opět musím konstatovat...SKVĚLÉ! Atmosféra, styl.....Rozhodně patří do mého osobního kánonu knižních "pecek", kdo nečetl, o hodně přišel.
Po letech jsem si přečetla znovu. A stejně jako při prvním čtení mne odrovnal přesný psychologický vhled do postav i situací. Nic křečovitého, vše uvěřitelné a o to víc tíživé. Styl velmi čtivý, ale ne na úkor literatury. To málokdo umí.
Opravdu mohu doporučit. Jedna z nejlepších českých spisovatelek.
Posloucháno jako audio....provedení výborné.
Bylo tam pár zajímavých momentů, hlavně postřehy o babičce, jak je uzavřená ve svém čtení...to se mne hluboce dotklo...
Jinak spíš smíšené pocity, všechny postavy mne něčím štvaly, což asi splnilo účel, když je to takové rodinné praní špinavého prádla.
Ale asi nebudu mít potřebu se k tomu vracet.
Téměř zapomenutý autor, který ale stojí za pozornost.
Povídky v tomto výboru jsou pro mne skvostné-směs tísně, samoty, touhy po životě....je mi to velmi blízké.
Četla jsem v " čase Koronoviru" , což bylo velmi přínosné.
Doporučuji, je to stále velmi aktuální. A pro mne i velmi čtivé, taková příjemná reportáž.
Velmi zvláštní atmosféra a zajímavě poskládaný děj, neustálé přepisování skutečnosti. Je třeba soustředěného čtení, ale pak jste odměněni :-).
Po knize jsem sáhla, protože mne zajímá židovská tématika a zde navíc mne zaujala i autorka, protože je to neteř Simone Weilové. Měla jsem tedy asi velká očekávání.
Bohužel se kniha týkala spíš židovské rodiny manžela autorky, což nebylo špatné, ale trochu bez šťávy. A musím být spravedlivá, asi mne vlastně zajímala víc větev Weilových.
Tato kniha na mne "vypadla" z regálu antikvariátu (takhle ke mne knihy chodí :-) ), třikrát jsem ji vrátila a nakonec si ji odnesla - považuji ji za jeden ze svých malých objevů.
Velmi krásné povídky o křehkém dětském pobývání ve světě dospělých.
Tato kniha mne velmi mile překvapila, přišla jsem na ni náhodou a jsem za to moc ráda. Velmi dobré rozhovory s českými literáty.
Velmi doporučuji, kniha je velmi zasvěcená a zároveň čtivá, což je vzácnost. Nejde jen po povrchu a není plná zaručených návodů.