de_baques
komentáře u knih
Aféra Niny B.
Johannes Mario Simmel
Autor má úžasný vypravěčský talent a dokáže vykouzlit úžasnou atmosféru z obyčejné cesty po německých dálnicích konce 50. let.
Sladký čtvrtek
John Steinbeck
Nebylo to vtipné, nebylo to svižné, úděsně sešroubovaná zápletka, zbytečná kniha.
Zločinný omyl
Franz Carl Weiskopf
Jedna z nejlepších knih (s válečnou tématikou), které jsem kdy četl, kvalitou plně srovnatelná s Na západní frontě klid.
Hlavní předností je vhled do duše obyčejných vojáků (žádných hrdinů), kteří chtějí pouze přežít a vrátit se k normálnímu životu, bohužel postupně zjišťují, že věci už zašly tak daleko, že jakýmkoli lavírováním se definitivně dostávají na stranu nepopsatelného zla. Mučivý pocit bezmoci, lpění na životě uprostřed bezpříkladných německých zločinů z knihy přímo čiší.
Zásadní je i používání dnes již zakázaných (neboť považovaných za nekorektní) spojení - "...Němci rozpoutali válku, německé zločiny" atd., je to informace triviální, ale veledůležitá v dnešním kontextu výuky, kdy se v podstatě výhradně používají uměle zkonstruované (a nesmyslné) pojmy Nacistické Německo, nacistické zločiny atd.
Obsluhoval jsem anglického krále
Bohumil Hrabal
Nebýt obstojného konce, tak to byla hvězda jedna. Kniha sama je balastem rádoby nápaditých epizod bez hlubšího propracování. Nechutné scény bez špetky poezie, brr. Prototyp zbytečného díla. Jistou (částečnou) paralelou mohou být Trampoty pana Humbla od Neffa, které jsou zpracováním někde v nedohlednu před tímto nesmyslem.
Klubko zmijí
François Mauriac
Velmi kvalitně zpracované nadčasové téma vztahu mezi urputnou celoživotní snahou chránit a rozmnožovat majetek a pozdním prozřením, že bez víry v Boha nedává lidská existence žádný smysl.
Norské dřevo
Haruki Murakami
Sugestivní kniha, která je svým námětem nadčasová a díky japonským reáliím je i všední děj zajímavý. Některé přepjaté scény chtějí lacině šokovat, ale jinak se toho moc vytknout nedá.
Nulté číslo
Umberto Eco
Kniha má velký spád, ale i v té rychlosti autor přináší praktickým způsobem zamyšlení nad fenoménem dezinformace, o kterém se nás média snaží přesvědčit, že je něčím novým. Nosnou myšlenkou (postavenou na italských specifických reáliích) je, že existují jen 2 typy novinářů - ti co vám podstrkují dezinfomace vědomě a ti, kterým jsou dezinformace podstrkovány a oni je v dobré víře šíří dál.
Bratrstvo II. - Mária
Alois Jirásek
Alois prostě umí, napsal strhující historický román odehrávající se sice v místně omezené lokalitě dnešního Slovenska, ale s přesahem na události hýbající tehdejší Evropou.
Samozřejmě se dá dílu vyčítat ledasco - nadržování kacířům, přílišná idealizace Jiskrova žoldnéřského vojska, ale nosná linka příběhu, která je v Márii a její lásce k rodné zemi (Uhry) a pochopitelná nenávist k uchvatitelům Horní země je pro tento díl určující a její zpracování je fantastické, napínavé, čtivé, velmi uvěřitelné.
Směšné lásky
Milan Kundera
Napsat dobrou povídku je hrozně těžké, moc autorů to neumí, ale zde se to povedlo až na asi 2 výjimky na výbornou, oproti autorově nesnesitelné Nesnesitelnosti je tato knížka uvěřitelná a nepouští se v ní do nepřesvědčivého filosofického uslintávání.
Neodpustím si napsat, že mne mrazí, když je tato kniha/autor kritizována v rovině nevyváženosti ženských postav. Fakt nechci, aby se i knihy psaly po vzoru USA filmů/seriálů, kde musí být mezi hlavními aktéry inteligentní žena, černoch, latinoameričan a homosexuál.
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
No už aspoň vím, od koho Viewegh častokráte opisoval. Tahle kniha je směsí hlubokých-filosoficko-etických (velmi často) naprostých blábolů vážně pronášených servírkou, co se osudově zamiluje na první pohled a několika dalšími postavami, co si nedokážou poradit sami se sebou, k tomu se občas přimíchá naprostý úlet jako bylo intermezzo "balada o h***ě". Na druhou stranu číst se to (sice s povytaženým obočím) i tak dalo. Zkusím od autora něco jiného, snad lepšího.
Přetížení
Arthur Hailey
Absolutně nejslabší román, který jsem od Haileyho četl. Vybral si jako vždy zajímavé odvětví, kde se pokusil vystavět podle osvědčené metody dramatickou zápletku prolnutou řadou oborových podrobností - tentokráte z energetiky.
Čili parametry nastavené dobře - ale v hlavní roli tak nesympatický, sebestředný postelový hrdina, který si nemůže pomoct a musí se vyspat s kámošovou manželkou, aby konečně otěhotněla, za hoďku přijde hned její ségra, že chce taky, pak orgie s od krku dolů ochrnutou čtyřicátnicí a zakončí to mladinkou černoškou. Mezitím do děje zasazená obstojná kritika levičáckých ekoteroristických organizací (typu greenpeace, duha apod.), bohužel to bylo na takhle obsáhlou knihu hodně málo.
Z letopisů sázavských
Václav Beneš Třebízský
Další velmi pěkná kniha od Třebízského, do takto vzdálených údobí se autoři české historické prózy moc nepouští, chce to víc fantazie, nedá se toho tolik opsat z pramenů.
Proud času
Michael Crichton
Začátek ve stylu obvyklého vědeckotechnického Crichtona byl vynikající, druhá polovina odehrávající se ve 14. století už autorovi zdaleka tolik nesedla, dobrodružné rytířské romány holt nejsou jeho parketa.
Večerní zprávy
Arthur Hailey
dobrá práce, ale vzhledem k tomu, že autorova vrcholná díla (Konečná diagnóza, Hotel) to v žádném případě nedohání, tak musí hvězdy dolů
Drobné povídky a obrázky
Alois Jirásek
směkám před autorem, zvláště poslední novela Starosvětské obrázky byla úžasná, jedna z nejhezčích novel, co jsem kdy četl
Konečná diagnóza
Arthur Hailey
Zatím spolu s Hotelem to nejlepší co jsem od autora četl, nejvíce zarážející je jak málo se vlastně od 50. let medicína posunula - aspoň co se týče velkých objevů pro masové využití. Román se díky tomu čte jako by byl napsán před rokem.
Andělé všedního dne
Michal Viewegh
Autorova síla je v humoristických novelkách, překvapivě dobrý je v politických detektivkách, ale vážná témata asi nejsou jeho parketa. Už sám námět knihy je jako od "něcisty" VH, andělé tu vystupují jako poloblbové!? a zřejmě mají být jakousi vtipnou linií knihy, což se nedaří a kniha se tak točí v kruhu trapnosti a povrchnosti. Velká devíza knihy je v tom, že jsou autoři, kteří podobnou slátaninu rozvedou na 400 stran, takže za úspornost a jakés takés zpracování **
Vlak do Istanbulu / Tajný kurýr
Graham Greene
Vlak byl poměrně nudná záležitost, stejně jako v Tajném kurýrovi i zde autor představil svoji opakovanou variaci na téma opuštěného antihrdiny, který nemůže uhnout od splnění svého "morálního" cíle (nejlépe zpracováno v Moc a sláva).
Biomanželka
Michal Viewegh
po třech výborných knihách (Mafie v Praze, Mráz přichází z hradu, Román pro muže) je tato kniha tragický omyl, námět není špatný, ale příběh je příliš unylým sledem jen občas mírně vtipných událostí
Mráz přichází z Hradu
Michal Viewegh
Zásadní chybu udělal autor v tom, že narozdíl od prvního dílu, kde pranýřoval děsivé kmotrovské prorůstání do státní správy a politiky, si v tomto volném pokračování vybral kmotry jen jako vedlejší cíl svého útoku a soustředil se na zavlasytahající dehonestaci jedněch z mála pozitivních postav veřejného života (Duka, Klaus, Hájek...), kteří jen prostě liberálně levicovému autorovi nesedí svými (s odstupem 8 let jasně potvrzenými ) názory. Další mínus je už fakt příliš mnoho dějových linií, skákání mezi nimi a faktické neuzavření většiny z nich. Nicméně vtipné to je a čtivé každopádně taky.