bzucino komentáře u knih

#2/2
Kreacionisté jsou schopni tvrdit, že obsah vědeckých článků jsou úmyslné lži na podporu evoluce, ať už jde o kosti Australopiteků nebo biologické experimenty. Že články vyvracející biologickou evoluci jsou biology cenzurovány. Jsou schopni tvrdit, ze to co je ve vedeckych clancich, jsou umyslne lzi na podporu evoluce, at uz jde o kosti predku cloveka nebo biologicke experimenty. Ze clanky vyvracejici evoluci jsou biology cenzurovany. Používají obrat "believe in evolution", jakoby evoluce byla víra a nazývají evoluci ideologií, přirovnávajíc jí k fašismu. Kreacionisté v ČR prakticky nejsou, v ČR se proti němu ozývají katolíci, kterým by vůbec neměl vadit (jelikož Vatikán s evolucí problém nemá).

Bez uchopení těchto faktů nemůžeme pochopit, proč je knížka tak kontroverzní. Vlastně ještě jeden faktor. Patří k dobrým mravům nehodnotit víru jiných lidí. Ptám se proč? Proč nemůžeme říkat pravdu, celou pravdu a nic než pravdu? Měli bychom obětovat pravdu kvůli tomu, že jistí lidé se cítí dotčeni tím, co tvrdíme? Jestliže je král nahý, proč musíme mlčet? Věřící si osobují právo morálně nás odsoudit, když se vědecky zabýváme vírou a morálkou. V některých bodech středověk neskončil. Dnes vás sice neupálí, ale považují vás za morální zvíře, když jim vědeckým experimentem podkopáváte jejich víru. Co je důležitější, poznání nebo konformismus. Pro Dawkinse to první.

Boží blud - knížka unaveného člověka, jako vystřiženého z Murphyho zákonů. Jakkoliv jednoduše argumentuje (a všimněte si, že mnohé recenze ho za jednoduchost odsuzují), jeho oponenti nechápou, protože nechtějí pochopit. Dawkins uvádí záznam z jedné talkshow, asi 20minutové diskuse. S moderátorkou nelze rozumně argumentovat, a celou diskusi končí slovy: "A já vám říkám, otevřete oči a uvidíte milujícího Boha, který stvořil každého z nás." Blahoslavení chudí duchem, neboť jim patří království nebeské.

Když se někdo zeptá, čemu věřím, odpovídám bonmotem: Věřím, že nesmím věřit. U téhhe knížky bych ale rád věřil, že jí nikdo nepojme stejně jako Bibli a v její jménu nepůjde aby ohněm a mečem šířil svou pravdu. Fanatiků je v každé společnosti dost. Nečtěte jí, abyste si potvrdili vlastní postoj, ale hledejte chyby v argumentaci, případně jak lze uvedenou argumentaci zjednodušit. Pojďme vést boj proti fanatismu perem a veršem.

23 03.11.2014

Dawkinsovi někteří lidé vytýkají, že píše 1) moc jednoduše a 2) stále stejné dokola.

K prvnímu bodu: jestliže má jeho knížka přínášet vzdělání, jak chcete argumentovat ve společnosti, ve které se 26 % domnívá, že Slunce obíhá kolem Země? Místo kvalitnějších argumentů je lepší používat argumenty vágnější, ale srozumitelnější a neprůstřelné (to proti kreacionistům). Některé argumenty jsou, řekněme, "lidové". Částečně je to i důsledek toho, že jestli chcete některé lidi přesvědčit o své pravdě, potřebujete vyvážit argumenty logické a citové.

K bodu druhému -- nepíše stále dookola to stejné. Pouze dáva další a další příklady, jak některý jev z evoluční biologie funguje. Také netvrdíte, že všechny kuchařky jsou stejné (i když píšou o tom samém).

Jestliže patříte mezi to malé procento populace (ale většinu čtenářů podobných knížek), která rozumí evoluční biologii, tj. víte co je neutrální výběr, genetický draft, polymorfismus, přerušovaná rovnováha apod., pak vám knížka pouze ukáže někoilik zajímavostí, ale pro pochopení evoluční biologie je zbytečná. Právem si budete stěžovat, že je Dawkins příliš jednoduchý a neustále se opakuje. V opačném případě můžete pochopit, proč se liší buňky jater a svalu, když všechny mají stejnou DNA, jak funguje dendrologie, že lebka šimpanzího novorozence je téměř stejná jako lidského, nebo jak mohou fungovat molekulární hodiny, když se evoluce zbavuje nevyhovujících alel. Fakta a informace by se dala shrnout do 50 hutných stránek. Je to ale omáčka, která dělá knížku srozumitelnou i čtenářum s vědomostmi biologie na úrovni základní školy.

A tak jako v jiných knížkách, Dawkins i tuto psal pro podporu vědy v USA. Velká část je psaná proti náboženských fanatiků, kteří s úpadkem vzdělání posilují své pozice, a požadují čím dále tím více práv, nejraději tolik kolik jich mají fanatici v islámských teokraciích. Řekl bych, že jak byl Jobs evangelistou technologickým, tak Dawkins je jeden z největších evangelistů vědy, a to mu jisté kruhy nemohou odpustit.

15 03.11.2014

#1/2
Pozice Dawkinse je v nevzdělané americké společnosti podobná, jako když se v ČR někdo hrdě hlásí k rusofilům a žádá připojení k Ruské federaci. Pro menšinu blázen, pro většinu nebezpečný člověk, kterého ale legálně nemohou zlikvidovat. Ve středověku se za herezi upalovalo. Dnes jsou v silně věřících krajích lidé exkomunikováni, podobně jako se to stalo Komenskému a dalším (vyjma Afghánistánu, Pákistánu...). Boží blud ukazuje přemýšlivým lidem, že jsou normální, i když jim jejich okolí tvrdí opak. Že považovat zdravý rozum za základ pochopení světa není mentální vada. Že žijí ve zvráceném světě, kde mocní plijí na ty, kdož opustí víru. Že nemusí mlčet, i když vždycky se pouze mlčelo, modlilo a pracovalo.

Knížka samotná je bez větších faktických chyb, obsahově zajímavá pouze když se zajímáte o náboženství. Trochu matematické logiky, trochu evoluční biologie, ale především velké množství příkladů zhoubného vlivu ideologií na fungování společnosti. A v argumentech si Dawkins skutečně nebere nejmenší servítky.

V různých recezních bylo knížce vytýkáno, že se zaobírá pouze monoteistickými náboženstvími. Proč by se ale zabývala něčím, co se zaobírá duchovnem, a ne vědou? Vemte si východní náboženství, kolik z nich útočí na vědu? Nebo co takhle animistická náboženství? Vědu za svého rivala považuje judaismus, křesťanství a islám. Proč by měl autor bránit pozici vědy vůči víře, která se o ni nezajíma?

Z toho také vyplývá velké nepochopení argumentů mezi humanitně založenými čtenáři a recenzenty. Dva matematici se pokaždé dohodnou, že uvedený důkaz je formálně správný (jinak ani správný být z hlediska logiky být nemůže). Jestliže dáte důkaz např. dvěma filosofům, většinou se na důkaze neshodnou. Vědci proti humanitně orientovanému čtenáři používají slovo "důkaz" v jiném kontextu, z čehož plyne mnoho nedorozumění, zejména v okamžiku když se něco dotýká mých pocitů. I v níže uvedených komentářích najdete několik těchto případů. Z argumentace se stává obhajoba, kdy cílem není nalézt pravdu, ale uspokojit svůj vlastní pocit pomsty. Argumenty pak jdou stranou a humanitně založení obviňují člověka přírodovědně vzdělaného, že nerozumí... pak používají jediný argument, argument ad hominem (tj. namísto protiargumentů útočí, urážejí autora). Typickým příkladem jsou důkazy existence Boha. Dále, která jiná překladová knížka ma 40 strán Doslovu? Která knížka má Doslov Doslovu? Není to vlastně od humanitně zaměřených uznání? Mně z tohoto plyne, že knížka je buď výjimečně dobrá, nebo výjimečně špatná, každopádně výjimečná.

Zatímco tato skupina je většinová v ČR, v USA a islámských krajinách musí čelit vědci druhé skupině. Lidem, kteří věří v nadřazenost víry nad faktami. Jsou to náboženští fundamentalisté a kreacionisté. Proti Dawkinsovi oponenti používají snad všechny logické klamy (seznam např. Koukolík, Vzpoura deprivantů) aby obrátili Dawkinsova tvrzení tak, jak potřebují. Například tvrdí, že samotná evoluce, nebo i věda jsou náboženstvím, a tak si věda nemůže narokovat, že ona určuje, co je pravda. Nebo, že evoluci uvěří, až opice porodí lidské dítě. Zkuste proti poslednému tvrzení argumentovat vy. Nebo můj oblíbený argument: Jak to, že neexistuje přechodový článek mezi rybou (fish) a hvězdicí (starfish)? Tak, a teď argumentujte. Dawkins si stěžuje, o kolik by byla argumentace snažší, kdyby se oponenti ve škole naučili alespoň úplné základy biologie.

15 03.11.2014

Lidé se dělí na čtyři skupiny. Na ty, kteří
* ví že ví,
* ví že neví,
* neví že ví,
* neví že neví.
První (a čtvrté) skupině bych doporučil jiné čtení. Knížka není servilní a v mnoha případech jde proti zavedené všeobecné znalosti. Bude se jim zdát prázdná, nebudou s ní souhlasit a budou jí považovat za ztrátu času.

Taleb ukazuje na některé kognitivní klamy, které člověk prožívá. Jedním z nich je i problém zevšeobecňování - vědomosti zevšeobecňujeme především ty, které jsme zažili + ty, kterým věříme. Z toho je zřejmé, že se bude lišit , co je pravda a co za pravdu pouze považujeme. Vemte si např. vážně míněné tvrzení: "20 let tady v jaderné elektrárně mačkám knoflíky a nikdy se nic nestalo. Tak proč by se mělo, když zmáčknu tyhle 3?" Zevšeobecnění (indukce) stojí na myšlence, že za danou vědomostí je pouze jeden mechanismus. Jestliže se ale mechanismus změní, nebo se dostaneme mimo oblast jeho působení, pak indukce selhává. A to je právě to, na co furt a znovu dokola poukazuje Taleb. Černá labuť je neoprávněné zobecnění naší zkušenosti, případně sebeklam, že svět je stále stejný, že se nemění. Taleb indukcí ukazuje, že i indukce se může mýlit.

Jestliže chcete odpočinkové čtení, najděte si jinou knížku. Taleb se neustále opakuje (tak jak to doporučuje každý kouč tvůrčiho psani ;-) ) a budete se nudit. Jestli ale chcete pochopit něco více ze světa, který nás obklopuje, najdete tu dostatek kacířských myšlenek, které se za pár generací objeví i v učebnicích ekonomie.

7 18.09.2014

Kniha má mizerný překlad (originál se jmenuje Bad Science). Já bych to přeložil jako Mizerná věda. Popisuje, jak se věda dělat nemá. A to nejen přímo u profesionálních vědců (kteří dělají mnohem více bot než je zdrávo), ale především u marketéřů, šarlatánů a různých lobbistů.

Televize a bulvár nemají rády, když vědec řekne, že "je to o něco komplikovanější". Přicházejí tak o svůj příběh, jasnou čáru mezi kladným a záporným hrdinem. Proto si hledají rádoby vědce, kteří mají rádi silné, jednoznačné, kontroverzní tvrzení. Když někdo vytáhne statistiku a ukazuje, že závěry nejsou jendoznačné ... tak o skutečnost nemají zájem. Ukazují lidem parodii na vědu - skalndály, paniku, seznace.

6 25.10.2015

Autoři se svezli na vlně vysvětlení, proč vznikla americká hypoteční krize v roce 2007, která se následně přelila do světové finanční krize 2008. Knížka je kompilátem jejich článků v odborných časopisech. Hlavním cílem knížky bylo zvýšení impaktu autorů v zpravodajské a odborné komunitě, což je na srozumitelnosti znát.

Jednotlivé kapitoly jsou volně řazené, polemizují s klasickou ekonomikou o důvodech některých ekonomických jevů, např. míra nezaměstnanosti, rychlost růstu (nebo pádu) akcií nebo míra spoření domácností. Na rozdíl od klasické ekonomie, která považuje člověka za homo economicus, se autoři snaží vysvětlovat uvedené jevy pomocí terminologie behaviorální psychologie/ekonomie. Autoři poukazují na zdánlivě nelogická rozhodnutí lidí a argumentují, že právě toto chování ma podstatný vliv na nestabilitu trhů a ekonomik vyspělých států.

4 23.09.2014

Problem Dawkinse je, ze kdyz jej cteme v CR, tak nemuzeme rozumet jeho kniham tak jak jim jejich vyznam zamyslel on sam. Jsou psane predevsim pro americke publikum, kde hraje vira a nabozenstvi mnohem vetsi roli nez v Evrope. Hezky se cte, je srozumitelna - ale clovek tak nejak nechape, k cemu je to dobre. Stejne jako clovek nechape jaky vyznam ma sprtat argumenty, proc je Zeme kulata a ne placata. Na rozdil od Evropy, kde nikdo nabozenstvi neresi, tak otazka viry je v USA vysoce vybusna. V nekterych spolecnostech, zejmena na jihu, je na ateisty nahlizeno jako na menecenne, a jim je tato knizka urcena.

3 16.04.2022

Kniha je více velká esej nebo úvaha, než čistá faktografie. Autor ukazuje vznik moderního bydlení, kdy se považuje za normální aby měl každý vlastní bydlení. Ukazuje, že korporacím vyhovují zákazníci toužící nebo mající vlastní bydlení. Vysvětluje, jak se stávají předměstí bydlením pro střední třídu. Snahu, jak z proletárů udělat spotřebitele jako další třídu. Spotřeba je pak chápána jako obecné blaho. Spotřebitelé už nepožadují informace, ale aktuality (aktualita je nedůležitá zpráva, např. že Karel Gott ma další milenku nebo že tygr nemůže vytáhnout hlavu z plastové bandasky).

Další část knihy popisuje, jak mohou současní spotřebitelé vypadnou z bludného kruhu spotřeby. Základem me vytvoření lokální komunity a vytváření lokálních vazeb v biznisu. Budu si kupovat zeleninu od místního farmáře a ne od globální společnosti. A např. na praxi farmářských trhů vidíme, že se to některým částečně dělí.

3 24.10.2015

Tato tenká kniha komentářů byla napsána v době, kdy se uvažovalo o Projektu lidského genomu (HGP - Human Genome Project). Celkové náklady na tento projekt byly asi 3 miliardy dolarů (100 miliard korun). Autor argumentuje, že za většinou lidských vlastností nestojí DNA, ale vliv prostředí. Peníze vložené do HGP by pak byly vynaloženy zbytečně. Tvrdí, že tak velké peníze přilákají ne nejlepší, ale nejambicionejší vědce (či spíše vědecké pracovníky). Projekt s tak astronomickým rozpočtem je jistě přísliběm oslnivé kariéry zakončené Nobelovou cenou.

Autor má šíroké znalosti genetiky, co je celkem překvapivé v oboru, do kterého soubor esejů patří. Mnohé z jeho myšlenek skutečně pokazují na problémy, které v současné genetice existují. Například poukazuje na to, že autoři populárních publikací rádi vidí za každou lidskou vlastností jeden gen. Nebo že pokusy najít na Marsu život ve skutečnosti hledali pozemský život, a to pouze jestli by jeho motorem byla DNA. Jiné myšlenky jsou v rozporu s dnes přijímanými představami - např. tvrzení, že pomocí jednovaječných dvojčat můžeme zkoumat vliv genů na lidské vlastnosti (Lewontin se snaží argumentovat, že to nelze).

Autor tvrdí, že moderní biologie je chakteristická množstvím předsudků. Z mého pohledu to ale spíše platí o jeho přístupu k sociobiologii. Nerozlišuje totiž mezi předsudky, a mezi vědeckou setrvačností. Totiž to, co v genetice a evoluční biologii zažíváme, nejsou předsudky, ale nedostatek vědců pochopit základní matematické principy používané v těchto oborech.

3 16.10.2014

Autor rozebírá 23 filosofických otázek. 24. kapitola popisuje chyby (řekl bych vrozené) v uvažování člověka - psychologické klamy. Poslední, 25. kapitola předkládá sedm logických paradoxů. Ono to ani moc paradoxy nejsou, spíše takové logické hříčky, neznalým těchto hříček dovedou pěkně potrápit hlavu. Samozřejmě, za předpokladu, že se nepodívají na řešení na konci kapitoly.

Knížku mohu doporučit, jestliže máte rádi logické hlavolamy, jazykové klamy, nebo se prostě chcete začít zajímát o filozofii. Například si vemte větu: Každá pravda je relativní. Je tedy relativní i předchozí věta? Jestli ano, pak některé pravdy relativní být nemusejí. Jestli ne, pak je uvedená věta zřejmě nepravdivá. Jak z toho ven?

Kapitoly je možné rozdělit na několik okruhů. Jsou tady problémy přírodní filozofie - ty jsou slabší kvality, např. cestování v čase a otázka determinismu vs. slobodné vůle člověka. Pak knížka obsahuje několik kapitol týkajících se morální filosofie - např. rozebírá jestli je morálně dobré potírat homosexualitu nebo vynucovat vegetariánství. Je možné zabít člověka, abychom jiný život zachránili? Je tady několik těžších kapitol týkajících se významu a toho, co můžeme vůbec chápat. Jak vlastně vzniká vědomí (v této části ignoruje neurovědy, popisuje problém pouze z filozofického hlediska), co je vědění a jak vůbec víme, že jsme? Posledním okruhem otázek jsou otázky týkající se existence Boha. Na můj vkus je Bohu věnována neúměrně velká pozornost. Patrně je to daň za to, že původní dílo vyšlo v USA - státu s mimořádně silným vlivem církve na společnost.

U každé kapitoly je uvedena obtížnost - lehká, střední, těžká. Mne se obtížnosti jeví úplně jinak, ale možná autor testoval obtížnosti na dostatečném vzorku čtenářů a jsou uvedeny správně. Ale i ty nejobtížnější části jsou podstatně jednodušší na pochopení, než kdybyste si např. pro inspiraci, jak vzniká význam slov, četli Humea nebo Wittgensteina. Přijde mi, že autor mnohokrát raději volí přehlednější, i když slabší argumentaci.

3 16.09.2014

Dílo samotné je příspěvkem autora k tématu "Proč existuje něco, a ne nic." Dělá tak ne formou filosofického traktátu, ale spíše románu, formou návštěv různých filosofů. Na rozdíl od monografie neprezentuje kritiku cizich děl a pak svůj pohled, ale cituje, nebo i přepisuje reálné rozhovory.

Autorovi chybí přehled v matematice a fyzice. Dost argumentů je chybných hned na začátku, kdy předpokládá chybný fakt. Někdy je to skutečně neznalost, kdy opakované tvrdí něco, co matematicky není pravda - např. podle autora je nekonečno číslem. Také za tvrzení, že počet prvků prázdné množiny = 1 by byl asi nucen zkoušku z teorie množin opakovat.Často se odvolává na fyzikální hypotézy, jako by to byly ověřená fakta (např. singularitu u Big Bangu bere jako realitu, ne jako naší neznalost fyzikální reality). Mnohé argumenty jsou typu: "Musí existovat argument. Všechno ostatní jsme vyloučili, a tedy toto je ten správný argument." S tímto Sherlockovským obratem je třeba zacházet opatrně - mimo matematiku se téměř vždy ukáže, že buď už předpoklady jsou chybné, nebo nebyly vyloučeny všechny možnosti.

U filozofů nevím, fyziky vybírá pouze podle jejích mediálního ohlasu, ne podle jejich erudice. Matematiky pro jistotu neoslovuje žádné. Vůbec nebere v potaz, že každý zpovídaný si pod "nic" představuje něco jiného. Navíc některé zásadní argumenty, týkající se nic, vůbec nezmiňuje. Například se nedotkne antropického principu: Kdyby bylo nic, nebylo by možné naší otázku vůbec položit, musí být něco, aby otázka vůbec mohla být položena.

Knížka je jinak perfektně srozumitelně napsána (takže na rozdíl od jiných filosofických děl je většina argumentů pouze špatně, ne "even not wrong"). Jestliže máte faktografické znalosti, můžete si knížku číst jako kreacionistickou literaturu a hledat v ní chyby. Jestli ne, pak alespoň načerpáte několik filosoficky oblíbených chytáků.

3 10.09.2014

Hezky nahled do kultury ve Spojenych statech. Autor je popularizator vedy, a pres sve listy a odpovedi ukazuje americkou kulturu. Jejich kulturni valky, malichernosti jednotlivych pisatelu, i primo nenavist nekterych (predevsim hluboce vericich) proti vede. Neni to kniha o nejnovejsich poznatcich vedy, ale kniha o tom jak se k vede stavi bezna spolecnost v Americe.

2 16.04.2022

Je videt, ze kniha je preklad polskeho autora. Je to videt z nazvu, a lze to videt i ve zpusobu jakym se vyjadruje o polske cirkvi. Vetsina knih tykajicich se popularne kosmologie a moderni fyziky si je podobna, v teto lze nalezt i zajimavosti ktere v jinych popularnich knihach nenajdete.
V knize je i nekolik faktickych chyb, proto nemohu udelit plny pocet bodu.

2 16.04.2022

Podle mne autor dostal za ulohu napsat knizku, dostal honorar ... a pak nestihal. Ne ze by to co v knizce je bylo spatne. Utle dilko je psane hutne, popsane listy obsahuji nove poznatky a myslenky ktere v jinych popularnich knihach nenaleznete. Ale je videt, ze je to koncept, ktery nekdo nestihnul dotahnout co kompletniho dila. Mne to ale vubec nevadilo.

1 16.04.2022

Kniha spise pro filosoficka zamysleni nez pro nejnovejsi popis reality. Obsahuje predevsim uvahy o tom, co by, kdyby to co nezname bylo takove a takove.

1 16.04.2022

Kniha obhajuje stvoření světa a odmítá vývoj vesmíru a existenci evoluce.
Celá "diskuse" se opírá o doslovné znění Bible. Jestliže je něco v Bibli napsáno, pak je to pravda. A jestliže Bible říká, že Bůh stvořil svět za 6 dní, pak je to pravda. Pak není třeba žádné diskuse, protože v Bibli je celá pravda.

Knih popisuje biznis současného farmaceutického průmyslu, jak mainstreamového, tak tzv. alternativní medicíny. Např. na reklamu je vydáváno desítky procent, zatímco na výzkum pouze procenta. Popisuje tzv. medikalizaci - normální sociální problém popisující jako nemoc. Diagnóza pak postihuje často více než polovinu populace a je třeba nanutit zákazníkům náš lék, který ani nepotřebují. Typickým příkladem jsou výživové doplňky.

Dalším způsobem ohýbání statistik jsou různí malé podvody a podvůdky, jak dokázat že nový lék je lepší než předchozí. Typickým příkladem je hledání tzv. náhradních výsledků. Namísto zkoumání primární statistiky (počet infarktů) se věnuje výzkum náhradnímu ukazateli - hladině cholesterolu. Kniha také popisuje konflikty zájmů, kdy jsou lékaři placeni z grantů farmaceutických společností.

Ukazuje, jak se současná medicína snaží těmto vlivům bránit, jak se prosazují etické kodexy, jak se vytváří tlak na dodržování výzkumních postupů, které zabraňují statistické kejkle.

1 25.10.2015

Jako komiks (nebylo by lepší psát komix?) nic moc dílo. Oceňuji na něm, že podobně jako byl vydán např. Labyrint světa v komiksové podobě, tak také Logikomiks předkládá tému, které se pro komiksaci moc nehodí.

Pro lidi nepolíbené logikou a základy filozofie je toto dílo těžce uchopitelné. Nemohou rozumět jemným obratům v logice, a nemohou si uvědomit dalekosáhlý důsledek některých paradoxů. Rovněž je někdy důležité všímat si tváře osob a znát jejich postoje k rozumu, logice etc. Možná je rozumné si komiks přečíst, a pak se k němu za pár let vrátit ... a za pár let vrátit ... a vrátit ... mezitím si přečíst Wittgensteina, Russella a něco o Godelově větě.

1 04.04.2015

Knizka kterou prectete za jeden vecer. Celkem ctiva, kdyz preskakujete ne moc podarene pasaze. Jsou to spise historky z nataceni, fyziky v knizce moc neni. Ale kdyz hledate knihu na vecer, chcete sa pobavit a nic moc si nepamatovat, idealni.

16.04.2022

O matematice se tezce pisou popularni knihy. Je treba najit tema, ktere nevyzaduje mnoho skutecne matematiky. Je treba najit tema, ktere je zabavne. A je treba najit tema, ktere citatel jeste nezna. Myslim ze u tehle knihy se to podarilo.

16.04.2022