Víno z hroznů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tato malá knížka je klenot. Pochází z pera autora melodií a textů, který spoluutvářel éru. Jsou to střípky osobních pamětí a zároveň paměť doby, sloka písně, podobná kapce rosy. Je psána elegantním slohem plným ironického nadhledu, za kterým se skrývá věrnost pravdě a smrtelná vážnost. Je v ní – kromě jiného – osobnost autora, který ani v první osobě nemluví jen za sebe. ... Arnošt Lustig...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74297/big_vino-z-hroznu-xQx-74297.png 3.329
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Víno z hroznů

ddkk
29. října

Tak tato "malá knížka je (prý) klenot", aspoň podle autora anotace. Bohužel, taky jsem neodolala a celou až do úplného konce (končí v roce 2003) jsem ji opravdu přečetla. Za klenot ji nepovažuji.

Pan Štaidl se zřejmě rozhodl popasovat se svým dosavadním životem, ovšem tak nějak výběrově. Skutečné osobnosti, které ho na jeho umělecké cestě provázely, skoro úplně vynechal (o Karlu Gottovi nebo Karlu Svobodovi není v knize skoro ani zmínka), zato se neváhal bez skrupulí neskrývat se svými názory na leckoho a pochlubit svými všemožnými úspěchy včetně těch velmi intimních. Nerada bych byla v kůži těch, kterých se Štaidlovo vyprávění - dle anotace "psané elegantním slohem a věrné pravdě" - muselo dosti dotknout...

Knížku si autor vydal sám a jsem si jistá, že měla úspěch. Každý (skoro) si rád přečte pikantní historky ze života slavných.

Dávám za dva, a to hlavně kvůli bohaté fotodokumentaci, která je opravdu zajímavá.

cleopatra11
06. března

Dobré pikantnosti ze života Ládi. Přečteno za 2 dny.


MichalStxt
07. února

Knihu jsem četl později, než novější "Desátý klíč" Ladislava Štaidla. Na prvotinu mi připadá vyspěle napsaná. Plná nadhledu, ironie ba sarkasmu. Ale jeho výše zmíněné další dílo považuji za kvalitnější. Stejně jako jeho ryze povídkovou knížku "Ukradená pointa".

Koka
22.04.2020

Tuto knihu doporučuji k přečtení naprosto ze stejných důvodů, z jakých jsem kdysi doporučovala vzpomínání Adiny Mandlové "Dneska už se tomu směju .." , a to proto, že:

- autor je skandalózně otevřený, až zákeřný, a tak se čtenář dozví pikantérie o pipinách a pepících z českého šoubyznysu i z let, kdy ještě nevycházel Blesk :=)
- autor je - nečekaně - literárně zdatný, díky čemuž je kniha čtivá a místy nabízí vtipné a neotřelé metafory,
- epizody kšeftařského handlování "našich populárních umělců" s estebáky, s komunistickými funkcionáři, s českými emigranty v USA a Německu, nebo s ruskými děžurnymi na chlastačkách v Moskvě - jsou esenciální ukázkou, jak vypadala ta slavná "kulturní politika socialistického státu" a postavení předních hudebních interpretů v tom údajném "žaláři tvůrčí a osobní svobody", který jim - na rozdíl od dnešního volného trhu - sakra vyhovoval!
- epizody líčící mnohé české lékaře a jejich vztah s prominety mi potvrdily mé dávnější přesvědčení, že právě doktoři byli v minulém režimu - hned po pumpařích - tou nejzbastarděnější sociální a profesní skupinou, a proto se právě z jejich řad tolik bezcharakterních týpků horlivě zapojilo do porevuluční politiky;
- epizody o autorově porevolučním podnikání jsou zas živou ilustrací toho, jak to v těch divokých devadesátých tady chodilo, a tedy z čeho pramení ten zdevastovaný stav dnešní morálky, pokřivených obchodních vztahů, obecného šmejdovství, s nímž se setkávám na každém kroku ... (v knize popsaná epizodka se sympatickým mladičkým právníkem s číšníckou praxí - Romanem Janouškem - to je něco!)
V součtu je tedy tato kniha mimořádně výmluvným obrazem let cca 1960-2000, zdokladovaným autentickými příběhy, jmény, daty, adresami, fotkami ... a nikdo, kdo jednou bude chtít zkoumat, studovat a nějak zpětně kriticky interpretovat společenskou situaci druhé poloviny 20. století u nás, by neměl knihu opomenout.
Jenom tak bezskrupulózní a talentovaný člověk, jakým je autor, mohl napsat tak přitažlivé, zajímavé a otřesné svědectví. A sympatické je, že to vydal vlastním nákladem.

fes
02.11.2018

Má představa hejska, který se proslavil a zbohatl spíše díky okolnostem a lidem kolem něj, než vlastním hudebním umem (konečně sám přiznává, že v dnešní konkurenční době by si ani neškrtl), sice nevzala úplně za své, ale musím mu přiznat nečekaný vypravěčský i literární talent, jímž mne mile překvapil, jakož i otevřenou upřímností výpovědi nejen o sobě, nýbrž i o dalších slavných lidech kolem něj - a jsem si jist, že mnozí z nich tohle četli neradi.
Já tohle četl rád a doporučuju nejen zvědavcům na bulvár, ale i těm, kdo rádi literárně dobré autobiografie. Není divu a nebylo to nejspíš jen z kamarádství, že tuto Štaidlovu práci ocenil i Arnošt Lustig.
Nakonec nutno dodat, že kniha doplňuje informace o tom, jak vznikala a jaká byla česká populární hudba a někteří její představitelé v dobách minulých.

kanitsuj
14.06.2017

Memoáry nejsou úplně mojí oblíbenou disciplínou, ale povídání pana Štaidla je čtivé, humorné a vypovídá mnoho o jeho svérázném bonvivánském duchu i prostředí českého showbyznysu.

bábuška
21.02.2017

Tato kniha se mi dostala do ruky teprve nedávno, ale početla jsem si hezky, kdo nežil v době kdy se tyto události děly, těžko pochopí.

Iva-JU-KA
01.07.2014

Kniha mne mile překvapila stylem, jakým byla napsána. To, co jsem od knihy očekávala, to jsem se dočetla. Ani nebyla nezajímavá. Zážitky z koncertů, ze spolupráce, z podnikání, popisy jednotlivých osob byly velmi čtivě zpracovány.

1