denib komentáře u knih

Rasová segregace je hrozná věc. Vyvolává strach a napětí na obou stranách a v takové natlakované atmosféře pak stačí už jen malá jiskra a dojde k výbuchu. Bloom jako jihoafrický autor věděl, o čem píše, a jednoznačně hájil práva černošských obyvatel. Příběh ale není černobílý. Na obou stranách se najdou lidé poctiví a hodní stejně jako chuligáni a manipulátoři. Samozřejmě i tak z toho běloši nemůžou vyjít dobře. V knize je taky velmi dobře popsaná psychologie davu - dav není spousta jednotlivě myslících lidí. Dav je jedna příšera schopná děsivých věcí.

14.05.2017

Dobré povídky. Některé jsou brutálnější, některé skoro humorné ... Bavilo mě to právě pro tu rozmanitost. Autor má mimořádnou fantazii. Občas jsem zřejmě četla s otevřenou pusou, jak mě ty nápady překvapily :-)

3 13.05.2017

Tak tohle byla paráda! Na začátku jsem tápala v celkem velkém množství nových slov a pořád jsem listovala zpátky, protože jsem si je nepamatovala. Později jsem zjistila, že je na konci knihy slovníček :-) Po počátečním zmatku mě ale kniha opravdu nadchla. Je to originální a lehce se to čte. Místy to je hodně napínavé, místy smutné, místy i humorné. Problém je akorát v tom, že ještě nevyšel druhý díl ... Potřebuju vědět, jak to pokračuje!!!

13 12.05.2017

Dick Francis měl talent vyprávět tak, aby problémy dostihového prostředí pochopil i čtenář, který dostihy nezná. A hlavně měl talent psát napínavé a dobře čtivé knihy bez zbytečných surovostí nebo věděckých postupů vyšetřování. Prostě klasická detektivka, kde má hlavní roli zdravý rozum. Moc se mi tento styl líbí.

2 12.05.2017

Krásné autobiografické verše. Seifert píše o dětství, mamince, lásce, poezii i Praze. Tím, že se jedná o vzpomínky, to na mě působí hodně opravdově. Pro mě trochu překvapivě je zde zařazená i Píseň o Viktorce. Nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami. Seifert byl prostě Pan Básník.

1 08.05.2017

Poetická kniha silná vykreslením pocitů a povah postav. Napsaná nádherným jazykem. Její čtení byl opravdu zážitek, při kterém jsem zkoumala a vzpomínala na vlastní pocity a zážitky. Určitě se k ní ještě vrátím.

7 08.05.2017

Nedá mi to, abych především nepochválila grafickou stránku knihy. Nejen že se jedná o antologii pěti básníků, ale také osmi ilustrátorů. A ilustrace to jsou opravdu krásné. Zejména u Karla Demela a Zdeňka Hajného (ale i u pár dalších ilustrací) mám dojem, jako bych se dívala na velká plátna. Krásná velká plátna. To mě nadchlo. Básně všech pěti autorů mi připadají dobré, ale samozřejmě některé se mě dotkly víc, některé míň. Mým oblíbencem se stal Petr Skarlant. Díky němu a díky ilustracím dávám nakonec o hvězdičku víc, než jsem původně chtěla.

3 07.05.2017

Takhle má vypadat zajímavá kniha, ve které se spojuje jak příběh samotný, tak vykreslení tehdejší doby a atmosféry. Život hlavní hrdinky je těžký, ale dostatečně si uvědomuje, že mnozí jsou na tom ještě hůř. Díky povolání porodní báby se dostane do styku se spoustou lidí a vidí jejich životy. Takže se čtenář hodně dozví nejen o porodech, ale i o problémech během hospodářské krize - chudobě, rasismu, nezaměstnanosti. A je to napsáno velmi lehce, člověk se ani nenaděje a už je kniha přečtená.

7 07.05.2017

Na přebalu je kniha označená jako historický román. Bohužel k takovému tvrzení nestačí, že v ní vystupují skutečné osobnosti na skutečných místech. V Anglii, Skotsku i Walesu se ve 13. století děla řada zajímavých věcí. A i když už toho o té době bylo hodně napsáno, pořád je podle mě z čeho těžit. V této knize ale autorka skutečnosti potlačuje do pozadí - vlastně je zmiňuje, jen když to je nezbytně nutné pro děj. Místo toho si vymyslí naprosto šílenou chůvu s chorobnou závislostí na hlavní hrdince, věštění budoucnosti a sexuální scény s duchem. Pokud někdo hledá ženský román, tak lze knihu zřejmě doporučit - uznávám, že je psaná velmi čtivě. Pokud ale někdo chce historický román, ať se této knize vyhne velkým obloukem.

05.05.2017

Tak tohle bylo opravdu drsné. Kinga mám ráda, takže jsem toho od něj přečetla už hodně, ale teď poprvé jsem přemýšlela, jestli by mohl takové dílo napsat autor, který je sám plně normální. Jak může tak věrohodně vykreslit, co se postavám odehrává v hlavě? Možná mě to tak vzalo kvůli tomu, že v tom tentokrát není žádná mimozemská nebo nadpřirozená potvora, nic nevysvětlitelného. Takže nic, co by se opravdu nemohlo stát. Navíc téma koncentračních táborů je dost děsivé samo o sobě.

13 30.04.2017

Bylo pro mě hodně zvláštní číst, že si někdo během války užívá krásný výhled z letadla a do akce si chce vzít foťák. Jenže proč vlastně ne? I během války se člověk musel prostě nějak snažit žít a jak sám autor píše, ani nevěděl o všech zvěrstvech, která se v Evropě páchají. Je to hezká kniha. Řekla bych, že ještě lepší než ostatní knihy.

2 30.04.2017

Hrabal měl velmi specifický smysl pro humor, který mi sedí a mám ho ráda. Je úžasné, jak mi při jeho knihách může být smutno i veselo zároveň. Stejně tak to je s Městečkem. Člověk se musí smát, ale když se nad tím zamyslí, není to vždycky k smíchu ... Ale platí to i obráceně: i velmi smutné věci se zde dají číst s mírným úsměvem. Nebo alespoň s klidnou myslí, což je možná ještě důležitější. Vynikající kniha.

6 28.04.2017

Agatha zase jednou ukázala, že je výborná spisovatelka. I když se nejedná o úplně tradiční detektivku, je to skvělá kniha. Nějakou dobu jsem si dokonce myslela, že to detektivka vůbec nebude, což by mi nevadilo (už "Vlastní životopis" nebo "Pověz mi, jak žijete" ukázaly, že Agatha umí psát i bez vražd). Nakonec jsem se ale mrtvol dočkala. Konec jsem tak trochu očekávala, ale to mi vůbec nezkazilo požitek ze čtení. Vůbec nechápu, proč jsem se k této knize své oblíbenkyně dostala až teď.

6 28.04.2017

Mám pocit jako by autor trpěl depresí. Verše jsou smutné a beznadějné, hlavní témata jsou osamělost a stáří. Ale jsou to podle mě dobré verše. Líbí se mi některá slovní spojení, např. "celoživotní povinnost hledat něhu".

26.04.2017

Všechny knihy Johna Irvinga jsou báječně "ujeté", tahle je navíc i poměrně tajemná. Myslela jsem, že mě Irving už nemůže moc překvapit, ale stalo se. Autor sice trochu "vykrádal" Pravidla moštárny, ale vůbec to nevadilo. Hlavní postavy jsou opět lidé, kterým se stávají naprosto neuvěřitelné věci, ale tentokrát ještě neuvěřitelnější. Čtení myšlenek, duchové ... Byla to prostě paráda. Samozřejmě Irving je autor, kterého buď zbožňujete nebo nesnášíte a já patřím do té první kategorie. Pokud Irvinga rádi nemáte, nebudete mít rádi ani tuto knihu. Ale ostatním jí vřele doporučuji.

6 25.04.2017

Výběr nádherných veršů z různých období Burianova života. Básně milostné, válečné, vzpomínkové ... Nechybí ani verše z koncentračního tábora, které samozřejmě ukazují tu hrůzu, ale zároveň nejsou zbytečně morbidní - to opravdu obdivuji. Ale ne všechny verše jsou smutné.

Ne slzy s oblak nekanou jen prší
jak rozevláté vlasy šedé paní
která se češe v modru na návrší
než s meluzinou se dá do zpívání
Vystavte čelo dešťům samotáři
ať s něho smyjí ustarané vrásky
jak je svět bídný tak je plný lásky
a účel toho nehledejte v snáři

1 23.04.2017

Páni, tohle byl tedy zapeklitý případ a před koncem i dost napínavý. Nero Wolfe zase jednou dokázal, že při vyšetřování je nejdůležitější bystrý mozek. Sláva klasickým starým detektivkám :-) V celé knize navíc opět nechybí Archieho vtipné hlášky. Takže míň než 5 hvězd dát nemůžu, spíš bych potřebovala nějakou navíc :-)

2 22.04.2017

Jsou to krátké povídky, někdy jen krátká zamyšlení nebo zprávičky z lesa. Je to většinou milé, odpočinkové a zajímavé čtení. Autor měl evidentně přírodu rád a o zvířatech i rostlinách toho hodně věděl, takže se toho čtenář také hodně dozví. Kazí to jen pár kapitol, ve kterých mi autor připadal zbytečně krutý - třeba když na psa bere karabáč nebo když hodně ošklivým způsobem zabije lasičku. Takže kniha hezká, ale autor mi sympatický není.

21.04.2017

Po přečtení této knihy mám dojem, že jsem Otu Pavla možná letmo zahlédla z rychlíku. Zatímco v první stanici jsme zbytečně nabrali zpoždění, ve spoustě dalších (a zajímavějších) jsme ani nepřibrzdili. A když jsem v nějakých pozdějších částech knihy našla připomínky na to, co se mu stalo dříve, ale co dříve zmíněno nebylo, přemýšlela jsem, jestli jsme dokonce nevykolejili. Od životopisu bych rozhodně čekala více informací.

20.04.2017

Skvělá kniha. Je pravda, že mi je po jejím přečtení zase smutno. Vždycky mi je bídně, když si uvědomím, čeho jsou lidé schopni. A že se to stalo během války, to vůbec neomlouvá. Nikdy, opravdu nikdy, bych nechtěla být v situaci, že kvůli okolnostem smrti nebudu vědět, jak svoje blízké pohřbít. Zároveň je ale také kniha nádherná v tom, jak může dobrý příběh, dobrá kniha, stmelit lidi a poskytnout jim radost a vytržení z běžného života. A hodně k zamyšlení jsou obyvatelé vesnice - o kom se dá říct, že je vyloženě kladná nebo vyloženě záporná postava? Musím se opakovat: skvělá kniha.

5 20.04.2017