Bediczek komentáře u knih
Autorka sice vytvořila zajimavý svět, ale mám spíš pocit že jsem z něj viděl jen záblesky a stejně tak to bylo i s magií "silou", která vlastně nebyla vůbec vysvětlena. Pochopil snad někdo co to vlastně znamená "přimknout" a k čemu to je dobré? Vzhledem k tomu že jsem magii nepochopil, tak mám pocit že závěr knížky byl tak trochu deus ex machina. Většinu stránek (je jich téměř 600) jsme se věnovali pocitům Hirky vůči Rimemu, což nebylo až tak zajmavé. Ale nechci jen hanit, kniha byla pěkně napsaná a myslím že autorka má před sebou světlé zítřky. Btw, měl někdo z Rimeho dojem že je silně inspirován Geraltem z Rivie? :-)
Milé počtení, se spoustou životních pravd. Zejména kapitola o rybářích mne pobavila. Člověk by se hned sám vydal na takový výlet :-)
Možná nebylo nutný snažit se s tím humorem až tak tlačit na pilu, jinak se tam pár úsměvných momentů ze života najde (zejména pokud s někým žijete, dovedete to ocenit).
Je to takova nuda, ze jsem to ani nedocet. Hlavni hrdina trpi superhrdinskym nesvarem, ktery zabiji veskere napeti. Humor je vetsinou krec. Vubec mne nezajma jak to dopadne.
začátek správně vtáhne do děje, který téměř až do konce plyne.
Vše začíná jako pilot seriálu ztraceni, to je ta nejlepší část (jak knihy, tak seriálu).Posléze se z toho stává nepřehledný guláš, do kterého se autor snažil narvat co nejvíc sci-fi klišé, ale evidentně se v tom sám ztrácí. No a končí to jak nefalšovaná Rosamunde Pilcher.
Není to zrovna četba, která by vás dobře naladila, ale zřejmě celkem dobře popisuje, co by se v takové situaci dělo. Jediné co bych si odpustil je Fortschenuv americký patriotismus.
No ale toho cukrkandlu je tam "dost a dost".
Neustale citove vydirani, nostalgicke vzpominani na zlatou eru NASA. Nudne rozvlekle popisy veci, ktere si vetsina z nas nedovede predstavit. Porad se nekomu leze do zadku a kniha postrada napeti, pro mne dost nestravitelny pocin
A co konktetne na tom bylo tak nove? Citil jsem z toho velkou inspiraci Tolkienem (chodici stromy, menavec, boj dobra se zlem, environmentalni agitka), je to zabavna knizka, ale prevrat se nekona
Kdo nema rad zver (strili se kocky, jeleni, prasata....) a libuje si v buranech a troskovu humoru, necht si tento paskvil bez hlavy a paty precte.
Koprivu mam radsi nez Kulhanka, Zambocha i Kotletu dohromady, tohle se ale misty az moc podobalo onem trem autorum (hrdina uz je skoro dead, tak ze by to nikdo neprezil a pak si neco pichne a rozseka 30 komandosu), ale cte se to dobre, autor si nebere servitky a to je prijemne, misty je to fakt narez :-).
Zezacatku knizka perfektne odsejpa, strasidelne sceny maji bezvadnou atmosferu, skvele jsem se bavil, ale pak se prehoupnete pres prvni pulku a zacne se politikarit a kecat a kecat a nudit, konec je pak tak unahleny ze vam to prijde smesne.
Moje první setkání s Eriksonem. V postavach jsem mel zmatek, navic nebyly zrovna moc popsané (ale tak to má u Eriksona asi každý, co jsem tak vysledoval). Některé pasáže byly poněkud nudné. Naopak s brutalitou a syrovostí problem nemám, právě naopak. Dám Stývovi ještě šanci, třeba mne nadchne stejně jako většinu z vás.
Ideální četba na dovolenou u moře, čtenář může kdykoliv knížku odložit, protože každá kapitola má pouze jednu stranu a příliš soustředit se taky nemusí. Ke konci dokonce i celkem stoupá napětí, akorát mne ten závěr trochu zklamal.
Některé příběhy jsou zábavnější (dívka co procházela zdí, spáč, lučištník, povstání hipíků, chlapík co uměl zpomalit čas...), některé méně. K dočtení jsem se musel misty nutit, je to takové rozbředlé. Další svazek už si asi nepřečtu.