brabofka
komentáře u knih
Ďáblův sluha
Vlastimil Vondruška
Nebylo to špatné. Prostě oddychovka. Mimo dnešní realitu, příjemné prostředí středověku. Stejně jsem ale místy měla pocit jakoby tam ta naše doba lehce zasahovala. Nevím zda v té době bylo nachlazení (vždyť museli být otužilí z těch studených hradů, cest a nebo prostých chalup). A také už mi po tom bezpočtu přečtených příběhů lezl lehce pan Oldřich na nervy. S tou jeho logikou, kterou nikdy zcela nevysvětlil, a tím jeho oddáním logice a realitě oproti tehdejší moci víry. Ale jo, právě proto je to tak populární a bohužel to v těch posledních dílech vypadá. Knihy jdou na trh jedna za druhou a kvalita střídá kvantitu. Tento díl je ještě jeden z počátku toho všeho a podle toho je to taky takové. Jak jsem psala, oddechové. Málo postav, kde každý měl důvod a možnost a teď babo raď. Na mě moc zbytečně natahované. Asi si dám od Oldřicha trochu oddych. Jednou za čas proč ne, ale číst to v sérii bych už dnes nedala.
Havířovina
Iva Hadj Moussa
Ani nevím jak jsem se ke knize dostala. Nicméně, opět jsem si potvrdila, že hodnocení zde na DK něco značí. Modrá je dobrá. Nic víc. Nějak jsem od knihy aspoň něco čekala, a ono to nepřišlo. Potřebovala zaznamenat nějaké své nesourodé myšlenkové pochody? Příběh opuštěné, rozvedené ženy, bydlící toho času u rodičů, není ani příběhem. A pátrání po historii domu jménem Havířovina, není pátrání. Přijde mi divné, že na vesnici se nic neutají, takže to co provádí hlavní hrdinka, ví do druhého dne všichni, ale víc nic najednou nikdo neví? Nikdo? A musí čekat, až přijede ta z Prahy aby jim to vypátrala...
Styl vyprávění příběhu "teď mě něco napadlo" mi nesedí. Ostatně neseděla mi celá kniha. Odložit ji, mi bránil fakt ze jsem zvědavá a současně jsem pořád čekala, že se něco stane. Nestalo. Další knihy autorky asi prozatím zkoušet nebudu.
Relikvie
Lincoln Child
Příběhu se nedá nic vytknout. V první chvíli mě odrazovala nahuštěná písmenka a tolik stran. Přesto se příběh relativně rychle rozjel a až na pár škobrtnutí, v podobě zdlouhavějších popisů všeho možného, jel až do finále. Občas jste si tedy museli něco domýšlet, občas je to dodatečně v dalším ději vysvětleno. Opravdu hororově laděný příběh z Newyorského muzea přírodních věd. Bylo docela fajn, číst příběh, který se odehrává v 90.letech v nichž byl také napsán. Bez všech těch mobilů, internetů a všeho možného. A hlavně i postavy se chovají podle toho. Nejednají stylem, všechno vím, všechno znám a co ne zjistím. A když ne na gůglu, který vlastně neexistuje, vyřeším to tak nějak ... už jsem se nedávno zmínila, že tyto hororové příběhy nemusím. Tohle je spíš thriller s prvky scifi..? Proč ne. Další příběhy asi zatím hledat nebudu, s ohledem na frontu ke čtení. Ale až nebude co, ráda zase sáhnu po dalším díle.
Pech
Klára Aycox
Jako prvotina to není špatné. Co je zavádějící, je anotace knihy. Sice uvádí, že se příběh odehrává v Liberci atd. Ale jaksi zapomněli doplnit, že to je jen jedna ze tří částí. Mají společného jmenovatele Olivera Pecha. Takže mě zmátlo, když liberecká část skončila, a to ještě ne zcela jasně a děj se posunul v čase dál a do Plzně. Hovorový styl byl fajn, dokud se nedošlo pravedo té Plzně. Chápu autorku, že potřebovala ukázat jazykové odlišnosti ale vkládat do téměř každé věty "copa", "tuten" nebo "japa" bylo i na mě dost.
Jak jsem pročítala komentáře níže i ostatní měli s tímto problém. Avizovaný překvapivý konec zas až takový nebyl. Tak nejakjsem něco takového na závěr čekala.
Nicméně kdyby si s tím dala autorky víc práce a každý příběh více vykreslila, mohla mít zaděláno rovnou na 3 knihy.
Množství postav, které příběh nijak neposunuly, neovlivnily ale byly tam, byl občas i na mě moc. Pořád jsem hledala kdo je kdo, kdo se propisuje napříč a kdo tam co dělá. Zbytečně moc lidí.
Víno z hroznů
Ladislav Štaidl
No možná přeci jen měl nějakého toho kamaráda spisovatele přizvat. Kniha je psaná "tak jak přijde na mysl". A je evidentní, že p. Štaidl se potřeboval vypořádat s určitými lidmi, a nakonec si trochu ještě načechrat ego. Nepřehledný sled toho s kým byl, nebyl, koho měl rád, komu půjčil peníze a tak. I na Ivetu dojde. Za mě, kdyby kniha nevyšla, nic se nestane.
První republika - Jak žily hvězdy
Blanka Kovaříková
Mile napsané, zajímavé. Dozvíte se mimoděk spoustu dalších zajímavých věcí. Potěšilo mě, že z toho není bulvár. Určitě si najdu i další knihy autorky.
Mysli na nesmysly
Michaela Dočkalová
Skvěle napsané. Od prvního písmenka krásně čtivé. Nicméně asi nedokážu zcela přesně říct, že by se jednalo o oddychovku. Protože co povídka to dost silné téma. Ty jo! Klobouk dolů před autorkou. A pokud opravdu má chuť psát, myslím, že témat má na to dost. Už jen tím, když otevře tuto knížku. Většina povídek mě vtáhla do děje takovým způsobem, že jsem na konci nemohla věřit tomu že je konec. Jela bych dál, prožívala strach, deprese, pocity nejistoty nebo malého sebevědomí spolu s hlavními protagonisty. Fakt super napsané. A na nesmysly opravdu myslet nejde :-)
Polední hodina
Dörte Hansen
Ze začátku hodně náročné vyznat se v ději a postavách. Postupně ale jak se začítáte se před Vámi odkrývá příběh 1 vesnice a jejích obyvatel. Můžete tak srovnat starý a nový venkov. A nemusí to být ani Německo. Stejné příběhy najdeme i u nás. To, že knihu přeložila V. Hanišová mě ani nepřekvapilo. Její styl se mi moc líbí a krásné ho preneslai do tohoto příběhu.
P.S.
Aňa Geislerová (p)
Myšlenkové pochody AG mě trochu míjí. Nějak jsem se nedokázala napojit na její styl a uvažování. Někdy mi to přišlo, jak kdyby musela něco napsat a to co se jí honí hlavou je moc krátké. Tak to nastaví, nastaví a nastaví. Sem tam jsem se usmála, že vlastně jako matky jsme si dost podobné. Ale to bylo opravdu výjimečně. Jako nouzovka mi kniha pomohla překlenout čekací dobu na balíček s vybranou knihou a na splnění rezervace v knihovně. Nicméně jsem si potvrdila, proč nečtu časopisy podobného typu a fejetony v nich tuplem. Jo nicméně myšlenka "vyzdobit" knihu byla asi ta nejlepší co AG napadlo (jestli to napadlo jí). To se mi fakt líbilo. Proto 3*.
První herečka: Román o Sarah Bernhardtové
C. W. Gortner
Nenadchne ani neurazí. Červená knihovna, která se schovává za hereččin životopis? O Sarah jsem dosud neměla ani tušení. Pravda, nemít tuto knihu v ruce, dál nic nevím. Já ale skoro nic nevím ani po přečtení. Děj vleklý, hrdinka je v pozici té ubližované. Fakt mírně upravená, tak aby ladila. Autor si měl vybrat buď červenou knihovnu a nebo životopis. Dohromady mu to nejde.
Začátek nové éry
Carmen Korn
Jak zde již zaznělo. Sice je to srovnáváné s Geniální přítelkyní, ale tohle se mi četlo a líbilo více. Uzavření příběhu a života 4 přítelkyň v Hamburku. Sice jsme svědky nejen jejich příběhů ale i dějin, které je provázely. Zajímavé postřehy, které se nikde moc v hodinách dějepisu neučí, ale všechno mi to přišlo zrychlené. Příběh klouzající jen tak po povrchu. Nic moc v hloubce, a přitom si myslím že by mu to slušelo. Za mě sice 5*, ale je to jen proto jak moc dobře se to četlo, a jak hezky se čtenář dokáže do děje, i po pauze v této sérii, vrátit.
Dcery nové doby
Carmen Korn
Je zajímavé sledovat příběh 4 žen a jejich rodin, vzájemně propletených, na pozadí dějin. Jen škoda že vše bylo bráno trochu povrchně, a "letem světem". Navíc ve druhé třetině se to jaksi zadrhlo, a trochu to skřípalo, než se děj opět na posledních pár desítek stran rozjel. Ani nemůžu říct, že končí velkým finále. Najednou, tak jak to opět "jelo", KONEC. Byť s malými připomínkami ale dávám 5* jdu na druhý díl.
Motiv X
Stefan Ahnhem
(SPOILER) Ano, se severskými detektivkami a detektivy se v poslední době roztrhl pytel. Pokud bychom chtěli jít do hloubky, ano vesměs je to pořád stejné a dokola - vražda (sériová), tým vyšetřovatelů, v lepším případě spolupracující s přes záliv působícími kolegy v Kodani. Nicméně, pokud toto všechno přehlednéme, dostaneme se opět ke skvěle napsané knížce, která Vás nepustí do poslední chvíle. U tohoto dílu série FR, dokonce ani po přečtení, protože jak už upozorňuje anotace, jedná se o první část ze dvou. Takže to vypadá, že se všechno podstatné dozvíme až z X způsobů smrti. Líbí se mi, když mají hlavní postavy (policisté, vyšetřovatelé) i nějaký osobní život, přesahující do děje celé knihy. Je fakt (pozor spoiler) že zde si rodina FR užila svoje (pokud vezmu v potaz všechny 4 díly), a jen s podivem to zatím dávají, i když ....
Těším se na zatím poslední díl. Těším se, že se konečně rozlouskne to co je nedokončené, ale i to co se zdá jako dokončené. A pevně věřím, že autor nezklame. Ostatně nezklamal dosud!
Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou
Elena Ferrante
Zatím nejslabší z celé série. Mohu tak potvrdit komentáře, které jsou níže. Ze začátku to vypada na slibný rozjezd, stejně jako u předešlých dílů. Pak se ale cosi zadrhne, a drhne to až skoro do konce. Na bezmála 360 stranách se tak dozvíte pouze to, že se Elena vdá, má děti. Až s návratem Nina fo jejího poklidného života se to opět trochu rozjede. Bohužel na to zbývá cca 30 stran do konce. Nicméně i po rozladění z tohoto dílu, jsem na ten poslední zvědavá.
Příběh nového jména
Elena Ferrante
Asi netřeba dalších komentářů. Další osudy Lily, Lenú a jejich přátel z Neapole. Příběh se posouvá o dalších pár let dopředu. Začíná tam, kde skončil první díl. Lily se stává vdanou paní a Lenú studentkou.
Karlík a továrna na čokoládu
Roald Dahl
Krásná, úsměvná a i poučná pohádka. Myslím, že jedna z těch které jako povinná četba bude ku prospěchu a chuť číst podpoří. Za mě skvělé. Škoda, že za našich dětských let to nebylo tak dostupné.
Sí, vole!
Pavel Liška
Má se hvězdičkami hodnotit jak se mi kniha líbila. Ale co když bych chtěla 5* dát za obsah, a 3-4* za grafiku... to je těžké rozhodnutí. To co sepsali vagamundos je úžasné. Nikdy jsem na cestopisy moc nebyla ale tohle je něco. Zážitky zapsané tak jak jim přijdou pod ruku, skvělé poskládané dohromady. Kdy se kluci navzájem doplňují, rozcházejí i vyvracejí. Přesto dohromady je celek skvělý. Hned bych tam chtěla být s nimi. No, i když uprostřed divočiny, v moskytiéře, jen oni 3... občas bych se bála. A oni si to užívají! A teď k té grafické stránce. Všechno je to děsně malý. Písmenka, fotky... Všechno na lupu. To mi trochu kazilo dojem. Klidně víc stránek ale prožitek by stál za to. Jo a ti co si řeknete, že jste je viděli v televizi. Vězte, že ne. Viděla jsem první díl a s psanými zážitky se to nedá srovnat. Je to spíš takové obrazové doplnění knihy.
Postmortem
Patricia Cornwell
V době "krize" jsem se opět vrátila ke staré dobré Kay. Je to skoro 15 let co jsem se s ní setkala (poprvé) v knize Za řekou Styx. Rozhodla jsem se, že bych její sérii chtěla mít doma a teď se mi to konečně z části povedlo. V antikvariátu jsem sehnala i hodně špatně dostupný druhý díl, a tak nic nebrání se opět ponořit do začátku 90.let seznámit se (opět) s Kay, Marinem a Bentonem. A skoro až s úsměvem sledovat, jak se za těch skoro 30 let detektivka vyvinula (ať už v podání Kay) a nebo i u jiných autorů. Zde se ještě debatuje nad akceptací DNA důkazů, emaily, mobily a další vymoženosti dnešní doby jsou ještě na houbách a počítače jsou hodně v plenkách. Nicméně je to prostě Kay, která ráda vaří aby odbourala stres z práce (tak jako někdo si dá skleničku a někdo jde běhat). Nicméně občas je text trochu rozvláčný. I když pokud si dobře pamatuji, každý díl této série byl hodně vázán na kvalitu překladu. Občas se kniha nedala číst, protože překlad měl spoustu gramatických chyb ale i špatný slovosled. Tak vzhůru do Richmondu 90. let!
Noc
Bernard Minier
S každou další knihou je poznat, že se autor zlepšuje a zlepšuje. Knížku jsem přečetla jedním dechem za skoro 4 dny a mohu konstatovat, že opět setkání s Martinem Servazem na 1s*. Pozor, teď přijde menší odhalení.
Už od začátku mě zajímalo, co s tím má norská vyšetřovatelka společného a vlastně až úplně na samém konci se to čtenář dozví. Ale vůbec to není na škodu. Myslím, že kniha má skvěle nakročeno k pátému pokračování a vůbec to nevadí, že Vás autor vlastně pořád natahuje. U prvního a druhého dílu mi trochu vadilo, že J. Hirtmann je vlastně nepolapitelný a že to nebude jen tak. Tady v průběhu knížky a i vlastně po dočtení mi vůbec nevadí, že se třeba až v dalším díle dozvíme jak to dopadne. A nebo už dopadlo? To asi ví jen sám autor. Za mě tedy, je to vynikající a skvěle oddechové počtení.