dee7 komentáře u knih

Mrazivé čtení, není mi z toho moc dobře. Když vidím, co se teď ve světě děje..
Uvízla mi v hlavě spousta zajímavých myšlenek z knihy, ale jednu větu bych raději zapoměla:
"Od roku 2022 jsme vyhráli dvě světové atomové války".
Krindy pindy, co já teď s tím, jak si to mám vytlouct z hlavy?

43 09.06.2017

Ke knihám s nálepkou bestseller přistupuji velice obezřetně a jen na vlastní nebezpečí :)
Ale tady jsem byla velice příjemně překvapena!
Lapena mě lapila hned na začátku a pustila až na samém konci. Přečteno za pár (pozdních nočních) hodin, ale nešlo to jinak, musela jsem se dozvědět pravdu! :)
Na prvotinu velice zdařilé, ikdyž závěr knihy mě trochu zklamal..

32 15.05.2017

Mary nezná nic jiného než nekonečnou dřinu na rodném statku, práci od slunka do slunka. V rodině jsou napjaté vztahy – netečná matka a všemu vládnoucí despotický otec, který nejde pro ránu daleko.
Mary si rozumí akorát s dědou, sice má "zákaz" s ním mluvit, protože ji zdržuje od práce, ona si ovšem z toho těžkou hlavu nedělá. Je to správně „držkatá“ patnáctiletá holka, které musíte již od začátku fandit!
Poté co ji otec „prodá“ do služby na faru, obrací se Maryin život k lepšímu. Je konec úmorné dřině, naučí se číst a psát, přeje si, aby na ní byl děda hrdý..
Víc neprozradím, určitě si knihu přečtěte!!

25 15.05.2017

Tedy, že by to byla až taková psina :) to tedy ne. Trochu mě pobavila "prověrka" cyklistického závodu, ale to je fakt žalostně mááááloóó...
Nevím, jestli mám dát autorovi ještě další šanci..

19 28.04.2017

Brečela jsem......a hodně..... Jak tohle může člověk člověku provést??....
V knize jsou vylíčeny skutečné příběhy tří žen - plné bolesti, smutku, strachu, každodenní boj o holý život, a jejich odhodlání, obrovská vůle žít a přežít:
"Na to budu myslet až zítra. " ( Ančin oblíbený citát od její hrdinky Scarlett O´Hara ).
Můj obrovský dík patří autorce, která vypátrala osudy statečných žen a popsala i jejich život po válce.
Velkou úctu chovám k lidem v Horní Bříze, za jejich odvahu a nezištnou pomoc - tisíceré díky!

29 28.03.2017

Jak ráda jsem se vrátila alespoň na chvíli zpět do dětství!
Pro mě asi ta nej, nej pohádková knížka s překrásnými ilustracemi od Heleny Zmatlíkové.

25 06.03.2017

Příběh mi připoměl únos malé Maddie, tolik let již uplynulo a žádná stopa..
Jinak, kniha napínavá až do samotného konce, tipovala jsem si pachatele, ale (naštěstí) neuhodla. Musím říct, že mě velmi nemile překvapil!
Výborně napsáno, ta Joy prostě umí :)
Doporučuji k přečtení.

27 22.02.2017

Na doporučení svého otce ("Přečti si už, konečně, Deset dětí paní Ming"), jsem si knížku přečetla, no přímo jsem ji zhltla a.. mňam, byla to tedy malina :)
Krásná knížečka, plná moudrosti, zralých a "zdravých" úsudků, balzám na duši.. Až jsem litovala, že je už konec, tak mi bylo mi při čtení hezky..
Díky, tati za tip!

24 21.02.2017

No..hmm....tedy, číst tuto knihu jako první v pořadí, s největší pravděpodobností bych už si žádnou další od Liane M. nepřečetla.
Beru to tak, že si paní spisovatelka potřebovala odpočinout ;) a doufám, že další knížka bude mnohem záživnější, čtivější. Že se dočkám opět toho skvělého vnitřního "jásotu", jako jsem měla při čtení Sedmilhářek.
No, nepotěšila jste mě, ani já Vás nepotěším, 4*

17 19.12.2016

Nádherná knížka, strhující příběh!!
Film se velice povedl, ráda se na něj znovu podívám, ale kniha je prostě kniha - klaním se, skvostné dílo!!
Na "stopro" se k ní ještě vrátím. Je to pro mě jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Děkuji, pane Arthure Goldene!!

36 20.09.2016

Další silný a nezapomenutelný příběh z temného období holocaustu - odloučení dětí od rodičů, schovávání se, neustálý strach, násilné deportace do koncetračních táborů, zrůdnosti doktora Mengeleho.. Ne, na to se nedá zapomenout!!
Určitě bych také doporučila jako povinnou četbu do škol.

22 19.09.2016

Opět parádní počtení, moc se mi líbila!
Pobavila jsem se, ba i v zádech mi zamrazilo ( "Hypermarket").. knížku určitě doporučuji k přečtení. Doufám, že se od paní autorky již brzy dočkáme další várky příběhů - už se moc těším :-)

21 07.09.2016

Další super dílko od Lenky Lanczové!
Sice jsem se -náctiletému věku již poněkud vzdálila, ale knížky od této autorky nikdy nepřestanu mít ráda - ta holka prostě umí!! :-)

21 25.08.2016

Přelouskla jsem na jeden zátah a z knihy jsem nadšenáááá!
Čtivě napsané povídky, stylem "takový je život". Pravdivé, veselé i smutné ( některé až moc smutné ), s otevřeným koncem nutícím k přemýšlení o....no, o životě přece!
Určo doporučuji k přečtení. Já jdu teď na "mrkev" :-)
Jen tak dál, Moniko!

21 16.08.2016

Krásně se četla, stránky jsem jen hltala..
Moje první setkání s touto autorkou a musím říct, že určitě ne poslední, ihned jsem si její styl psaní zamilovala. Skvěle vykreslené postavy, děj zasazen do drsné ( ale nádherné ) norské krajiny, wow, nemohla jsem se od knížky odtrhnout!!
Určitě doporučuji k přečtení.

20 09.08.2016

Jelikož jsem nečetla předchozí díly této série, měla jsem na začátku v postavách pěkný "guláš". Nemohla jsem se začíst a myslela jsem, že "praštím s knihou do kouta" :-) Po velkém sebepřemlouvání jsem se do knížky pustila a ejhle, po těžkém začátku se četla kupodivu dobře.
Pěkné čtení, taková oddechovka na léto.
Další dílka této autorky už ale číst asi nebudu. No.. nikdy neříkej nikdy :-))

18 09.08.2016

Silný a nezapomenutelný příběh, který budu mít dlouho ve své paměti. Obdivuji lidi, kteří si tím peklem prošli, přežili, měli rodiny, ta zoufalá touha žít, dočkat se konce války..
Každý už si v mysli a v duši navěky nesl svoje "neviditelné zranění"..

" Sebrala jsem veškerou svojí odvahu a zeptala se nejblíže stojícího důstojníka SS, kdy se opět setkáme se svými rodiči.
"Za chvíli", odpověděl mi a jen tak koutkem úst se ušklíbl.

27 26.04.2016

Poláček nikdy nezklame, krásný příběh, krásná čeština. K jeho knížkám se vždy ráda vracím.

44 25.04.2016

Když jsem knihu začala číst, moc se mi líbila. Ovšem, v té chvíli, kdy autorka "opustila" Francii a zasadila příběh do dnešní doby, mé nadšení značně opadlo. Nemohla jsem se začíst, často jsem se musela vracet k některým pasážím, závěry obou příběhů mě připadaly jako takové těžko uvěřitelné a sklouzlo to do stylu červené knihovny, škoda..

30 29.03.2016

Nádhera..
Romány "od Steelové" moc nemusím, jsou si podobné jako vejce vejci, ale tento příběh se spisovatelce opravdu povedl. Jak u výborného filmového zpracování ( s N. Kinski ), tak u knihy jsem brečela jak želva..

24 29.03.2016