cherubinka komentáře u knih
(SPOILER) Těšila jsem se na nový díl. Miluju Francii a víno. A jsem malinko zklamaná, ta linka mezi hlavními postavami je daná od začátku a vinařství se to úplně nevěnovalo. Ale pěkně se to četlo. Na Chatu to ale pořád nemá, ta je top :-)
Kniha se četla hezky. Navzdory výrazným zvratům v psychice i životech hrdinek. Do poloviny jsem čekala, co se bude dít. Od poloviny začalo, konečně to, co slibuje anotace... A najednou konec. Bez nějakého uzavření, takové honem honem, dopíšu to a mám pokoj. To je trochu škoda.
Filmy o HP jsem dosud neviděla všechny a určitě to co jsem viděla, byly jen části. Prostě mě to nezaujalo. Knihy mám přečtené několikrát, ale filmy...
Takže číst autobiografii jednoho z hlavních hrdinů byla trochu výzva.
Od začátku mě kniha ale nadchla. Svojí upřímností, vtipem, lehkostí, pokorou. Konec už byl těžší. Docela by mě zajímalo, jak by podobné knihy vypadaly od Daniela, Emmy a Ruperta.
Kniha mě kdysi zaujala skrz podobné příjmení jedné z autorek. Ale roky jsem se k ní nedostala. Až teď. Přečteno za chvíli, příběh takový...vzpomínkový, ikdyž jsem o generaci mladší, než hrdinka. Možná měla smůlu na život, možná ne, možná si za něj mohla sama, možná ne. Každý žijeme tak, jak umíme, musíme, ti šťastnější jak chceme.
(SPOILER) Správná slaďárna na léto. Ale v jednom místě to bylo... Až moc. Pak zvrat, atd. 2/3 knihy naprosto úžasných, vtipných a sladkých.
Úžasně čtivé. Což se o jiných knihách autorky občas říct nedá. Zhltnuto za jeden den. Téma, o kterém jsem netušila, že existuje. Válečné nevěsty... Jen do Československa jich přišlo s manželi přes 900. Ale o tom úplně kniha není, je o těch ostatních. O neuvěřitelné odvaze, přátelství a odhodlání jít si za svým do neznáma.
Nahodne jsem si v ramci aktivace Knizniho klubu koupila posledni dil Sestricky pod jmelim (byl s velkou slevou pro novacky a neco jsem si koupit musela :D) s tim, ze to bude oddychovka. A bylo to fajn pocteni, pak jsem zjistila, ze tech dilu je vice a ted chodim do knihovny pro dily pekne od zacatku :D
Náhodně půjčeno v knihovně. Krásná oddychovka o tom, jak je svět malý a jednom neuvěřitelném dobrodružství svou lidí, kteří se neznali. Zábavné a nenáročné čtení.
(SPOILER) Jak to jen... Anotaci ani celé haló než knížka vyšla, jsem nesledovala, nečetla, takže jsem ani nevěděla, do čeho jdu. Od autorky jsem četla všechno, nejvíc se mi asi líbila Hana a Hotýlek, zbytek knih si příliš nepamatuji - ano, jsou čtivé, ale...
A tak je to i s Lesem. Depresivní knížka, anotace moc neodpovídá, zničehonic, z jednoho odpoledne s kamarádkou najednou začnete tušit o co jde. Zlo plodí zlo. Konci se ani nedivím, jak bojovat proti takové síle lži?
Dědka bych pověsila za koule do průvanu. A bábu hned vedle něho, protože moc dobře věděla, co dělá a že to dělat nepřestane.
Jsem ráda, že jsem investovala jen do eknihy. Paní Mornštajnová, takhle depresivně (jak už někteří zmiňovali Listopád), už raději ne.
Autorku jsem neznala. Byla mi doporučena paní knihovnicí, když jsem nevěděla co číst a co zkusit. Prý je populární a napsala nmuz pár knih, tohle je novinka.
Upřímně, ze začátku jsem byla dost skeptická. Moc mě to nebavilo. Pak jsem se začetla, mělo to trochu spád ale... Má autorka to nebude. Celkově to hodnotím jako "Lanczová pro dospělé". :-)
Svěží, vtipné, čtivé, takové ze života a současné minulosti. Přečteno jedním dechem. Oceňuji hantec, pobavil.
(SPOILER) Knížku jsem si náhodně půjčila v brněnské knihovně. Byla vystavena a zaujala mě názvem a obálkou. Od Pardubic pocházím, v Pardubicích jsem strávila na školách 18 let.
Ale začíst jsem se nemohla. Popis se paní autorce upřít nedá, ale karieristka Terka, která toužila po Pardubicích a nakonec dosáhla čeho chtěla, se ještě zhoršila. Pořád neměla dost. Takže na mě nechala dojem rozmazleneho spratka, kterému se nikdo nezavdeci.
A obsah? Popis je pěkná věc, ale v určitém místě se kniha zasekla na Růžičkovém bále, Jiřinkovém bále a parfosních honech. Bosna to zachránila, ale ten konec...
I smrt dcery s Terkou nijak výrazně nehnula a jen litovala svého života, paradoxně toho, co od malička chtěla.
Můj první a pravděpodobně poslední King. Přečteno díky Výzvě.
Prý nejlepší a nejděsivější horor, co napsal. Hm. Kde prosím?
350+ stran nudy a 5 stran nějaké akce na konci. Ne, díky :-)
Na tuto knihu jsem se chystala 2 roky. Pořád nějak nebyl čas, chuť atd.
A nevím. Přečteno prakticky najednou, ale asi jsem už četla příliš mnoho knih s touto tématikou (ne nebude jich nikdy dost) abych v tom viděla to wow co ostatní. Osud jako Zuzana mělo hodně Židů, že byli bohatí (vlastní pílí?) a někteří málo pokorní je vidět na cukrovarníkovi Abrahámovi (nejednou přemýšlí nad tím, že by si "všechny mohl koupit, celé městečko").
Přečteno, nevrátím se k tomu zpět, od autorky si asi další knihu nepřečtu, styl mi nějak neseděl. Někdy přišlo detailů, někdy strohý popis a běžíme dál.
(SPOILER) Když už jsem si dala práci přečíst 3 předchozí... Má to i konec. Slušný a vlastně nepřekvapivý. Na můj vkus je tam moc bilancování, přemýšlení, rozebírání... No. Dočteno, kruh se uzavřel a všichni zmoudřeli.
Je to román. Sice pečlivě propracovaný do až zbytečných detailů, ale pořád je třeba myslet na to, že je to román.
Čtivé to bylo, záživné pouze místy. Kdyby to mělo tak o 250 stran méně, méně dokumentů, které k obsahu a ději nic nepřidaly, možná by to bylo pro mne (a jak tak čtu komentáře nejen pro mne), stravitelnější a uchopitelnější. Určitě neshazuji hlavní téma - internaci sester a celkové chování minulého režimu k církvi. Ani práci paní Tučkové.
Ale... Buď píšu román, nebo studii o dané problematice.
Takže jsem si splnila čtenářskou povinnost "přečíst novou Tučkovou", knihu vracím do knihovny, kde na ni čekají další desítky čtenářů a sáhnu zase po něčem jiném.
Přečteno díky Výzvě. A přečtu si i další, autorku jsem neznala. A protože jsem ve švýcarském Valais strávila 2 nelyžařské dovolené na "kopci" Thyon, je to tak trošku srdcovka. Jen bych z určité zkušenosti řekla, že jsem tam víc slyšela francouzštinu než němčinu. Ale Reckingen je maličko jiný kout a tak to asi bude, ostatně je to Švýcarsko :-):-)
Události byly možná trošku moc optimistické, rychlé a těžko uvěřitelné, ale o tom tento typ knih je.
Nora je má oblíbená autorka. Ale... Už to nějak není ono. Na knížku jsem se těšila, možná až moc. Takže zrecyklované 2-3 motivy z předchozích knih už mě místy nudily. Druhá polovina už byla čtivější a napínavější, takže to vylepšilo celkový dojem z knihy.
Knihu jsem si půjčila kvůli Výzvě. Autorku jsem neznala. Styl psaní i příběh mě příjemně překvapili.
Knihy této autorky shledávám buď dobrými nebo nudnými. Tahle rozhodně patří mezi ty první. Takový 1984 po česku. Doporučuji, hlavně mladší generaci, která už vůbec netuší, jak se tu před revolucí žilo.