Bediczek komentáře u knih
Napínavý thriller od začátku až do konce. Postavy jsou dobře vykreslené a fandil jsem jim. Konec mně překvapil, vůbec jsem to nečekal. Jediné co by mně zajímalo je, jak dlouhý byl ten provázek?
Úplně převratná detektivka to zrovna není. Už od 3/4 jsem tak nějak tušil, kdo za tím je. Nechybí ani napínavé finále, které je už tak trochu detektivní klišé.
Občas jsem si nebyl jistý, kolik toho Laurin opravdu řekl a co si autor sám domyslel (například dialogy postav, které působili až filmově) Buď jak buď, knížka je to útlá a dá se zhltnout za jedno odpoledne. Pro mně přijemné odpočinkové počtení.
Kukaččí mláďata jsem nečetl a nijak mi to nevadilo. Příběh přijemně plynul a hluchých míst moc nebylo. Vlastně je to spíš detektivka než fantasy, jedna krvavá šarvátka a tím akce končí. Ale atmosferu to ma dobrou. Taky bych chtěl vyzdvihnout povedenou mapu Thonnieriky.
(SPOILER) Asi je to tim, ze nejsem cilova skupina, ale kniha pro mne postradala napeti, protoze mi bylo uplne jasne jak dopadne. Samozrejme nechybelo velke finale ve zvonici big ben, kde se arcipadouch rozplyva nad rafinovasti svych (nelogickych) planu, jen aby byl vzapeti porazen hlavnim hrdinou. Inspirace HP je velmi znacna, nekdy by se dalo mluvit o vykradani.
Příběh se snaží být až na sílu nechutný a šokující, přitom se pod tou fasádou skrývá celkem přímočará detektivka, kterou lze odhalit už po 1/4.
Bajecne, famozni, uzasne. Nechapu proc jsem si to doted neprecet. Takove napeti a mrazeni jsem uz dlouho u cteni nezazil.
Velmi rozvleklá kniha, kde se většinu času nic neděje, příběhu moc nepomáhá že se téměř celý odehrává během jednoho večera. Postavy jsou dokonalé a bezchybné (tomu vévodí Kay) a na potkání chrlí expozici. Jako oddechovka na dovolenou se to ještě dá.
Při čtení mi velmi často přišlo, že hraju adventuru a postavy, které Faylorg a Inge potkávají jsou jen hybately zápletky, kteří mají za úkol vysvětlit souvislosti a posunout příběh dál. Finále bylo přitažené za vlasy, vím že je to fantasy, ale ve chvíli kdy autor vše řeší tím že je za tím magie, považuju to za lenost. Při vymýšlení jmen bych nevolil postup: hraju scrabble a náhodně se mi písmenka poskládají do slov jak eagrepe, schnirega a izironk.
Kniha začíná v období po zabití velkého arciparocuha, což je u fantasy zajímavé pojetí, protože tím většinou klasická fantasy kniha končí a co bude dál je ponécháno čtenářovým představám. O tom co se stalo se dozvídáme pouze ze střípků a postupně si události slepujeme dohromady. Je mi sympatické že kniha, potažmo celá sága je vlastně celkem malá a kompaktní a dobře odsejpá, i přiložená mapa zobrazuje celkem malé území. Pokud se vám chce pustit do nějaké fantasy ságy, ale nechcete louskat stovky až tisíce stran, je Krvavé pohraničí dobrá alternativa.
Až na Sicilskou část, pojednání o ochablém pánevním dnu a všemu kolem Johny Fontane celkem poutavé čtení. A to mne mafiánská tematika moc nebere.
Jsem rád, že jsem se v poznámce překladatele dočetl, že Bukowski ty své příběhy rád nafukoval. Protože na tohle všechno by bylo třeba tak pět životů.
Některē povídky byly spíš žbrblání starého alkáče, některé vzaly i za srdíčko
Občas zdlouhavá, ale občas velmi napínavá kniha. Wilkieho jsem upřimně nenáviděl. Mohl by mi prosím někdo do zpráv napsat, co se vlastně stalou s mladou Agnes?
Tahle kniha vlastně jen recykluje to co už bylo v prvním dílu stále dál až je to úmorné. Čeněk stále zlobí, je to sígr a vytváří situace, které se v reálu určitě takto neodehrály. Ta nereálnost těch situací je to co tomu asi nejvíc ubližuje. Občas jsem se zasmál, ale bylo to právě u těch scén, které mi připomínají můj vlastní život rodiče.
Kniha je velmi predvidatelna, vlastne uz po par kapitolach je celkem jasne jakym smerem se dej bude ubirat. Zasazeni do Prazskeho prostredi je prijemne, ale myslim ze z nej slo vykresat vic. Jedna se vlastne o young adult romanek, coz na prvni pohled neni uplne zjevne. Za to ze je to prvotina od mlade autorky a za velmi vydareny prebal davam 3☆
Kniha byla vcelku dobra, uz i to bankovnictvi zacina davat smysl :). Inys je vtipna postava (nedovedu se zbavit dojmu, ze si Abraham utahuje z fantasy klise). Schyluje se k zaverecnemu konfliktu mezi Gederem a Cithrin, jsem celkem zvedavy jak to cele dopadne. Jo a jak ze fungovala civilizace draku a jak stvorili 13 ras? Pomoci magie, nebo pouzivali zkumavky?
Z některých Gederových scén mrazí. Marcusova linka na mně působí jako jakási parodie na klasickou fantasy. Cithrin je asi nejslabší, většinu času probádá v Suddapalu pod vlivem vína, ale ani tak mi nevadí. Clara si prochází zajmavou transformací, jsem zvědav kam to celé směřuje. Kniha trochu trpí tím že je veprostřed a nemá vlastně konec ani začázek, protože jen pojí předchozí díli s následujícími.
Pořád mám pocit že nelze nesrovnávat s písní ledu a ohně, akorát v menším měřítku s méně postavami (což není nutně na škodu). Tento díl se mi celkem líbil, měl i slabší místa ale po jisté události nabral děj spád a kniha se četla dobře. Co však stále nechápu je uvedení tolika ras a stránky o bance mně vyloženě nudili.
Supr knížka, dobře se čte, je vtipná s hodně situacemi se člověk (rodič) ztotožní. Samozřejmě je občas situace dotažená až do absurdna, aby to bylo více vtipné, ale to mi nijak nevadilo.
Celá první polovina knihy se čte skvěle. Cithrin v převleku za vozku a Geder ve válečném tažení jsou sympatičtí hrdinové a chcete vědět co s nimi bude dál. Potom se začne více pletichařit a postavy někdy dělají dost hrozná rozhodnutí (pro mně někdy až nelogická). Vlastně úplně nechápu proč je to fantasy, mohl to být historický román zasazen do středověku. V jednotlivých rasách se zatím vůbec neorientuju a kdo nebo co umí pavoučí bohyně mi taky není moc jasné. Ale patrně to vysvětlí další díly ságy.