Andělé všedního dne

2 29.10.2021

Moc se mi ten příběh líbal, místy mě rozesmál, místy dojímal. Doporučuju všem.

40 05.02.2021

Hořkosladká andělská parodie, chce se říct. Zdá se, jakoby snad Vieweg měl s anděly docela slušnou zkušenost, podobně jako s lidmi, kteří se na anděly obrací o pomoc a žádají o ochranu. Spíše si ale načetl andělskou literaturu a své poznatky a postoje Vieweg přenáší do takřka paradoxních situací a do andělů vkládá lidskou povahu, jízlivost a city. Jakési lidské pojetí nepodložené víry v andělskou pomoc, které se lidem dostane, ať o ni usilují nebo nikoliv. V doslovu Vieweg přiznává, že v anděly ani andělské teorii nevěří, což dává smysl. Vytvořil tak uvěřitelnou podobu lidské víry v nadpozemské bytosti, kterou svým způsobem znevažuje, protože chce varovat před těmi, kteří důvěřivosti a zranitelnost lidí, kteří pomoc potřebují, zneužívají. Fair enough.

Viewega obecně moc nemusím. Jednou jsem zase využívala pohostinnosti nemocničního zařízení na Karláku a můj kamarád mi pro rozptýlení přinesl Anděly všedního dne s věnováním od autora. Prý šel kolem pasáže, kde byla právě autogramiáda. To mě pobavilo. Viewega a dokonce s autogramem. Ale do čtení jsem se tehdy dala a musím říci, že jsem se nečekaně pobavila. Na pokoji jsem ležela se samými postaršími pacientkami (70+) a s jednou jsem vedla živé rozhovory. Všechny noviny a časopisy, co jsem přečetla, jsem jí dávala ke čtení a ona je přelouskala od titulku na první straně po text pod čarou na straně poslední. Vpravdě vděčná čtenářka. Já zrovna v Andělech četla pasáž, která karikuje (nás) vegetariány, a která mě upřímně pobavila, že jsem se nemohla udržet a smála se nahlas. Milá seniorní spolupacientka na mě hleděla s obrovským zájmem a s velkými otazníky v očích, cože to čtu a kdy že se s ní podělím. Jenže ona inkriminovaná část byla současně lehce erotická a já jsem se neodhodlala jí to svěřit. Byla jsem to ale zbabělec.

26 17.09.2020

Ano - trochu jiný Michal Viewegh - on zde trochu bilancuje ....

Muž opuštěný ženou - manželé po 27 letech a mladá vdova ....

A kolem andělé ...znající náš osud a snažící se pochopit lidský svět - tak, jak se my snažíme přemýšlet o jejich existenci ....

Autor ve své tvorbě dozrává - zde používá i citace - ovšem ne každému se líbí jeho psaní ....

A v závěru říká : " Nemusíme věřit v Boha, ale nesmíme přestat doufat .... "
Doufat, že nás andělské bytosti chrání ....

1 01.09.2020

Příběh jednoho dne. Sebevrah, vdova a muž, kterému zbývá jeden den života, se setkají. 4 andělé.
Čtivé, ale autor podle mě neví, čemu vlastně chce věřit.....
Smutné.
(2008)

5 26.07.2020

Líbil se mi nápad andělů, kteří se snaží vykonávat laskavosti. Mám rovněž ráda knihy odehrávající se v mé milované Praze. Knihu jsem měla přečtenou za jedno odpoledne, příjemně ubíhala. Našla jsem v ní lidskost, hořkosladké osudy, i moudrost.

1 23.07.2020

Námět to není špatný, jenže pořád mi vyskakuje to "ale"... Vieweghovi (až na pár výjimek) asi nikdy nepřijdu úplně na chuť...

6 19.07.2020

Moje nejoblíbenější kniha od Michala Viewegha. Jeho "běžné" postavy jsou tentokrát zasazeny do skvělého tématu. Nápad "andělů všedního dne" mě opravdu nadchnul, příběhy, v nichž se dějové linie jednotlivých postav postupně spojují, mě baví odjakživa a autor i skvěle vychytal délku knihy. Skvělé, trošku melancholické, počtení.