Případ Kukockij

Případ Kukockij https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399722/bmid_pripad-kukockij-5hk-399722.jpg 4 59 21

Nadaný a ambiciózní lékař Pavel Alexejevič Kukockij se snaží prosadit znovuzavedení práva na potrat, o něž sovětské ženy přišly Stalinovým nařízením z roku 1936. Tento boj za vnitřní svobodu člověka a možnost vlastní volby však překazí jeho slibně zahájenou kariéru. A otřese se také jeho idylický rodinný život, když do něj vpadne sirotek po sousedce, jež zemřela právě při nelegálním potratu. Kukockého případ je typický pro Sovětský svaz 40. a 50. let, kdy se soukromí ocitlo ve vleku nelidské epochy. Ljudmila Ulická rozehrává svůj román na pozadí krátké poválečné euforie, stalinských kampaní proti genetice a kosmopolitismu, Stalinovy smrti a následného dočasného tání. Čtenáře provází tehdejší Moskvou, Petrohradem, ale i rozvalinami starověké civilizace na černomořském pobřeží. Ptá se přitom na sílu rodinné tradice, schopnost lidské paměti, na hranice mezi zdravím a nemocí či životem a smrtí. V roce 2001 získala autorka za Případ Kukockij prestižní ocenění Ruský Booker.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Paseka
Originální název:

Казус Кукоцкого (Kazus Kukockovo) , 2000


více info...

Komentáře (21)


EvaEma
EvaEma
26.05.2023 5 z 5

Kvalitní čtení. Moc se mi líbily pasáže, kde autorka pestrým jazykem popisuje prostředí, stav věcí, situace,... Na základě anotace jsem očekávala příběh o muži, lékaři, jeho kariéře, určitě i o ruské politice, kniha se ale z mého pohledu odklonila více k ženám, zaměřila se na jejich těžké životy a velmi rozdílné životy. Uprostřed knihy mne zaskočila část, která tam jako kdyby nepatří - po přečtení Doslovu jsem změnila názor.
Každopádně to byl velký zážitek a jsem moc ráda, že jsem se s touto knihou potkala.

Acamar
Acamar
09.10.2020 4 z 5

Spíše soukromá historie rodiny lékaře Kukockého, než historie jeho prosazování legalizace lékařských potratů v tehdejším SSSR ... A je to rodinná historie plná zvláštní schizofrenie, kdy vedle sebe v úzkém kruhu románových postav více či méně úspěšně koexistují věci nesourodé, až neslučitelné, jako víra Jeleny a Vasilisy vedle vědeckých snah Kukockého a Goldbergových, život ruské inteligence vedle těch "nenadaných" (Toma, Vasilisa), koexistence racionality i mimosmyslového v Jeleně či Kukockém ... o politickém, dobovém rozměru románu ani nemluvě. Je to smutná historie rozpadu některých rodinných vazeb, ztrát, proher a nikam nevedoucích úniků, ale také nadějeplná historie, neboť silná pouta navzdory všemu vydrží.
Ljudmila Ulická se dokáže podívat na navrstvená témata svého příběhu z různých, i protikladných úhlů pohledu, aniž by se snažila podsouvat ten "správný", umí vykreslit nuance povah, aniž by vytvářela padouchy a hrdiny.


Anne_and_books
Anne_and_books
30.07.2020 3 z 5

Na knihu mě (mimo jiné) nalákala anotace zmiňující téma legalizace potratů v Sovětském svazu. Tohoto problému se příběh však dotýká jen okrajově a spíše jsou rozebrány životní osudy hlavních postav, které jsou však neméně zajímavé. Občas tam na mě byla přílišná detailnost a podrobnosti o životě vedlejších charakterů mě často do děje příliš nevtáhly. Knize jsem na hodnocení těž ubrala za prostřední, za mě dosti "ezo" část, kterou jsem si nedokázala propojit s hlavní osou příběhu a dosti těžko jsem se jí prokousávala. Nicméně dílo určitě stojí za přečtení, přinese řadu podnětů o fungování ruské/sovětské společnosti.

mol378
mol378
24.05.2020 5 z 5

Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla - o paměti lidské, paměti národa, rodinných vztazích, strachu, svobodě, o tom, že člověk přežije jakékoli podmínky a dokáže si - když chce - vyrvat svoji svobodu, minimálně tu duševní a duchovní. Zajímavé jsou dějinné události - smrtí Stalina počínající mírné tání, tupá blbost režimu za Chruščova, všudypřítomný sovětský bordel a šlamperaj - nu što, nás mnógo, proto naprostá bezohlednost ke kvalitě života jedince, mašinerie totality. O to pozoruhodnější je pohled na mládež v době, kdy na Západě bujelo hnutí hippies - i v Sovětském svazu bylo cítit ve vzduchu. Dějové části jsou prokládány částmi imaginativními, snovými, tvoří však pevně skloubený celek a vše nejasné v polovině knihy se v jejím závěru spojí. Velmi promyšleně napsáno. A poselství - vkládejte do dětí lásku, i když se vám mnohdy nelíbí a nechápete jejich způsob života. Láska je ochrání a všecko dobře dopadne! Knížku si určitě koupím, nutno mít v knihovně. Čtěte.

VendulaB
VendulaB
15.04.2020 4 z 5

Zajímavá kniha, která velmi nenásilným způsobem ukazuje život jedné sovětské rodiny v průběhu 40. - 60. let., přičemž na pozadí nám nenápadně běží "velké" dějiny. Začátek rychle vtáhne do děje, druhá třetina mi přišla slabší (příběh se jakoby ztrácel), závěr však vše vynahradil. Rozhodně stojí za přečtení.

kamilnaj
kamilnaj
04.04.2020 4 z 5

Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy pořádně začetl. Kniha se na začátku nečte lehce, ale postupem času čtenáře dostane - Ulická to prostě napsala výborně. Člověk až žasne nad tím, jak lehce dojde k nenávratným změnám v životě lidí a k rozvratu rodiny.

VerStetinova
VerStetinova
25.01.2020 5 z 5

Parádní a velkej román, kde se stihle prohnat válka, pohřbít Stalin, jen trochu to roztát, ale to hlavní, to hlavní přeci bublá v pozadí.
Já to četla hlavně jako knihu o tom, jestli je nutný tzv. mít pravdu, a kolik těch pravd asi tak může být.
Ale vůbec nepochybuju o tom, že se to dá číst asi dvaceti dalšími způsoby.

BaS1972
BaS1972
10.09.2019 5 z 5

Překvapivě čtivá kniha.

slecnapeta
slecnapeta
09.09.2019 4 z 5

Necte se lehce, ale rozhodne stoji za precteni.

000nugatovej
000nugatovej
25.08.2019 4 z 5

Tohle Ulická umí. Skrze soukromé dějiny postav čtenář lépe pochopí velké dějiny.
A ještě přidám jeden citát:
"... Za nějakých tisíc let, Táněčko, a možná už za pět set nějaký starý gynekolog jako já - vždyť naši profesi žádný pokrok nezruší - bude číst prastaré ruské dějiny dvacátého století a tam budou dvě stránky o Stalinovi a dva odstavce o Chruščovovi. A několik vtipů …" Táňa se usmála: "To není pravda, tati. Budou znát Achmatovovou, Cvetajevovou, Pasternaka a Stalina s Chruščovem zmíní jenom proto, že ti je pronásledovali." "Ale to bude, až nastane komunismus," zasněně do toho skočila Toma …. " "Ne, Tomočko, to bude až po něm …" (str. 142)

Sonik1974
Sonik1974
18.08.2019 4 z 5

První setkání s autorkou, které se určitě vyplatilo. Mám ráda příběhy ruských lidí na pozadí jejich dramatických dějin. Zejména ty romány, v nichž i přes velké dějiny jde o obyčejného člověka. Doporučuji, i když se nejedná o lehké čtení.

petrarka72
petrarka72
08.08.2019 5 z 5

Nelehké, věcné, přitom emocionálně působivé čtení, sága rodu Kukockých, byť bez nutnosti pokrevní přízně mezi jeho členy. Spíše než o povolení potratů, všude uváděného jako hlavní lékařův motiv, jde spíše o život a jeho hodnotu a smysl, o nezbytnost paměti a existenci vztahů silnějších, než jsou ty příbuzenské. Myslím, že k této knize se jednou vrátím...

pajaroh
pajaroh
07.08.2019 5 z 5

Případ Kukockij Ljudmila Ulická napsala téměř před 20 lety a tak si říkám, proč trvalo tak dlouho, než vyšel v českém překladu, zatímco kdejaký brak je přeložen do měsíce.

Výborné dílo, které u této spisovatelky láká ke srovnání, takže za mě mezi Zeleným stanem (top) a Danielem Steinem. Prostřední část byla trochu rušivá, ne že by byla slaběji napsaná, jen z děje přes všechna spojení a zobrazení známých postav hodně vybočovala.
A jinak kniha obsahuje přesně to, co mám na této spisovatelce ráda - skvěle vykreslené osobnosti (záměrně neužívám osoby, protože i u vedlejších postav mám pocit, že jsou jedinečně popsány), historické události, politika zasahující do běžného života, nouze, chudoba i bohatství obyvatel Moskvy, Petrohradu a jiných míst, odkazy na ruskou klasiku a výborný styl psaní.

Vojslava
Vojslava
01.08.2019 4 z 5

Román na mě nepůsobí tak strhujícím dojmem jako Zelený stan a Daniel Stein, ale nicméně se nedal odložit. Síla nepokrevní rodiny, ze které všichni nějak unikají... A vše sjednocující sen ve druhé části, který nabízel smysl tam, kde se v dalším ději vytrácel... Prostě čtení k zamyšlení nad osobními dějinami v soukolí historie...

douchová
douchová
11.06.2019 4 z 5

Velmi dobrý román, ovšem musím se přidat k předešlým komentářům, že prostřední snová část je v knize přebytečná. Minimálně svým rozsahem. Byl by to zajímavý vstup do hrdinčiny mysli, ale tak na dvaceti stranách, ne na sedmdesáti. Trochu to ruší. Ale rozhodně to stojí za přečtení.

salamandrina
salamandrina
29.05.2019 4 z 5

Mě se tyhle rodinné ságy, příběhy, čtou dobře. Upřímně jsem moc nepochopila ten ezoterický střed, podle mě by mohl být i kratší, aby čtenář pochopil, co se děje v hlavě hlavní hrdinky, ale zas takovej vopruz to nebylo to číst. Chybí mi trošku nějaká eskalace, ohraničení příběhu, ale ten jazyk, jakým to je napsaný je tak čtivý a krásný, že jsem na konci ani nebyla nijak zklamaná.

Peřinka
Peřinka
25.04.2019

Nepřísluší mi knihu hodnotit, jelikož jsem jí nedočetla.
Pro budoucí čtenáře mám, ale potřebu napsat, že se skutečně nejedná o lehké čtení. Já musela v půlce knihu odložit, nedávala jsem to. Autorčin styl mi nesedí, děj se příliš vleče a já v půlce stránky zapomínám, "o co že to vlastně šlo"... Možná si knihu oblíbí někdo kdo čte rád odborné historické knihy a touží po trochu beletrie.

Márinka
Márinka
20.04.2019 5 z 5

Ano, je to kniha velmi intelektuální, angažovaná, ruská. Nečte se lehce. Musí se u ní přemýšlet, či dokonce informace dohledávat. Např. spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého samozřejmě znám, maturovala jsem z ruštiny, ale Tolstojovské hnutí bylo pro mě dosud velkou neznámou.
Je však také plná lásky, lidskosti, zrady i věrnosti. Všeho, co správná rodinná sága má mít.

Atuin
Atuin
09.04.2019

Anotace zavádí poněkud jiným směrem. Způsob vyprávění je typický a Ulická je v tom rozpoznatelná od prvních stránek. Ono se těžko právě se dá namířit slovem strhující, ale kdo se v tomto typu vyprávění orientuje porozumí, že strhnout to dovede mistrovský..4/5

Bezantina
Bezantina
17.03.2019 3 z 5

Kniha nebyla úplně špatná, ale dle anotace jsem čekala trochu jiný směr dění.. Prostřední část jsem úplně nepobírala (a mohla být také poněkud kratší) a Táněčka mi tedy nesedla vůbec - v mých očích rozmazlený spratek a tak trochu d.vka..