betička komentáře u knih
Silné čtení, rozhodně ne veselé dětské vzpomínky party chlapců ze Šumavy.
Další kniha u které si uvědomíte, jak se máme náramně a žijeme v relativní svobodě (alespoň v té názorové).
To nelogické vymývání mozků, buzerace před kterou není úniku, psychycký nátlak, vydírání tak mladých lidí.
Nemožnost se důstojně rozloučit se spolužákem ... tu ubohost jenom dokresluje.
Poslouchala jsem jako audioknihu, která moc dobře namluvená.
Příběh je krásně vystavený, člověk se ani chvíli nemá čas nudit.
Myslím si, že je tu i velmi věrohodně popsáno myslení lidí v 15. století, kdy se většina neustále ptala po vůli Boží, ale také se za tu Boží vůli dalo skrýt ledacos a toho se dalo parádně využít ...
Bojové scény byly popsány dost věcně a podrobně, ale neměla jsem potřebu je přeskakovat, že by mi to bylo hodně nepříjemné.
Kniha mě vyprovokovala k tomu zjistit si ještě další info o této reálné události v dějinách.
Pro všechny (kromě učitelů) příjemné a oddychové čtení :-)
Pro mně zajímavý vhled do studia při zaměstnání a na slasti a strasti našich pedagogů, kdy kolikrát přesný zápis v třídní knize je důležitější než to, zda studenti rozumí probírané látce.
Ke knížce jsem přistupovala s lehkým despektem a očekávala spíše romantické čtení pro puberťáky ... ale byla jsem příjemně překvapena.
Ano, můžeme rozporovat, že náhody ve stylu super bohatá kamarádka, na kterou je spolehnutí a vše dělá z čistoty srdce, úspěšný neurochirurg, skvělý šéfkuchař, majitelka prosperujícího květinářství ... ale možná toto vše mělo poukázat na to, že není všechno zlato co se třpytí ... a ukázat, že rodinné násilí může mít více podob, ale vždy zanechá jizvu a ovlivní více lidí než jen oběť.
Čtivá kniha, která popisuje jak je člověk ztracen, když je sám, bez možnosti někomu opravdu věřit a spolehnout se. Jak majetek a schopnost člověka se o sebe postarat v mnoha případech vůbec nestačí, pokud se někdo rozhodne vás zničit.
Zajímavá kombinace spiknutí, poporodní deprese, léků a nevyřešených stresových situací z mládí.
Skoky v čase jsou naprosto jasné a dodávají knize originalitu. Není to jen jednolitý příběh.
Ke konci mi pár situací přijde malinko přitažených za vlasy.
Běhá mi mráz po zádech ... dost realistické čtení o mladých klucích, kteří si vůbec ničeho neváží, myslí si, že na vše mají nárok už jen protože je to napadlo a že oni to chtějí ... jejich rodiče jen tak vlají ... Mladíci se neustále odvolávají a přísahají na život svojí mámy, ale přitom své rodiče neposlouchají, pohrdají jimi. Hlavně Nikolas ( vůdce paranzy) pohrdá svým otcem obyčejným učitelem, který to podle něj nikdy nikam nedotáhnul, protože nevydělává pořádný prachy. Jejich směšné iniciační rituály (dle filmu, který znají zpaměti) ukazují, že jsou to ještě děti, ale bohužel tomuto nevyvynutému potěru někdo dal zbraně ... kéž by to byla jen autorova spisovatelská invence.
Knížku jsem četla nejprve jako asi 12letá holka a teď skoro po 30 letech znovu (díky výzvě). Je to moc hezké a příjemné čtení. Nevím jestli příběh o nezištném přátelství stále ještě in, ale pro mě to bylo pohlazení po duši :-)
Ráda jsem se nechala zavést do kanadské divočiny a četla si o dobrodružství bez toho aniž bych za každým rohem čekala podlost a snahu někomu ublížit.
Ano, je to naivní a dětinské, ale užila jsem si to :-)
Poslouchala jsem jako audioknihu, kterou s velkou bravurou čte Pavel Soukup. I když se v ději objevuje docela dost mrtvých, tak kniha působí velmi poklidně. Nejasný případ řeší bratr Cadfael s nadhledem a rozvahou. Postupnými malými krůčky rozkrývá to co mělo zůstat skryto. Ukazuje se zde, že i člověk, který celý život žije počestný život se může díky příležitosti dostat se k majetku/pokladu, zcela změnit a uchýlit se k podlému činu a pak se divit ci to vše tím jedním činem umožní a zaplétat se do toho víc a víc.
Docela mě lákalo přečíst si knihu, která popisuje život teenagerů. No, ale tato kniha tedy rozhodně není můj šálek kávy - a rozhodně to není věkem hrdinů. Je velmi zajímavé na chvíli "vlézt do hlavy" hlavní hrdince, která trpí obscedantně kompulzivní poruchou. Ale právě popis toho co prožívá a jak se točí ve své vlastní spirále, kterou může přibrzdit, ale rozhodně ne zastavit, mě dost znervózňoval a přenášel se na mě nepokoj a nepohoda - možná to je vlastně velká pochvala pro autora :-)
Poslouchala jsem jako audioknihu - krásně namluvená Martinem Písaříkem. Moc příjemný poslech, který člověka hned navnadí na další cestování. Moc příjemné je v tomto případě porovnávání mentality jednotlivých národů, kteří žijí vlastně nedaleko od sebe vrámci jednoho světadílu a přesto jsou v jejich smýšlení a přístupu k životu obrovské rozdíly.
Jen mě to utvrdilo v tom, že i "pouhé" cestování po Evropě může být plné dobrodružství a zajímavých zážitků.
Poslouchala jsem jako audioknihu a možná i stylem namluvení jsem získala dost negativní vztah k dívce jménem Elizabeth. Její naivita mě teda šíleně vytáčela, ale možná je to tím, že člověk je z té druhé poloviny světa než ona a to co jí přišlo divné a šílené, tak z naší zkušenosti víme, že to divné a šílené nebylo, ale byla to realita.
V každém případě hodně zajímavé čtení a pohled zase z jiného úhlu.
Knihu jsme dočetla, ale že by mě vtáhla do děje a já se od ní nemohla odtrhnout? To ani náhodou :-) Na to abych se mohla ztotožnit s hlavní hrdinkou jsem až příliš pragmatická
Co k tomu říct ....člověk si zase uvědomil tu divokost doby po 2. světové válce a speciálně v pohraničí po odsunu Němců. Kdy se opět v celé nahotě projevily povahy lidí. Jak vlasně jen opravdu málokdo chtěl budovat, ale spíše využít možnosti nahrabat majetek a získat moc (co není uvázané, zamčené a hlídané není v bezpečí), ale o to víc vyniknou povahy těch co mají nadšení, snahu a radost z odvedené práce.
Rozhodně mě tato úžasná kniha motivovala ke shlédnutí seriálu.
Poslouchala jsem na Čro.
Příjemně zpracované životní osudy žen, které se rozhodly být samy a nebo shodou všech okolností zůstaly neprovdány a bez vlastních dětí.
"Obyčejné", bez hledání senzace a ... jemně a mile popsána životní cesta, ta neuvěřitelná barevnost života, jak jsme každý jiný ...
V 5 životech je vykresleno jak nás ovlivní jedno rozhodnutí, které nás odbočí, nebo touha pro dokonalosti, nereálné romantice, porovnávání ....
Moc zajímavé čtení. Jméno Eduard Ingriš jsem znala, ale nic moc víc jsem o tomto moc zajímavém pánovi nevěděla. Nenapadlo mě, že se potkali s panem Thorem Heyerdahlem. Znala jsem ho jako cestovatele, ale tady jsem ho objevila jako skladatele, dirigenta a výborného kameramana.
...svět je velký a času proklatě málo ...
(SPOILER) Mě se teda ohromně líbí Hrabalovy hrátky s jazykem, slovíčky, ta zvukomalebnost ... mám pocit, že se tak nějak houpám na vlnách textu a ne, že jej prorážím kraulem, abych se dostala co nejdříve k cíli.
Poslouchala jsem jako audioknihu nádherně namluvenou paní Hadrbolcovou.
Podle barvy hlasu, že jste z Moravy?
Pamatujte, všechno co za něco v Praze stojí je z Moravy! Já jsem z Moravy taky. (tohle se mi obzvláště líbilo, protože já jsme z Moravy taky :-))
o básníku Bondym
Já bych mu řekla: Já tě zabim.
To byste řekla vy, protože máte jemnou povahu. Ale já, že jsem kriminálník ... já jsem ho nezabil. Zabíjet básníky je hřích ....
Příjemný poslech, oddychovka.
Mám ráda anglický humor ...
Knihu jsem četla již podruhé. Nyní jsem po ní šáhla po návštěvě Kutné Hory.
Mám ráda kombinaci historických faktů a lidských příběhů. A knihy Ludmily Vaňkové mi toto splňují.
V knize se daleko více popisuje práce kamenická a obchod se stříbrem než samotná těžba tohoto kovu. Množství povolání (jejich pojmenování), které se toho účastnily, byly dost zavádějící. Naštěstí hned na začátku knihy je každá profese dostatečně popsána, ale stejně je to stále listování, které mě moc nebaví :-)
Buďme rádi, že se dříve stavěly takové nádherné budovy a obdivuju to neskutečné nasazení všech, kteří se na to podíleli. Kéž by se i v dnešní době stavěly " takové chrámy", které by byly hodny obdivu i po staletích.
Agáthu Christie mám moc ráda. Těmto povídkám není co vytknout a moc mě pobavily. Jen mi opravdu moc nesedí název knihy, který je poměrně zavádějící. A pak moc nerozumím na základě čeho byly vybrány do této sbírky zrovny tyto příběhy. Společný jmenovatel je asi opravdu jen paní spisovatelka :-)
Příjemné odpočinkové čtení. Hodně se mi líbí popis života na irském venkově v 60.letech.