douchová komentáře u knih
Čtenářský zážitek, který je umocněn potěšením z krásně vypravené knihy...
To se málokdy sejde v jednom exempláři.
Doporučuji pro náročnějšího čtenáře.
Čtení po letech...Při čtení neustále přemýšlím, jestli nepřestat, protože je to vyloženě otřesné, ovládají mě naprosto fyzické pocity hnusu a odporu....Vždycky dočtu, protože je to výborná literatura (teď se mnozí otřesou, jak může být dobrá literatura hnusná :-) ).
A protože ten hnus tam není prvoplánový.....není, toto se tam prostě děje, na různých úrovních a to nelze popsat krásnými slovy....Také jsem milovník ruské klasiky a čtu ji stále, ovšem dnešní literatura si s tím nevystačí, to by bylo jen opakování, které nic nepřinese.
Doporučuji, ale rozhodně to není pro každého.
Předesílám, že k té knize jsem přistupovala jako k oddechovce, od které jsem moc
nečekala....Ale vlastně to bylo horší, než jsem předpokládala...Ten příliš jednoduchý
styl psaní a především přiblblé dialogy(psů) ,které patří leda tak do přiblblých déčkových
filmů....no páni, škoda papíru, fakt, nechápu, že to před lety vydalo Argo...
1 hvězda za pár vtipných momentů.
Ani myšlenky Anny Hogenové nezachránily otřesnou podobu knihy.
Je třeba se tolik podbízet většinovým čtenářům? A bohužel místy nedotažený
rozhovor neprospěl ani těm myšlenkám....Škoda.
Raději sáhněte po knize (také) rozhovorů A. Hogenové s Michalem Slaninkou
Žít z vlastního pramene.
Takhle to prostě v Rusku funguje. Šílené.
Na rozdíl od Rudého kříže, který se mi nelíbil, přišel mi vycucaný z prstu,
toto je živé a mrazivé. Doporučuji. Především teď.
Zvláštní kniha....zpočátku se to vyvíjí jako lehce vyfabulovaný přepis nalezeného
deníku, nutno říci, dosti banálního a postupně se z toho stane zajímavý literární
počin....čteno až po Cestou špendlíků nebo jehel a přidávám se k předešlému
komentáři, že vlci jsou autorčino téma :-).
Tato kniha není tím, čím se zdá být a tudíž není pro každého.
Je škoda, že trochu zapadla...za sebe doporučuji, velmi se mi líbila i ironie a sarkasmus, který jsem v ní cítila.
Ta bezvýchodnost je zničující...
Čte se to výborně, kniha není žádnou vědeckou studií, jak sám autor předesílá, je to výstižné, kruté a jak jsem již napsala tak bezvýchodné, že je to až k pláči.
Povinné čtení pro všechny, protože se to také nás všech (bohužel) týká.....
Víc než doporučuji!
Kolem této knihy jsem chodila dva roky....dva dny před vypuknutím šílenství jsem
po ní sáhla téměř nevědomky....a ač kniha popisuje konflikt v roce 2014, vlastně
popisuje současnou situaci....silné, občas ubíhající do surreálna, což jen dotváří skutečný stav věcí...Velmi doporučuji. Sláva Ukrajině.
Pro mne zatím nejslabší z autorových knih....ale vlastně velmi příjemné a pohodové čtení, které má i jistý hlubší přesah....jsem ráda, že ji mám v knihovně, ale pecka to není.
Silné povídky....násilí se děje stále a ve všech koutech světa, Evropan je trochu zahleděný
jen do své historie, ale je potřeba dívat se i kolem. Doporučuji.
Velmi silná kniha, ač tak útlá....Síla je v prožitku a ve zdánlivých maličkostech.
Autentické zážitky jsou naprosto nesrovnatelné s novodobými pokusy románů
s tématikou holocaustu...ty jen tlačí na pilu a snaží se tam namontovat co nejvíce
hrůzy a násilí, ale je to křečovité a míjí se to účinkem.
PROSÍM ČTĚTE knihy od lidí, co tím prošli, je jich dost, např. Glazar, Levi, O. Kraus,
Wander, Lustig......Pecka, Šalamov....
Sedmou studnu též VELMI DOPORUČUJI, není z toho člověku moc dobře, ale potřeba číst tyto knihy bohužel stále neskončila.
Bohužel velké zklamání. Tento typ literatury mám jinak velmi ráda jako odpočinkové
čtení, kvůli atmosféře atd. Tady tedy z atmosféry nebylo nic, velmi mě to unavovalo,
protože to bylo celé velmi naivní, řekla bych až hloupé.....Srovnání s gotickým románem je bohužel úplně mimo mísu. K dočtení nejdelší povídky Inés de Las Sierass mne donutil
vlastně hlavně doslov, kde se psalo, že tato povídka mohla sloužit jako předobraz
slavnému Tajemného hradu v Karpatech J. Vernea. Na tom asi něco bude, upřímně
ještě že mám zálibu číst si sekundární literaturu, doslovy atd., jinak bych této knize
asi nedala vůbec šanci.
Doporučení: Přečtěte si raději Poutníka Melmotha.
Velmi příjemné čtení, atmosféra zimní Brataně, kde přežívají legendy o Ankou...
No páni! Úžasný gejzír, od kterého se nešlo odtrhnout....
Mým srdcem (už také) prochází bitva u Hradce Králové...
Krása, díky za zážitek pane Rudiši !
PS:Jen doufám, že se autor stále řadí do české literatury(překlad z němčiny), abychom měli být nač pyšní :-)).
Můj oblíbený autor, proto opět hodnotím velmi vysoko, i když už trochu vykrádá sám sebe.
Ale i tak velmi doporučuji, je to velmi svižné, ironické a kvalitní počtení :-).
A velmi kladně hodnotím i obálku, Argo po čase opět ukázalo, že ještě umí.
Bolestná a žitá poezie...rozhodně se k této knize budu vracet. Děkuji MD a doporučuji.
Výborná věc !!! Náhodná koupě v antikvariátu a pro mě prostě objev! Kniha se tedy musí číst nejlépe doma, má věty dlouhé 30 a více stran a ten proud nelze zastavit, ale to vlastně ani nechcete...Řadím po bok titulům jako Zápisky Malta Lauridse Brigga, Portrét umělce v jinošských letech, Tragédie dětství, Dopis otci, knihám od Josefa Winklera atd.....vyšlo v roce 1969, takže náklad šel možná částečně do stoupy, protože jinak moc nechápu, že o té knize nevím :-), protože mám kde co :-))
Rozhodně 5 hvězd a doporučuju!!
Bohužel nedočteno. Prvních cca 100 stran jsem se velmi bavila po všech stránkách, pak to začalo nějak drhnout a přestala jsem mít důvod to vůbec číst....na straně 250 jsem boj vzdala a trochu mě mrzí, že až tam....ale jsem dočítací typ, chtěla jsem tomu dát šanci.
Při opětovném čtení (cca po 20ti letech) opět musím konstatovat...5 hvězd :-).