Andělé všedního dne

23 17. září

Ano - trochu jiný Michal Viewegh - on zde trochu bilancuje ....

Muž opuštěný ženou - manželé po 27 letech a mladá vdova ....

A kolem andělé ...znající náš osud a snažící se pochopit lidský svět - tak, jak se my snažíme přemýšlet o jejich existenci ....

Autor ve své tvorbě dozrává - zde používá i citace - ovšem ne každému se líbí jeho psaní ....

A v závěru říká : " Nemusíme věřit v Boha, ale nesmíme přestat doufat .... "
Doufat, že nás andělské bytosti chrání ....

01. září

Příběh jednoho dne. Sebevrah, vdova a muž, kterému zbývá jeden den života, se setkají. 4 andělé.
Čtivé, ale autor podle mě neví, čemu vlastně chce věřit.....
Smutné.
(2008)

4 26. července

Líbil se mi nápad andělů, kteří se snaží vykonávat laskavosti. Mám rovněž ráda knihy odehrávající se v mé milované Praze. Knihu jsem měla přečtenou za jedno odpoledne, příjemně ubíhala. Našla jsem v ní lidskost, hořkosladké osudy, i moudrost.

23. července

Námět to není špatný, jenže pořád mi vyskakuje to "ale"... Vieweghovi (až na pár výjimek) asi nikdy nepřijdu úplně na chuť...

4 19. července

Moje nejoblíbenější kniha od Michala Viewegha. Jeho "běžné" postavy jsou tentokrát zasazeny do skvělého tématu. Nápad "andělů všedního dne" mě opravdu nadchnul, příběhy, v nichž se dějové linie jednotlivých postav postupně spojují, mě baví odjakživa a autor i skvěle vychytal délku knihy. Skvělé, trošku melancholické, počtení.

5 15. července

Povedená knížka, dost se vymyká autorově tvorbě, což oceňuji, je hodně jiná. Kniha je čtivá a vede nás k zamyšlení nad životem a nad tím, zda nad námi opravdu bdí andělé. Občas je fajn zastavit se, zamyslet se a věřit, že bdí.

2 04. května

Zajímavá kniha. Četl jsem ji v pubertálním věku a trošku jsem bojoval s tím, zda se mi líbí, či nikoliv.
Myslím, že do ní postupně dorůstám, jestli si ji přečtu za patnáct let, tak možná už budu přemýšlet i o pěti hvězdách :).