Baushka
komentáře u knih
Už jsem ti to říkala?: Historky, které nechci zapomenout
Lauren Graham
Hodně halabala, bez ladu a skladu, páté přes deváté :) Další pohled do života seriálové herečky. Je fajn, že píše o všech obdobích života a kariéry, ale přesto mohla u Gilmorek udělat delší zastávku.
Anna Franková: Příběh zrady
Gerard Kremer
To, že český překlad názvu je úplně mimo mísu, tu zaznívá snad v každém komentáři. Když od toho teda odhlédnu, musím knížku hodnotit jako průměrnou. Je psána spíše jednoduše, stroze popisuje nejbližší děj kolem hlavního hrdiny. Tím, že je to převyprávění prožitků otce autora, chybí knížce více popsané emoce postav, barvitost nebo detailnější vývoj postav. Je to další příběh z období války, zase trochu jiný a tak za přečtení stojí.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Audio. Čekala jsem více. Film mě také nijak neoslovil. Audio ale bylo příjemně načtené, tak jsem doposlouchala do konce. Jednodušší text je alespoň celkem úderný a ubíhá ve slušném tempu. Úplně mě ale vytáčelo, jak vypravěčka upřesňuje, koho měla na mysli. Asi to bylo s úmyslem pobavit, ale to by stačilo jednou...
Chalupa
Pavlína Křivánková
Audio. Příběh, který se klidně mohl stát. Uvěřitelný děj i reálné postavy a jejich chování. Přesně tohle se může dít o patro níž u vás v paneláku. Nikdy nevíte, čím se druzí trápí. K pěti hvězdičkám něco chybělo, snad lepší popisné charakteristiky povah, možná i více popsat krajinu, kde se děj odehrává. Bylo to fajnové nenáročné poslouchání.
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
Tom Felton
Milé čtení, dostatek zajímavostí i postupný vývoj, za to musím Toma pochválit. Je super, že se v knížce nezaměřuje jen na natáčení HP, ale i na dobu před a dobu po Harrym. Malinko se mi zajídalo, jak všechny kolem sebe chválil. Asi bych uvítala, aby trošičku špíny hodil i na někoho jiného než jenom na sebe :-).
Strach v hrsti prachu
John Ives
Audio. Po zdejším hodnocení, komentářích i recenzích audia jsem si natěšeně vzala sluchátka a pustila se do toho. Ale na začátku jsem několikrát zaváhala jestli mám vůbec správnou knihu nebo jsem li pro ni ten správný čtenář (posluchač). Ale že to s knihami nevzdávám, dala jsem jí prostor a čas a postupně se zaposlouchala. Ač místy ne moc uvěřitelné, musím říct že napínavé to bylo. Slušné popisy myšlenek i prostoru a postav. U závěru bych ocenila ještě pár odstavců. Knížka není pro každého, asi nevím komu ze svého okolí bych ji doporučila, ale já jsem s ní nakonec moc spokojená.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Je nepříjemný Ove opravdu nepříjemný? Lidská bytost není černobílá a každému z nás pomůže něco jiného. Třeba malá neústupná a veselá cizinka. Nebo děti. Nebo možnost pomoci a naučit další lidi dělat to, co by podle nás umět automaticky měli. Nebo kocour s vše vypovídajícím pohledem. A někdo potřebuje tohle všechno a pak se ukáže, jaký člověk opravdu je.
Napsáno lehce, vzdušně, pochopitelně, ale také předvídatelně. Tlak na emoce čtenáře je v přijatelné míře a závěr je povedený. PS. film Muž jménem Otto je oproti knize dost slabý a postrádá právě to, co tuhle knihu dělá Knihou.
Pestré vrstvy
Ivan Landsmann
Audio. Jako by šlo o dvě různé knihy. Od dvou různých autorů :) Je jasné, že je člověk časem jiný, obzvlášť, když se mu takto změní podmínky, prostředí, blízcí lidé. Nevím kolik z knihy v audiu nebylo, ale chyběly mi aspoň nějaké zmínky o jeho dětech a jeho ženě (v audiu minimálně). Vždyť opustit je, muselo autora také ovlivnit. Peprný jazyk na začátku byl pro mě hodně velkou výzvou, vulgarismy neschvaluju, ale jako dotváření hornického prostředí je to OK.
Dvojčata paní Karoliny
Ronald H. Balson
Část s vypravováním byla moc hezká, část se současným dějem byla značně horší. Obzvlášť na začátku byla napsána hrozně jednoduše až primitivně. Ke konci jsem si buď zvykla nebo se to zlepšilo. Celkově ale hodnotím knížku kladně, bavila mě i když jde o fikci.
Před povodní
Anna Bolavá (p)
Audio. Rozhodně zajímavé. Jiné, trochu ujeté, detailní a skvostně popisné.
Náhradník
Princ Harry (p)
Velice čtivě napsáno, četlo se to moc hezky. První dvě části mě bavily, ta poslední už mi tolik neseděla. Hodně tlačila na pilu, snažila se vyvolat konkrétní emoce. Pravda je většinou někde uprostřed, knížka za přečtení ale stojí.
Pod krvavými nebesy
Mark Sullivan (p)
To bylo tááák krásně napsáno. Hrozně moc mě bavilo tuhle knížku číst. Příběh byl silný, poutavý a zajímavý. Hluboké myšlenky, niterný boj, přitom akční a živý příběh. Pino se stal mým kamarádem, kterému jsem chtěla při čtení pomoci, alespoň ho vyslechnout a podpořit. Jak moc je kniha odpovídající skutečnosti mě netrápí, ať tak či onak je to román, ne učebnice. A čím víc je román věrnější skutečnosti, tím lépe, ale ten příběh na tom nestojí ani nepadá.
Na plechárně
John Steinbeck
Bavila mě mnohem víc než Pláň Tortilla. Knížka je krásně popisná nejenom co do povah jednotlivých postav, ale i přírody, zvířat a prostředí. Není tu tak prvoplánově hledáno "to dobré", "to na první pohled chválihodné" jako v Pláni. Tady to bylo přirozenější a ne tak do očí bijící.
Pláň Tortilla
John Steinbeck
Oceňuji, že je knížka jiná, originální, jazyk originální. Trochu jsem se bála abych se takto taky nezačala vyjadřovat. Chyběla mi ale gradace ve vyprávění. Fajn na přečtení, jednou stačilo.
Stín banyánu
Vaddey Ratner
Začátek byl vlažnější, konec pálil jako uhlík. Vyprávění malé holčičky se mě ze začátku příliš nedotýkalo, postupně si mě ale získalo. Vnímat dění dětským pohledem je obohacující. Vnitřní boj, který mála vypravěčka svádí se svým svědomím, s láskou a úctou k rodině, s nepochopitelným chováním revolucionářů i s nedostatkem informacích pochopitelných pro dětský rozum, je skvěle vygradovaný do poslední kapitoly. Za pomalejší nástup nedávám plný počet.
Nesmrtelná túra do Compostely
Jean-Christophe Rufin
Nedočetla jsem. Opravdu se nejedná o cestopis, který jsem chtěla číst, ale spíše o faktický popis poutníkova tažení, jeho duševního rozpoložení a působení cesty. Dle mého se autor svými výroky často opakoval. A názor, že se sami nemůžete rozhodnout, že cesta rozhodne za vás, mi byl neskutečně protivný.
Srpnový sníh
Pete Hamill
Větší část knížky byla celkem v pohodě, ke konci se mi i začínala dost líbit. Měla spád, akci, byla napínavá a začalo mě zajímat, jak se rozuzlí. A v tom byl kámen úrazu. V tom rozuzlení. Legenda je legenda, její zreálnění patří do pohádek, ne do románu.
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
Mně tenhle styl literatury nesedí. Potřebuji mít věty správně, ne natahované do krajních mezí. Taky nemusím opakování, chápu že pro někoho to má své kouzlo, ale já se radši s každou další větou posunu dál. Dopředu. Nikoli zpět.
Než se setmí
Reinaldo Arenas
Úplně jiná kniha, než běžně čtu. Občas jsem si říkala: "Bože, po čem jsem to šáhla?". Po přečtení mám pocit, že všichni muži na Kubě jsou homosexuálové a kdo tvrdí že ne, tak si stejně homosexuálně užívá. Je znát, že autor knihu psal podle sebe, podle svého vnímání a podle své aktuální nálady a rozpoložení. Objektivita šla trochu stranou, čímž nemyslím poznámky k režimu (ať už Castra nebo Batisty), ale spíše k jeho přátelům nebo nepřátelům. Vybrala jsem si knihu do výzvy - kniha odehrávající se ve vězení - o klasickém vězení je sice jen pár kapitol, ale pro Reinalda byl celý jeho život vězením, a to nejen na Kubě, ale i později v exilu.
Shledání
Anne Enright
Mít v hlavě to, co hlavní hrdinka, tak jsem nešťastná. Tolik chmurných myšlenek, tak nesourodé uvažování a zvláštní vnímání. Jediné zajímavé pro mě: jak moc naše fantazie a představy dotvářejí a mění naše skutečné vzpomínky. Knížka je převážně bez děje, často se přeskakuje do různých období i do představ hlavní hrdinky. Ta rozhodně nezískala žádné mé sympatie.