Dámaskloboukem komentáře u knih

Odloženo nedočtené. Strašně rozvleklé, postavy nijak výjimečné, příběh mi přišel bez jiskry…

9 31.10.2021

V jednom z rozhovorů autor uvádí, ze knihy píše slovo od slova. Každé pečlivě vybírá.
Tato titěrná hodinářská práce je určitě na textu poznat. Autor má za ni ode mne velký obdiv! Určitě vyžaduje obrovskou časovou investici. Opravdu brilantní
I ostatní naši přední spisovatele by se tu mohli lecčemu naučit.
Nevím jaké emoce má příběh ve čtenáři vyvolat? Já jsem ihned po dočtení prohlásila, ze to bylo takové milé…
Oceňuji zajímavé téma (hned jsem si googlila jestli existuje prezidentské lyceum) a věnování dědovi.
V první půlce mi trosku chyběla čtivost, takové to, když mě příběh chytí a musím otáčet pořad dál a dál. V druhé půlce příběh graduje, takže nutí číst a číst
ALE
trosku mi tam chyběla uvěřitelnost a reálnost příběhu. Co třeba vedlo najednou Báru k otočení o 180 stupňů …
Mezi řádky jsem cítila extrémní snahu mladého kluka navodit společenské drama.
To mi připada opravdu milé.
Časem se autor určitě ke špetce skutečného napětí propracuje. Máme se do budoucna na co těšit.
Vychází nová česká spisovatelská hvězda. HURÁ!

9 20.10.2021

Čtenarskym extrabonusem snad u každé knihy je, když autor upřímně fandí a souzni s hlavním hrdinou. Tady je to přesně tak. Pan Richter je fascinován Evzenem Savojskym. Dokonce brání i jeho sexuální orientaci, ačkoli to vůbec není nutne.
Knizka je překvapivě čtivá a to i pro laiky historie, jako jsem já. Tj.: Školni úroveň znalostí dějepisu sem tam oživena nějakou prázdninovou prohlídkou hradu či zámku. Asi od poloviny už jsem pochopila šablonu děje - kam Evžen přijel nebo přispěl vše se v dobre obrátilo maje pouze kladné lidské vlastnosti. Taky opakované popisy bitev už mě ke konci začínaly nudit a té nesmyslně prolité krve bylo až moc.
Byla jsem rada, ze to skončilo. Je škoda, ze takový velký vojevůdce umřel docela obyčejně doma v posteli. Víc by se hodilo, kdyby hrdinně padl někde v boji.
No co už. Tohle bylo jedine, co se mu v životě nepovedlo na jedničku s hvězdičkou dvakrát podtrženou.
Každopádně jsem si rozšířila své znalosti dějepisu a uznávám, ze pan Richter toho o válečné historii věděl opravdu moc.

8 10.04.2024

Pane Vondruška, myslím, ze Vám roste konkurence:)
Knížka se mi líbila, anžto jsem od ní vůbec nic nečekala:)
Příběh je precizně vymyšlen a poměrně dobře napsán. Občas styl sklouzavá k jednoduchosti, takže jsem pátrala, pro koho vlastně je kniha určena. Tipla bych to na YA literaturu. Poměrně kvalitní. Kupodivu.

8 24.03.2024

Knížku, která mě “chytne přečtu za dva až tri dny. Tohle jsem četla skoro tri týdny
Autorka vybrala úžasné téma příběhu. Beletrizovaný životopis netradiční hrdinky, zajímavá doba, krásné místo.
Dostala jsem trosku něco jiného než název a anotace slibuje, ale to mi nevadi.
Největším zklamáním v teto knize byli lidé. Až na domorodé afričany se snad nikdo nechoval normálně. Všichnou byli domýšliví, povrchní, sebestřední, sobečtí, konzumní. Prostě divní.
Jednak se mi všichni hrdinové dokonale pletli a to i tím, ze měli většinou dvě jmena. Těžko se mi sledovalo, kdo je čí manžel nebo manželka, s kým se zrovna chystá rozvést, kuli komu a koho podvádí s kým.
Bohužel se to týká i hlavní hrdinky Beryl. Dlouho mi nebyla žádná knižní postava tak nesympaticka.
Morálku v dnešní společnosti považuji za trosku více rozvolněnou. Ale ve srovnání s anglickými kolonizátory Keňi na počátku 20.století jsme úplní břídilové.

8 27.10.2023

Ten konec to zabil definitivně. Už od začátku to tedy nevypadalo na žádný zazrak, ani po stránce obsahu ani formy, navíc spousta chyb v korekci.
Hlavní hrdinka mě dojala hned z kraje radikalnim odsouzením nevěry, která potkala jeji chudinku dceru. O par stránek dal bez skrupulí líčila, jak cely zivot vesele podvadela svého manžela.
I na teto knize se ovšem dá najít něco zajímavého.
Tady je to jakási neutuchající víra v ženství navzdory věku. Vštípená starost o vlastní váhu.
A to je fakt.
Letos ve Francii jsem doopravdy nepotkala žádného obézního domorodce. Bohužel, v našich zeměpisných šířkách je nadvaha téměř pravidlem. Občas si to chce přečíst nějaký podobný kousek ze života jiného národa.
Autorka dost pravdivě a zároveň bez špetky odsouzeni popsala dva transvestity.
Úplně jsem si vybavila svuj rozhovor s jedním/jednou transgender, která posílená svou životní zkušeností, jala se poučovat: . co jsem se stala ženou, okamžitě mě přešly problémy s vysokým tlakem. Takže kdyby měl někdo podobné potíže, vřele doporučuji .
A svůdně až mírně afektovane u toho rozhazovala rukama s bezchybnymi růžovými nehty.
Celá Elodie

8 29.08.2023

(SPOILER) Ono to opravdu není o lásce, spíše sonda do života 57-leteho muže. Autor ví, o čem píše, takže je to docela autentické.
Hlavní hrdina Michal je vzdělaný, finančně zabezpečeny, ovdovělý podnikatel v literatuře , politicky korektní, mající přehled přes vaření s utkvělým (a opakovaně čtenáři zduraznovanym) názorem, ze vypadá na svůj věk mnohem lépe, než by měl.
Spatří o 20 let mladší makléřku, se kterou po týdnu u moře hodlá vstoupit do svazku manželského. Celou dobu jí opakuje, jak moc ji miluje. Ona úplně neví, ovšem poté, co svou chrabrost Michal projeví při úklidu mrtvoly, ho posune na úroveň dárce spermatu, které on vzmužil modrou pilulkou. (Taktéž opakovaně vzyvanou) :)

Oceňuji malý - cestovní formát knihy a pěkné postřehy z Chorvatska.

8 06.08.2023

Po knize jsem sáhla v tomto předvánočním čase s jasným cílem. Kuchařka je přehledná, ke každému receptu má i fotku finálního produktu.
Tipy na obaly nejsou nijak nápadité.
Recepty jsou nevšední. Par jsem si jich poznamenala. Nikoho tím obdarovavat nebudu, spis zkusim posunout hranice svého kuchařskeho umění.
Chystám se na punčovou esenci ( ta by se v tomto čase mohla sejít) , marmeládu ze zelených rajčat ( nevím, co s nimi), grissini s rajčaty ( mám je rada, ale nikdy jsem je nezkoušela upéct). Když uspěji, zvysim knize přiděleny počet hvězdiček.

8 13.11.2022

Po knížce jsem sáhla na základě nadšených komentářů pode mnou a hlavně proto, ze jedna z ústředních postav se jmenuje stejně jako já.
Dnes jsem náhodou narazila v novych komentářích na názor, ze autorka má zvláštní vypracecsky styl, který nesedí každému. ( komentář se týkal jiné knihy P. Stehlíkové a autorovi komentáře dlužím palec)
S tímto názorem se naprosto ztotožňuji a knížku odkládám nedočtenou.
Líbí se mi obálka, některá přirovnání jsou neotřele vtipná. Dej mi přijde podaný trosku chaoticky a opakování myšlenek zbytečné.

8 03.10.2022

Žádné nadšení z mé strany se nekonalo. Úhel pohledu je zajímavý, ale myšlenky se opakují a taky nějak nemůžu uvěřit, ze podstata vychází z učení Toltéků.

8 16.07.2022

Máte rádi tombolu?
Já moc.
Zvídavé obhlížení cen a představování, na co by se která dala využít, napětí při losování, euforie, když padne ten správný los, rozčarování z výhry, pokud je jiná, než původní přání a pak usilovné přemýšlení: co s tím?
Zda se podaří najít nějaké využití nebo zrovna vyhodit…
Takovou nekonečnou tombolou je pro mě půjčování e-knih z naší knihovny.
Typicky příklad je toto dílo.
Chtěla jsem si přečíst nějakou pěknou romantickou knížku, která dobře dopadne a bude o lásce. Tu budu prožívat společně s ústřední dvojicí a může to být i trosku peprné, aby kolem sebe hrdinové roztouženě nechodili, s tím, ze se vítězoslavně políbí na pětisté závěrečné straně.
Moje představa byla jasná.
Jen jsem nevěděla, zda to je Y/A literatura, pro dívky, romantika, erotika nebo pro ženy, tak jsem zadala klíčové slovo : “ Milenec”
Podle mě dost výstižné.
Našlo to 4 stránky titulů.
Zásadně nečtu anotace, tak jsem si stáhla: Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel a těšila jsem se, ze si užiji více aspektů v jednom.
Po pár stránkách jsem zjistila, ze název je dětská říkanka a jedná se o knihu povídek.
A teď nastává ten poslední bod: co s tím?
Vzhledem ke své šetrnosti, mi bylo líto e-knihu “ vyhodit”. Za každý stažený titul platí knihovna Palmkniham nebo Flexibooks nemalý poplatek. Přenechat ji i s mým mobilem někomu jinému jaksi nelze, tak jsem to přečetla.
Moje hodnocení, asi neprávem, odráží nepovedenou tombolovou výhru.

Docela se mi líbila první a poslední povídka.
Tam jsem našla tu “přidanou hodnotu”, kterou si myslím, ze by každá správná povídka měla mít.
Nečekané rozuzlení, meziřádkovou pointu, vtipný závěr..
Knize by prospělo proškrtání nic neříkajících popisů kulis, které nikam neposouvá děj.
Naopak autorka mistrně ovládá vykreslování charakterů svých lidských hrdinu.

Ve své knižní tombole jsem dostala něco úplně jiného, než jsem chtěla. I mezi povídkami se určitě dají najít kvalitnější kousky.

A přirovnaní k některé z opravdových cen…?
Na jednom mysliveckém plese jsem mezi spoustou zvěřiny, kterou jsem si toužebně přála, vyhrála desetikilový pytel značkových granulí pro loveckého psa.
Žádného psa nemáme a nikdy jsme neměli. Natož velkého loveckého.
Problém je, už jen přemístit cenu kamkoli (v tanečních botech přes sál, pak do auta, z kufru domu…).
Následovalo zklamání, že naše Micka prvotřídní lovecké granule nechce. Asi nepotřebuje zkvalitnit svůj veskrze myší jídelníček.
Bylo mi líto je vyhodit.
Dlouho se u nás válely. Nakonec jsem je dost pod cenou prodala po internetu.
OK.
Mám nevšední zážitek.

Američané opravdu potřebují příručku na všechno:)
To jsem si říkala u kapitol: jak si umýt správně vlasy nebo jak ustlat postel.
Ale kniha je přehledně zpracovaná a obsahuje i zajímavé rady a postřehy.
Škoda, že se mi nedostala do ruky v pubertě.

8 01.05.2022

K čemu slouží tato kniha? Těžko říct. Nejpravděpodobněji asi jako historická literatura pro studenty gastronomie.
Obsahuje spoustu zajímavých informaci a moc pěkné dobové obrázky.
Autorky popisují dění u nás před asi 100 lety. Snaží se přiblížit náladu ve společnosti, dobové zvyky, co se jedlo a proč.
To se dobře čte, ale pak následuje spousta receptu, které čtenáře z historického rozjímaní vytrhnou.
Receptu je hodně, ale kuchařka to taky není.
Podle dobových postupů se dnes moc vařit nedá. Jestli podle toho kuchtily hospodyňky v minulosti, kdy neměly žádné pomocníky typu mixery, šlahače ani myčku, tak musely “prokuchtit” celý den.
Nevěděla jsem, že se u nás tak hojně užívaly sardelky a kapary.

Kniha rozhodně není hloupá. Ale kuchařka to není, historická ročenka to není, tak co to teda je?

8 21.03.2022

Hodně zajímavých informací a pěkné fotografie. I v civilním letectví platí téměř armádní pravidla, to mi nikdy při cestování letadlem nedošlo.
Veronika je svým odpovědným přístupem k práci “požehnáním” pro každého zaměstnavatele.
Líbilo se mi to.

8 10.03.2022

V nových komentářích mě zaujal názor nadšené čtenářky na tuto knihu. Připadal mi logický a dobře odůvodněný.
Za dva dny jsem se náhodou začetla do dalšího komentáře. Jeho autorem byl muž. Knihu haněl. Důvody, které uváděl, mi ale rovněž připadaly srozumitelné a sympatické.
To vybičovalo mou zvědavost natolik, ze jsem si knihu musela přečíst. Autora jsem před tím neznala.

Rozhodně je to originální. Děj je uvěřitelný, bryskně podaný, jednání hrdinu logické.
King to sice není, ale když přihlédnu k věku autora a přidám špetku vlastenectví, tak jsem nadmíru spokojena.
Taky mě nebere číst u našince o nákupech v supermarketu ani o tom, jak posloucháme Mirai. I když to nedělám, neznamená to, ze se nejedna o náš novodobý rys. Někdy to zrcadlo společnosti neposkytne příjemný obraz.
Ještě dodám, ze jsem byla první čtenářkou tohoto svazku v naší knihovně. Knížka vyšla nedávno a přesto ji umístili do archivu. To si nezaslouží. Ve srovnání s ostatními “díly” některých našich současných pseudospisovatelů určitě obstojí.
——————-
V tomto textu byly použity citace z komentářů autorů:
Arkagas
Corvus

8 15.01.2022

Vtipná, lehce sarkastická koláž, jejíž stavebním kamenem je mail. Tak vzniká originální a docela čtivý příběh.
Autorův humor bych označila za neagresivní, společensky přijatelný.
Nejvíc jsem se nasmála, jak Coco odpojovala tchýni od umělé plicní ventilace! To se opravdu povedlo.
Hlavně ze to dobře dopadlo! I s Coco i s odpojenou tchýní :D

8 15.12.2021

Když jsem po dočteni přemýšlela, co napsat, prošlo mi hlavou…. sněhová trubička…
Bezpochyby vliv všudypřítomného adventu:D

Jak ji posvátně zvedám z talířku, kde zůstává poprašek moučkového cukru, předníma zubama opatrně ulamuji první závit a ta křehkost se mi začíná rozpadat v drobných lístcích na jazyku. Pak přijde sníh, nejlépe tak, jak mě ho učila dělat moje kmotřenka - cukrářka, povznesený z přízemní sladké chuti pár kapkami citronové šťávy …

Jednou jsem si ji dala v Lošticích v tvarůžkové cukrárně. Trosku mne udivilo, že není pocukrovaná, korpus byl víc slaný a místo sněhu - tvarůžková náplň. :C
Nevím, jak člověk vypadá když se mu bouří chuťové pohárky, rozpadá nacvičený Pavlovův reflex a centrum chuti v mozku vyhlašuje revoluci, předpokládám, ze nic moc.
Dostala jsem něco úplně jiného, než jsem čekala.
Od tohoto veskrze francouzského svazku jsem chtěla dívčí román. Toho se mi dostalo a až na malé nesrovnalosti (kdo věší záclony u otevřeného okna?? Už jste někdy viděli plakat doktora (a ještě kardiochirurga) v nemocnici společně s pozůstalým??…) tak do poloviny příběhu.
Pak přišel flashback a jedna nelogická náhoda střídala druhou a muj celkový dojem je dost rozpačitý.
Mezi řádky jsem navíc cítila francouzskou afektovanost nebo možná nadměrnou sociální přecitlivělost ( hlavní hrdinku nikdo nepustil sednout v autobuse a to chudinka celou noc uklízela !!!!!
nebo
největší kamarádky z naprosto odlišných třídních skupin se opakovaně objímaly a jinak zdůrazňovaly jak skvěle souzní…)

Knížka mne přiměla upéct na Vánoce kremrole minimálně ze tří dávek! Autor by byl jistě překvapen.
Francouzi, kteří dali světu makronky, naše sněhové trubičky oceňují. Ač žádného z nich o svátcích nečekáme, chci podporovat tradiční české kulinářství.

Když si budu vánoční sněhovou trubičku užívat, budu spokojena, že nás jako národ spíše charakterizují kremrole místo afektovanosti.

8 05.12.2021

Jako zdroj zajímavých informací ze staročeské kuchyně je to fajn.
Ale vařit podle toho nebudu.
Jednak by to asi nikdo moc nejedl a pak ty suroviny….
Holt máme ve výběhu jen 8 slepic (zachráněných před likvidací z místní drůbežárny, kde po roce dosloužily) namísto želv, které v té době údajně
naši předkové běžně doma chovali a bez skrupulí konzumovali. :-/

8 30.11.2021

Krásný výlet několik set kilometru jihozápadně a několik set let zpátky.
Zaujal mě obrázek na obalu a teď tipuji, komu to oko asi patří? Menicii? Catalině? Žádné z nich?
Ono je to asi jedno, hlavně, že to dobre dopadlo.:)

8 20.11.2021

…aneb jak profesor patologie společenský hnůj kydal a své kolegy na povznesenou mušku bral…

8 12.11.2021