Atuin komentáře u knih

Host do domu, slon domu, totiž hroch do domu.....
Magický realismus v plné síle. Severská literatura ukazuje své perelky a dobře je ukazuje. Takový debut to je až úplná drzost, ale je to opravdu fantastické čtení.
Doporučuji.

18 14.03.2022

Po přečtení Kodaňské trilogie ( v polském překladu) jsem nutně potřebovala, ještě něco navíc. Kniha Ulice dětství je krátká próza, kde nás autorka ( opět autobiografickou cestou) zavádí opět do Kodaně, tentokrát do Kodaně 40.let 20.st. kde děvče Ester, které pochází z chudé, dělnické čtvrti opět mapuje prostředí zvenku i zevnitř.

" Nedělní rána má maminka vždy dobrou náladu, možná jí trochu trochu trápí výčitky svědomí. Je citlivá na chlad, daleko víc než Ester a žádná síla na zemi by ji nepřimněla, aby vstala z lůžka v šest hodin ráno a šla do pekárny..."
Takže pro mleko, pečivo chodí malá Ester, ačkoliv je doma i otec a starší bratr.
Ono totiž posílat Ester k pekaři sebou nese jistě i více rizika...
" Oni neměli chleba" diví se překvapená matka. Ester na to kroutí hlavou. Nedokáže pochopit proč chtějí jíst lidé chleba když, když za stejnou cenu si lze koupit koláčky."

Autorka měla výborný dar vyprávění, je to takový ženský text, ale udeří silně.

6 13.03.2022

Také jsem poprvé knihu četla na základní škole a byla jsem vyloženě nadšená. Nepopírám však že jsem byla tak trochu výjimka. Mám to úplně stejné jako sgjoli. Asi jsem se s knihou střetla poprvé ve správnou chvíli a a měla šance jenom a pouze mě zaujmout.

13 13.03.2022

Odeon někde hlásil už nevím na které sociální platformě, že Nová divočina je Hungre games pro dospělé. A vážně je to tak.A zároveň je to úplně něco jiného. Má to mnoho vrstev, je to kniha o mboha řádech lidského chování a svědomí, existuje li toto slovo vůbec mimo rámec našich konvencí. A dokážeme li si vůbec představit, že splynout s přírodou znamená stát se její definitivní součástí s jejími slabinami i silami. Že to není ( toto vlastně vůbec není) jen nějaký trendy pocit který kze zažít zpoza našich domovů. A páni je to jizda. Napsané je to čtivě, člověk otáčí každou další stránku,zaháčkován zvědavosti a jistou mírou fascinace. Překlad výborný, no také jak jinak. Kniha to možná nebude úplně pro každého, ale zase na druhou stranu mám pocit že si najde široké publikum čtenářů. Postavy nezůstávají pouze na papíře ale umí promluvit i dovnitř.
Začátek vyrazí dech svou přímostí.
Kniha je vyprávěna v er- formě, což celému tomu rozmachu velice svědčí i když je to vedeno vypravěčem, který se jako by vznáší nad těmi hrdinkami, které lze považovat za hlavní. Přesto to dává autorce osobitý prostor a vzhled k vlastnímu příběhu.
Je členěna na několik částí.
Člověk by zo zážít samozřejmě nechtěl, ale je to napsané tak, že se o tom dobře čte.
Města.... Správce.... Společenství...
voda.... řeka....lana...Hra ... experiment... Pravidla...
pouta..... pupeční šňůra.... bouře...
Doporučuji všem komu se líbila Cesta ( to slovo líbit brát s rezervou) a jiné knihy autora.
Hodnocení vidím vysoko, patrně úplně nejvýš.

..jako by mu četla myšlenky, život bez pravidel mu proklouznutí mezi prsty, protože tehdy nepochopil, že lidé, kteří vynucující pravidla je nemusí dodržovat...

... Nemocná už nebyla, samozřejmě. V tom ten problém nebyl. Potíž byla v to, že ve Městě ji nic dobrého nečekalo. Školy vyráběly materiál pro pracovní pozice, které bylo třeba obsadit. Na střechách nebyly pěšinky, květiny, zeleninové zahrádky. Byly tam nádrže na vodu, solární panely a antény, a všechno bylo obehnáno ostnatým drátem...

... Vzpomněla si, jak se na děti nahlíží ve Městě. Už teď je tam zkrátka moc lidí. Vyrábět další nebylo záhodno. Porodnictví už nikdo nestudoval. Měla štěstí, že se jí s Agnes povedlo vetřít k doktorovi v jedné u posledních porodnic. Dneska se rodilo doma. Za zavřenými dveřmi. Bez pomoci, když se něco zvrtlo. Na nový život se už nikdo nespecializoval.
Na starý zivot se taky nikdo nespecializuje.....




Příručka.... možnosti ... pravidla.... Solná pláň.. útěk.... Ztráta ...Stanice ... pošta...

Douška: sotva jsem dočetla už přemýšlím kdy si ji přečtu znovu

16 08.03.2022

Čtu v polském překladu

K této knize mě přivedla náhoda ačkoliv sérii skandinávských autorů kterou v Polsku vydává WP mám velice ráda a cením si doslova každého kousku.
Je to kniha velice smutná, nelehká, otevřená a pod mnoha perspektivami i nepřijatelná, ale ukazuje lidské chování velmi zasvěceně, bez obalu a sentimentu. Napsaná je přístupným jazykem a ukazuje opravdu mnoho. Člověk jenom zírá. Začíná se v osmdesátých letech, konkrétně v r.1981 kdy Anni přijíždí ( těhotná) domů a nachází domov na jednu stranu stejný ( v mnoha ohledech) a na druhou jiný. Ona sama je možná také jiná, ale možná vůbec ne. Možná být jiná ani nemůže, možná nikdo nemůže být jiný....je to jako Prokletí. Ta kniha není milá ani hezká, dějí se v ní věci bolestné a proto ta kniha bolí. Je to příběh o rodině, o nešťastné, velmi nešťastné a ztraumatizované rodině, kde volání o pomoc nic neznamená, kde je člověk ztracen a chycen ve studených pravdách života.
Život je těžký, plný nehod a náhod, plný neporozumění i zvláštních propojení. Neodkladně se obáváme věcí na které nemáme žádný vliv a ty které jsou v naší moci pomíjíme. Ovšem těch je málo.5/5

Kniha by nevznikla kdyby nebylo babičky autorky a smutných okolností života ( Alzheimer), jak sama autorka říká a jak tvrdí nechtěla aby zůstali lidé zapomenutí ať pocházejí odkudkoliv....o nás všech....

Douška; neodolala jsem a koupila si ji i česky a re-reading bude asi brzo.

Douška : začátkem dubna 2022 přečteno i v českém překladu a stále 5/5.

Douška: že měl někdo potřebu zdůraznit že knihu napsala žena to úplně nechápu. Možná ta časová osa někomu unikla, ale myslím že ne, ta kniha není o ději ale o Testamentu, který neseme v genech, nikoliv tomu který je v knize na konci zmíněn. Má více vrstev, bohužel chce to soustředěné a ne lenivé čtení....
Možná by měl vidět los jak pateticky zvládají psát někteří muži. A doporučuji si počkat na červnové vydání autobiografii Tove Ditlevsen Kodaňská trilogie....
Patos má ve svých knihách Maja Lunde ( norská spisovatelka) bohužel. Tady není.

12 07.03.2022

Je to obrovský zážitek číst. Kniha je vyprávěna tónem, který vás jen tak nepatrně a opatrně provází jako hosta vzdálenými místy, odtrženými od světa, ale všechny oči všech postav jsou otevřené..popisy přírody a letmé opisy vnitřních úvah se vám navždy vyryjí pod kůži, stejně tak zážitky, není to kniha na první pohled dějová, je v ní hodně atmosféra, ale děj a skutečnosti jsou v ní nezastupitelné. 5/5

Čteno již po druhé v polském překladu...

21 02.03.2022

Tohle je bez diskuze výborné čtení. Bohatý jazyk a barvité popisy míst, nálady historických informací. Každopádně uspokojí každého čtenáře s hlubokým citem pro jazyk i vytříbený detail, mimořádně skvěle přeložené a čtivé. 5/5
Psát k takové knize komentář je v podstatě zbytečné, protože je téměř stoprocentní šance že se dostane do rukou pouze lidem, kteří mají o takovou knihu zájem.
Atmosféra výborná, vyvstává vám před očima každá víska, každý zákrut reky, stin lesa, Dunaj vidíte úplně jasně.... každá fasáda i zmínka o každé bitvě či módě, vůně jídla a lidské tváře měnící se v prostoru a čase.
Velice se těším jestli letos vyjde další kniha od tohoto vnímavého Angličana, který nevynechává žádnou hospůdku a cesta se mu obtiskla do paměti fascinujícím způsobem.

11 26.02.2022

Tak jelikož je kniha vedena ( sice nikoliv v ich formě) přes postavu hlavní hrdinky úderná kritika ( kterou čekal KapitánSmrt) v tom být nemůže, ale je to kritika mezi řádky a to natolik sugestivní a přesná, že to až bolí. Je to smutná kniha, bez sentimentu ukazuje život ( dvou lidí zejména), tak jak byl ( je) narýsován a ne tak jak je romanopisecky občas křiven. Je to surové a bez příkras, je to deprese v níž auror zatíná drápky velice jasně a ÚDERNĚ.

" Bude se držet míst, kde jsou všichni lidi stejně jako ona ilegální imigranti. Ztratí se v anonymním davu, nebude vyčnívat. Zapomeňte na americký způsob života. Dost na tom že je na svobodě a na ulici. Raději se nechat odirat, žít v přecpaném brlohu a třeba dostat tuberkulózu"

Je to těžké čtení

9 25.02.2022

Dalo by se říct že takových knih je hodně, jenže takových knih hodně není. Není to kniha, která vytváří až umělé prostředí krutosti, ale je to kniha plná lidských pocitů, skvěle vytvořených záměrů a poselství, které platí v každé době a platí i dnes. Pohádkové prvky vinoucí se jako nit knihou dávají neuvěřitelně lidský rozměr. Je to kniha pro všechny čtenáře, má opravdu co nabídnout.

12 23.02.2022

Audiokniha

Byť jsem zpočátku váhala jestli je rozumné dávat si " re-reading" této série přes uši, dopadlo to nakonec nad očekávání dobře. Možná to je tím že některým prvkům zkrátka a dobře člověk už rozumí lépe a já nechci říkat že zcela a působí to svěžím dojmem. Komplikovanost této série je v tom že si ji člověk může interpretovat pořád po svém, nemusí na jefnu stranu vůbec spolupracovat s autorem, může pro něj být vyloženě nepotřebný adi tak jako byl pro Eriksona čtenář. Uzavřít se v tomto temném univerzu je jako zabloudit v lese, který vás však přijme za svého a stanete se jeho součástí. Vlastně si po čase svou zboudilost ani neuvědomujete. Takhle ke konci knihy jsem si říkala že je perfektní že mám k dispozici hned další díly, protože mě navíc učaroval i interpret a v papíře by to bylo asi na dýl. Já osobně audioknihy nezrychluji a jsem ochotna a schopna se v nich i vracet, a to nejen když mi něco uniklo, když se mi něco líbí. Jen je škoda že tento komentář píšu spíš pro sebe poněvadž u nás k dispozici v audio podobě není.
Polský překlad...

Clair16 : jak se vám mohla připodobnit Nestvůra z Essexu a Kde zpívají raci, když to za prvé vydala dvě kompletně různá nakladatelství a za druhé jsou knihy každá pes jiná ves... Zajímavé.

Osvěžující, velmi nápadité a svérázně napsané. Lehká ruka autorky budí zvědavost a dobrý dojem, příběh jako takový je možná trochu jednodušší, byť ne jednoduchý, ale rozhodně je zajímavý a osobitý. Postava Jean B. není rozhodně plochá osůbka a i když je jazyk knihy hodně, hodně volný, doslova plážový, tak má kniha znepokojující prvky. 4,5/5

13 18.02.2022

Subtilní kniha, která nese všechny prvky nizozemské literatury. Zanechává hluboké dojmy během čtení i po čtení, krásné popisy přírody a celkově osobitá nálada knihy, hrdina možná nemusí být zcela úplně sympatický,ale rozhodně to není člověk nepříjemný, protože lidských povah je mnoha a prostory v našich srdcích jsou nezměrné. Opravdu velice pěkná kniha, psaná formou esejí, ačkoliv celek je zcela a úplně kompaktní. Ráda bych si přečetla i jiné autorovi knihy,ale nevím zda i nás byly přeloženy a mám dojem že ne. Volné tempo,ale krásný tón.
Pocitové vjemy jsou opsány velmi přesvědčivě a křehce beze snahy působit silou v místech kde každý vzruch váží sám o sobě dost, byť je lehký jako peříčko.

11 18.02.2022

Berte tento komentář s rezervou ještě rezervovatější než mé ostatní. Proč? Protože to je Helen Oyeyemi. A k ní se může každý vyjádřit jakkoliv ( řekla bych) a jakkoliv být zasažený a unešený.
Je to jakoby se srazily dvě obrovské veličiny Toni Morisson a Sylvia Plath a vytvořily sobě vlastní universum, plně galaxií, hvězdokup, mlhovin a oblak, pro které Helen sama nachází tón a cit a sílu vyzdvihnout je co by vrak z hlubin nebytí na světlo boží.

5 17.02.2022

Všem Nekouzlicím bytostem pro poučení a všem Kouzlicim bytostem a Bytostem pro pobavení...a všem dojímavým lidem k dojetí, které skutečně pohladí po duši.

8 16.02.2022

Tato kniha je hodně nevšední a přitom úplně obyčejná. Je to kousek nebe na zemi v úplně jiném podání a z jiné perspektivy. Autor je výborný vypravěč. Zachytil magii nás samotných a v nás samotných zcela nemagickym a přesto krásným způsobem. Můžeme to nazývat jak chceme ale poselství té knihy je neoddiskutovatelné. Jedinou její slabinou je to že končí.

12 15.02.2022

Velice zajímavé a velice zaspokojujicí setkání. Kniha na člověka udělá první dobrý ( velmi dobrý) dojem už svým fyzickým vzezřením. Atmosféra přenesená na stránkách knihy je obrovská a jazyková vrstva tak vytváří zatraceně dobré klima, dovoluje vám odžít nejen všechny těžkosti a ztráty, sle i chutě a vůně, shon a ruch a jiné takové vjemy, které zpoza knihy vystupují. Stejně tak klid kdy můžete nahlédnout do " knihy" kterou hlavní hrdina obnovuje. Je to anglické, je to zásobené slovy a kompletně je znát slovní zásoba autora, je to zkrátka velice dobré.

6 13.02.2022

Taková rozbudovanější povídka, která je sama v sobě ještě vyprávěna jakousi čistou povídkovou fornou. Vcelku nekomplikované dílko, které má zvláštní přesah tím svým zajímavým koncem. Decentně zbudované prostředí i postavy, které opravdu vkusně zabírají kousek dějin i kousek kraje.

16 12.02.2022

Úžasné, knihu jsem ( v papíře) objevila až teď. A jedním slovem úžasné.
Velice mi to něčím uvnitř připomíná knihu polského autora Radka Raka Baśń o weźowym sercu albo wtore slowo o Jakobie Szeli.
Prostě si mě Hastrman získal. 5/5

15 12.02.2022

Výborná kniha, doporučila bych z této edice i jiné např. Velrybu nebo Sovu.
Poukazuje a ukazuje ty prvky, které se nám dnes snad už vrací do hlav, ale které jsme svého času nějak vypudili. Možná to tak mělo být, ale je dobře že takové knihy vznikají. Ten vývoj je nesmírně zajímavý. A je neoddělitelnou součástí nás, stejně jako ostatních.

9 11.02.2022