Dámaskloboukem komentáře u knih

Příjemné překvapení.
Za měkkou vazbou a neatraktivním obrázkem na obalu se skrývá klasická enemies-to-lovers story. Bonusem je prvotřídní překlad. Což u literatury na teto úrovni snad už ani nečekáme.
Tak a teď bych mohla s komentářem skončit…
Ale jak se blíží konec roku a mám tendenci bilancovat, tak za mě je to nejaktuálnější kniha roku.
Původní název je Ghosting. Dva protagonisté mají své tělo a k tomu cizi mozek. Úžasná internetová vymoženost. Aby uspěli v milostném vztahu, nechají za sebe na síti jednat profíka. Samozřejmě za poplatek. Jedna se o peníze, tak je tu obrovský tlak na výkon ghostwriteru ze strany zaměstnavatelů. ( nezapomínejte, ze jsme v Americe)
Tento placeny podvod nikomu nepřipadá nenormální. Ani autorkám, ani čtenáři. Hlavní hrdinka první dva měsíce po přestěhování do New Yorku komunikuje s okolím pouze on-line, když nepočítám osobní objednávku u servírky v kavárně. A dokonce ani to nikomu nepřijde zvláštní.
Proboha lidi, kam jsme se to dostali?

Už dávno jsem pochopila, ze muj sen - seznámit se s princem jako Popelka, pomoci střevíčku- asi nevyjde. Lodičky nosím výjimečně, kdybych někde odložila svou běžnou botu, tak ji každý nálezce nejspíš kopne do škarpy a navíc mám nejběžnější velikost 40.
Filmy pro pamětníky taky nevyužiji, protože
upouštět nenapadne krajkový kapesníček na zem v dnešní covidove době… no nevím.

Romantika je krásná věc, ale daleko s ni nedojdeme. Zvlášť v dnešní civilizované době. Naše nejbazalnejsi potřeba není sehnat něco k jídlu, ale neustále mít u sebe nabitý (aspoň) mobil a jenom nemít Éčka!

Minula doba kamenná, bronzová i železná … nastává doba internetová

Napadá mě známe pořekadlo o ohni, který je dobrý sluha, ale špatný pán. O internetu to platí dvojnásob.

10 06.11.2021

Tak já úplně nevím..... asi jsem nesáhla po správném kousku od N. Sparkse. Ne, že by to bylo špatné, to určitě ne. Ale od tak vynášeného autora jsem čekala víc. Líbilo se mi, jak byla každá kapitola líčena z pohledu jiné postavy a kvalitní překlad.
Začátek se mi zdál hodně čtivý, uprostřed je to takové uondané a závěrečný přextremizovaný gejzír emocí můj názor nevylepšil.
Ted si prohlížím vzadu na přebalu knihy fotku autora, kde se profesionálně usmívá v elegantní kožené bundě s bezchybnou havraní hřívou nad vysokým čelem a nějak mu tu dokonalost nemůžu uvěřit.

10 21.10.2021

Áach, to bylo úžasné!
… lady Victorie je velmi čilá, ale myslí jí to asi jako krávě.
Podobných hlášek je tam spoustu. Nevšední hlavní hrdinové - Beatrice ( staropanenska vyšetřovatelka) a neohrožený, vážený vévoda. Nevím, jestli bych to bez znalosti předchozích dílu úplně pochopila, ale i tento svazek byl báječný.
Trosku mě mrzelo, ze vedlejší postava - upjata teta Vera, neměla v tomto díle moc prostoru se blysknout ve své společensky zkostnatele roli.
Ale konec to zachránil. A teď přichází závažný SPOILER - konečně si v tomto 4. díle dají ti dva pusu. Z toho už se autorka nemohla vykroutit.

9 16.04.2024

Začala jsem to číst způsobně od začátku. Po první linii z historie, přišla druhá novodobá, té jsem se chytla a pokračovala do konce knihy pouze s ní.
Tu starší jsem přeskakovala. Nevtáhla mě. Teď zpětně přemýšlím proč. Úplně mi nevyhovuje autorčin styl vyprávění a hlavně moc až příliš líbivých extra momentů, postav, situací. To u mě snížilo paradoxně čtivost a příběh dělalo dost umělým. Rozhodně krásná obálka.

9 21.02.2024

Dobře:)
Sbírka mě moc neoslovila. Vtipný název, mile obrázky.

9 03.01.2024

Težko co dodat.
Název vymyšlen chytlavě, neřekla bych, ze penis je tu v hlavní roli. Tím spíš nechápu poslední prázdné strany s instrukcí: sem si můžete nakreslit penis s ušima. Využije to někdo??
Anotace slibuje povídky o mužích - hajzlech, ale tak to úplně není.
Povídky jsou o mužích, kteří mají nějaký vztah k restauraci Rajčátko. Všichni jsou svým způsobem nešťastní, nějak poznamenaní a tak se chovají, jak se chovají.
Autor má docela slušný všeobecný přehled, ale čtivost zabijí nadměrnou dávkou vulgarity zvolna přecházející do sarkasmu. Z povídek prýští nepohoda, neštěstí občas zvrácenost. Připomíná až A. E. Poea ( po několika staletích ), ale tady vázne spád příběhu.
Pokud popisovaní lidé jsou vzorek naší populace z roku 2014, tak buď to žiji o století dříve nebo přísluším k jinému národu.

9 08.08.2023

Eloiso, Eloiso, tohle mne moc nenadchlo. Dej je umístěn do krásného období rozmachu námořních objevu, takže si zasloužil větší rozvedení historických událostí. 4/5 knihy jsou bezduche rozhovory nijak zvlášť vykreslenych postav. Závěr je pravda více akční, ale to celkovy dojem nezachrání.
Nekomplikovanou knížku pujcim k přečtení své depresivní tetě 75+. Předpokládám, ze by ji mohla docenit.

9 02.08.2023

Domnivala jsem se, ze tato kniha bude báječně ladit k mému povalování se na lehátku v Chorvatsku.
Ovšem zmiňované moře nemá ten správný plážový charakter letních dovolených.
Příběh je jakš-takš napínavý, dychtivě jsem vyhlížela konec.
V líčení děje se střídají hrdinové. Ale tady mi vadilo, že část děje vypráví jeden a v další kapitole tu samou část děje vypráví druhý. Zbytečně to zdržovalo.
I když nejsem nijak nápaditá v odhalování pachatelů, tak tady jsem podstrkovanou návnadu autorce nespolkla.

9 25.07.2023

Knížku jsem dostala k narozeninám.
Vloni jsem k nim dostala kuchařku.
Kuchařka je lepší, je pro mě přínosnější, ač svou hlubokomyslností nesahá teto seberozvojove a poučné knize ani po (paty) - po věnování.
Autor rozhodne umí zaujmout. Na začátku každé ( minimálně prvních dvou - pak jsem to odložila) kapitoly vytáhne příklad z historie a ten moc pěkně popíše. Historická postava mu slouží jako odrazový můstek do světa vlastních chaotickych myšlenek, osobních vědeckých poznatků, nelogickych formulací. Tady jsem měla první problem - udržet nit s autorovými tvrzeními. Navíc mi nevyhovovala náhlá změna stylu, s opakovaným oslovováním čtenáře : že je to tak čtenáři ? A spoustou nespisovnych až vulgárních výrazů, kterými se zřejmě autor snažil posunout knihu z úrovně vědecké, do jakési populárně - vědecké.
Ztotožňuji se s názorem, ze cim se má společnost lepe a má vyšší životní úroveň, tím více si její členové stěžují a jsou více nespokojeni.
Stačí se podívat kolem sebe, ze?

9 17.07.2023

Nejedna se o kuchařskou knihu v angličtině, jak by se mohlo dle názvu zdát.
Toto je povětšinou veganska a ještě bezlepková kucharka.
Recepty jsou jednoduché, postup přípravy dobre popsany a ke kazdemu receptu je připojena pěkně naaranzovana fotka finálního produktu.
Jen někdy nad těmi ingrediencemi jsem nevěřícně kroutila hlavou.
Využila jsem radu z komentáře níže a našla si i autorčin blog. Je velmi povedený.
Pro mě je tato kniha nápadem na novoroční předsevzetí.
Zařadit do zajetého rodinného jídelníčku, který je poctou naší národní kuchyni - vepřo-knedlo-zelo střídají řízky, ty zase poctivé omáčky nebo guláš, sem tam pečená kachna nebo zabijačka - něco neotřelého a lehčího.
Začínám už zítra. Na zkoušku.
Budu snídat jahlovou kaši s ořechy a hruškami, sypanou nasekanou hořkou čokoládou. Už se těším!

9 13.12.2022

Zpočátku se díky dvěma vraždám čtenář domnívá, ze se jedna o detektivku. Dej je prokladam rozhovory vysetrovanych s detektivem.
Postupně tempo klesá a od detektivky se dostáváme spis ke společenskému románu pro ženy. Každá ženská postava si na něco stěžuje. Jedna nemá děti, té co je má schází peníze, další která sice děti nemá, ale neřeší to a má peníze, se trápí tím, ze ji chce opustit manžel…
All around the world je to všude stejné. Jakmile se nás sejde několik pohromadě, vždy se najde něco, co je v tom životě špatně :)

9 02.12.2022

Námět skvělý, zpracování slabé.

Jdu si takhle táborem s jasným cílem užít si odpolední klid. Proti mne jedna z oddilovych vedoucích, v podpaží deku a knihu - takže stejný program na nasledujici dvě hodiny jako já.
Ta kniha mě zaujala.
“Jé Vladi, co to chceš?”
Ukázala mi knížku.
Nahlas jsem přečetla název: “Když je zivot on-line. To jsem nečetla.”
Významně poklepala ukazovákem na jméno autora: Jaromír Beránek.
“Toho neznám” podotkla jsem.
“To je manžel” doplnila Vlaďka.
;)
Knížku mi pujcila. Za dva dny jsem ji zluskla.
Snazila jsem se ji vložit do DK, protože tu je jen ve formě eknihy, ale když jsem to měla všechno vyplněné, včetně ISBN 978-80-7612-359-5, tak opět vynechal signál a vše se ztratilo. (Jsme tu tak trosku na konci světa.)
Opravdu už existuje i tištěná verze knihy.

Napadá mě spousta věcí, co napsat. Na začátku musím podotknout, ze mám trosku problém s českými současnými autory. Nelíbí se mi Viewegh, Hartl ani Třeštíková, ale tohle je čtivé.
Je to psáno typickým analytickým popisným mužským mozkem, téměř bez emocí a s malým množstvím přímé řeči, kniha připomíná spíše deník. Má krátké kapitoly, každou s výstižným názvem, ukončenou nějakou perlickou.
Zpočátku jsem měla pocit, ze čtu novodobého Švejka. A říkala jsem si proboha, kam ten národ spěje?! Autenticke a velmi výstižně podané.
Hlavní hrdina Denis je označován jako floutek, což si o něm úplně nemyslím. S výhrou ve Sportce tak nějak přišel k rozumu a v průběhu cele knihy se zlepšoval a dozraval, takže na konci pribehu jsem ho milovala stejně, jako knižní hrdinky.
Asi to není hlavním smyslem knihy, ale nadchla jsem se pro návštěvu New Yorku, kde jsem zatím nikdy nebyla. A až tam poletim, tak si tuto knihu vezmu jako turistického průvodce. (Smrtelně vážně)
Pak jsem pochopila, ze vlastnit hospodu není zadna zábava, ale pěkná řehole.
Líbil se mi konec i to, ze cely příběh je docela uvěřitelný.
Co jsem ovšem nepochopila je název. Myslím, ze nevystihuje podstatu děje a pak ta obálka.
Portrét na obálce není ani hlavní hrdina ani autor. Říkala Vlaďka. Tak nevím…?
Poprvé jsem v textu od našeho českého autora narazila na slova, kterým jsem nerozumnela. :)
A nejen já, ale dumala i vedle stojící ostravačka.
U nás na Moravě se kafrá, zatím co v Čechách se krafá. (doufám, ze obojí vystihuje tu samou činnost)
A co je to klump, jsem se musela jít zeptat autorovy manželky.
Takže pro nás - mimoceske čtenáře, prosím příště připojit slovníček pojmu, pro případ, ze by nebyla na blizku Vlaďka ani pan Google.

Kniha se mi moc líbila.
Autor je bezpochyby velmi vzdělaný člověk. Rada si od nej zase něco přečtu. Budu jeho tvorbu sledovat. Co kdybych příští rok na táboře nepotkala Vladku s novou manželovou knihou v podpaží. Prý to budou povídky…

9 11.07.2022

Nelze zjistit náklad v jakém kniha vyšla.
Tzv. sladká nevědomost.
Knížka není špatně napsaná.
Ale je naprosto k ničemu.
Nikdo z nás, kteří jsme ji dostali v rámci odborného sjezdu ji nepřečte. Nejde to a všichni jsme to rychle pochopili. Kdo by pročítal několik stovek krátkých životopisů lidí, jejichž jméno mu nic neříká.
K čemu je dobrá kniha, která se nehodí ke čtení?
Asi 30% z obdarovaných ji ihned po obdržení vyhodilo. Jako neužitečný leták z Kauflandu. Doufám, ze ji aspoň uklízečky dají do papíru.
Já jsem ji nevyhodila, ale zdarma ji nabízím event. zájemci. Zatím může sloužit k podložení něčeho nebo k zatížení rostlin při lisování. Podobných odborných skvostů mám víc.
Důvody proč taková díla přicházejí na svět jsou dva. Autor má čárku za odbornou publikaci a ještě si udělá “oko u šéfa”, který mu k načechrání vlastního ega rád napíše předmluvu.
Není vám líto stromů pánové? Při vašem vzdělání??

Málokdy si u čtení řeknu: “wow, to je přesně ono, to je tak ze života! “
Moje poslední “ wow” patřilo tomuto autorovu výroku:
„ Když mi nechceš ublížit, nedělej, prosím, co mě bolí. A když mi chceš dělat, co mě bolí, nediv se, prosím, že pak odcházím. ....pochop, že potřebuješ někoho jiného... Kdo v tvém ubližování uvidí lásku... “
Je z autorovy jiné knihy (Sami) a použila ho ve svém komentáři moje oblíbená uživatelka majáček, které tímto moc děkuji za skvělý tip na autora.
Tuto úvahu jsem si přidala mezi citáty.
Knihu Sami u nás v knihovně neměli, tak jsem si pujcila 250 zákonů lásky.
Moc dobre se mi čte a je taky hodně ze života.

9 08.05.2022

Knihu jsem četla před pár lety, kdy jsem chtěla zjistit co nejvíce o PAS / porucha autistickeho spektra/.
Teď jsem hledala, čím zatížit rostliny na vylisování do herbáře a vypadla na mě z poličky.
Zatím tu nemá žádný komentář.
Tak začnu.
Obsah je z jednotlivých životních příběhů různých lidí s PAS, kteří to “někam dotáhli” na profesním a společenském žebříčku.
Jeden osud střídá druhý, takže po chvilce začíná trošku nudit.
Kniha mi připomíná nějakou zvláštní delikatesu. Třeba dort, na který se s chutí dívám, tečou mi sliny, jenomže si musím nechat zajít chuť, protože mi k luxusnímu výsledku autorka nepodala návod, jak ho uvařit. Respektive jak lidé z knihy dosáhli svých životních úspěchů, co jim k tomu pomohlo, jak by se k nim mělo přistupovat, v čem bychom my ostatní mohli vyjít vstříc.

9 04.05.2022

+ kniha afrického autora / ČV 2022/
- špatně se shání. Knihovna ji nenabízí ani vázanou ani jako e-knihu. Nelze koupit v žádné elektronické verzi. Jediným zdrojem jsou knižní internetové antikvariáty.
+ autor má neuvěřitelné znalosti matematiky včetně její historie. Opravdu génius.
- není to detektivka ani společenský román. Což jsem čekala.
+ spíš zajímavě podaná učebnice matematiky.
- smyslem knihy jsou výpočty, teorie, důkazy. Všichni hrdinové jsou tam hlavně proto, aby to nebylo jen o matematice. Dělají číslům takové “křoví”.
+ četla jsem to s výraznou úlevou, že z matematiky už nikdy nebudu zkoušená
- knížku, i když je velmi hodnotná, pošlu dál.
I po jejím přečtení, jedinou atraktivní záležitostí z tohoto oboru pro mě zůstává jistý Pavel Zlatnický, který na základce chodil do vedlejší matematické třídy, sbíral body na olympiádách a já jsem ho kolem lyžáku v 7. třídě platonicky milovala.
Jsem holt humanitní typ - se mnou nepohne ani papoušek.

9 24.04.2022

Vintage obálka evokuje nevšední zážitek, a ten se pod ní opravdu skrývá.
Každá kapitola je uvedena obrázkem kuchyňského válečku. Následuje buď recept (většina mi přijde dost divná a zkoušet určitě žádný nebudu), nebo asi sto let staré doporučení pro spokojené manželství (z pohledu dnešní doby už naštěstí docela humorné).
Děj tvoří příběhy dvou žen, které spojuje starý dům. V knize se hodně kuchtí a okopává.
Autorka píše čtivě, ale žádná z postav mi nebyla sympatická. Jedna je týraná travička, druhá je přebornicí ve lhaní, protože se nevymezila ve vlastním životě. To mi zkazilo celkový dojem.
Recept na dokonalou manželku přečtením nezískáte a podtitul Ženy nejsou takové , jak si muži představují….

Nevím, co si představují muži, předpokládám, že nic z výše uvedeného.

Já mám o receptu na pana Dokonalého jasnou představu :D

1. Krása. Mužská krása se zbytečně přeceňuje. Jasně, že se mi líbí chlap v padnoucím obleku s podmanivou vůní, ale úplně stejně se mi líbí v orvaných montérkách a propoceném triku.
Jediné na čem trvám je výška.
Moje kamarádka Katka považovala za nejromantičtější - stát na špičkách v botech na podpadku, když se s Ním bude líbat. Bohužel jí osud přihrál jen asi o 3 cm vyššího… Takže na špičkách nestojí a všechny boty na podpadku vyměnila za balerinky.
2. … aby neměl v hlavě sečku. Tak se to říká u nás v kraji. Já to radši nazývám sexy-mozek.
Musí mít v hlavě cokoli, za co je můžeme obdivovat.
3. Prý to máme všechny geneticky zakódované a souvisí to se zajištěním potomků, ale nevěřím, že muj výběr ovlivní jaké má hodinky na zápěstí, značka mobilu u ucha nebo čím se vozí.
4. Podmínkou každého spokojeného vztahu je rovnováha.
Jestli někomu naservíruji svou duši, očekávám, že z té své mi dá aspoň půlku. Pokud se úplně netrefím s dárkem, je fajn ocenit třeba snahu. Prostě když absolvuji několik set kilometru snahy, čekám, že ten druhy udělá taky par kroku mým směrem. Sestoupí ze svého piedestalu, ze kterého shlíží na svět. Jinak zlomím pomyslnou hůl s dobrým předsevzetím, “ že už nikdy …”
Chvíli dávat a pak těžit.

Kdyz mi prosla životem smrt, mela jsem možnost těžit. Využila jsem ji. Moc to pomohlo. Kdyz druhou stranu potká to samé, okamžitě odhodím všechna dobra předsevzetí a chystám si argumenty, ze není konec světa.
Jenže pomocná ruka je odmítnutá.
Hrdost mu nedovolí sdílet smutek?
Je zvyklý rány osudu si vždy lízat sám?
Třeba slzy osuší jiná ( motýlí křídla )?
Snad
Dokonalost vztahu dvou lidí spočívá právě ve sdílení našich jedinečných nedokonalostí.
Není to jednoduché - přiznat si je a pak je hojně sdílet s tím druhým.
Celé se to okoření špetkou pokory a hrstí úcty…. to je muj recept na dokonalý vztah dvou lidí, ať už je to kamarádství nebo něco hlubšího.
PS: Až budu hledat bezchybného idola, pak se z tapety mého PC bude usmívat Paul Atreides a já na něj budu obdivně koukat očima lady Jessiky. ;)

9 17.03.2022

(SPOILER) Typicky příklad BATB žánru (vysvětlivky jsou na konci).
Knížce chybí “warning” samolepka.
Ta, kterou má každý pořádný poštovní balík. Pozor neklopit, pozor křehké…
Tady se hodí: Pozor - spotřebujte do konce puberty. Poté nečitelné.
Na pěkně graficky vyvedeném obalu by se fosforový warning docela vyjímal.

Těžko říct, co si o knize myslet.
Hrdinka se usměje ve frontě na kafe na světoznámou skupinu a ejhle dva z muzikantů se do ní okamžitě zamilují. OK neuvěřitelná pohádka…
Příběh se odehrává v Brně (aspoň doufám), ale všichni mají exotická jména. Ha, to je nějaké jiné Brno.
Skupina přijíždí z Ameriky a ihned si všichni se všemi rozumí. Že by amici uměli tak výborně česky ??? Nebo našinci skvěle anglicky??? Ne ne to bude snaha o knižní globalizaci…
Světová je i spotřeba alkoholu!
Ukažte mi holku, která večer bez problému prokládá tvrdé s pivem, zapíjí už to, že se nastehovala do chatky atd. atd.
Kdyby nedržela v ruce permanentně minimálně pivo, tak asi nebude dokonalá …
Jako bonus - proloženo depresí.
Není divu, když toho tolik vypije.

Nedočetla jsem.
Nedalo se.

Možná s pomocí vhodného antidepresiva nebo spíš antipsychotika bych to dala.

BATB - Blbé až to bučí.

9 25.01.2022

Zaujala mne obálka a podle názvu jsem předpokládala, že půjde o dívčí romanci protkanou štěstím.
Autorka hned z kraje nastíní, jak kniha skončí a poté postupně odkrývá jednotlivé charaktery a tím pomalu, ale jistě vtahuje čtenáře do příběhu.
Navzdory předeslanému konci, kniha nevyznívá pesimisticky.
Všechny postavy jsou neuvěřitelně plasticky vylíčeny a téměř každá z nich vzbudí určité čtenářské sympatie.
Protože nechci “ spoilerovat”, napíšu jen, že je až neuvěřitelné, kolik se toho vleze do jednoho lidského života, ať už v dobrém nebo ve zlém.
Mně se moc líbilo, jak se Maisie i ostatní s úctou starali o dementní babičku. Kdoví, jestli tento rys je lidem vrozený nebo se získává až během života? Tato obdivuhodná schopnost posouvá jejího majitele na vyšší vývojový stupeň člověka.
Vždyť přeci žádný zástupce zvířecí říše se o staré a nemocné jedince nestará.
Ale příběh není o poruchách paměti. Je spis o tom, ze každý člověk by měl mít právo na lásku. Na opětovanou lásku.
Protože tady na DK si užívám svou anonymitu přidám na závěr dva vzkazy pro lidi z mého okolí.
Míši, je mi Tě moc líto. Zasloužíš si láskyplný vztah a i když já Ti ho nemůžu dát, nevzdávej to a hledej, určitě najdeš …
Peťo, třeba jednou přestane platit, ze si nemůžeš dovolit komplikace ve svém životě a přestaneš se schovávat za různá klišé a svou manželku. Ti rozumní to pochopí a na těch ostatních nezáleží

9 10.12.2021