Filozofická gymnastika

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

25 krátkých myšlenkových dobrodružství. Pro řadu lidí je filozofie synonymem sousloví vznešená nuda, filozofie v podání Stephena Lawa je ale především uměním klást dobré otázky. Ostatně, každý z nás myslí filozicky, klade-li si otázky například jako: Jsou možné cesty časem? Mohly by stroje jednou začít přemýšlet? Existuje Bůh? S touto knihou prožijete pětadvacet intelektuálních dobrodružství, zamyšlení nad uvedenými tématy. Dialogická forma, názorné příklady i myšlenkové experimenty vás posunou o krok dál. Připravte se myslet bez záchranné sítě......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74189/filozoficka-gymnastika-OO8-74189.jpg 4.230
Žánr
Literatura naučná, Filozofie
Vydáno, Argo, Dokořán
Orig. název

The Philosophy Gym, 2003

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Filozofická gymnastika

Přidat komentář
los
16.12.2020

spíš tak pro středoškoláky...

Disease
24.09.2020

Fajn seznámení s několika filozofickými otázkami a motivace k přemýšleni o nich. Jen kdyby autor v některých duchovnějších případech nedával tolik na odiv svůj ateismus. Nicméně do hysterického ateisty Dawkinse má ještě daleko.


mirektrubak
20.11.2019

Filozofická gymnastika je příjemná kniha, která srozumitelným způsobem seznamuje čtenáře s pohledem na některé odvěké (a jiné zase zbrusu nové) otázky filozofie. Činí tak čtenářsky vstřícně, takže se není třeba obávat ničeho k neučtení složitého.
Přístupnost knihy, která je největší předností svazku, je ovšem zároveň slabinou v místech, kde narazí na čtenáře, který již dřív nad některým z předkládaných témat přemýšlel, nebo se mu dokonce věnoval. Já jsem to cítil například u tématu determinismus vs. svobodná vůle nebo u vztahu náboženství a morálky – bylo nepřehlédnutelné, jak zoufale nedostatečný je prostor několika stran pro popsání tak složitých otázek. To je základní omezení knihy: může sloužit jako vstupní bod k tématům, jakýsi pomyslný výkop, ale hlad po vědomostech příliš neutiší, ve čtenáři spíš vyvolá další otázky, než aby poskytl odpovědi.
(Ale neplatilo to vždy, leccos jsem si pro sebe zde i čerstvě objevil. Asi nejzajímavější informací, která pro mě byla novinkou, byla Wittgensteinova teorie rodové podobnosti, ta si říká o bližší prozkoumání)

Na několika místech jsem přistihl Lawa při zaujatosti. Výrazně nejvíc to bylo patrné v kapitole o kreacionismu, tam se pustil do obhájců tohoto světonázoru hlava nehlava – což je sice lidsky velmi snadno pochopitelné (je to povětšinou banda demagogů, ne že ne :-), ale autorovi, který se staví do role nestranného badatele to přesto nesluší.
Na jiném místě tvrdí, že bychom neměli zpochybňovat GMO z důvodu možného zneužití, protože je to technologie a jiné technologie (třeba šicí stroj) také přece nezpochybňujeme. Nebo: pokud je podle Lawa nějaký jev vysvětlitelný nadpřirozené nebo racionálně (a nemáme dost důkazů pro jedno či druhé), máme se přiklonit k racionálnímu, protože víme, že téměř vše lze racionálně vysvětlit. A tak.
(Já jsem si při čtení pořád napůl myslel, že je to pastička na čtenáře, že na konci bude něco jako „V několika kapitolách jsme se vás v textu pokoušeli ovlivnit logickým faulem. Všimli jste si toho?“, ale toho jsem se nedočkal. Nezbývá mi tedy než se smířit s tím, že naše sklony používat argumentační klamy jsou tak silné, že se jim nevyhne ani autor, který má kapitolu o argumentačních klamech jako součást své knihy.)

Čtení Filozofické gymnastiky pro mě bylo milé i tím, že řada témat (Jak víme, že něco víme? Jak můžeme určit, co je správné? Jak definovat umění?) mi navodila nostalgické pocity, když mi připomněla mé dospívání a nekonečné juvenilně nadšené rádoby-filozofování v ostravské pivnici U Rady. Myslím si, že právě mladí lidé na hranici dospělosti, s vášní pro kladení otázek a promýšlení světa, jsou ideální cílovou skupinou téhle knížky.

Pavluška33
06.01.2016

Výborná filosofická studie, která má jednu oproti ostatním takto klasifikovaným dílům jednu obrovskou výhodu - je nesmírně čtivá

bzucino
16.09.2014

Autor rozebírá 23 filosofických otázek. 24. kapitola popisuje chyby (řekl bych vrozené) v uvažování člověka - psychologické klamy. Poslední, 25. kapitola předkládá sedm logických paradoxů. Ono to ani moc paradoxy nejsou, spíše takové logické hříčky, neznalým těchto hříček dovedou pěkně potrápit hlavu. Samozřejmě, za předpokladu, že se nepodívají na řešení na konci kapitoly.

Knížku mohu doporučit, jestliže máte rádi logické hlavolamy, jazykové klamy, nebo se prostě chcete začít zajímát o filozofii. Například si vemte větu: Každá pravda je relativní. Je tedy relativní i předchozí věta? Jestli ano, pak některé pravdy relativní být nemusejí. Jestli ne, pak je uvedená věta zřejmě nepravdivá. Jak z toho ven?

Kapitoly je možné rozdělit na několik okruhů. Jsou tady problémy přírodní filozofie - ty jsou slabší kvality, např. cestování v čase a otázka determinismu vs. slobodné vůle člověka. Pak knížka obsahuje několik kapitol týkajících se morální filosofie - např. rozebírá jestli je morálně dobré potírat homosexualitu nebo vynucovat vegetariánství. Je možné zabít člověka, abychom jiný život zachránili? Je tady několik těžších kapitol týkajících se významu a toho, co můžeme vůbec chápat. Jak vlastně vzniká vědomí (v této části ignoruje neurovědy, popisuje problém pouze z filozofického hlediska), co je vědění a jak vůbec víme, že jsme? Posledním okruhem otázek jsou otázky týkající se existence Boha. Na můj vkus je Bohu věnována neúměrně velká pozornost. Patrně je to daň za to, že původní dílo vyšlo v USA - státu s mimořádně silným vlivem církve na společnost.

U každé kapitoly je uvedena obtížnost - lehká, střední, těžká. Mne se obtížnosti jeví úplně jinak, ale možná autor testoval obtížnosti na dostatečném vzorku čtenářů a jsou uvedeny správně. Ale i ty nejobtížnější části jsou podstatně jednodušší na pochopení, než kdybyste si např. pro inspiraci, jak vzniká význam slov, četli Humea nebo Wittgensteina. Přijde mi, že autor mnohokrát raději volí přehlednější, i když slabší argumentaci.

vejnar
30.03.2012

Před pár lety jsem četl Akta F a to se mi nějak líbilo víc než tohle, asi že byla první:) Myslím, že stačí přečíst jen jednu z těchto dvou knih, protože obsahově se dost prolínají. Na filozofii se mi líbí její racionalita, ale člověk nakonec zjistí, že i její přemíra může být někdy na škodu a skličující. Zdravý selský rozum se zkrátka hodí vždy:)